الأسماء في صفحات التنقل
Užovka sedmipruhá (Regina septemvittata) je druh hada z čeledi užovkovití (Colubridae) a rodu užovka (Natrix). Druh popsal Say v roce 1825. První exempláře byly nalezeny v Arkansasu v Hot Springs. Je to zvíře nearktické oblasti, vyskytuje se ve Spojených státech amerických a Kanadě. Měří 34 až 92,2 cm, samice jsou větší než samci. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody jde o málo dotčený druh se stabilní populací.
Užovka sedmipruhá je zvířetem nearktické oblasti. Vyskytuje se v Kanadě a Spojených státech amerických od Velkých kanadských jezer, směrem jižně až po oblast Floridy a západně až do New Jersey. Obývají především oblasti obydlené raky.
K životu dává přednost čistým (znečištěným oblastem se vyhýbá, patrně také proto, že se ve znečištěné vodě nevyskytují raci) sladkým tekoucím vodám, žije však rovněž u stojatých vod, jako jsou jezera, někdy se pohybuje i dále u vody. Obývá zalesněné i otevřené oblasti. Jako doupě může sloužit například opuštěná nora nebo skalní rozsedliny. S oblibou se vyhřívá na větvích visících nad vodou.
Užovka sedmipruhá měří 34 až 92,2 cm, samice bývají větší než samci, avšak obě pohlaví jsou si podobné. Tělo je štíhlé. Zbarvení se může pohybovat od šedé, přes nahnědlou až po olivovou barvu. Na hřbetě se nacházejí převážně u mladých užovek tři hnědé pruhy, na břiše, které má žluté zbarvení, čtyři. Pruhy na spodní části těla se spojují u ocasu. Na rozdíl od užovek rodu Thamnophis má tento druh nerozdělený kloakální štítek.
Užovka sedmipruhá se orientuje především pomocí čichu a dovede vnímat také vibrace.
Užovka sedmipruhá je samotářsky žijící had vyhledávající společnost pouze v období rozmnožování. Páření probíhá jednou ročně, obvykle na jaře. Samec se před kopulací narovná. Samice jsou vejcoživorodé a v srpnu až září rodí nejčastěji 10 až 12 mláďat, o která se po narození dále nestará. Mladé užovky dosáhnou pohlavní dospělosti po 2 letech, délka života ve volné přírodě není známa. Druh je denní, někdy též soumračný, den tráví z velké části sluněním na kamenech. Velikost teritoria není známa, sdílí jej ale například s užovkou mokasínovou (Nerodia sipedon).
Potravu tvoří převážně raci, přičemž užovky preferují ty čerstvě svléklé z krunýřů, užovky však pojídají také ryby a pulce.
Nebezpečí tomuto druhu hrozí převážně v severních a okrajových částech jeho areálu výskytu. Zde kvůli kyselým dešťům vymizela velká část raků, mezi tyto oblasti se řadí například Velká kanadská jezera. Úbytky hadů způsobuje rovněž vysoušení mokřadů. Vzhledem k rozsáhlému areálu výskytu a velké populaci je však řazen jako málo dotčený druh. V jeho areálu výskytu není chráněn, ochrana probíhá pouze v Georgii, ale obývá řadu chráněných území.
Mezi přirozené nepřátele patří dravé ryby, velcí skokani, hadi, volavkovití (Ardeidae), jestřábovití (Accipitridae), norek americký (Neovison vison), mýval severní (Procyon lotor) a vydra severoamerická (Lontra canadensis).
Obrázky, zvuky či videa k tématu užovka sedmipruhá ve Wikimedia Commons
Užovka sedmipruhá (Regina septemvittata) je druh hada z čeledi užovkovití (Colubridae) a rodu užovka (Natrix). Druh popsal Say v roce 1825. První exempláře byly nalezeny v Arkansasu v Hot Springs. Je to zvíře nearktické oblasti, vyskytuje se ve Spojených státech amerických a Kanadě. Měří 34 až 92,2 cm, samice jsou větší než samci. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody jde o málo dotčený druh se stabilní populací.
