Ryzec indigový (lat. Lactarius indigo) je jedlá houba z čeledi holubinkovité (Russulaceae). Je specifický tím, že celá plodnice je zbarvena do odstínů modré. Vyskytuje se především v Americe, ale také v Číně a Indii. I přes svoje neobvyklé zbarvení se jedná o jedlý a chutný druh.
Byl nejdříve popsán v roce 1822 americkým mykologem Lewisem Davidem de Schweinitzem, ale vědecky klasifikován byl až v roce 1838 švédským botanikem a mykologem Eliasem Magnusem Friesem.
Ryzec indigový se vyskytuje především v listnatých, ale i jehličnatých lesích, zejména pod borovicemi (Pinus). Nejčastěji na americkém kontinentě (především v Mexiku a Guatemale), také byl nalezen i v Číně a Indii.
Přestože se tento ryzec vyskytuje v teplých oblastech, obsahuje v průměru 950 mg/g vody. „Stavebními kameny“ jsou jako u každé houby vláknina, proteiny a kyselina stearová. Modré zbarvení způsobuje organické barvivo azulen, jedno z mála modrých barviv u hub. Dalšími barvivy v ryzci indigovém jsou sesquiterpen, matricin a chamuzelén, z nichž se již zmíněný azulen tvoří.
Ryzec indigový (lat. Lactarius indigo) je jedlá houba z čeledi holubinkovité (Russulaceae). Je specifický tím, že celá plodnice je zbarvena do odstínů modré. Vyskytuje se především v Americe, ale také v Číně a Indii. I přes svoje neobvyklé zbarvení se jedná o jedlý a chutný druh.
Byl nejdříve popsán v roce 1822 americkým mykologem Lewisem Davidem de Schweinitzem, ale vědecky klasifikován byl až v roce 1838 švédským botanikem a mykologem Eliasem Magnusem Friesem.