Dřínovité (Cornaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu dřínotvaré. Až na drobné výjimky jsou to keře a stromy s jednoduchými, vstřícně nebo střídavě postavenými listy. Květy jsou většinou čtyřčetné a spíše drobné, někdy uspořádané v nápadných květenstvích. Čeleď zahrnuje v současném taxonomickém pojetí asi 85 druhů ve 2 rodech a je rozšířena na všech kontinentech. V české květeně jsou domácí dva druhy: dřín obecný a svída krvavá. Některé další druhy jsou pěstovány v různých kultivarech jako okrasné dřeviny.
Zástupci dřínovitých jsou opadavé nebo řidčeji stálezelené keře a stromy. Výjimku tvoří severoevropský dřín švédský (Cornus suecica) a severoamerický dřín kanadský (Cornus canadensis), což jsou byliny s podzemním plazivým a poněkud dřevnatějícím oddenkem. Druh Alangium scandens z jihovýchodní Asie je dřevnatá liána. Listy jsou jednoduché, řapíkaté, vstřícné nebo střídavé. Střídavé listy má rod alángium (Alangium) i některé dříny, např. severoamerická svída střídavolistá (Cornus alternifolia) a asijská svída pochybná (Cornus controversa). Listy jsou bez palistů, se zpeřenou nebo až paralelní žilnatinou. Postranní žilky jsou často řídké a charakteristicky obloukovitě sbíhavé k vrcholu čepele. Dalším charakteristickým znakem čeledi jsou přitisklé nebo odstávající dvouramenné chlupy na listech. Některé druhy alángia jsou trnité.
Květy jsou ponejvíce oboupohlavné, uspořádané v květenstvích různých typů. Květenství jsou nezřídka podepřena listeny, které jsou u některých druhů dřínů nápadně zvětšené a připomínají okvětní lístky. Samotné květy jsou drobné, nejčastěji čtyřčetné, řidčeji pětičetné nebo až desetičetné, pravidelné. Kalich je trubkovitý, s drobnými až nezřetelnými neopadavými cípy, přirostlý ke spodnímu semeníku. Korunní lístky jsou volné, nesrostlé, opadavé a vyrůstají při bázi žlaznatého disku. Tyčinky jsou nejčastěji 4. U rodu Alangium je korunních lístků více, 4 až 10, stejný je i počet kališních zubů, a tyčinek je 4 až mnoho. Semeník je spodní, srostlý nejčastěji ze dvou plodolistů, s jednou nebo 2 komůrkami. V každém pouzdru je jediné vajíčko. Plodem jsou kulovité nebo protáhlé peckovice. U některých dřínů (např. dřín japonský, Cornus kousa) peckovice srůstají v kulovité plodenství. Semena jsou nejčastěji protáhlá, s přímým zárodkem a bohatým endospermem.[1][2][3][4]
Čeleď zahrnuje podle současného pojetí asi 85 druhů ve 2 rodech.[5] Je zastoupena s různou četností výskytu na všech kontinentech. Dříny jsou rozšířeny především v mírném pásu severní polokoule, místy však přesahují i do tropů. Několik druhů dřínu roste v horách Střední Ameriky, jeden druh v Africe. Rod alángium je naproti tomu převážně tropický a je rozšířen v oblasti od Afriky až po Austrálii a Fidži.[2][6]
V evropské květeně je čeleď zastoupena celkem 3 původními druhy: svída krvavá (Cornus sanguinea), dřín obecný (Cornus mas) a dřín švédský (Cornus suecica), z nichž první dva jsou zastoupeny i v České republice.[7] Další pěstované druhy občas zplaňují, zvláště severoamerická svída výběžkatá (Cornus sericea).[3]
Taxonomické pojetí čeledi Cornaceae prošlo v průběhu času několika podstatnými proměnami. Někteří autoři do ní v minulosti řadili pouze rod Cornus, zatímco jiní až 17 různých rodů. Z rodu Cornus byly odštěpovány další rody, mimo rodu Swida např. Cynoxylon, Benthamia, Dendrobenthamia aj. V systému APG bylo zvoleno široké pojetí a součástí Cornaceae byly i rody Davidia, Nyssa, Mastixia, Camptotheca, Diplopanax a Alangium. V systému APG IV z roku 2016 došlo k podstatné změně a všechny zmíněné rody s výjimkou rodů Cornus a Alangium byly přeřazeny do nově pojaté čeledi Nyssaceae.[8][9]
Různé druhy dřínů a svíd jsou pěstovány jako okrasné dřeviny. Mezi oblíbené a široce rozšířené okrasné keře náležejí zejména různé kultivary svídy bílé, svídy výběžkaté a svídy krvavé, vyznačující se nápadně zbarvenými zimními větvemi nebo různě panašovaným olistěním. Pro krásná květenství jsou pěstovány květnaté dříny, zejména dřín květnatý a dřín japonský. Řidčeji se pěstují stromovité svídy, jako je svída střídavolistá nebo svída pochybná.
Plody dřínu obecného slouží místně jako drobné ovoce bohaté na vitamín C.[3] Plody podobného dřínu lékařského jsou využívány v čínské medicíně.[11]
Dřínovité (Cornaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu dřínotvaré. Až na drobné výjimky jsou to keře a stromy s jednoduchými, vstřícně nebo střídavě postavenými listy. Květy jsou většinou čtyřčetné a spíše drobné, někdy uspořádané v nápadných květenstvích. Čeleď zahrnuje v současném taxonomickém pojetí asi 85 druhů ve 2 rodech a je rozšířena na všech kontinentech. V české květeně jsou domácí dva druhy: dřín obecný a svída krvavá. Některé další druhy jsou pěstovány v různých kultivarech jako okrasné dřeviny.