dcsimg

Description ( Anglèis )

fornì da Flora of Zimbabwe
Trailing, climbing or ± erect herbs. Leaves pinnately (1-)3-9-foliolate. Flowers in few-flowered racemes or solitary or paired and axillary. Bracteoles large. Flowers resupinate. Calyx 5-lobed. Standard much greater than other petals, finely hairy outside. Ovary with 2-many ovules. Pod linear-oblong, flattened or convex. Seeds with a persistent white rim-aril.
licensa
cc-by-nc
drit d'autor
Mark Hyde, Bart Wursten and Petra Ballings
sitassion bibliogràfica
Hyde, M.A., Wursten, B.T. and Ballings, P. (2002-2014). Clitoria Flora of Zimbabwe website. Accessed 28 August 2014 at http://www.zimbabweflora.co.zw/speciesdata/genus.php?genus_id=758
autor
Mark Hyde
autor
Bart Wursten
autor
Petra Ballings
original
visité la sorgiss
sit compagn
Flora of Zimbabwe

Clitòria ( Catalan; Valensian )

fornì da wikipedia CA
 src=
Varietats de flors blaves i blanques de Clitoria ternatea
 src=
La forma de les flors de Clitoria va inspirar el nom del gènere

Clitoria és un gènere de plantes amb flor de la família de les papilonàcies (Fabaceae).

Particularitats

Són plantes de les zones temperades d'Euràsia i Amèrica. Són polinitzades pels insectes.

A l'Àsia del sud-est les flors de la Clitoria ternatea es mengen i es fan servir per obtenir colorants blaus per aliments. També tenen usos medicinals a la medicina ayurvèdica del subcontinent indi.[1]

Origen del nom

La forma de les flors de Clitoria va inspirar el nom del gènere, basat en els genitals femenins humans. La primera espècie descrita va rebre el nom Flos clitoridis ternatensibus el 1678 de la mà de Rumpf, un botànic alemany empleat per la Companyia Holandesa de les Índies Orientals. Posteriorment fou considerat un nom adient per Johann Philipp Breyne el 1747.[2]

En moltes llengües dels països asiàtics on es troben naturalment aquestes plantes els noms vulgars tradicionals fan una referència directa, o indirecta (mitjançant paraules com conquilla o petxina), al clítoris o la vulva de la dona.

Durant els segles passats el nom d'aquest gènere, considerat de mal gust per alguns, ha donat lloc a múltiples controvèrsies entre botànics. Entre els botànics que es varen oposar a l'ús d'aquest terme cal destacar James Edward Smith el 1807, Amos Eaton el 1817, Michel Étienne Descourtilz el 1826 i també Eaton i Wright el 1840. Algunes alternatives menys explícites sexualment com Vexillaria (Eaton 1817) o Nauchea (Descourtilz 1826) foren proposades, però cap de les propostes va prosperar i el gènere Clitoria ha sobreviscut sense canvis fins als temps actuals.[3]

Espècies

Referències

  1. «APARËJITË (Root)». A: The Ayurvedic Pharmacopoeia of India (Part I Volume II). Ministry of Health and Family Welfare, p. 10–11.
  2. Paul R. Fantz, Nomenclatural notes on the genus Clitoria
  3. Fantz, Paul R. «Ethnobotany of Clitoria (Leguminosae)». Economic Botany. New York Botanical Garden Press, vol. 45, 4, 1991, pàg. 511–20. DOI: 10.1007/BF02930715.

Enllaços externs

 src= A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Clitòria Modifica l'enllaç a Wikidata
  • Rai KS, Murthy KD, Karanth KS, Rao MS «Clitoria ternatea (Linn) root extract treatment during growth spurt period enhances learning and memory in rats». Indian Journal of Physiology and Pharmacology, vol. 45, 3, July 2001, pàg. 305–13. PMID: 11881569.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autors i editors de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia CA

Clitòria: Brief Summary ( Catalan; Valensian )

fornì da wikipedia CA
 src= Clitoria mariana  src= Varietats de flors blaves i blanques de Clitoria ternatea  src= La forma de les flors de Clitoria va inspirar el nom del gènere

Clitoria és un gènere de plantes amb flor de la família de les papilonàcies (Fabaceae).

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autors i editors de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia CA

Klitorie ( Cech )

fornì da wikipedia CZ
 src=
Detail květu Clitoria falcata

Klitorie[1] (Clitoria) je rod rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to keře, byliny i liány nejčastěji s trojčetnými listy a nápadnými otočenými květy s velkou okrouhlou pavézou. Vyskytují se v počtu asi 60 druhů především v tropech a subtropech. Některé druhy se pěstují jako okrasné rostliny, jiné mají využití v medicíně nebo zemědělství.

Popis

Klitorie jsou keře, liány, vytrvalé byliny a polokeře, řidčeji i nevelké stromy (např. Clitoria dendrina z jihoamerických savan). Listy jsou střídavé, buď trojlisté a řapíkaté až téměř přisedlé nebo přisedlé jednolisté. Palisty na bázi listů i lístků jsou obvykle vytrvalé. Květenství jsou úžlabní, vrcholová nebo vyrůstají přímo ze starších větví (kauliflorie), některých druhů jsou květy jednotlivé. Někdy se objevují kleistogamní květy. Květy jsou otočené o 180 stupňů (resupinátní), velké, nápadné, obvykle růžové, modré nebo fialové, řidčeji bílé, nažloutlé nebo červené. Kalich je trubkovitý až nálevkovitý, dvoupyský, zakončený 5 zuby, za plodu vytrvalý. Horní dva zuby jsou téměř srostlé, spodní pysk je trojzubý se středním zubem nejdelším. Pavéza je velká, na vrcholu vykrojená, s tmavším žilkováním, mnohem delší než křídla a člunek. Křídla jsou podlouhle srpovitá, v polovině připojená ke člunku. Člunek je kratší než křídla, prohnutý a špičatý. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré. Semeník je stopkatý, s mnoha vajíčky a prohnutou čnělkou. Lusky jsou stopkaté, podlouhlé, pukající 2 chlopněmi, poněkud ztlustlé na horním nebo na obou švech, uvnitř s měkkou dření a bez přehrádek.[2][3][4]

Rozšíření

Rod klitorie zahrnuje asi 60 až 70 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech, některé druhy přesahují i do teplých oblastí mírného pásu. Největší druhové bohatství je v tropické Americe.[2] Některé druhy, zejména Clitoria ternatea, C. laurifolia a C. falcata, jsou dnes zavlečené z míst původu do tropů celého světa.[3]

Taxonomie

Rod Clitoria je v současné taxonomii bobovitých řazen do tribu Phaseoleae.

Význam

Klitorie mají často nápadné květy a jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Nejrozšířenější je Clitoria ternatea, krátkověká popínavá rostlina původem z Afriky. Je pěstována v tropech celého světa jako okrasná rostlina vyznačující se nápadnými kobaltově modrými květy. V mírném pásu ji lze pěstovat jako jednoletku.[5] Z dalších druhů se jako okrasné rostliny pěstují zejména Clitoria mariana, C. rubiginosa a stromovitý druh Clitoria fairchildiana.[4]

Na terasovitých políčkách s čajem je v Asii pěstována C. laurifolia, která zabraňuje erozi půdy. Tento druh je také pěstován jako půdopokryvná rostlina na teakových plantážích.[4] Některé druhy jsou v tropech pěstovány jako zelené hnojení a ke zlepšování půdy. Náleží mezi ně např. Clitoria ternatea a Clitoria laurifolia. Asijská Clitoria hanceana je využívána v medicíně.[3] Clitoria ternatea je využívána v indické medicíně proti překyselení trávicího traktu, jako tonikum, diuretikum a při chronické bronchitidě.[6] Listy a lusky slouží jako krmivo pro dobytek a nezralé lusky jsou místně používány jako zelenina. Z modrých květů je získáváno barvivo, podobné vlastnostmi lakmusu a použitelné jako acido-bazický indikátor. V Malajsii se s ním obarvují rohože.[4]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  2. a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1.
  3. a b c SA, Ren; GILBERT, Michael G. Flora of China: Clitoria [online]. Dostupné online.
  4. a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.
  5. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3.
  6. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5.

Externí odkazy

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia autoři a editory
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia CZ

Klitorie: Brief Summary ( Cech )

fornì da wikipedia CZ
 src= Detail květu Clitoria falcata

Klitorie (Clitoria) je rod rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to keře, byliny i liány nejčastěji s trojčetnými listy a nápadnými otočenými květy s velkou okrouhlou pavézou. Vyskytují se v počtu asi 60 druhů především v tropech a subtropech. Některé druhy se pěstují jako okrasné rostliny, jiné mají využití v medicíně nebo zemědělství.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia autoři a editory
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia CZ

क्लिटोरिया ( nepalèis )

fornì da wikipedia emerging languages

क्लिटोरिया एक प्रकारको फूल फुल्ने वानस्पतिक परिवार हो । यसको परागसेचन किराको माध्यमबाट हुने गर्छ ।

तस्वीर संग्रह

सन्दर्भ सामग्रीहरू

बाहिरी कडीहरू

ये फुल भी दिखने में बेहद ही सुन्दर है. दक्षिण पूर्वी एसिया में ये फ्लावर काफी प्रचलित है और इसका इस्तेमाल घर में भी किया जाता है. इसे अगर आप लक्ष केन्दिर करके देखे तो ये भी शारीर के उस अंग के तरह ही दीखता है.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
विकिपेडिया लेखक र सम्पादकहरू

क्लिटोरिया: Brief Summary ( nepalèis )

fornì da wikipedia emerging languages

क्लिटोरिया एक प्रकारको फूल फुल्ने वानस्पतिक परिवार हो । यसको परागसेचन किराको माध्यमबाट हुने गर्छ ।

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
विकिपेडिया लेखक र सम्पादकहरू

கருவிளை (பேரினம்) ( tamil )

fornì da wikipedia emerging languages

சங்கு அல்லது கருவிளை என்பது தாவரப் பேரினமாகும். வெள்ளை, கருநீலம், ஊதா, வெண்மை கலந்த கருநீலம், ஊதா கலந்த கருநீலம் என பல நிறங்களில் காணப்படுகின்ற சங்குப்பூ இப்பேரினத் தாவரங்களில் காணப்படுகின்றது. தோற்றத்தில் சங்கின் விரிவாய் போலத் தோற்றம் தருவதால் இதனை இவ்வாறு கூறுகின்றனர். நீல நிறப்பூவை கருவிளை என குறிப்பிடுகின்றனர். ஏழு வண்ணங்களில் ஒன்றான நீலநிறத்தைப் பஞ்சவண்ணங்களில் ஒன்றாகக் காணும்போது கருமை எனக் கொள்வர். இந்த வகையில் இது கரிய விளைப்பூ. குன்றத்து மகளிர் குவித்து விளையாடிய பூக்களில் இதுவும் ஒன்று.[1] வெள்ளை நிற சங்குப் பூவை செருவிளை என குறிப்பிடுவர்.

வேறு பெயர்கள்

காக்கணம் செடி, மாமூலி, காக்கட்டான், நீல காக்கட்டான், சங்கங்குப்பி, சங்க புஷ்பி எனவும் அழைக்கப்படுகின்றது.

பரவல்

இந்த செடி ஆசியாவில் தோன்றியது. தற்பொழுது ஆப்பிரிக்கா, அமெரிக்கா, ஆஸ்திரேலியா முதலிய கண்டங்களிலும் காணப்படுகிறது.

இயல்புகள்

 src=
பல கால நிலைகளில் பூ மற்றும் நெற்று
 src=
தாய்லாந்தில் கோவா டோம் எனப்படும் நீல நிற இனிப்பு சங்குப்பூவால் சேர்த்து செய்யப்படுகிறது.

இது கொடி போல் வளர்பவை. ஈரப்பதம் அதிகம் உள்ள மண்ணில் வளர்பவை. இதன் பூவில் இருந்து நெற்று தோன்றும். ஒவ்வொரு நெற்றிலும் 6 முதல் 10 விதைகள் இருக்கும். இதன் நெற்று இளசாக இருக்கும் பொழுது சாப்பிடப்படுகிறது. இதன் வேர்கள் உப்பிறப்பு வளியை மண்ணில் நிறுத்துவதால் இது மண்ணின் தன்மையை வளப்படுத்த வளர்க்கப்படுகிறது. துவர்ப்புத் தன்மை வாய்ந்தது.

பயன்பாடு

தென்கிழக்கு ஆசியாவில் உணவில் நிறத்தை சேர்ப்பதற்காக இப்பூ பயன்படுத்தப்படுகிறது. பர்மாவில் இப்பூவை தோசை மாவில் கலந்து தோசை செய்யப்படுகிறது. இப்பூ மாலையாக கட்டப்பட்டு கோவில்களில் பயன்படுத்தப்படுகிறது. இப்பூவை எலுமிச்சை சாறுடன் சேர்த்து குடிக்கின்றனர்.

மருத்துவ குணங்கள்

இந்த பூவுக்கு பல மருத்துவ குணங்கள் உள்ளதால் ஆயுர்வேத்தில் பல நூற்றாண்டுகளாக மனதைச் சாந்தப்படுத்துவதற்காக இது பயன்படுத்தபடுகிறது.[2] பண்டைய காலத்தில் கானாரியா மற்றும் மலட்டுதன்மைக்கு மருந்தாகப் பயன்படுத்தபட்டுள்ளது.[3] அண்மைக் காலத்தில் இதன் சாற்றில் இருந்து பிரித்தெடுக்கப்பட்ட க்லைடோடைடு புரதக்கூறுகள் நுண்ணுயிர் கொல்லித்திறன் கொண்டது என்பது கண்டுபிடிக்கப்பட்டுள்ளது.[4] இதன் சாற்றில் இருந்து நுண்ணுயிர் கொல்லி மற்றும் புற்றுநோய்க்கான மருந்தை தயாரிக்க வாய்ப்புள்ளது.[5] உடலுக்கு சூட்டை தரவல்லதெனவும், கைகால்வலி நீக்க வல்லதாகவும் பாரம்பரிய மருத்துவத்தில் கூறப்படுகிறது.

இனங்கள்

தாவரவியல் வகைப்பாட்டியலில் இத்தாவரம், Clitoria என்ற இந்த பேரினத்தினைச் சார்ந்தது. இப்பேரினத்தினை அடுத்து, இதன் கீழ் அமைந்துள்ள சிற்றினங்களின்(இனம்) பெயர்கள் வருமாறு;-

  • Clitoria albiflora (Mattei)
  • Clitoria amazonum (Benth.)
  • Clitoria andrei Fantz
  • Clitoria angustifolia (Kunth)
  • Clitoria annua (J. Graham)
  • Clitoria arborea Benth.
  • Clitoria arborescens (R. Br.)
  • Clitoria australis Benth.
  • Clitoria biflora (Dalziel)
  • Clitoria brachystegia (Benth.)
  • Clitoria bracteata (Poir.)
  • Clitoria brasiliana (லின்னேயஸ்)
  • Clitoria cajanifolia (C. Presl) Benth.
  • Clitoria capitata (Rich.)
  • Clitoria dendrina (Pittier)
  • Clitoria fairchildiana (R. A. Howard)
  • Clitoria falcata (Lam.)
  • Clitoria fragrans (Small)
  • Clitoria glycinoides (A. P. de Candolle=DC)
  • Clitoria guianensis (Aubl.) Benth.
  • Clitoria heterophylla Lam.
  • Clitoria javitensis subsp. javitensis
  • Clitoria laurifolia Poir.
  • Clitoria linearis (Gagnep.)
  • Clitoria mariana L.
  • Clitoria mearnsii (De Wild.)
  • Clitoria mexicana (Johann Heinrich Friedrich Link)
  • Clitoria moyobambensis Fantz
  • Clitoria nana Benth.
  • Clitoria pedunculata (Wenceslas Bojer) ex Benth.
  • Clitoria pinnata (Pers.) (R. H. Sm.) & (G. P. Lewis)
  • Clitoria plumieri (Turpin) ex Pers.)
  • Clitoria polyphylla Poir.
  • Clitoria racemosa (G. Don)
  • Clitoria racemosa Benth.
  • Clitoria rubiginosa Pers.
  • Clitoria sagotii (Fantz)
  • Clitoria schiedeana (Schltdl.)
  • Clitoria stipularis Benth.
  • Clitoria tanganicensis (Micheli)
  • Clitoria ternatea L.
  • Clitoria virginiana L.
  • Clitoria woytkowskii Fantz
  • Clitoria zanzibarensis (Vatke)
  • Clitoria zanzibarensis (mengkoemieng)

மேலும் பார்க்க

அடிக்குறிப்பு

  1. மணிப்பூங் கருவிளை - குறிஞ்சிப்பாட்டு (அடி 68)
  2. Mukherjee PK, Kumar V, Kumar NS, Heinrich M"The Ayurvedic medicine Clitoria ternatea-From traditional use to scientific assessment." J Ethnopharmacol. 2008 Sep 20;
  3. Fantz, Paul R. (1991). "Ethnobotany of Clitoria (Leguminosae)". Economic Botany (New York Botanical Garden Press) 45 (4): 511–20. doi:10.1007/BF02930715.
  4. Nguyen, GK; Zhang, S; Nguyen, NT; Nguyen, PQ; Chiu, MS; Hardjojo, A; Tam, JP. (Jul 2011). "Discovery and characterization of novel cyclotides originated from chimeric precursors consisting of albumin-1 chain a and cyclotide domains in the Fabaceae family". J Biol Chem. 286 (27): 24275–87.
  5. Nguyen, Kien Truc Giang; Zhang, S; Nguyen, N. T.; Nguyen, P. Q.; Chiu, M. S.; Hardjojo, A.; Tam, J. P. (8). "Discovery and Characterization of Novel Cyclotides Originated from Chimeric Precursors Consisting of Albumin-1 Chain a and Cyclotide Domains in the Fabaceae Family". Journal of Biological Chemistry 286 (27): 24275–24287. doi:10.1074/jbc.M111.229922. பப்மெட்:21596752. பப்மெட் சென்ட்ரல்:3129208. http://www.jbc.org/content/286/27/24275.abstract. பார்த்த நாள்: July 8, 2011.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
விக்கிபீடியா ஆசிரியர்கள் மற்றும் ஆசிரியர்கள்

கருவிளை (பேரினம்): Brief Summary ( tamil )

fornì da wikipedia emerging languages

சங்கு அல்லது கருவிளை என்பது தாவரப் பேரினமாகும். வெள்ளை, கருநீலம், ஊதா, வெண்மை கலந்த கருநீலம், ஊதா கலந்த கருநீலம் என பல நிறங்களில் காணப்படுகின்ற சங்குப்பூ இப்பேரினத் தாவரங்களில் காணப்படுகின்றது. தோற்றத்தில் சங்கின் விரிவாய் போலத் தோற்றம் தருவதால் இதனை இவ்வாறு கூறுகின்றனர். நீல நிறப்பூவை கருவிளை என குறிப்பிடுகின்றனர். ஏழு வண்ணங்களில் ஒன்றான நீலநிறத்தைப் பஞ்சவண்ணங்களில் ஒன்றாகக் காணும்போது கருமை எனக் கொள்வர். இந்த வகையில் இது கரிய விளைப்பூ. குன்றத்து மகளிர் குவித்து விளையாடிய பூக்களில் இதுவும் ஒன்று. வெள்ளை நிற சங்குப் பூவை செருவிளை என குறிப்பிடுவர்.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
விக்கிபீடியா ஆசிரியர்கள் மற்றும் ஆசிரியர்கள்

క్లిటోరియా ( telugu )

fornì da wikipedia emerging languages

క్లిటోరియా (Clitoria) పుష్పించే మొక్కలలో ఫాబేసి కుటుంబానికి చెందిన ప్రజాతి. దీనిలో శంఖపుష్పం (Clitoria ternatea) చాలా ప్రసిద్ధిచెందినది.

జాతులు

చదవండి

  • Rai KS, Murthy KD, Karanth KS, Rao MS (2001). "Clitoria ternatea (Linn) root extract treatment during growth spurt period enhances learning and memory in rats". Indian Journal of Physiology and Pharmacology. 45 (3): 305–13. PMID 11881569. Unknown parameter |month= ignored (help)CS1 maint: multiple names: authors list (link)
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
వికీపీడియా రచయితలు మరియు సంపాదకులు

Clitoria ( Anglèis )

fornì da wikipedia EN

Clitoria is a genus of mainly tropical and subtropical,[1] insect-pollinated flowering pea vines.

Taxonomy

Naming of the genus

This genus was named after the human clitoris, for the flowers bear a resemblance to the vulva. The first reference to the genus, which includes an illustration of the plant, was made in 1678 by Jakób Breyne, a Polish naturalist, who described it as Flos clitoridis ternatensibus, meaning 'Ternatean flower of the clitoris'.[3][4] Many vernacular names of these flowers in different languages are similarly based on references to female external genitalia.[5]

Controversies existed in the past among botanists regarding the good taste of the naming of the genus. The analogy drew sharp criticism from botanists such as James Edward Smith in 1807, Amos Eaton in 1817, Michel Étienne Descourtilz in 1826, and Eaton and Wright in 1840. Some less explicit alternatives, like Vexillaria (Eaton 1817) and Nauchea (Descourtilz 1826), were proposed, but they failed to prosper, and the name Clitoria has survived to this day.[6]

Species

Blue and white varieties of Clitoria ternatea

As of June 2021, Plants of the World Online accepted the following species:[1]

Distribution

These plants are native to tropical, subtropical and temperate areas of the world, from western North America east to Australia.[1]

Uses

The most widely known species of the genus is Clitoria ternatea, also known as butterfly pea. It is used as an herbal medicine,[7][8] and it is used as food, as well.[9][10] Its roots are used in ayurveda Hindu medicine.[11]

Gallery

See also

References

  1. ^ a b c d "Clitoria L." Plants of the World Online. Royal Botanic Gardens, Kew. Retrieved 2021-06-24.
  2. ^ "Clitoria L." Catalogue of Life. Retrieved March 25, 2023.{{cite web}}: CS1 maint: url-status (link)
  3. ^ Fantz, Paul R. (2000). "Nomenclatural Notes on the Genus Clitoria for the Flora North American Project". Castanea. 65 (2): 89–92. JSTOR 4034108.
  4. ^ Breyne, Jakób (1678). Exoticarum aliarumque minus cognitarum plantarum centuria prima [Exotic and other less-known plants of the first century] (in Latin). Biblioteca Digital del Real Jardin Botanico de Madrid: David-Fridericus Rhetius.
  5. ^ Clitoria ternatea
  6. ^ Fantz, Paul R. (1991). "Ethnobotany of Clitoria (Leguminosae)". Economic Botany. 45 (4): 511–20. doi:10.1007/BF02930715. JSTOR 4255394. S2CID 38939748.
  7. ^ Mukherjee PK, Kumar V, Kumar NS, Heinrich M (2008). "The Ayurvedic medicine Clitoria ternatea-From traditional use to scientific assessment". Journal of Ethnopharmacology. 120 (3): 291–301. doi:10.1016/j.jep.2008.09.009. PMID 18926895.
  8. ^ Fantz, Paul R. (1991). "Ethnobotany of Clitoria (Leguminosae)". Economic Botany. 45 (4): 511–20. doi:10.1007/BF02930715. JSTOR 4255394. S2CID 38939748.
  9. ^ "Flora and Fauna Web: Clitoria ternatea L."
  10. ^ Pantazi, Chloe (February 26, 2016). "Watch this tea dramatically change from deep blue to vibrant red with a squeeze of lemon". Business Insider Deutchsland. Retrieved July 2, 2016.
  11. ^ "APARËJITË (Root)" (PDF). The Ayurvedic Pharmacopoeia of India (Part I Volume II). Ministry of Health and Family Welfare. pp. 10–11.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia authors and editors
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia EN

Clitoria: Brief Summary ( Anglèis )

fornì da wikipedia EN

Clitoria is a genus of mainly tropical and subtropical, insect-pollinated flowering pea vines.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia authors and editors
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia EN

Clitoria ( Spagneul; Castilian )

fornì da wikipedia ES

Clitoria es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Fabaceae. Se da en casi todas en las regiones tropicales, pero sobre todo en América. Comprende 178 especies descritas y de estas, solo 64 aceptadas.[2]

Descripción

Las hojas son pinnadas y las flores nacen aisladas o en pequeños racimos. Aunque su estructura floral es de tipo leguminosa, las flores se presentan invertidas, con el pétalo de la quilla en la parte superior, en lugar de en la inferior, de modo que el polen se deposita en la espalda de los insectos, en vez de hacerlo en el abdomen.

Usos

Las raíces de Clitoria ternatea se utilizan en la medicina ayurvédica.[3]

Taxonomía

El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 753.[4]

Etimología

Clitoria: nombre genérico que hace referencia a su parecido con un clítoris. A los botánicos del siglo XVIII como Linneo (que bautizó este género), no les preocupaba tanto como a los actuales nombrar las plantas por su parecido a partes íntimas de la anatomía humana y Clitoria es uno de esos casos.

Especies seleccionadas

Referencias

  1. USDA, ARS, National Genetic Resources Program. Germplasm Resources Information Network - (GRIN) [Base de Datos en Línea]. National Germplasm Resources Laboratory, Beltsville, Maryland. URL: http://www.ars-grin.gov/cgi-bin/npgs/html/genus.pl?2709 Archivado el 9 de agosto de 2014 en Wayback Machine. (08 August 2014)
  2. «Clitoria». The Plant List. Consultado el 8 de agosto de 2014.
  3. «APARËJITË (Root)». The Ayurvedic Pharmacopoeia of India (Part I Volume II). Ministry of Health and Family Welfare. pp. 10-11.
  4. «Clitoria». Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. Consultado el 8 de agosto de 2014.

 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores y editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia ES

Clitoria: Brief Summary ( Spagneul; Castilian )

fornì da wikipedia ES

Clitoria es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Fabaceae. Se da en casi todas en las regiones tropicales, pero sobre todo en América. Comprende 178 especies descritas y de estas, solo 64 aceptadas.​

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores y editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia ES

Siniherneet ( Finlandèis )

fornì da wikipedia FI
Tämä artikkeli käsittelee kasvisukua. Anatomiaan liittyvästä klitoriksesta on oma artikkelinsa. Clitoria on myös Suuri makaaberi -oopperan henkilön nimi.

Siniherneet (Clitoria) on hernekasvien (Fabaceae) heimoon kuuluva kasvisuku. Sukuun luetaan kuuluvaksi nykyisin noin 65 lajia, joiden lisäksi monien sukuun kuvattujen lajien taksonominen asema on toistaiseksi epäselvä.[1]

Lajeja

Lähteet

  1. The Plant List (Clitoria) The Plant List. 2013. Viitattu 15.11.2017. (englanniksi)
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FI

Siniherneet: Brief Summary ( Finlandèis )

fornì da wikipedia FI
Tämä artikkeli käsittelee kasvisukua. Anatomiaan liittyvästä klitoriksesta on oma artikkelinsa. Clitoria on myös Suuri makaaberi -oopperan henkilön nimi.

Siniherneet (Clitoria) on hernekasvien (Fabaceae) heimoon kuuluva kasvisuku. Sukuun luetaan kuuluvaksi nykyisin noin 65 lajia, joiden lisäksi monien sukuun kuvattujen lajien taksonominen asema on toistaiseksi epäselvä.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedian tekijät ja toimittajat
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FI

Clitoria ( Fransèis )

fornì da wikipedia FR

Clitoria est un genre de plantes à fleurs papilionacées de la famille des Fabaceae.

Liste d'espèces

Selon NCBI (8 févr. 2012)[1] :

Selon ITIS (8 févr. 2012)[2] :

Notes et références

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FR

Clitoria: Brief Summary ( Fransèis )

fornì da wikipedia FR

Clitoria est un genre de plantes à fleurs papilionacées de la famille des Fabaceae.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Auteurs et éditeurs de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia FR

Clitoria ( Italian )

fornì da wikipedia IT

Clitoria è un genere di piante, famoso per la specie Clitoria trenatea usata come colorante blu.

Specie

  • Clitoria amazonum Mart. ex Benth.
  • Clitoria andrei Fantz
  • Clitoria annua J.Graham
  • Clitoria arborea Benth.
  • Clitoria arborescens R.Br.
  • Clitoria australis Benth.
  • Clitoria brachycalyx Harms
  • Clitoria brachystegia Benth.
  • Clitoria canescens Pittier ex Fantz
  • Clitoria cavalcantei Fantz
  • Clitoria cearensis Huber
  • Clitoria chanondii Chuakul
  • Clitoria cordiformis Fantz
  • Clitoria cordobensis Burkart
  • Clitoria coriacea Schery
  • Clitoria dendrina Pittier
  • Clitoria densiflora (Benth.) Benth.
  • Clitoria epetiolata Burkart
  • Clitoria fairchildiana R.A.Howard
  • Clitoria falcata Lam.
  • Clitoria flagellaris (Benth.) Benth.
  • Clitoria flexuosa Fantz
  • Clitoria fragrans Small
  • Clitoria froesii Fantz
  • Clitoria glaberrima Pittier
  • Clitoria guianensis (Aubl.) Benth.
  • Clitoria hanceana Hemsl.
  • Clitoria hermannii Fantz
  • Clitoria heterophylla Lam.
  • Clitoria humilis Rose
  • Clitoria irwinii Fantz
  • Clitoria javanica Miq.
  • Clitoria javitensis (Kunth) Benth.
  • Clitoria juninensis Fantz
  • Clitoria kaessneri Harms
  • Clitoria kaieteurensis Fantz
  • Clitoria lasciva Bojer ex Benth.
  • Clitoria laurifolia Poir.
  • Clitoria leptostachya Benth.
  • Clitoria linearis Gagnep.
  • Clitoria macrophylla Wall. ex Benth.
  • Clitoria magentea Fantz
  • Clitoria mariana L.
  • Clitoria mexicana Link
  • Clitoria monticola Brandegee
  • Clitoria moyobambensis Fantz
  • Clitoria mucronulata Benth.
  • Clitoria nana Benth.
  • Clitoria nervosa Herzog
  • Clitoria obidensis Huber
  • Clitoria pendens Fantz
  • Clitoria pilosula Wall. ex Benth.
  • Clitoria plumosa Fantz
  • Clitoria polystachya Benth.
  • Clitoria pozuzoensis J.F.Macbr.
  • Clitoria sagotii Fantz
  • Clitoria selloi Benth.
  • Clitoria simplicifolia (Kunth) Benth.
  • Clitoria snethlageae Ducke
  • Clitoria speciosa Cav.
  • Clitoria steyermarkii Fantz
  • Clitoria stipularis Benth.
  • Clitoria ternatea L.
  • Clitoria triflora S.Watson
  • Clitoria tunuhiensis Fantz
  • Clitoria woytkowskii Fantz

 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autori e redattori di Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia IT

Clitoria: Brief Summary ( Italian )

fornì da wikipedia IT

Clitoria è un genere di piante, famoso per la specie Clitoria trenatea usata come colorante blu.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autori e redattori di Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia IT

Klitoria ( polonèis )

fornì da wikipedia POL
 src=
Clitoria falcata

Klitoria (Clitoria L.) – rodzaj roślin z rodziny bobowatych. Obejmuje co najmniej 66 gatunków[4], występujących dziko w strefie tropikalnej i subtropikalnej[5], z kilkoma gatunkami sięgającymi do strefy klimatu umiarkowanego[6]. Nazwa naukowa nadana została z powodu podobieństwa kwiatów do łechtaczki (clitoris). Z tych samych powodów rośliny wykorzystywane były w medycynie tradycyjnej jako afrodyzjak i w leczeniu chorób wenerycznych.

Morfologia

Pokrój
Pnącza wieloletnie, często o pędach drewniejących[5].
Liście
Złożone, z trzema, pięcioma lub siedmioma listkami i trwałymi przylistkami[5].
Kwiaty
Motylkowe, odwrócone, okazałe, wyrastają z kątów liści pojedynczo lub po dwa. Przysadki w parach, podobne do przylistków, poza tym u nasady kielicha podobne podkwiatki, u niektórych gatunków okazałe, czasem liściokształtne. Kielich błoniasty, lejkowaty, 5-działkowy. Ząbki działek lancetowate lub trójkątne, równej długości lub krótsze od rurki kielicha. Płatki korony, także w liczbie 5, dłuższe od kielicha. Górny płatek to okazały żagielek, z powodu skręcenia kwiatów skierowany jest w dół, jest płasko rozpostarty lub kapturkowaty, na końcach nieco owłosiony. Boczne płatki i płatek dolny tworzą znacznie krótsze skrzydełka i łódeczkę. Wewnątrz łódeczki znajduje się 10 pręcików i słupek. Pręciki zrosłe są w rurkę i tylko jeden, najwyższy, jest zwykle wolny. Zalążnia jest górna, powstaje z jednego owocolistka i zawiera wiele zalążków rozwijających się w nasiona. Szyjka słupka jest długa i wygięta[5].
Owoce
Strąki cylindryczne lub spłaszczone, równowąskie lub owalne, mięsiste. Zawierają nasiona owalne lub kulistawe[5].

Nomenklatura

Charakterystyczny wygląd kwiatów, podobnych do kobiecych zewnętrznych narządów płciowych, był powodem nadania rodzajowi nazwy naukowej od łacińskiej nazwy łechtaczki (clitoris). Wiele nazw ludowych tych kwiatów w różnych językach ma podobne odniesienia. Pierwsza nazwa naukowa została opublikowana przez gdańskiego przyrodnika Johanna Philippa Breyna w 1678 (Flos clitoridis ternatensibus). Nazwa Clitoria ustalona została przez Karola Linneusza w 1753[3]. Z powodów obyczajowych kilkakrotnie proponowano zmianę tej nazwy (na Vexillaria Eaton 1817 i Nauchea Descourtilz 1826), jednak zmiany te nie zostały zaakceptowane[3].

Systematyka

Pozycja systematyczna rodzaju według APweb (aktualizowany system APG III z 2009)

Jeden z rodzajów podrodziny bobowatych właściwych Faboideae w rzędzie bobowatych Fabaceae s.l.[1] W obrębie podrodziny należy do plemienia Phaseoleae i podplemienia Clitoriinae[7].

Wykaz gatunków[4]

Zastosowanie

 src=
Herbata barwiona kwiatami klitorii

Większe znaczenie ekonomiczne ma tylko szerzej rozpowszechniona klitoria ternateńska, pozostałe gatunki znane są tylko lokalnie. Najwyraźniej z powodu specyficznego wyglądu kwiatów i tzw. nauki o sygnaturach, z której wynikać miało, że na każdą chorobę istnieje ziele rozpoznawane przez odpowiedni kształt lub barwę, rośliny z tego rodzaju wykorzystywano w celu poprawy płodności, regulacji cyklu miesiączkowego i w leczeniu rzeżączki[6]. Sproszkowany korzeń klitorii ternateńskiej stosowany jest w medycynie ajurwedyjskiej[8]. Kwiaty tego gatunku wykorzystywane są też jako błękitny barwnik spożywczy[9].

Przypisy

  1. a b Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website/Fabaceae (ang.). 2001–. [dostęp 2010-02-26].
  2. a b c Clitoria. W: Index Nominum Genericorum (ING) [on-line]. Smithsonian Institution. [dostęp 2014-06-03].
  3. a b c Paul R. Fantz. Nomenclatural Notes on the Genus Clitoria for the Flora North American Project. „Castanea”. 65, 2, s. 89-92, 2000.
  4. a b Clitoria. W: The Plant List (2013). Version 1.1. [on-line]. [dostęp 2014-06-03].
  5. a b c d e Ren Sa & Michael G. Gilbert: Clitoria. W: Flora of China [on-line]. eFloras.org. [dostęp 2014-06-03].
  6. a b Paul R. Fantz. Ethnobotany of Clitoria (Leguminosae). „Economic Botany”. 45, 4, s. 511-520, 1991. DOI: 10.1007/BF02930715.
  7. Germplasm Resources Information Network (GRIN). [dostęp 2014-06-03].
  8. The Ayurvedic Pharmacopoeia of India (Part I Volume II). Government of India. Ministry of Health and Family Welfare. s. 10-11. [dostęp 2014-06-03].
  9. Sinha, Keka; Das, Papita; Datta, Siddhartha. Natural Blue Dye from Clitoria Ternatea: Extraction and Analysis Methods. „Research Journal of Textile & Apparel”. 16, 2, s. 34, 2012.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia POL

Klitoria: Brief Summary ( polonèis )

fornì da wikipedia POL
 src= Morfologia klitorii ternateńskiej  src= Clitoria falcata

Klitoria (Clitoria L.) – rodzaj roślin z rodziny bobowatych. Obejmuje co najmniej 66 gatunków, występujących dziko w strefie tropikalnej i subtropikalnej, z kilkoma gatunkami sięgającymi do strefy klimatu umiarkowanego. Nazwa naukowa nadana została z powodu podobieństwa kwiatów do łechtaczki (clitoris). Z tych samych powodów rośliny wykorzystywane były w medycynie tradycyjnej jako afrodyzjak i w leczeniu chorób wenerycznych.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia POL

Clitoria ( portughèis )

fornì da wikipedia PT

Clitoria é um género botânico pertencente à família Fabaceae.[1]

Espécies

 src=
Variedades azul e branca de Clitoria ternatea.

Classificação do gênero

Referências

  1. «pertencente à — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020
 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores e editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia PT

Clitoria: Brief Summary ( portughèis )

fornì da wikipedia PT

Clitoria é um género botânico pertencente à família Fabaceae.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Autores e editores de Wikipedia
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia PT

Himmelsärtssläktet ( svedèis )

fornì da wikipedia SV

Himmelsärtssläktet (Clitoria) är ett växtsläkte i familjen ärtväxter med cirka 30 arter och förekommer i tropiska och subtropiska regioner. Himmelsärt (C. ternatea) odlas ibland som krukväxt i Sverige.

Externa länkar

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia författare och redaktörer
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia SV

Himmelsärtssläktet: Brief Summary ( svedèis )

fornì da wikipedia SV

Himmelsärtssläktet (Clitoria) är ett växtsläkte i familjen ärtväxter med cirka 30 arter och förekommer i tropiska och subtropiska regioner. Himmelsärt (C. ternatea) odlas ibland som krukväxt i Sverige.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia författare och redaktörer
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia SV

Кліторія ( ucrain )

fornì da wikipedia UK

Походження назви

Таку незвичайну назву цей рід дістав завдяки будові квітки: човник, оточений вітрилом та веслами, нагадує жіночий клітор у куточку вульви. Назву Flos clitoridis ternatensibus дав у 1678 році німецький ботанік Г. Е. Румф першим описаним видам цього роду. Аналогічно її йменував німецький ботанік Й. Ф. Брейне у 1747 році[1]. Примітно, що різні назви цієї рослини мовами місцевого населення теж пов'язані з жіночими статевими органами.

Проте, таку відверту назву уподобали не всі ботаніки, деяким вона здалася проявом поганого смаку. Критикували назву Кліторія Джеймс Сміт у 1807 році, Амос Ітон у 1817, Мішель Етьєнн Декуртіль у 1826, Ітон з В. Райтом у 1840. Були запропоновані інші назви: Vexillaria (Eaton 1817) та Nauchea (Descourtilz 1826), але вони не відбивали особливостей незвичайної будови квітки і не прижилися[2].

Ненаукові назви: «голубині крила» (англомовні країни), «соромітна квітка» (Німеччина), «метеликовий горошок» (англомовні країни, Німеччина), «анчан» (Таїланд).

Поширення

Рослини роду Clitoria ростуть у тропічних та помірних широтах, зокрема в Південно-Східній Азії та Мадагаскарі, деякі види походять з тропіків та субтропіків Америки. Найбільш поширеним видом є кліторія трійчаста (Clitoria ternatea).

Уживання

 src=
Чашка напою нам док анчан

У кулінарії

У Південно-Східній Азії квітки кліторії вживають замість харчового барвника — малайці підбарвлюють ними страви з рису (зокрема «хао том»), а у Таїланді їх використовують для приготування напою блакитного кольору нам док анчан (тайськ. น้ำดอกอัญชัน).

У медицині

Кліторія трійчаста є лікарською рослиною: її коріння використовують в аюрведичній медицині[3].

У садівництві

Деякі види кліторії вирощують як декоративні рослини. Найбільш поширена у культурі кліторія трійчаста, гірше приживається кліторія атлантична. Представники роду Кліторія є теплолюбними рослинами: так, трійчаста кліторія не переносить температуру нижче 10 °C, отже, у регіонах з помірним кліматом кліторію можна вирощувати тільки у закритому ґрунті (в оранжереях або горщиках), і лише частину року її можна виставляти на відкрите повітря.

Кліторія трійчаста потребує доброго сонячного освітлення, їй не протипоказане навіть пряме проміння. Влітку рослини ліпше виносити на відкрите повітря. Рослина любить воду, обов'язкове регулярне поливання, ліпше м'якою відстоялою водою. Вона віддає перевагу багатим на живильні речовини структурованим ґрунтам, для посадки можна використати ґрунтосуміш з торфу, річкового піску, перегною та дернової землі (у пропорції 2:1:1:1). Субстрат повинен бути добре дренованим: щоб запобігти перезволоженню. Корисні підживляння добривами для квітних рослин: їх рекомендують вносити протягом всього періоду вегетації, двічі на місяць. Якщо кліторію вирощують як багаторічник, навесні проводять обрізання та пересадження у більший горщик.

Розмножують кліторію насінням та живцями. Насіння рекомендують висіювати у лютому-березні, перед сівбою його вимочують у воді або розчині стимулятору на 3-4 години, потім садять у суміш торфу, річкового піску та листяної землі (1:1:1) або у торфяні таблетки. Ємності з посівом повинні перебувати у теплому місці (близько 20 °C), не слід забувати про зволоження та провітрювання. Сходи з'являються приблизно через 10 днів. Коли вони зміцніють, їх пікирують в окремі горщики. Живці зрізають у квітні-липні, висаджують у торфяні таблетки, вологий перліт або вермикуліт. У відкритий ґрунт розсаду висаджують, лише коли минуть заморозки. Заквітає кліторія у середині літа та цвіте до осені. Перед заморозками її викопують та переносять до теплого приміщення. Можна вирощувати кліторію і як однорічну рослину[4][5].

Види

Галерея

 src= Вікісховище має мультимедійні дані за темою: Кліторія


Примітки

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Автори та редактори Вікіпедії
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia UK

Chi Đậu biếc ( vietnamèis )

fornì da wikipedia VI
 src=
Hoa của loài Clitoria mariana
 src=
Các giống Clitoria ternatea màu lam và màu trắng

Chi Đậu biếc (danh pháp: Clitoria) là chi thực vật có hoa thuộc họ Đậu.

Phân bố và sử dụng

Các loài thuộc chi Đậu biếc bản địa của khu vực nhiệt đới với nền nhiệt cao thuộc Tân Thế giới và Cựu thế giới, bao gồm Đông Nam Á, nơi người dân thường lấy hoa làm phẩm nhuộm.

Loài được biết đến nhiều nhất trong chi này là Clitoria ternatea, được dùng làm thuốc đông y và làm thực phẩm. Người Ấn Độ dùng cả rễ cây để chữa bệnh[1].

Các loài

Hình ảnh

Chú thích

Đọc thêm

  • Rai KS, Murthy KD, Karanth KS, Rao MS (tháng 7 năm 2001). “Clitoria ternatea (Linn) root extract treatment during growth spurt period enhances learning and memory in rats”. Indian Journal of Physiology and Pharmacology 45 (3): 305–13. PMID 11881569. Chú thích sử dụng tham số |month= bị phản đối (trợ giúp)
 src= Wikispecies có thông tin sinh học về Chi Đậu biếc  src= Wikimedia Commons có thư viện hình ảnh và phương tiện truyền tải về Chi Đậu biếc


Bài viết liên quan đến tông đậu Phaseoleae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.


licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia VI

Chi Đậu biếc: Brief Summary ( vietnamèis )

fornì da wikipedia VI
 src= Hoa của loài Clitoria mariana  src= Các giống Clitoria ternatea màu lam và màu trắng

Chi Đậu biếc (danh pháp: Clitoria) là chi thực vật có hoa thuộc họ Đậu.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visité la sorgiss
sit compagn
wikipedia VI

Клитория ( russ; russi )

fornì da wikipedia русскую Википедию
 src=
Чай из клитории тройчатой

Используется в основном клитория тройчатая — в научной и традиционной медицине, а также в кухне Юго-Восточной Азии (как синий пищевой краситель, а также для производства напитка nam dok anchan).

Некоторые виды клитории выращивают в садах как декоративные растения. Делать это можно не только в тропических регионах, но и в районах с умеренным климатом, но без заморозков[2]. Выращивают большей частью клиторию тройчатую. Североамериканская клитория атлантическая (Clitoria mariana) также весьма декоративна, но в культуре приживается с трудом[4].

Как и многие другие представители бобовых, клитория способна фиксировать атмосферный азот, поэтому иногда её выращивают для повышения качества земель. Клитория тройчатая, к примеру, в Австралии используется для рекультивации территорий угольных шахт.

Классификация

Таксономическое положение

Род Клитория входит в подтрибу Клиториевые (Clitoriinae) трибы Фасолевые (Phaseoleae). Из широко известных растений в эту же трибу входят роды Вигна, или Коровий горох (Vigna), Соя (Glycine) и Фасоль (Phaseolus). Триба Фасолевые относится к подсемейству Мотыльковые (Faboideae) семейства Бобовые (Fabaceae)[6]. Ранее клиторию включали в трибу Нутовые (Cicereae).

Таксономическая схема
отдел Цветковые, или Покрытосеменные порядок Бобовоцветные ещё 58 порядков цветковых растений (APG III), из которых к бобовоцветным наиболее близки Бересклетоцветные, Букоцветные, Кисличноцветные, Мальпигиецветные, Розоцветные и Тыквоцветные семейство Бобовые ещё три семейства (APG III): Истодовые, Квиллайевые и Суриановые подсемейство Мотыльковые ещё два подсемейства: Мимозовые (в том числе Акация, Мимоза) и Цезальпиниевые (в том числе Цезальпиния) триба Фасолевые ещё около двадцати пяти триб род Клитория ещё около ста родов, в том числе Соя и Фасоль около 70 видов; наиболее известный — Клитория тройчатая

Наиболее известные виды

 src=
 src=
 src=
Цветки различных видов клитории: вверху — Клитория атлантическая (Clitoria mariana), в центре — Клитория серповидная (Clitoria falcata), внизу — Клитория тройчатая (Clitoria ternatea)

Список видов

Общее число видов рода Клитория — около семидесяти[2][8]. Некоторые из них:

Примечания

  1. Об условности указания класса двудольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Двудольные».
  2. 1 2 3 4 5 6 7 8 Григорьев (ред.), 2006.
  3. Smith A. W. A Gardener’s Handbook of Plant Names: Their Meanings and Origins. — Courier Dover Publications, 1997.ISBN 0-486-29715-2, ISBN 978-0-486-29715-6. (англ.) Проверено 1 апреля 2009 г. Доступен онлайн-поиск
  4. 1 2 3 4 5 6 Клитория на сайте molbiol (Проверено 18 февраля 2013)
  5. Clitoria ternatea на сайте «Tropical Forages» Архивная копия от 17 августа 2007 на Wayback Machine (англ.) (Проверено 1 апреля 2009)
  6. По данным сайта GRIN (см. раздел Ссылки)
  7. 1 2 Яковлев, 1981.
  8. Виды рода Clitoria по данным сайта The Plant List.
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Авторы и редакторы Википедии

Клитория: Brief Summary ( russ; russi )

fornì da wikipedia русскую Википедию
 src= Чай из клитории тройчатой

Используется в основном клитория тройчатая — в научной и традиционной медицине, а также в кухне Юго-Восточной Азии (как синий пищевой краситель, а также для производства напитка nam dok anchan).

Некоторые виды клитории выращивают в садах как декоративные растения. Делать это можно не только в тропических регионах, но и в районах с умеренным климатом, но без заморозков. Выращивают большей частью клиторию тройчатую. Североамериканская (Clitoria mariana) также весьма декоративна, но в культуре приживается с трудом.

Как и многие другие представители бобовых, клитория способна фиксировать атмосферный азот, поэтому иногда её выращивают для повышения качества земель. Клитория тройчатая, к примеру, в Австралии используется для рекультивации территорий угольных шахт.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Авторы и редакторы Википедии

蝶豆属 ( cinèis )

fornì da wikipedia 中文维基百科

蝶豆属学名Clitoria)是蝶形花科下的一个属,为缠绕草本亚灌木植物。该属共有30种,分布于热带亚热带地区。[1]

参考文献

  1. ^ 中国种子植物科属词典. 中国数字植物标本馆. (原始内容存档于2012-04-11).

外部链接


小作品圖示这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
 title=
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
维基百科作者和编辑

蝶豆属: Brief Summary ( cinèis )

fornì da wikipedia 中文维基百科

蝶豆属(学名:Clitoria)是蝶形花科下的一个属,为缠绕草本亚灌木植物。该属共有30种,分布于热带亚热带地区。

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
维基百科作者和编辑