Rorippa palustris is highly variable and has been divided into as many as four subspecies and seven varieties, all of which are indigenous to North America; only subsp. palustris is also indigenous in Eurasia.
Planhigyn blodeuol bychan yw Berwr melyn gogleddol sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Brassicaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Rorippa islandica a'r enw Saesneg yw Northern yellow-cress.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Berwr Melyn y Gogledd.
Mae'r dail ar ffurf 'roset' a chaiff y planhigyn ei flodeuo gan wenyn.
Planhigyn blodeuol bychan yw Berwr melyn gogleddol sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Brassicaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Rorippa islandica a'r enw Saesneg yw Northern yellow-cress. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Berwr Melyn y Gogledd.
Mae'r dail ar ffurf 'roset' a chaiff y planhigyn ei flodeuo gan wenyn.
Rukev bažinná (Rorippa palustris), kosmopolitní druh z rodu rukev, je světle zelená, středně vysoká vlhkomilná rostlina.
Vyjma vyloženě studených, vysokohorských, tropických a aridních oblastí se vyskytuje ve všech kontinentech. Je světlomilný druh volící hlavně otevřená, slunečná stanoviště. Roste hlavně na hlinitých nánosech okolo vodních toků, rybníků a jezer, rychle se však dokáže rozšířit na obnažená rybniční dna, vlhká pole, louky a skládky, daří se mu v rozličných ruderálních společenstvech. V České republice roste mimo nejvyšších poloh na celém území, na podmáčených polích (např. s okopaninami) je nepříjemným plevelem.[2][3]
Vyskytuje se nejčastěji ve dvou formách, jako jednoletá nebo dvouletá rostlina. Jednoletá vyroste, vykvete, odplodí a uhyne během jednoho roku. Dvouletá vytvoří za prvý rok pouze přízemní růžici listů která přezimuje a teprve druhý rok vykvete, zaplodí a ukončí svou existenci. Někdy se ale chová rukev bažinná jako rostlina vytrvalá, kdy vyrůstá, kvete a plodí po několik roků po sobě.
Lodyha bývá zřídka jednoduchá, nejčastěji je po celé délce rozvětvená a dosahuje výšky 20 až 80 cm. Je přímá nebo vystoupavá, oblá nebo nepravidelně hranatá, dutá, lysá, barvu má lehce nafialovělou. Listy v přízemní růžici jsou zpeřeně dělené s postranními pilovitými ušty a s výrazně větším koncovým segmentem. Lodyžní jsou obdobné nebo peřenosečné, vždy však objímají lodyhu svou bázi s oušky, někdy jsou celistvé s řídkými brvami po okrajích.
Drobné květy na stopkách vytvářejí hroznovitá květenství. Čtyři světle žluté, snadno opadavé korunní plátky dlouhé asi 2 mm jsou přibližně stejně veliké jako čtyři korunní plátky. Kvetou od června do října. Plodem jsou asi 0,5 cm velké, nafouknuté šešulky válcovitého až elipsoidního tvaru, vzhůru ohnuté, zřídka rovné, na vrcholu mají zůstatek čnělky s bliznou. Spočívají na stopkách přibližně stejně dlouhých jako jsou samy, od lodyhy odstávají a později se některé ohýbají dolů. Šešulka, otvírající se postranními chlopněmi, má v každém pouzdře ve dvou řadách lesklá semena 0,6 až 0,9 mm dlouhá která jsou okrově zbarvená a jemně bradavčitá. Chromozómové číslo: 2n = 32.[2][4][5][6]
Pro rukev bažinnou je charakteristický hlavní vřetenovitý kořen s hrubými postranními kořeny. Na hypokotylu i na vlastním hlavním kořeni se mohou po poranění vytvářet adventivní pupeny, z kterých vyroste nová lodyha. Roste-li v půdě dostatečně zásobené živinami vytvářejí se tyto pupeny a následně nové odnože samovolně, v půdě chudé jsou schopny vyrůst nové rostliny jen po poranění. Mimo to se rostlina může vegetativně množit i na půdě ležícími lodyhami které vytvářejí kořeny.
Semena jsou schopná klíčit po celý rok, hlavním stimulem ke klíčení je velký rozdíl teplot mezi dnem a nocí 25 - 10 °C při dlouhodenním režimu a dostatku vlhkosti. Semena, která se dostanou do vhodného prostředí v období od dubna do června, vyklíčí asi za 40 dnů a vyrostou z nich jednoleté rostliny které téhož roku vykvetou. Rostliny ze semen vysetých v červnu již vyprodukují málo semen a mnohdy kvetou příští rok znovu. Ze semen vysetých později vyrostou pouze přízemní růžice listů, ty přezimují a rostliny kvetou až příští rok.[2][5]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rukev bažinná ve Wikimedia Commons
Galerie rukev bažinná ve Wikimedia CommonsRukev bažinná (Rorippa palustris), kosmopolitní druh z rodu rukev, je světle zelená, středně vysoká vlhkomilná rostlina.
Kærguldkarse (Rorippa palustris), ofte skrevet kær-guldkarse, er en enårig, 10-80 cm høj plante i korsblomst-familien. Arten er oprindeligt hjemmehørende i den nordlige tempererede zone, men er nu udbredt over det meste af Jorden. Det er en spinkel plante med fjersnitdelte blade og små gule blomster, der højst er af længde med bægeret. Skulpen er pølseformet og 3 gange så lang som bred.
I Danmark er kærguldkarse almindelig ved vandhuller, i grøfter, på enge og affaldspladser. Den blomstrer i juni til september.[1]
Kærguldkarse (Rorippa palustris), ofte skrevet kær-guldkarse, er en enårig, 10-80 cm høj plante i korsblomst-familien. Arten er oprindeligt hjemmehørende i den nordlige tempererede zone, men er nu udbredt over det meste af Jorden. Det er en spinkel plante med fjersnitdelte blade og små gule blomster, der højst er af længde med bægeret. Skulpen er pølseformet og 3 gange så lang som bred.
I Danmark er kærguldkarse almindelig ved vandhuller, i grøfter, på enge og affaldspladser. Den blomstrer i juni til september.
Die Gewöhnliche Sumpfkresse (Rorippa palustris) ist eine Pflanzenart in der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Sie kommt in Mitteleuropa meistverbreitet vor.
Die Gewöhnliche Sumpfkresse wächst als einjährige, seltener auch nur wenige Jahre ausdauernde krautige Pflanze und erreicht Wuchshöhen von etwa 20 bis 60 cm. Der aufrechte, kantige Stängel ist zumindest im oberen Teil oft sparrig verzweigt und ist kahl oder im unteren Teil kurzhaarig.
Alle Laubblätter sind am Grunde geöhrt und meist kahl. Die unteren Laubblätter sind gestielt, leierförmig fiederteilig und besitzen vier bis acht Paar längliche, lappig gezähnte seitliche Abschnitte mit einem großen, eiförmigen Endabschnitt. Die oberen Blätter haben meist zwei bis sechs Paar seitliche Abschnitte, die meist etwas schmäler sind als diejenigen bei den unteren Blättern. Die Stängelblätter umfassen den Stängel meist deutlich.
Die Gewöhnliche Sumpfkresse blüht vorwiegend von Juni bis September. Die zwittrigen, radiärsymmetrischen Blüten sind vierzählig. Die vier grünen Kelchblätter haben eine Länge von etwa 2 mm. Die vier Kronblätter sind entweder gleich lang oder ein wenig kürzer und blass gelb gefärbt.
Die an einem etwa 4 bis 8 mm langen, fast waagerecht abstehenden Stiel sitzende Schote ist länglich, oft leicht gekrümmt, etwa 5 bis 9 mm lang und 2 bis 2,5 mm dick. Die in zwei Reihen stehenden Samen sind braun bis gelblich-braun, mit einer Länge von 0,5 bis 0,9 mm und einem Durchmesser von 0,4 bis 0,6 mm eiförmig oder fast kugelig.
Der Chromosomensatz ist 2n = 32[1].
Rorippa palustris ist heutzutage fast kosmopolitisch verbreitet. In Österreich kommt sie mäßig häufig bis zerstreut vor, während sie in der Schweiz allgemein verbreitet zu finden ist. In den Allgäuer Alpen steigt sie in Vorarlberg nahe der Bergstation der Kanzelwandbahn bis zu einer Höhenlage von 1920 Metern auf.[2]
Die Gewöhnliche Sumpfkresse ist in Deutschland verbreitet und meist häufig zu finden.
Die Gewöhnliche Sumpfkresse wächst in Zweizahn-Ufersaumgesellschaften. Sie bevorzugt feuchte, nährstoffreiche, stickstoffhaltige, humose Schlammböden. Sie wächst an Ufern von Gewässern, in Gräben und an feuchteren Ruderalstellen. In Mitteleuropa ist sie eine Charakterart der Ordnung Bidentetalia.[3]
Die Gewöhnliche Sumpfkresse (Rorippa palustris) ist eine Pflanzenart in der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Sie kommt in Mitteleuropa meistverbreitet vor.
She lus eh burley frangagh (Rorippa islandica, Rorippa palustris). T'eh dooghyssagh da'n Oarpey, yn Aishey, yn Affrick Hwoaie, as America Hwoaie. T'eh ny harkyl neughooghyssagh ayns çheeraghyn elley.[2] T'eh gaase ayns thalloo fliugh.
Ta gass yeeragh echey, wheesh as 1m er yrjid. Ta duillagyn feeacklagh dys babbanagh echey, wheesh as 30cm er lhiurid. Ta ny blaaghyn jannoo magh crouw-vlaaghey wuigh; ta ny petyllyn oc ayns cummey spein. She fynneig liauyr eh y mess echey, wheesh as kentimeader er lhiurid.
She lus eh burley frangagh (Rorippa islandica, Rorippa palustris). T'eh dooghyssagh da'n Oarpey, yn Aishey, yn Affrick Hwoaie, as America Hwoaie. T'eh ny harkyl neughooghyssagh ayns çheeraghyn elley. T'eh gaase ayns thalloo fliugh.
Rorippa palustris, marsh yellow cress, is a species of flowering plant in the family Brassicaceae. It is widespread and native to parts of Africa, and much of Asia, Europe and Eurasia, North America and the Caribbean.[1] It can also be found in other parts of the world as an introduced species and a common weed, for example, in Australia and South America.[1] It is an adaptable plant which grows in many types of damp, wet, and aquatic habitat. It may be an annual, biennial, or perennial plant, and is variable in appearance as well.
It produces an erect stem, sometimes with branches, attaining a maximum height of just over one meter. The leaves are up to 30 centimeters long and have toothed to deeply lobed edges. The inflorescence is a raceme of mustardlike flowers with spoon-shaped yellow petals each a few millimeters in length. The fruit is a dehiscent and smoothly valved silicle, up to a centimeter long, and containing anywhere from 20 to 90 minute seeds.[3]
The species epithet palustris is Latin for "of the marsh" and indicates its common habitat.[4]
In botanical literature, Rorippa palustris has been called by numerous common names (with variations). Some of them are listed here:
Rorippa palustris is native to, or naturalized across much of the globe.[1]
Rorippa palustris, marsh yellow cress, is a species of flowering plant in the family Brassicaceae. It is widespread and native to parts of Africa, and much of Asia, Europe and Eurasia, North America and the Caribbean. It can also be found in other parts of the world as an introduced species and a common weed, for example, in Australia and South America. It is an adaptable plant which grows in many types of damp, wet, and aquatic habitat. It may be an annual, biennial, or perennial plant, and is variable in appearance as well.
Rorippa palustris (rábano acuático o berro de Islandia) es una especie de planta angiosperma de la familia Brassicaceae. Está ampliamente distribuida y es nativa de partes de África, y gran parte de Asia, Europa y Eurasia, América del Norte y el Caribe.[1] Se le encuentra en muchas otras zonas como especie introducida siendo una maleza común, por ejemplo, en Australia y América del Sur.[1] Es una planta adaptable que crece en varios tipos de hábitats distintos, como ser húmedo y acuático. Puede ser una especie anual, bianual o perenne, y su aspecto también es variable.
Produce un tallo erecto, a veces con ramas, alcanzando una altura máxima de poco más de 1 m. Las hojas miden hasta 30 centímetros de largo y tienen dientes a los bordes profundamente lobulados. La inflorescencia es un racimo de flores de color mostaza con pétalos amarillos en forma de cuchara, cada uno de unos milímetros de longitud. La fruta es una silicona dehiscente y suavemente con válvula, de hasta 1 cm de largo, y que contiene de 20 a 90 semillas diminutas.[2] Posee un aroma picante.
Las hojas jóvenes, tallos y brotes se consumen en ensaladas o cocidos. Es un buen sustituto para el berro.[3]
Rorippa palustris es nativa o se ha naturalizado en gran parte del planeta.[1]
Rorippa palustris (rábano acuático o berro de Islandia) es una especie de planta angiosperma de la familia Brassicaceae. Está ampliamente distribuida y es nativa de partes de África, y gran parte de Asia, Europa y Eurasia, América del Norte y el Caribe. Se le encuentra en muchas otras zonas como especie introducida siendo una maleza común, por ejemplo, en Australia y América del Sur. Es una planta adaptable que crece en varios tipos de hábitats distintos, como ser húmedo y acuático. Puede ser una especie anual, bianual o perenne, y su aspecto también es variable.
Sookerss (Rorippa palustris) on ristõieliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Taim on Eestis tavaline ning kasvab kallastel, kraavides, niiskematel rohumaadel ja umbrohuna niiskematel põldudel[1].
Sookerss (Rorippa palustris) on ristõieliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Taim on Eestis tavaline ning kasvab kallastel, kraavides, niiskematel rohumaadel ja umbrohuna niiskematel põldudel.
Rantanenätti (Rorippa palustris) on yleensä yksivuotinen, keltakukkainen ristikukkaiskasvi.
Rantanenätti kasvaa 20–60 senttimetriä korkeaksi. Sen varsi ja kukinto ovat mehevän kellanvihreät. Lehdet ovat tummemman vihreät, pariliuskaiset. Kukat ovat keltaiset, niissä on neljä syvään uurrettua terälehteä ja voimakkaat heteet, jotka saavat kukat näyttämään lähes pallomaisilta. Kukkien halkaisija on noin 5 mm.
Rantanenättiä tavataan yleisenä suurimmassa osassa Eurooppaa. Pyreneiden niemimaalla, Etelä-Italiassa ja Balkanilla se on kuitenkin harvinainen. Venäjällä sitä esiintyy Aasian puolella Tyynenmeren rannalle ja Japaniin asti. Yleisin se on Siperiassa havumetsävyöhykkeen eteläosan tasalla, mutta esiintyy myös pohjoisempana ja etelämpänä. Pohjois-Amerikassa on useita alalajeja, joiden levinneisyysalue yhdistettynä kattaa lähes koko mantereen. [1]
Rantanenätti kasvaa nimensä mukaisesti rannoilla.
Rantanenätti (Rorippa palustris) on yleensä yksivuotinen, keltakukkainen ristikukkaiskasvi.
Rorippa palustris, le Cresson des marais est une espèce de plantes herbacées de la famille des Brassicaceae.
L'espèce n'est pas encore évaluée à l'échelle mondiale par l'UICN. En Europe et en France elle est classée comme non préoccupante [3].
Selon Tropicos (1 novembre 2021)[4] (Attention liste brute contenant possiblement des synonymes) :
Rorippa palustris, le Cresson des marais est une espèce de plantes herbacées de la famille des Brassicaceae.
Kattarjurt (fræðiheiti: Rorippa islandica) er jurt af krossblómaætt. Blómin standa í klasa. Krónublöðin eru gul.
De moeraskers (Rorippa palustris, synoniem: Rorippa islandica) is een in West- en Midden-Europa algemeen voorkomende soort eenjarige of zelden meerjarige plant uit de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae). De moeraskers groeit op natte tot vochtige standplaatsen, met een stikstof houdende bodem.
De Nederlandse naam moeraskers komt overeen met de wetenschappelijke soortaanduiding: palustris = moeras.
De plant wordt 20-60 cm hoog. De rechtopstijgende stengel groeit uit een penwortel en is in het bovenste deel vaak vertakt. De stengel is kantig en kaal, al kan het onderste deel kortbehaard zijn.
De bloemen hebben vier 2-3 mm grote, bleekgele kroonblaadjes. De kelkbladen zijn even lang als de kroonbladen. De bloeiperiode loopt van juni tot september en oktober.
De onderste bladeren zijn gesteeld. De bladen zijn veerdelig tot veerspletig en hebben een grote eindslip.
De soort is waardplant voor de larven van het oranjetipje (Anthocharis cardamines) en het klein geaderd witje (Pieris napi).
Mediabestanden die bij dit onderwerp horen, zijn te vinden op de pagina Moeraskers op Wikimedia Commons. De moeraskers (Rorippa palustris, synoniem: Rorippa islandica) is een in West- en Midden-Europa algemeen voorkomende soort eenjarige of zelden meerjarige plant uit de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae). De moeraskers groeit op natte tot vochtige standplaatsen, met een stikstof houdende bodem.
De Nederlandse naam moeraskers komt overeen met de wetenschappelijke soortaanduiding: palustris = moeras.
De plant wordt 20-60 cm hoog. De rechtopstijgende stengel groeit uit een penwortel en is in het bovenste deel vaak vertakt. De stengel is kantig en kaal, al kan het onderste deel kortbehaard zijn.
De bloemen hebben vier 2-3 mm grote, bleekgele kroonblaadjes. De kelkbladen zijn even lang als de kroonbladen. De bloeiperiode loopt van juni tot september en oktober.
De onderste bladeren zijn gesteeld. De bladen zijn veerdelig tot veerspletig en hebben een grote eindslip.
Brønnkarse eller brunnkarse (Rorippa palustris) er ein urt i krossblomfamilien som veks på fuktig jord . Han er ein eitt- eller toårig plante som blir 20–50 cm høg. Brønnkarse har fjørdelte blad og lysegule blomar.
Brønnkarse er ein utbreidd plante i delar av Afrika og mykje av Eurasia, Nord-Amerika og Karibia.[1] I Noreg veks han over heile landet.[2] Han finst også som innført art og ugras i andre delar av verda, som Australia og Sør-Amerika.[1]
Brønnkarse eller brunnkarse (Rorippa palustris) er ein urt i krossblomfamilien som veks på fuktig jord . Han er ein eitt- eller toårig plante som blir 20–50 cm høg. Brønnkarse har fjørdelte blad og lysegule blomar.
Brønnkarse er ein utbreidd plante i delar av Afrika og mykje av Eurasia, Nord-Amerika og Karibia. I Noreg veks han over heile landet. Han finst også som innført art og ugras i andre delar av verda, som Australia og Sør-Amerika.
Rzepicha błotna (Rorippa palustris) – gatunek rośliny należący do rodziny kapustowatych. Gatunek kosmopolityczny, szeroko rozprzestrzeniony na kuli ziemskiej. Rośnie dziko na wszystkich kontynentach półkuli północnej, a także na Kubie, Haiti, w Australii i Nowej Zelandii oraz w Ameryce Południowej[2]. W Polsce częsty[3].
Roślina jednoroczna, czasami tylko dwuletnia. Siedlisko: miejsca wilgotne lub mokre, brzegi rzek, rowy, pola (chwast), drogi. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla Cl. Bidentetea tripartiti[4]. Kwitnie od czerwca do września
Tworzy mieszańce z rzepichą leśną[5].
Rzepicha błotna (Rorippa palustris) – gatunek rośliny należący do rodziny kapustowatych. Gatunek kosmopolityczny, szeroko rozprzestrzeniony na kuli ziemskiej. Rośnie dziko na wszystkich kontynentach półkuli północnej, a także na Kubie, Haiti, w Australii i Nowej Zelandii oraz w Ameryce Południowej. W Polsce częsty.
Agrião-do-pântano (Rorippa palustris) é uma planta herbácea da família das crucíferas ou brassicáceas. Também pode ser chamada cientificamente de Nasturtium palustre (DC.) ou vulgarmente agrião-do-brejo.
Sumpfräne (Rorippa palustris) är en växtart i familjen korsblommiga växter. Det är ettårig eller tvåårig ört med ljusgula blommor och parflikiga blad som trivs på fuktig mark.
Sumpfränet förekommer i Europa och österut genom större delen av norra och centrala Asien till Japan, samt i Nordafrika och Nordamerika.
Sumpfränets artepitet, palustris, har betydelsen "växande i kärr".
Wikimedia Commons har media som rör Sumpfräne.
Sumpfräne (Rorippa palustris) är en växtart i familjen korsblommiga växter. Det är ettårig eller tvåårig ört med ljusgula blommor och parflikiga blad som trivs på fuktig mark.
Може бути однорічною, дворічною або багаторічною рослиною і є змінною за зовнішнім виглядом. Висота: 10–60 см. Стебло розгалужене у верхній частині. Листки чергові, перисті, з заокругленими зубчастими полями, кінцева частка більша, ніж інші. Вінчик жовтий чи блідо-жовтий, шириною не більше 0.5 см; пелюстків 4, завдовжки ≈2 мм; чашолистків 4. Тичинок 6, з них 2 короткі та 4 довгі. Суцвіття — китиця, що подовжується в плодовій стадії. Багатонасінний стручок циліндричний, злегка вигнутий, 3–8 мм завдовжки, закінчується майже 1 мм довжини щетинкою. Насіння від коричневого до жовтувато-коричневого кольору, яйцеподібне або субкулясте, дворядне, 0.5–0.9 × 0.4–0.6 мм.
Північна Америка: Канада, США; Європа: майже вся територія; Північна Африка: Єгипет; Азія: Китай, Афганістан, Бутан, Індія, Японія, Казахстан, Корея, Монголія, Непал, Пакистан, Росія, Таджикистан, Туркменістан, Узбекистан. Введений в Австралію, Мексику, Південну Америку, Ґренландію та інші країни.
Населяє болота, пасовища, луки, узбіччя доріг, береги озер, ставків, річок, зарості; від приблизно рівня моря до 4000 м.
В Україні зростає на піщаних вологих місцях, поблизу води в більшій частині України, крім пд. частини Степу[1].
у середовищі проживання
квіти
плоди
насіння
ілюстрація
Rorippa palustris là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) Besser miêu tả khoa học đầu tiên năm 1821.[1]
Rorippa palustris là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) Besser miêu tả khoa học đầu tiên năm 1821.
湿生葶苈（学名：Rorippa palustris）为十字花科葶苈属下的一个种。
|access-date=中的日期值 (帮助)
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
スカシタゴボウ（透し田牛蒡、Rorippa palustris[1]）は、アブラナ科イヌガラシ属の越年草。水田の畔などのやや湿った場所に生える雑草。和名の由来は不明。
イヌガラシ（Rorippa indica）によく似ているが、イヌガラシより果実の長さが短い。
花
果実
この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めています（プロジェクト:植物／Portal:植物）。 スカシタゴボウ（透し田牛蒡、Rorippa palustris）は、アブラナ科イヌガラシ属の越年草。水田の畔などのやや湿った場所に生える雑草。和名の由来は不明。
イヌガラシ（Rorippa indica）によく似ているが、イヌガラシより果実の長さが短い。
