Teropodi (Theropoda, z řečtiny θηρίον = obludný, πούς = noha) byli obecně všichni masožraví a někteří druhotně býložraví a všežraví dinosauři. Byli (a v podobě ptáků dodnes jsou) téměř výhradně dvounozí (bipední) a patřili do skupiny Saurischia, tedy mezi plazopánvé dinosaury. Teropodi byli velmi početní a měli vysokou druhovou rozmanitost. Se zhruba 449 vědecky popsanými druhy (k červenci 2018) představují v současnosti nejpočetnější vývojovou skupinou druhohorních dinosaurů.[1]
Přestože v drtivé většině vykazují masožravost, některé křídové formy byly také druhotně všežravé nebo zcela býložravé. Teropodi se nejprve objevují během období karnu (svrchní trias), asi před 235 miliony let. Od konce triasu představovali jediné velké pozemní predátory (s výjimkou krokodýlů), těmi zůstali až do konce druhohor před 66 miliony lety. Dominantní predátory tedy představovali po dobu celých 150 milionů let. Dnes jsou reprezentováni více než 10 000 druhy ptáků, kteří se vyvinuli na konci jury (asi před 160 miliony let) právě z malých teropodů. Mnozí teropodní dinosauři používali při pojídání potravy techniku zakousnutí a následného tahu, který trhal maso z těla kořisti. Prozradily to rýhy po zubech na fosilních kostech býložravých dinosaurů, zkoumaných v kanadské Albertě.[2][3] Nové výzkumy jazylkových kostí teropodů ukazují, že měli pravděpodobně jazyk pevně přirostlý ke spodnímu patru (stejně jako dnešní aligátoři) a nemohli jej tedy vyplazovat či zvedat, jak bývá někdy zobrazováno ve filmech nebo na jejich rekonstrukcích.[4]
Výzkum ukazuje, že velcí teropodní dinosauři produkovali při chůzi seismické vlny, které mohly varovat potenciální kořist před jejich útokem a zároveň mohly do vzdálenosti kolem 20 metrů pomáhat v komunikaci jednotlivých členů teropodí smečky.[5] I největší známí teropodi se líhnuli z vajíček o délce několika decimetrů a po vylíhnutí byli mnohem menší a bezbranější než dospělci. U obřího druhu Tyrannosaurus rex je délka čerstvě vylíhnutého jedince odhadována na necelý 1 metr a hmotnost na několik kilogramů.[6] U malých otisků stop drobných teropodů z Jižní Koreje (ichnorod Minisauripus) byly identifikovány otisky textury kůže, tvořené drobnými "šupinkami".[7] Podle některých paleontologů měli teropodní dinosauři dásně, které částečně překrývaly pohled na zuby. V tomto směru se tedy podobali spíše ještěrům (například varanům) než krokodýlům.[8]
Hlavní skupiny teropodů
Kladogram zobrazující příbuznost mezi ranými teropody a jejich základními skupinami
Theropoda†Tawa
Největším v současnosti dobře známým teropodem je argentinský Giganotosaurus a severoafrický Carcharodontosaurus (přes 13 metrů délky a kolem 8 tun hmotnosti), pravděpodobně ještě větší byl však rovněž severoafrický druh Spinosaurus aegyptiacus, který mohl údajně dosáhnout až 18 metrové délky a hmotnosti kolem 12 tun[9]. Měl také nejdelší lebku, dosahující snad až 2,4 metru (prokazatelně však „jen“ 1,75 m).[10] Největší stopy teropoda byly objeveny v roce 2009 v Maroku a měřily na délku 90 cm. Nejméně osm teropodů zřejmě přesáhlo délku 13 metrů[11]. Podle některých studií však z hlediska hmotnosti mohl stále kralovat proslulý Tyrannosaurus rex, ačkoliv nebyl nejdelší. Byl totiž celkově robustnější, a tak jeho hmotnost mohla být vyšší než u delšího spinosaura i giganotosaura.[12] Tuto představu potvrdil výzkum, publikovaný v březnu roku 2019, ve kterém trojice paleontologů odhadla hmotnost obřího jedince druhu T. rex, přezdívaného "Scotty", na 8870 kilogramů (zatímco u všech ostatních známých druhů teropodů to bylo podstatně méně). V současnosti tak představuje největšího známého jedince teropodního dinosaura vůbec.[13]
Naopak nejmenším neptačím teropodem (a neptačím dinosaurem vůbec) byl zřejmě Scansoriopteryx (nebo Epidendrosaurus, pokud se jedná o synonyma), dlouhý jen kolem 12–15 centimetrů. Mohlo se však jednat pouze o mládě nějakého většího teropoda. Ovšem ještě menší jsou mnozí současní ptáci – nejmenším teropodem a tedy dinosaurem vůbec je v současné přírodě drobný kolibřík kalypta nejmenší s délkou kolem 5 cm a hmotností několika gramů.
Obří teropodi o délce přes 10 metrů jsou na základě fosilního materiálu dobře známí i ze západní Evropy.[14] Na území České republiky jsou zatím známé pouze dva nálezy fosílií neptačích teropodních dinosaurů. Prvním je otisk stopy malého teropoda (možná ale jen dinosauromorfa) z lomu U Devíti křížů u Červeného Kostelce[15], druhou potom izolovaný zub jurského teropoda z lokality Švédské šance u Brna[16][17].
U mnoha druhů teropodů již byly objeveny fosilie vajíček, z nichž největší měří až kolem 60 centimetrů na délku a patřila zřejmě obřím druhům oviraptorosaurů. V USA i Číně byly také objeveny fosilní stopy po místech, kde došlo k "namlouvacím" rituálům, samci teropodů zde zřejmě v jejich rámci ryli zadními tlapami s mohutnými drápy do země a vytvářeli tak široké prohlubně, které lze ve fosilním záznamu identifikovat.[18]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Teropodi ve Wikimedia Commons
Teropodi (Theropoda, z řečtiny θηρίον = obludný, πούς = noha) byli obecně všichni masožraví a někteří druhotně býložraví a všežraví dinosauři. Byli (a v podobě ptáků dodnes jsou) téměř výhradně dvounozí (bipední) a patřili do skupiny Saurischia, tedy mezi plazopánvé dinosaury. Teropodi byli velmi početní a měli vysokou druhovou rozmanitost. Se zhruba 449 vědecky popsanými druhy (k červenci 2018) představují v současnosti nejpočetnější vývojovou skupinou druhohorních dinosaurů.
.jpg){kind=small}
_(Antwerpener_Breiftaube).jpg){kind=small}
