Gentianella és un gènere de plantes amb flor de la família de les gencianàcies.
Gentianella és un gènere de plantes amb flor de la família de les gencianàcies.
Hořeček (Gentianella) je rod rostlin z čeledi hořcovitých. Jsou to jednoleté až vytrvalé byliny s jednoduchými vstřícnými listy a čtyř nebo pětičetnými květy. Rod zahrnuje asi 250 druhů. Je rozšířen v Severní i Jižní Americe, Evropě, severozápadní Africe, Asii, Austrálii a na Novém Zélandu. V české přírodě hořečky rapidně ubývají, neboť jsou vázány na nehnojené pastvinné biotopy. V České republice rostlo celkem 12 taxonů, polovina z nich je považována za vyhynulé a ostatní jsou kriticky ohrožené.
Molekulárními studiemi bylo zjištěno, že rod Gentianella je v současném taxonomickém pojetí silně parafyletický taxon.
Hořečky jsou jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny, dorůstající výšky od 3 cm až do 1 metru. Lodyha je přímá, již od báze nebo až v horní polovině větvená. Listy jsou jednoduché, vstřícné. Květy jsou čtyř nebo pětičetné, jednotlivé a vrcholové nebo uspořádané ve vrcholících. Kalich je nálevkovitý, obvykle do 1/2 až 2/3 členěný v úzce čárkovité až vejčité cípy. Mezi kališními cípy není na rozdíl od rodu trličník (Gentianopsis) vyvinuta blanitá membrána. Koruna je trubkovitá nebo nálevkovitá, u některých druhů jsou na bázi korunních laloků šupinovité, třásnité přívěsky. Na bázi korunní trubky jsou přítomna nektária. Tyčinky jsou přirostlé ke korunní trubce. Čnělka je krátká a tlustá, na vrcholu se 2 vytrvalými bliznami. Plodem je tobolka pukající 2 chlopněmi a obsahující mnoho drobných semen. Tobolky jsou válcovitě vřetenovité a v průběhu zrání dalece přesahují korunu.[1][2][3]
G. moorcroftiana z Himálaje
Jihoandský druh G. multicaulis
Severoamerický druh G. quinquefolia
Novozélandský druh G. saxosa
Neobyčejný druh G. hirculus z Ekvádoru
Rod hořeček obsahuje asi 250 druhů. Celkový areál zahrnuje Evropu, Asii, severozápadní Afriku, Severní, Střední a Jižní Ameriku, Austrálii a Nový Zéland. V Jižní Americe se vyskytuje asi 170 druhů.[2] V asijských velehorách vystupují některé druhy do nadmořských výšek až 5400 metrů.[3] Z české přírody je známo celkem 12 taxonů, z toho 6 druhů.[1] Hořečky se celosvětově vyskytují zejména v alpínských a arktických oblastech.[2] Ve střední Evropě osidlují zejména pastviny.[1]
Květy hořečků jsou opylovány zejména hmyzem. V Jižní Americe je opylují také kolibříci.[2]
Hořečky vyskytující se v ČR jsou vázány na pastvou udržované biotopy. Vytvářejí sezónní i geografické formy, které způsobují silnou proměnlivost těchto rostlin. Zpravidla se rozlišuje aestivální forma, kvetoucí v časném létě, a autumnální, kvetoucí od srpna do října. Rozdíly mezi těmito 2 formami mohou být větší než rozdíly mezi druhy. V poválečném období začaly hořečky z české krajiny houfně mizet, což souvisí se zánikem drobné pastvy, změnou způsobu obhospodařování a celkovou eutrofizací krajiny.[1]
V rámci Ćeské republiky je na seznamu chráněných rostlin, vydaném vyhláškou ministerstva životního prostředí, zařazeno všech 12 taxonů, které zde byly zjištěny. Polovina z nich je vedena jako vyhynulé (kategorie A1) či nezvěstné (kat. A2) druhy. Jedná se o Gentianella amarella subsp. lingulata, G. campestris subsp. campestris, G. campestris subsp. suecica, G. germanica subsp. solstitialis, G. praecox subsp. praecox (A1) a G. germanica subsp. germanica (A2). Zbývajících 6 je řazeno do kategorie kriticky ohrožené (C1). Jedná se o G. amarella subsp. amarella, G. campestris subsp. baltica, G. lutescens subsp. carpatica, G. lutescens subsp. lutescens, G. obtusifolia subsp. sturmiana a G. praecox subsp. bohemica.[4][5]
V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je uvedeno 24 druhů, žádný z nich však není v kategorii kriticky ohrožené.[6]
Rod Gentianella je v rámci čeledi hořcovité řazen do tribu Gentianeae a subtribu Swertiinae. Poslední komplexní monografie rodu Gentianella byla publikována v roce 1896. Autor v ní rozdělil Gentiana sect. Gentianella do 8 sekcí. Některé z nich byly později převedeny do samostatných rodů Gentianopsis, Comastoma a Megacodon. Někteří taxonomové v minulosti spojovali rody Gentianella a Gentiana (hořec), v současné taxonomii jsou však řazeny do odlišných subtribů a nejsou bezprostředně příbuzné. Výsledky molekulárních studií ukazují, že tento rod je v současném pojetí silně parafyletický. Převážná část rodu Gentianella (celkem 244 druhů) je monofyletická a je označována jako Gentianella s.str. Její zástupci se vyznačují korunními laloky pouze s jediným nektáriem. Zbývající druhy jsou ve vývojovém stromu subtribu Swertiinae promíseny s druhy rodů Lomatogonium (hořepnička), Comastoma (hořkavka), Jaeschkea a rovněž silně parafyletického rodu Swertia (kropenáč). Celou skupinu tak čeká v budoucnu důkladná taxonomická revize.[2]
V České republice bylo zaznamenáno šest druhů, většina z nich mizí nebo již vymřela. Tento přehled je založen na údajích z Klíče ke květeně ČR.[7]
hořeček ladní švédský (G. c. suecica) - vyhynul r. 1953
hořeček ladní pravý (G. c. campestris) - vyhynul r. 1970
hořeček nahořklý jazykovitý (G. a. lingulata) - dříve v Polabí, dnes nezvěstný hořeček německý (Gentianella germanica) - pravděpodobně vyhynulý hořeček německý pravý (G. g. germanica) - pravděpodobně vyhynulý hořeček německý letní (G. g. solstitialis) - dávno vyhynulý hořeček mnohotvarý pravý (G. p. praecox) - vyhynulýEsence z hořečku nahořklého (Gentianella amarella) je součástí Bachovy květové terapie pod názvem hořec.[8]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hořeček ve Wikimedia Commons
Hořeček (Gentianella) je rod rostlin z čeledi hořcovitých. Jsou to jednoleté až vytrvalé byliny s jednoduchými vstřícnými listy a čtyř nebo pětičetnými květy. Rod zahrnuje asi 250 druhů. Je rozšířen v Severní i Jižní Americe, Evropě, severozápadní Africe, Asii, Austrálii a na Novém Zélandu. V české přírodě hořečky rapidně ubývají, neboť jsou vázány na nehnojené pastvinné biotopy. V České republice rostlo celkem 12 taxonů, polovina z nich je považována za vyhynulé a ostatní jsou kriticky ohrožené.
Molekulárními studiemi bylo zjištěno, že rod Gentianella je v současném taxonomickém pojetí silně parafyletický taxon.
Ensian (Gentianella) er en slægt af planter, der består af omkring 125 arter, hvoraf tre findes vildtvoksende i Danmark. Slægten Gentiana kaldes også for Ensian.
De danske arter i slægten:
Ensian (Gentianella) er en slægt af planter, der består af omkring 125 arter, hvoraf tre findes vildtvoksende i Danmark. Slægten Gentiana kaldes også for Ensian.
Die Pflanzengattung Kranzenziane (Gentianella) gehört zur Familie der Enziangewächse (Gentianaceae).
Gentianella-Arten wachsen als ein- bis zweijährige oder seltener ausdauernde krautige Pflanzen.[1] Die Laubblätter sind kreuzgegenständig oder seltener wirtelig in grundständigen Blattrosetten oder am Stängel verteilt angeordnet. Die Blattspreiten sind einfach.
Die Blüten stehen endständig einzeln oder in zymösen Blütenständen zusammen.[1]
Die zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch und vier- oder fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die vier oder fünf Kelchblätter sind verwachsen. Beim Kelch ist keine Verbindungshaut (im Unterschied zu vielen Gentiana-Arten) vorhanden.[1] Die vier oder fünf Kronblätter sind röhrig oder trichterförmig verwachsen. Anders als bei vielen Gentiana-Arten sind keine Faltenlappen (Plicae) zwischen den Kronzipfeln, Anhängsel oder gefranste Schuppen an der Kronblattbasis vorhanden.[1] Es sind Nektarien an der Basis der Kronröhre vorhanden.[1] Es ist nur ein Kreis mit vier oder fünf Staubblättern vorhanden.[1] Die Staubblätter sind an der Kronröhre inseriert[1] und ragen nicht aus der Kronröhre heraus. Der Griffel ist kurz bis fehlend. Die Narbe ist zweilappig.
Die zweiklappige Kapselfrucht enthalten vielen Samen. Die Samenoberfläche ist glatt bis warzig.[1]
Die meisten Gentianella-Arten sind in Südamerika beheimatet. Außerdem kommen noch Arten in den Gemäßigten Zonen von Neuseeland, Australien, Asien, Europa, Nordamerika und im nordwestlichen Afrika vor.
Die Gattung Gentianella wurde 1794 durch Conrad Moench in Methodus Plantas Horti Botanici et Agri Marburgensis : a staminum situ describendi, S. 482 mit der Typusart Gentianella tetrandra Moench. aufgestellt.[2] Der Gattungsname Gentianella ist ein Diminutiv und bedeutet einfach direkt übersetzt der „Kleine Enzian“. Synonyme für Gentianella Moench sind: Aliopsis Omer & Qaiser, Aloitis Raf., Arctogentia Á.Löve, Chionogentias L.G.Adams, Parajaeschkea Burkill, Pitygentias Gilg, Selatium G.Don.[3]
Die Gattung Gentianella gehört zur Subtribus Swertiinae aus der Tribus Gentianeae innerhalb der Familie Gentianaceae.[3]
Früher wurden die Kranzenziane (Gentianella) zur Gattung der Enziane (Gentiana) hinzugerechnet, diese beiden Gattungen gehören aber heute in unterschiedliche Subtribus. Das deutlichste Unterscheidungsmerkmal ist, dass bei allen in Mitteleuropa heimischen Gentianella-Arten im Schlund der Blütenkrone eine gefranste und mit Leitbündeln versorgte Schuppe pro Kronzipfel vorhanden ist. Es wird dadurch eine Art Kranz gebildet (siehe Name „Kranzenzian“). Bei außereuropäischen Arten können diese Schlundschuppen auch fehlen. Von den Kranzenzianen wurden später noch die Fransenenziane (Gentianopsis) mit am Rand gefransten Kronzipfeln und die Haarschlünde (Comastoma) mit ebenfalls gefransten, aber anatomisch anders gebauten Schlundschuppen abgetrennt.
Es gibt etwa 125 bis 250 Arten in der Gattung Kranzenziane (Gentianella).
Die Pflanzengattung Kranzenziane (Gentianella) gehört zur Familie der Enziangewächse (Gentianaceae).
Phallchacha (genus Gentianella) nisqakunaqa llimphisapa tuktuyuq t'ika yurakunam, phallchaman rikch'akuq, ichataq uchuyllam. Kay Gentianella yurakunataqa phallcha nispapas riqsinchik.
Kaymi huk phallchacha rikch'aqkuna:
Gentianella hirculus (Sarashima), Cajas mama llaqta parki
Gentianella aspera
Gentianella aspera, tuktukuna
Gentianella austriaca
Gentianella campestris
Gentianella germanica
Gentianella praecox / Gentianella bohemica
Commons nisqapi suyukunata uyarinakunatapas tarinki kaymantam: Phallchacha.Phallchacha (genus Gentianella) nisqakunaqa llimphisapa tuktuyuq t'ika yurakunam, phallchaman rikch'akuq, ichataq uchuyllam. Kay Gentianella yurakunataqa phallcha nispapas riqsinchik.
Gentianella is a plant genus in the gentian family (Gentianaceae). Plants of this genus are known commonly as dwarf gentians.[1]
As of 2000 there were about 256 species in this genus. They are herbs that occur in alpine and arctic habitat types. They are distributed in the Americas, Eurasia, northern Africa, Australia, and New Zealand.[2]
Gentianella-species grow as one- to two-year-old or more rarely perennial herbaceous plants. The stem leaves are arranged cross-wise or more rarely whorled in ground leaf rosettes or distributed on the stem. The leaf blades are simple. Plants range from 3–100 cm in height.
Flowers end up individually or in a cymose inflorescence with double flower envelope. The hermaphrodite flowers are 0.5–5 cm long, have four or five petals with entire petal margins, displaying radial symmetry. They have one or two naked nectaries per petal lobe on the upper petal surface. [3]
The four or five sepals have grown together. There is no connective skin in the calyx (unlike many in the Gentian family). The four or five sepals are fused in a tubular or funnel shape, but unlike with many Gentiana-types, no fold-flaps (plicae) are present between the corolla-tips. Appendages may be absent or present as fringed scales at the corolla-leaf-base. There are nectaries at the base of the corolla tube, the length of which varies considerably, and which is variously colored. Some have a ring of vascularized or non-vascularized fimbriae in the corolla throat. There is only one circle with four or five stamens, which are inserted at the corolla tube and do not protrude from it. The stylus is short to absent.
The two-lobed capsule (fruit) contains many seeds with a smooth to warty surface.
Most Gentianella'-species are native to South America. In addition, species occur in the Temperate Zones of New Zealand, Australia, Asia, Europe, North America and northwestern Africa.
The genus Gentianella was introduced in 1794 by Conrad Moench in Methodus Plantas Horti Botanici et Agri Marburgensis : a staminum situ describendi. The genus name Gentianella is a diminutive and means directly translated "Little Gentian". synonym for Gentianella (Moench) are: Aliopsis (Omer & Qaiser), Aloitis (Raf.), Arctogentia (Á. Löve), Chionogentias (L.G.Adams), Parajaeschkea (Burkill), Pitygentias (Gilg), Selatium (G. Don).
The genus Gentianella belongs to the subtribe Swertiinae from the tribe Gentianeae within the family of Gentians (Gentianaceae).
In the past, Gentianella were added to the genus gentians (Gentiana), but these two genera belong to different subtribe today. The clearest distinguishing feature is that in all Gentianella species native to Central Europe, a fringed scale supplied with guide bundles per each petal tip is present in the throat of the corolla. This resembles a wreath (which is why it is called "wreath gentian" in German).
Also, Gentianopsis with their fringed corolla-ends and hair-ends ('Comastoma') which are likewise fringed, but have anatomically differently constructed pharyngeal scales, were later separated of the Gentinellas.
Gentianella is a plant genus in the gentian family (Gentianaceae). Plants of this genus are known commonly as dwarf gentians.
As of 2000 there were about 256 species in this genus. They are herbs that occur in alpine and arctic habitat types. They are distributed in the Americas, Eurasia, northern Africa, Australia, and New Zealand.
Gentianella es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Gentianaceae. Comprende 421 especies descritas y de estas, solo 292 aceptadas.[2]
El género fue descrito por Conrad Moench y publicado en Methodus Plantas Horti Botanici et Agri Marburgensis : a staminum situ describendi 482. 1794.[3]
Gentianella es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Gentianaceae. Comprende 421 especies descritas y de estas, solo 292 aceptadas.
Emajuureke (GentianellaMoench) on rohttaimede perekond emajuureliste sugukonnast.
Eestis on levinud kaks liiki:
Ketokatkerot (Gentianella) on katkerokasvisuku, jonka 250 lajista kasvaa Suomessa viisi, yleisimpänä ketokatkero (Gentianella campestris). Kaksi kasvaa vain tunturialueella. Ne ovat pieniä yksi- tai kaksivuotisia ruohokasveja.[2] Kehtokatkeroa lukuun ottamatta ne ovat uhanalaisia, horkka-, keto- ja rantakatkero erityisesti suojeltavia lajeja.[3]
Ketokatkerot (Gentianella) on katkerokasvisuku, jonka 250 lajista kasvaa Suomessa viisi, yleisimpänä ketokatkero (Gentianella campestris). Kaksi kasvaa vain tunturialueella. Ne ovat pieniä yksi- tai kaksivuotisia ruohokasveja. Kehtokatkeroa lukuun ottamatta ne ovat uhanalaisia, horkka-, keto- ja rantakatkero erityisesti suojeltavia lajeja.
Gentianella est un genre de plantes à fleurs proche du genre Gentiana (les gentianes), dont il a été séparé en 1912 par Börner. Il appartient comme lui à la famille des Gentianacées.
Gentianella austriaca
Gentianella germanica
Gentianella campestris
Gentianella est un genre de plantes à fleurs proche du genre Gentiana (les gentianes), dont il a été séparé en 1912 par Börner. Il appartient comme lui à la famille des Gentianacées.
Hórkowc (Gentianella) je ród ze swójby hórkowcowych rostlinow (Gentianaceae). Dalše mjeno je encian.
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Hórkowc (Gentianella) je ród ze swójby hórkowcowych rostlinow (Gentianaceae). Dalše mjeno je encian.
Wobsahuje sćěhowace družiny:
bahnowy hórkowc (Gentianella uliginosa) čěski hórkowc (Gentianella bohemica) hórski hórkowc (Gentianella lutescens) krótkołopjenaty hórkowc (Gentianella brachyphylla) křižny hórkowc (Gentianella cruciata) mólički hórkowc (Gentianella tenella) němski hórkowc (Gentianella germanica) pólny hórkowc (Gentianella campestris) baltiski hórkowc (Gentiana campestris ssp. baltica) wótry hórkowc (Gentianella amarella)Baardgentiaan (Gentianella) is een geslacht uit de gentiaanfamilie (Gentianaceae). Het is niet duidelijk hoeveel soorten dit geslacht telt: sommige bronnen geven ongeveer 125 soorten aan, andere bronnen noemen er 250.
Vroeger werden de baardgentianen tot het geslacht gentiaan (Gentiana) gerekend. De meeste soorten komen van nature voor in Zuid-Amerika. Hiernaast komen ze in de gematigde streken van Nieuw-Zeeland, Australië, Azië, Europa, Noordwest-Afrika en Noord-Amerika voor. Een kenmerk van de Europese soorten is dat de keel van de bloemkroon van binnen gebaard is. Niet-Europese soorten hebben dit kenmerk niet allemaal.
In België en Nederland kan men in het wild aantreffen:
Hiernaast komen in Europa onder meer voor:
Gentianella aspera
Gentianella aspera
Gentianella campestris
Gentianella germanica
Mediabestanden die bij dit onderwerp horen, zijn te vinden op de pagina Kranzenziane (Gentianella) op Wikimedia Commons. Baardgentiaan (Gentianella) is een geslacht uit de gentiaanfamilie (Gentianaceae). Het is niet duidelijk hoeveel soorten dit geslacht telt: sommige bronnen geven ongeveer 125 soorten aan, andere bronnen noemen er 250.
Vroeger werden de baardgentianen tot het geslacht gentiaan (Gentiana) gerekend. De meeste soorten komen van nature voor in Zuid-Amerika. Hiernaast komen ze in de gematigde streken van Nieuw-Zeeland, Australië, Azië, Europa, Noordwest-Afrika en Noord-Amerika voor. Een kenmerk van de Europese soorten is dat de keel van de bloemkroon van binnen gebaard is. Niet-Europese soorten hebben dit kenmerk niet allemaal.
Goryczuszka (Gentianella Moench) – rodzaj roślin zielnych z rodziny goryczkowatych. Gatunkiem typowym jest Gentianella campestris (L.) Börner[2].
Aloitis Raf., Arctogentia Á. Löve, Chionogentias L. G. Adams, Parajaeschkea Burkill, Pitygentias Gilg, Selatium G. Don
Należy do rodziny goryczkowatych (Gentianaceae), która jest jednym z kladów w obrębie rzędu goryczkowców (Gentianales) z grupy astrowych spośród roślin okrytonasiennych[1].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa jasnotowe (Lamiidae Takht. ex Reveal), nadrząd Gentiananae Thorne ex Reveal, rząd goryczkowce (Gentianales Lindl.), podrząd Gentianinae Bessey in C.K. Adams, rodzina goryczkowate (Gentianaceae Juss.), rodzaj goryczuszka (Gentianella Moench)[4].
W Polsce wszystkie gatunki goryczuszki występujące dziko objęte są ochroną gatunkową.
Goryczuszka (Gentianella Moench) – rodzaj roślin zielnych z rodziny goryczkowatych. Gatunkiem typowym jest Gentianella campestris (L.) Börner.
Gentianella é um género botânico pertencente à família Gentianaceae[1].
Gentianella é um género botânico pertencente à família Gentianaceae.
Gentianella este un gen de plante din familia Gentianaceae.
Gentianella este un gen de plante din familia Gentianaceae.
Gentianellasläktet (Gentianella)[1][2] är ett släkte i familjen gentianaväxter.[1] Tidigare ingick gentianella-arterna i släktet gentianasläktet (Gentiana).
Wikimedia Commons har media som rör Gentianellasläktet.
Wikispecies har information om Gentianellasläktet.
Gentianellasläktet (Gentianella) är ett släkte i familjen gentianaväxter. Tidigare ingick gentianella-arterna i släktet gentianasläktet (Gentiana).
Представники роду - однорічні та дворічні трав'янисті рослини (на відміну від багаторічних тирличів) з прямостоячими стеблами. Листки розташовані на стеблі супротивно або спіралеподібно.
Квітки поодинокі, або зібрані у щитковидні суцвіття на кінцях квітконосів. Чашечка розділена на чашелистики повністю. Віночок трубчастий або лійчастий, на кордоні зіву та відгину у багатьох видів з вузькими відстовбурченими ниткоподібними відростками. По краях пелюсток подібна «бахрома» відсутня. Забарвлення віночка зазвичай біле або бузкове, рідше - рожеве. Маточка з двома стовпчиками. Тичинок 4-5, з рухомими пиляками.
Плід - трьохроздільна коробочка з численними дрібними кулястими або приплюснутими насінинами з гладкою або бородавчастою поверхнею.
Тирличнички широко поширені у районах з помірним кліматом обох півкуль.
Gentianella Moench, 1794, nom. cons.
Типовой вид
Гореча́вочка (лат. Gentianélla) — род травянистых цветковых растений семейства Горечавковые (Gentianaceae).
Научное название рода (как и переводное от него русское название) образовано от названия другого рода растений того же семейства — горечавки (Gentiana). Оно было впервые действительно опубликовано в изданной 4 мая 1794 года работе немецкого ботаника Конрада Мёнха Methodus plantas horti botanici et agri Marburgensis.
Представители рода — однолетние и двулетние травянистые растения (в отличие от многолетних горечавок) с приподнимающимися или прямостоячими стеблями. Листья расположены на стебле супротивно или спиралевидно.
Цветки одиночные, или собранные в щитковидные соцветия на концах цветоносов, четырёх- или пятираздельные. Чашечка разделена на чашелистики полностью. Венчик трубчатый или воронковидный, на границе зева и отгиба у многих видов с узкими оттопыренными нитевидными отростками. По краям лепестков подобная «бахрома» отсутствует. Окраска венчика обычно белая или сиреневая, реже — розовая. Пестик с двумя рыльцами. Тычинки в количестве 4—5, с подвижными пыльниками.
Плод — двухраздельная коробочка с многочисленными мелкими шаровидными или уплощёнными семенами с гладкой или бородавчатой поверхностью.
Горечавочки широко распространены в районах с умеренным климатом обоих полушарий.
Род включает около 300 видов, границы между которыми определены очень нечётко. Некоторые из них:
Гореча́вочка (лат. Gentianélla) — род травянистых цветковых растений семейства Горечавковые (Gentianaceae).
假龙胆属（学名：Gentianella）是龙胆科下的一个属。该属共有约120种，分布于美洲、亚洲和欧洲。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
.jpg)
.jpg)
Karte mit allen verlinkten Seiten: 
.jpg)
