Ornithogalum boucheanum (Kunth) Asch.

Snědek hřebenitý (Ornithogalum boucheanum (Kunth) Aschers., syn.: Honorius boucheanus (Kunth) Holub) je druh jednoděložné rostliny z čeledi chřestovité (Asparagaceae). V minulosti byl řazen do čeledi hyacintovité (Hyacinthaceae), případně do čeledi liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.). Někteří autoři, jako třeba Dostál 1989, ho dávali do samostatného rodu Honorius, česky pak snědovec hřebenitý^[1].

Popis

Jedná se o asi 20–50 cm vysokou vytrvalou rostlinu s vejčitou podzemní cibulí, až 3,5 cm v průměru. Listy jsou jen v přízemní růžici, přisedlé, nejčastěji 3-4 z jedné cibule. Čepele jsou čárkovité, svěže zelené, za květu už často odumřelé, asi 5–20 mm široké. Květy jsou v květenstvích, kterým je hrozen, který je hustý a všestranný, obsahuje nejčastěji 15-20 květů, listeny na bázi květních stopek jsou kratší než květní stopky. Okvětních lístků je 6, jsou volné, asi 15–20 mm dlouhé. Jsou nazelenale bílé barvy, na vnější straně mají uprostřed široký zelený pruh, který prosvítá i na vnitřní stranu. Tyčinek je 6, nitky vnitřních tyčinek mají uprostřed lištu, která je pod prašníkem zakončena výrazným zoubkem. Gyneceum je srostlé ze 3 plodolistů, čnělka je kratší než semeník. Plodem je tobolka bez zobánku.^[1][2].

Detail květu

Rozšíření ve světě

Snědek hřebenitý roste převážně v jihovýchodní Evropě s mírným přesahem do jižní části střední Evropy, na východ přesahuje do západní Asie, Anatolie, avšak i jinde v Evropě může být zplanělý^[3],^[4].

Rozšíření v ČR

V ČR roste přirozeně jen v nížinách jižní Moravy. Najdeme ho ve světlých lesích, včetně akátin, po příkopech, na mezích a na písčinách^[2].

Reference

1. ↑ ^{a b} Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
2. ↑ ^{a b} Hrouda L. (2002): Hyacinthaceae Batsch, in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 746-752
3. ↑ http://rbg-web2.rbge.org.uk/cgi-bin/nph-readbtree.pl/feout?FAMILY_XREF=&GENUS_XREF=Ornithogalum&SPECIES_XREF=boucheanum&TAXON_NAME_XREF=&RANK=
4. ↑ http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=120&taxon_id=242442577

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu snědek hřebenitý ve Wikimedia Commons

Der Grüne Milchstern (Ornithogalum boucheanum (Kunth) Asch.) oder Bouché-Milchstern ist eine Pflanzenart aus der Familie der Spargelgewächse (Asparagaceae).

Beschreibung

Der Grüne Milchstern ist eine ausdauernde, krautige Zwiebelpflanze, die Wuchshöhen von meist 10 bis 50 Zentimetern erreicht. Die Flügel auf der Innenseite der Staubfäden unter dem Staubbeutel weisen einen Zahn auf. Perigonblätter sind zugespitzt und außen lauchgrün. Der Fruchtknoten ist kegelförmig und so lang wie der Griffel.

Die Blütezeit reicht von April bis Mai.

Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 28^[1] oder auch 56^[2].

Große Vorkommen in der Pfalz bei Deidesheim in den Weinbergen

Vorkommen

Der Grüne Milchstern kommt in der Ukraine, auf dem nördlichen Balkan, in Rumänien, in Ungarn, in der Slowakei und in Österreich vor. Sein Verbreitungsgebiet reicht von Mitteleuropa bis zum nördlichen Kaukasus.^[3] Die Art wächst in lichten Trockenwäldern, in Waldsteppen und auf Äckern. In Zentral-Europa wurde sie lokal eingebürgert. Große Vorkommen gibt es in der Pfalz bei Deidesheim unter den Weinreben, auffällig während der Blüte im Frühjahr.

Taxonomie

Der Grüne Milchstern wurde 1843 als Myogalum boucheanum von Karl Sigismund Kunth in Enum. Pl. 4: 348 (1843) erstbeschrieben. Die Art wurde 1866 von Paul Friedrich August Ascherson in Oesterr. Bot. Z. 16: 192 (1866) als Ornithgalum boucheanum (Kunth) Asch. in die Gattung Ornithogalum gestellt. Ornithogalum boucheanum (Kunth) Asch. hat auch die Synonyme Ornithogalum nutans subsp. boucheanum (Kunth) K.Richt. oder Honorius boucheanus (Kunth) Holub.^[3]

Nutzung

Der Grüne Milchstern wird nur noch selten als Zierpflanze genutzt. Er ist seit Anfang des 19. Jahrhunderts in Kultur.

Literatur

• Eckehart J. Jäger, Friedrich Ebel, Peter Hanelt, Gerd K. Müller (Hrsg.): Rothmaler Exkursionsflora von Deutschland. Band 5: Krautige Zier- und Nutzpflanzen. Spektrum Akademischer Verlag, Berlin Heidelberg 2008, ISBN 978-3-8274-0918-8.
• Historische Bedeutung, Biologie und Erhaltungsmöglichkeiten parkspezifischer Charakterarten am Beispiel von Ornithogalum nutans und Ornithogalum bouchéanum. In: Martin Nath: Historische Pflanzenverwendung in Landschaftsgärten, Worms 1990, ISBN 3-88462-048-7

Einzelnachweise

1. ↑ Erich Oberdorfer: Pflanzensoziologische Exkursionsflora für Deutschland und angrenzende Gebiete. Unter Mitarbeit von Angelika Schwabe und Theo Müller. 8., stark überarbeitete und ergänzte Auflage. Eugen Ulmer, Stuttgart (Hohenheim) 2001, ISBN 3-8001-3131-5, S. 134.
2. ↑ Tropicos. [1]
3. ↑ ^{a b} Rafaël Govaerts (Hrsg.): Ornithogalum boucheanum - Datenblatt bei World Checklist of Selected Plant Families des Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew. Zuletzt eingesehen am 2. September 2021.

Śniedek Buchego^[3], śniedek Bouchego^[4] (Ornithogalum boucheanum (Kunth) Asch.) – gatunek roślin z rodziny szparagowatych. Występuje w południowo-wschodniej Europie – od Czech po Bułgarię, na Krymie^[5], w południowej Rosji i w Azji Mniejszej^[6]. Rośnie tam na polanach, w zaroślach, nad strumieniami^[6]. Uprawiany i dziczejący z upraw w Europie Środkowej^[5] i Wschodniej^[6], w Polsce w części zachodniej kraju^[7], głównie na przydrożach^[4].

Morfologia

Pokrój

Roślina cebulowa, przy której rozwijają się liczne cebulki potomne^[5], z kwiatami na głąbiku tęgim, od 20 do 50 cm wysokości^[6].

Liście

3-4, rzadziej 6 równowąskich liści odziomkowych o szerokości 0,5-1,5 (rzadko do 2,5) cm. Blaszka jest jasnozielona z białym paskiem pośrodku^[6][5]. W czasie kwitnienia liście zasychają^[4].

Kwiaty

Zebrane w liczbie 5–20^[5] (nawet do 50^[7]) w groniasty kwiatostan. Kwiaty duże, do 2,5 cm długości^[7]. Przysadki czasem krótsze od szypułki. Listki okwiatu białe z zielonym grzbietem. Nitki pręcików spłaszczone z 2 ząbkami na szczycie i nitki przynajmniej wewnętrznego okółka z ostrym zębem po wewnętrznej stronie nitki^[7][5]. Zalążnia wąsko jajowata, zwykle dłuższa od tęgiej nitki słupka^[5].

Owoc

Torebka podługowata do szeroko jajowatej^[4][5].

Gatunki podobne

Pochodzący także z Europy południowo-wschodniej śniedek zwisły O. nutans, uprawiany i dziczejący w Europie Środkowej, ma podobnie groniaste kwiatostany (nieco mniej w nich kwiatów – od 3 do 12), ale na wewnętrznej stronie nitki pręcikowej brak u tego gatunku ząbka. Pozostałe spotykane w Europie Środkowej gatunki mają kwiatostany baldachogroniaste i liście węższe, do 5 mm szerokości^[7] lub kwiaty żółtawe (śniedek pirenejski O. pyrenaicum)^[4].

Biologia i ekologia

Bylina, geofit. Kwitnie w kwietniu i maju^[7][6]. Owocuje w czerwcu i lipcu^[6].

Tworzy mieszańce ze śniedkiem zwisłym O. nutans i śniedkiem baldaszkowatym (O. umbellatum)^[4].

Zastosowanie i uprawa

Roślina uprawiana jako ozdobna, nadaje się także na kwiat cięty. Łatwo rozmnaża się z nasion i cebulek potomnych^[6].

Przypisy

Bledavka Boucheova (Ornithogalum boucheanum (Kunth) Aschers., syn.: Honorius boucheanus (Kunth) Holub) je jednoklíčnolistová rastlina z čeľade hyacintovité (Hyacinthaceae).

Vzhľad

Bledavka Boucheova je asi 20 – 50 cm vysoká trvalka s vajcovitou podzemnou cibuľou s priemerom 3,5 cm.

Listy vyrastajú tesne nad zemou do tvaru ružice. Obyčajne z jednej cibuľky vyrastajú 3 – 4 listy. Čepele listov majú viditeľné žilky, sú úzke a sviežozelené.

Nápadné kvety rastú v súkvetiach, ktoré obsahujú 10 – 20 kvetov. Kvety majú bielo-zelenkasto-sivú farbu, 6 okvetných lístkov a sú 15 – 20 mm veľké. Tyčiniek je 6. Kvitne v apríli a máji.

Plodom bledavky je tobolka.

Rozšírenie

Bledavka Boucheova je rozšírená prevažne v juhovýchodnej Európe s miernym presahom do južnej časti strednej Európy. Na východe zasahuje do západnej Ázie a Anatólie.

Na Slovensku je pomerne bežná napríklad v lužnom lese v okolí Bielej vody pri Ivanke pri Dunaji.

Iné projekty

• Commons ponúka multimediálne súbory na tému Bledavka Boucheova

Zdroj

Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Snědek hřebenitý na českej Wikipédii.

• 1 Опис
• 2 Екологія
• 3 Поширення
• 4 Значення і статус виду
• 5 Синоніми
• 6 Посилання
• 7 Джерела

1. ↑ ^{а б} The Plant List.(англ.)
2. ↑ Рястка Буше у Червоній книзі Ростовської області. (рос.)
3. ↑ Рястка Буше на сайті «ООПТ России».(рос.)

Ornithogalum boucheanum là một loài thực vật có hoa trong họ Măng tây. Loài này được (Kunth) Asch. mô tả khoa học đầu tiên năm 1866.^[1]

Hình ảnh

Chú thích

Liên kết ngoài

• Phương tiện liên quan tới Ornithogalum boucheanum tại Wikimedia Commons
• Dữ liệu liên quan tới Ornithogalum boucheanum tại Wikispecies
• Vườn thực vật hoàng gia Kew; Đại học Harvard; Australian Plant Name Index (biên tập). “Ornithogalum boucheanum”. International Plant Names Index. Truy cập ngày 16 tháng 7 năm 2013.

Bài viết liên quan phân họ thực vật Scilloideae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.

• x
• t
• s

Цветок

Геофит. Многолетнее травянистое растение 20—50 см высотой. Луковица яйцевидная.

Стебель прямостоячий, с розеткой из трёх — четырёх (шести) линейных, желобчатых, прикорневых листьев до 2 см шириной.

Соцветие — асимметричная гроздь из 5-20 цветков, прицветники длиннее цветоножек. Цветки до 5 см в диаметре, колокольчатые, листочки околоцветника 20—25 мм длиной, продолговато-ланцетные, заострённые, изнутри белые, снаружи зеленоватые, с белой каймой. Тычиночные нити широко расширенные, по краям с двумя зубцами, которые во внутренних тычинках равны или превышают пыльники, в наружных — короче. Цветёт в апреле — мае.

Плодоносит в июне — июле. Размножается семенами и вегетативно^[5].

Распространение и местообитание

Встречается на Украине, в Молдавии, Средней и Атлантической Европе, на Балканском полуострове и в Малой Азии, в России — только в Ростовской области^[6] и Крыму.

Охранный статус

В России

В России вид входит в Красную книгу Ростовской области^[6].

На Украине

Входит в Красную книгу Украины и Луганской области, охраняется в Днепровско-Орельском, Луганском, Украинском степном ПО, Черноморском, Дунайском заповедниках, НПП «Святые Горы», в ландшафтных и ботанических заказниках^[5].

Примечания