Kalous pustovka (Asio flammeus) je sova z čeledi puštíkovítých.
Pustovka je jedna z nejrozšířenějších sov světa, vyskytuje se na všech kontinentech kromě Austrálie a Antarktidy. Převážně tažný pták, rozšířený po celé Evropě, většině Asie, v Severní Americe, v jižní části Jižní Ameriky a v západních středomořských oblastech Afriky. Výskyt je nepravidelný a často až invazní. V Evropě hnízdí přes 58 000 párů; počty patrně mírně klesají.
V České republice běžně protahuje nebo zimuje, ale hnízdí sporadicky a značně nepravidelně, hlavně v rovinách a pahorkatinách. Málokdy zahnízdí v jedné oblasti více let po sobě a každoroční hnízdiště nejsou známa. V letech 2001–2003 v ČR hnízdilo do pěti párů.[2]
Na Slovensku je situace podobná, zahnízďuje 15–30 párů ročně.
Kalous pustovka je středně velká sova (velká jako holub hřivnáč, nepatrně větší než kalous ušatý). Zbarvení je světle hnědé (hnědožluté, světle zářící). Závoj je oválný, bílý, s černou maskou kolem očí, duhovka je sírově žlutá a ušní pera (2–4 kusy) jsou krátká, obvykle přilehlá. Křídla jsou úzká, dlouhá, naspodu světlá. Mírně větší samice se od samce zbarvením neliší, také mladí ptáci jsou vybarveni stejně. Prachový šat mláďat je smetanový, později se zakulacenou černou maskou a bílým „knírem“.
Od kalouse ušatého, který je tmavší a má oční duhovku oranžovou, je rozeznatelný i podle krátkých, někdy až neznatelných „oušek“. (V angličtině se kalous ušatý jmenuje „Long-eared Owl“ čili „dlouhouchá sova“, zatímco kalous pustovka „Short-eared Owl“ čili „krátkouchá sova“).
Let je kymácivý a trhavý. Pustovka je často aktivní i ve dne, zejména v období toku a hnízdění, kdy krouží na obloze.
Hlas: Na hnízdišti štěkavé volání „kev kev“, za toku v letu rychlé opakované bublavé „bu bu bu bu bu“ doprovázené tleskáním křídel.[3]
Téměř nikdy nesedá na stromech nebo na keřích, nýbrž na zemi. V mimohnízdní době, během podzimu a někdy i v zimě, nocuje v počtu desítek ptáků na zemi v hustém travním porostu.
Vyhledává otevřenou krajinu (tundra, step, nezarostlá říční údolí) s mokřady a vlhkými loukami.
Pustovka bývá aktivní i ve dne, zejména v období toku a hnízdění, kdy samec často krouží na obloze okolo hnízda. Živí se především drobnými hlodavci, nejčastějši hraboši polními, loví také rejsky a drobné ptáky. Při lovu přeletuje tichým kolébavým letem nízko nad poli. Pokud je mírná zima a dostatek potravy, zahnízdí jednotlivé páry nebo i celé skupiny pustovek v místech zimovišť. Hnízdění přitom probíhá podobně jako na tundrách. Hnízda jsou na zemi v travním porostu (zejména v blízkosti podmáčených míst), v ČR to však bývají i pole, především jeteliny.
Za toku předvádí samec nápaditý svatební tanec: klesavě krouží nad hnízdem a vydává opakované rychlé a bublavé „bu bu bu bu bub“ doplňované tleskáním křídly. Hnízdí v otevřené krajině, nejčastěji v mokřadech či na mokrých loukách, někdy i na polích. (Hnízdění v ČR je velmi vzácné, odbývá se zpravidla v dubnu až květnu, jednou ročně. Jsou známa i sporadická zahnízdění v prosinci – při hojnosti hlodavců). Jako málokterá sova si pustovka staví hnízdo i z přinášeného materiálu – staví je na zemi jako poměrně jednoduchou hromádku ze stonků rostlin; často bývá ukryté v porostech ostřice. Při hnízdění běžně vznikají kolonie několika párů. Samice snáší 3–9 (obvykle 5–8) bílých téměř kulatých vajec, na kterých sedí 26–27 dní. Mláďata krmí oba rodiče. (Mezi mláďaty je někdy výrazný rozdíl v čase klubání a může dojít ke kanibalismu – vyvinutější mláďata sežerou ta výrazně menší.) Po čtrnácti dnech se mláďata rozlézají do okolí hnízda a při přiblížení člověka se ozývají varovným hlasem a výhružným klapáním zobáku. Asi za měsíc jsou vzletná a během září se vydávají na cestu do zimovišť.
Druh byl v ČR řazen mezi kriticky ohrožené, ale protože silně fluktuuje, bylo zařazení přehodnoceno a spadal v Červeném seznamu ČR (2003) do kategorie VU – zranitelný druh. Ze stejného důvodu byl v Červeném seznamu ČR (2017) přeřazen do kategorie NA – druhy nevhodné pro hodnocení.[4]
Je popsáno 11 poddruhů, české jméno má:
České historické názvy kalouse pustovky jsou pustovka, později pustovka obecná, kalous mokřadní. Zatímco etymologie platného rodového jména není jednoznačná, druhové jméno „pustovka“ vzniklo podle toho, kde se sova vyskytovala, tedy na „pustých“ místech (mokrých loukách, močálech); na Slovensku se tak kdysi říkalo poštolce. Název pro sovu kalous se vyskytuje pouze v češtině; nářečně kalósek, západomoravsky kalousek a ve staročeštině kalús znamenalo sýček.
Obrázky, zvuky či videa k tématu kalous pustovka ve Wikimedia Commons
Galerie kalous pustovka ve Wikimedia CommonsKalous pustovka (Asio flammeus) je sova z čeledi puštíkovítých.
_(1).jpg)
