nimet breadcrumb-navigoinnissa
Pěnkavka mangrovová (Camarhynchus heliobates) je drobný pěvec z čeledi strnadovití (Emberizidae). Druh popsali R. E. Snodgrass a E. Heller roku 1901.[2] Je endemickým druhem pro Galapágy, kde se vyskytuje pouze na jednom ostrově.[3] Patří mezi nejvzácnější ptáky světa. Nebezpečím jsou především parazitické mouchy a introdukované krysy. Patří mezi tzv. Darwinovy pěnkavy, pojmenované podle vědce Charlese Darwina, kterému vývoj jejich zobáku pomohl objasnit teorii evoluce. Některé pěnkavky mají zobák na vytahování larev ze dřeva, ale u pěnkavky mangrovové, ačkoli se jimi živí, nebyl tento zvyk zpozorován. Může být zaměněna s pěnkavkou bledou (Camarhynchus pallidus), která je jí velice podobná a lze je od sebe odlišit pouze typem zpěvu. Navíc je pěnkavka bledá běžnější.
Pěnkavka mangrovová je endemická pro souostroví Galapágy, kde se vyskytuje pouze na ostrově Isabela. Dříve žila i na Fernandině, ale zde patrně vyhynula.[4] Poslední zmínka o ní zde je z roku 1971.[5] I na Isabele je ovšem velice vzácná, vyskytuje se tu pouze několik životaschopných populací roztroušených na různých částech ostrova v mangrovníkových porostech.[5] I na ty mají ptáci speciální nároky, je nutné, aby byly odděleny od moře, ale stále pravidelně zaplavované.[6]
Pěnkavka mangrovová váží kolem 18 g. Délka se odhaduje na 14 cm. Peří je převážně hnědavé, zadní část těla přechází do olivové.[7] Částečně je u nich vyvinut pohlavní dimorfismus, samci mohou mít při pelichání kolem krku a na hlavě černé peří, které se ovšem postupně ztratí a nezůstane natrvalo.[7] Díky podobnému zbarvení je možné pěnkavky mangrovové zaměnit s na Galapágách běžnými pěnkavkami bledými (Camarhychus pallidus). Odlišit je od sebe jde nejjednodušeji podle různých hlasových projevů.[8] Pěnkavky se živí především drobným hmyzem. Hledají ho většinou pod dřevem, k čemuž má i uzpůsoben dlouhý a špičatý zobák se zakřivenou špičkou[7]. Její zobák je podobný zobáku pěnkavky bledé (Camarhynchus pallidus). Mimo živočišnou potravou se pěnkavky okrajové živí i rostlinami.[8]
Ozývá se zvuky „chiprrip, chiprrip”[9] Jejich zvukové věty se opakují třikrát za sebou.[5][8]
Pěnkavek existuje na Galapágách mnoho druhů. Všechny, včetně pěnkavky mangrovové, se vyvinuly pouze z jednoho druhu, který se sem, jak je předpokládáno, dostal z americké pevniny a rozrůznil se do mnoha forem.[10] Díky velké přizpůsobivosti se pěnkavkám podařilo osídlit téměř všechny ostrovy. Podle toho, jakou potravu zde nacházely, se jim postupně měnil tvar zobáku. Některé ho mají ve tvaru štípacích kleští, aby mohly louskat semena, jiné jako dlouhou pinzetu.[11][12] Právě toto rozrůznění přivedlo Charlese Darwina na teorii evoluce.
Pěnkavka mangrovová patří do čeledi strnadovití (Emberizidae) a rodu Camarhynchus, který tvoří společně s dalšími pěti tzv. Darwinovými pěnkavami. Druh popsali Robert E. Snodgrass a Edmund Heller.
Pěnkavky mangrovové vytvářejí monogamní páry.[7] Páří se většinou na začátku období dešťů od prosince do ledna.[9] Po kopulaci samice do hnízda naklade tři vejce[7] o která pečuje a z nichž se později vylíhnou mláďata.
Jde o velice vzácný druh, viz výše. Podle IUCN jde o kriticky ohrožený druh. Problém představují introdukované krysy obecné (Rattus rattus).[5] Ty sem byly dovezeny během pirátských výprav v 16. století.[13][14] V největším nebezpečí bývají mláďata, která se těmto predátorům nedovedou ubránit. Pokles stavů způsobují také parazitické mouchy (Philornis downsi), které mláďatům vysávají krev a oslabují je.[3] Dnes se pěnkavky vyskytují pouze na rozloze asi 30 ha.[15][16] Poslední nadějí na záchranu druhu je umělý odchov v zajetí.[3] Hnízdní biologie tohoto druhu byla zkoumána od roku 1999[5] a odchov začal probíhat v roce 2014, kdy bylo ve volné přírodě odebráno 21 vajec a 3 vylíhnutá mláďata.[17] Od února do března roku 2015 bylo z volné přírodě odebráno 30 vajec a mláďata byla úspěšně odchována.[14] Jde možná o jedinou možnost, jak zachránit tento druh.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mangrove finch na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu pěnkavka mangrovová ve Wikimedia Commons
Pěnkavka mangrovová (Camarhynchus heliobates) je drobný pěvec z čeledi strnadovití (Emberizidae). Druh popsali R. E. Snodgrass a E. Heller roku 1901. Je endemickým druhem pro Galapágy, kde se vyskytuje pouze na jednom ostrově. Patří mezi nejvzácnější ptáky světa. Nebezpečím jsou především parazitické mouchy a introdukované krysy. Patří mezi tzv. Darwinovy pěnkavy, pojmenované podle vědce Charlese Darwina, kterému vývoj jejich zobáku pomohl objasnit teorii evoluce. Některé pěnkavky mají zobák na vytahování larev ze dřeva, ale u pěnkavky mangrovové, ačkoli se jimi živí, nebyl tento zvyk zpozorován. Může být zaměněna s pěnkavkou bledou (Camarhynchus pallidus), která je jí velice podobná a lze je od sebe odlišit pouze typem zpěvu. Navíc je pěnkavka bledá běžnější.
