Haptophyta (případně Haptophytina, dříve též Prymnesiophyta) je skupina převážně mořských jednobuněčných bičíkovců s fotosyntetickou schopností. Jako u naprosté většiny ostatních fotoautotrofů říše Chromista vznikl jejich plastid sekundární endosymbiózou z ruduchy.
Postavení skupiny na fylogenetickém stromě eukaryot není dosud plně vyjasněno. Některé současné fylogenetické studie ho kladou buď do podříše Hacrobia[1], jiné přirozenost hacrobií neuznávají a haptophyta spolu s centrohelidními slunivkami považují za sesterský klad ke kladu SAR[2] nebo je ponechávají jako eukaryota incertae sedis[3][4].
Mají dva bičíky a navíc haptonemu (připomíná třetí bičík). Povrch bičíků je pokryt mastigonematy, uvnitř nich je typická tzv. axonematická struktura. Naopak haptonema žádnou axonemu uvnitř nemá. Na povrchu buněk jsou nad periplastem často kladeny tenké ploché šupinky, buď z polysacharidů, nebo navíc z vápenatých sloučenin. Druhá jmenovaná chemická struktura je důvodem vzniku tzv. kokolitů, tedy zbytků těchto řas, které se ukládají na dně moří ve velkém množství.[5]
K původnímu rozsahu této skupiny, tvořeném tzv. prymnesiofyty (odtud dřívější synonymum haptofyt – Prymnesiophyta), přibyly díky molekulárním analýzám dvě menší skupiny, nyní samostatné třídy.[1] Poslední z nich, tzv. rappemonády, byly objeveny sekvenováním mořských vzorků teprve v r. 2010.[6]
Někdy se ke stejnému kmeni přiřazuje i třída centrohelidních slunivek, takto rozšířený kmen se nazývá Haptista a haptofyta jsou ponížena podkmen Haptophytina.
Aktuální (2015) klasifikace:[1]
Haptophyta (případně Haptophytina, dříve též Prymnesiophyta) je skupina převážně mořských jednobuněčných bičíkovců s fotosyntetickou schopností. Jako u naprosté většiny ostatních fotoautotrofů říše Chromista vznikl jejich plastid sekundární endosymbiózou z ruduchy.
Postavení skupiny na fylogenetickém stromě eukaryot není dosud plně vyjasněno. Některé současné fylogenetické studie ho kladou buď do podříše Hacrobia, jiné přirozenost hacrobií neuznávají a haptophyta spolu s centrohelidními slunivkami považují za sesterský klad ke kladu SAR nebo je ponechávají jako eukaryota incertae sedis.
