Střevlíkovití (Carabidae) je čeleď podřádu masožraví řádu brouci.
Brouci této čeledi jsou celosvětově rozšířeni. Čeleď střevlíkovití patří se zhruba 30 000 druhy mezi největší na světě. V České republice je popsán výskyt více než 500 druhů.
Velikost střevlíkovitých se pohybuje od dvou milimetrů do 10 cm, v České republice do 4 cm.
Typickým znakem této čeledi jsou silná kusadla, dlouhé nohy, vláknitá tykadla a ploché tělo. Většina druhů má hnědou nebo černou barvu, některé však jsou výrazně kovově zbarvené.
Většina zástupců čeledi jsou noční draví brouci, larvy jsou dravé vždy. Střevlíkovití v mírném podnebném pásu jsou nelétaví, protože mají srostlé krovky. Většinou se velmi rychle pohybují, což jim usnadňuje lov. Nejobvyklejší potravou střevlíkovitých je hmyz, plži, pavouci, žížaly a požírají také mršiny. (Některé druhy a jejich larvy jsou schopny lovit kořist pod vodní hladinou, např. střevlík hrbolatý Carabus variolosus variolosus či kriticky ohrožený a raritní druh střevlík mřížkovaný Carabus clathratus clathratus.[1]) Střevlíkovití mají mimotělní trávení, kusadly vstříknou do kořisti či jiné potravy trávicí tekutinu a konzumují natrávenou tkáň, což je vlastně páchnoucí kašovitá hmota.
V případě ohrožení některé druhy vystřikují ze střev a análních žláz sekret, který má zastrašit nepřítele.
Carabus violaceus – střevlík fialový a jeho larva
Carabus coriaceus – střevlík kožitý
Odacantha melanura – střevlíček rákosní
Mormolyce phyllodes
(jižní Asie)
Seznam brouků čeledi Carabidae
Obrázky, zvuky či videa k tématu střevlíkovití ve Wikimedia Commons
nadčeleď Bostrichoidea: Anobiidae • Bostrichidae • Dermestidae • Jacobsoniidae
nadčeleď Chrysomeloidea: Cerambycidae • Chrysomelidae • Megalopodidae • Orsodacnidae
nadčeleď Cleroidea: Acanthocnemidae • Chaetosomatidae • Cleridae • Melyridae • Phloiophilidae • Phycosecidae • Prionoceridae • Trogossitidae
nadčeleď Cucujoidea: Alexiidae • Biphyllidae • Boganiidae • Bothrideridae • Cavognathidae • Cerylonidae • Coccinellidae • Corylophidae • Cryptophagidae • Cucujidae • Discolomatidae • Endomychidae • Erotylidae • Helotidae • Hobartiidae • Kateretidae • Laemophloeidae • Lamingtoniidae • Languriidae • Monotomidae • Nitidulidae • Passandridae • Phalacridae • Phloeostichidae • Propalticidae • Protocucujidae • Silvanidae • Smicripidae • Sphindidae
nadčeleď Curculionoidea: Anthribidae • Attelabidae • Belidae • Brentidae • Caridae • Curculionidae • Ithyceridae • Nemonychidae
nadčeleď Lymexyloidea: Lymexylidae
nadčeleď Buprestoidea: Buprestidae • Schizopodidae
nadčeleď Byrrhoidea: Byrrhidae • Callirhipidae • Chelonariidae • Cneoglossidae • Dryopidae • Elmidae • Eulichadidae • Heteroceridae • Limnichidae • Lutrochidae • Psephenidae • Ptilodactylidae
nadčeleď Dascilloidea: Dascillidae • Rhipiceridae
nadčeleď Elateroidea: Artematopodidae • Brachypsectridae • Cantharidae • Cerophytidae • Drilidae • Elateridae • Eucnemidae • Lampyridae • Lycidae • Omalisidae • Omethidae • Phengodidae • Plastoceridae • Podabrocephalidae • Rhinorhipidae • Telegeusidae • Throscidae
Střevlíkovití (Carabidae) je čeleď podřádu masožraví řádu brouci.
Brouci této čeledi jsou celosvětově rozšířeni. Čeleď střevlíkovití patří se zhruba 30 000 druhy mezi největší na světě. V České republice je popsán výskyt více než 500 druhů.
Velikost střevlíkovitých se pohybuje od dvou milimetrů do 10 cm, v České republice do 4 cm.
Typickým znakem této čeledi jsou silná kusadla, dlouhé nohy, vláknitá tykadla a ploché tělo. Většina druhů má hnědou nebo černou barvu, některé však jsou výrazně kovově zbarvené.
Většina zástupců čeledi jsou noční draví brouci, larvy jsou dravé vždy. Střevlíkovití v mírném podnebném pásu jsou nelétaví, protože mají srostlé krovky. Většinou se velmi rychle pohybují, což jim usnadňuje lov. Nejobvyklejší potravou střevlíkovitých je hmyz, plži, pavouci, žížaly a požírají také mršiny. (Některé druhy a jejich larvy jsou schopny lovit kořist pod vodní hladinou, např. střevlík hrbolatý Carabus variolosus variolosus či kriticky ohrožený a raritní druh střevlík mřížkovaný Carabus clathratus clathratus.) Střevlíkovití mají mimotělní trávení, kusadly vstříknou do kořisti či jiné potravy trávicí tekutinu a konzumují natrávenou tkáň, což je vlastně páchnoucí kašovitá hmota.
V případě ohrožení některé druhy vystřikují ze střev a análních žláz sekret, který má zastrašit nepřítele.
Carabus violaceus – střevlík fialový a jeho larva
Carabus coriaceus – střevlík kožitý
Odacantha melanura – střevlíček rákosní
Mormolyce phyllodes
(jižní Asie)
