nimet breadcrumb-navigoinnissa
Galium pumilum Murray non Lam., ye una especie de planta yerbácea perteneciente a la familia de les rubiacees. Alcuéntrase n'Europa.
Ye una planta yerbácea perennifolia, xeneralmente algama un tamañu d'ente 15 y 25 cm d'altor, dacuando hasta a 50 cm. Los ríxidos y nidios tarmos crecen postraos o ascendentes. Les fueyes son estreches-llanceolaes y curvaes con frecuencia en forma de focete. Polo xeneral, son de 8 a 12 vegaes más llargues qu'anches. La inflorescencia ye laxa y estrecha, con forma piramidal. Les flores de color blancu. El frutu de 1 mm de llargu, arrondáu y nidiu. Florien principalmente nos meses de xunu a agostu.
Distribuyir n'Europa occidental y central, onde crecen nos montes y pacionales. Prefier el clima frescu, con humus y suelos arenosos. Ye un indicador de la acidificación del terrén.
Galium pumilum describióse por Johan Andreas Murray y espublizóse en Prodr. Stirp. Gott., p. 44, nel añu 1770.[1][1]
Galium: nome xenéricu que deriva de la pallabra griega gala que significa "lleche", n'alusión al fechu de que delles especies fueron utilizaes pa cuayar la lleche.[2]
pumilum: epítetu llatín que significa "nana".[3]
.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Galium pumilum Murray non Lam., ye una especie de planta yerbácea perteneciente a la familia de les rubiacees. Alcuéntrase n'Europa.
Galium pumilum (lat. Galium pumilum) - boyaqotukimilər fəsiləsinin qatıqotu cinsinə aid bitki növü.
İkiləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Galium pumilum (lat. Galium pumilum) - boyaqotukimilər fəsiləsinin qatıqotu cinsinə aid bitki növü.
Llwyn blodeuol sy'n hannu o'r is-drofannau yw Briwydd fain y sialc sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Rubiaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Galium pumilum a'r enw Saesneg yw Slender bedstraw.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Briwydden Feindwf.
Gelwir y teulu Rubiaceae yn 'deulu'r coffi' ar lafar. Ar wahân i goffi ceir aelodau eraill o'r teulu sy'n sy'n cyfrannu'n helaeth i economi gwledydd e.e. O'r planhigyn Cinchona, y daw quinine. Mae gan y planhigyn hwn ddail syml, cyflawn, cyferbyn â'i gilydd, coronigau tiwbaidd ac ofari isradd.
Llwyn blodeuol sy'n hannu o'r is-drofannau yw Briwydd fain y sialc sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Rubiaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Galium pumilum a'r enw Saesneg yw Slender bedstraw. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Briwydden Feindwf.
Gelwir y teulu Rubiaceae yn 'deulu'r coffi' ar lafar. Ar wahân i goffi ceir aelodau eraill o'r teulu sy'n sy'n cyfrannu'n helaeth i economi gwledydd e.e. O'r planhigyn Cinchona, y daw quinine. Mae gan y planhigyn hwn ddail syml, cyflawn, cyferbyn â'i gilydd, coronigau tiwbaidd ac ofari isradd.
Svízel nízký (Galium pumilum) je drobnější, v České republice hojně rozšířená planě rostoucí bylina, druh z rozsáhlého rodu svízel. Je nominátní druh z polyploidního komplexu Galium pumilum agg. který v České republice obsahuje ještě svízel sudetský, svízel moravský a svízel rakouský. Kvůli morfologické variabilitě zapříčiněné i opakovanou hybridizací a polyploidizací jsou jednotlivé druhy komplexu obtížně determinovatelné.[1]
Svízel nízký je považován za evropský druh, je rozšířen od Velké Británie, Francie a Beneluxu přes Německo, Švýcarsko, Dánsko a Rakousko po Českou republiku, Polsko, Maďarsko, Rumunsko a dále na v severních částech Apeninského a Balkánského poloostrova. Na Slovensku se nevyskytuje.
V ČR se vyjma vyšších poloh, nejvýše do 800 m, vyskytuje na celém území hojně. Roste na vysychajících stráních porostlých nevysokými travinami, v řídkých a světlých listnatých lesích, na pastvinách a mezích polí, v opuštěných lomech, na sutinách a starých skládkách, kamenitých okrajích polních cest nebo železničních náspů, často jej lze spatřit na místech kde byl zavlečen lidskou činností. Vyhovují mu půdy neutrální až kyselé, silikátové nebo hadcovité, většinou s nedostatkem vápníku.[1][2][3]
Vytrvalá, řídce trsnatá rostlina s lodyhami 20 až 40 cm vysokými které vyrůstají z oddenku s tenkými, široce se rozvětvujícími kořeny; z trsů vyrůstají i sterilní přízemní prýty. Chabé, tenké lodyhy jsou obvykle vystoupavé nebo řidčeji poléhavé, v průřezu čtyřhranné a na hranách s odstálými papilami drsné, jinak jsou lysé nebo ve spodní části jemně chlupaté a u báze nejsou načervenalé. Lodyžní články jsou různé délky, spodní jsou od velmi krátkých a prostřední jsou 3 až 5násobně delší než listy vyrůstající v uzlinách. Listy i palisty rostou po 6 až 8 v přeslenech a bývají až 20 mm dlouhé a 1,2 mm široké. Jejich dosti tuhé čepele, po obou stranách lysé nebo roztroušeně chlupaté, jsou tvaru podlouhlého až čárkovitě obkopinaté, na konci jsou špičaté a ukončené měkkou osinkou, okraje mají mírně podvinuté a porostlé osténkatými chlupy směřujícími ke špičce. Ve spodní části lodyhy listy postupně uvadají a opadávají.
Oboupohlavné květy s bílou, kolovitou, 3 až 4 mm velkou korunou tvořenou čtyřmi plochými, špičatými lístky rostou na stopkách 2 až 5 mm dlouhých, kalich je nezřetelný. Květy jsou sestaveny v rozměrnou, silně větvenou latu; toto rozvolněné květenství válcovitého až vejčitého tvaru tvoří zhruba jednu polovinu až dvě třetiny výšky rostliny. Čtyři tyčinky nesou na krátkých nitkách dvoupouzdré prašníky, na vrcholu dvoudílného oválného semeníku jsou dvě rozeklané blizny s částečně srostlými čnělkami. Plodem jsou lesklá, tmavě hnědá merikarpia ledvinovitého tvaru s poduškovitými hrbolky. Bývají dlouhá 1,4 až 1,8 mm a široká 0,7 až 0,9 mm.
Svízel nízký roste ve dvou cytotypech které nelze od sebe morfologicky odlišit, oktoploidní (2n = 8x = 88) a hexaploidní (2x = 6x = 66). Na území ČR se vyskytuje výhradně populace oktoploidní.[1][3][4]
Obrázky, zvuky či videa k tématu svízel nízký ve Wikimedia Commons
Svízel nízký (Galium pumilum) je drobnější, v České republice hojně rozšířená planě rostoucí bylina, druh z rozsáhlého rodu svízel. Je nominátní druh z polyploidního komplexu Galium pumilum agg. který v České republice obsahuje ještě svízel sudetský, svízel moravský a svízel rakouský. Kvůli morfologické variabilitě zapříčiněné i opakovanou hybridizací a polyploidizací jsou jednotlivé druhy komplexu obtížně determinovatelné.
Parksnerre (Galium pumilum), ofte skrevet park-snerre, er en flerårig, 15-40 centimeter høj plante i krap-familien. Den er tuedannende med rigtblomstrende skud. Kronen er 2-3 millimeter i diameter. Stænglerne kan være svagt hårede. Bladene er linjeformede til smalt omvendt ægformede og sidder i 8-9-tallige kranse. Frugten er næsten jævn og planten bliver grønlig til brunlig ved tørring.
I Danmark er parksnerre sjælden i parker, på skrænter og vejkanter. Den blomstrer i juni og juli.[1]
Parksnerre (Galium pumilum), ofte skrevet park-snerre, er en flerårig, 15-40 centimeter høj plante i krap-familien. Den er tuedannende med rigtblomstrende skud. Kronen er 2-3 millimeter i diameter. Stænglerne kan være svagt hårede. Bladene er linjeformede til smalt omvendt ægformede og sidder i 8-9-tallige kranse. Frugten er næsten jævn og planten bliver grønlig til brunlig ved tørring.
I Danmark er parksnerre sjælden i parker, på skrænter og vejkanter. Den blomstrer i juni og juli.
Das Triften-Labkraut (Galium pumilum), auch als Heide-Labkraut, Niedriges Labkraut oder Zierliches Labkraut bezeichnet, ist ein in Mitteleuropa nur gebietsweise verbreitet vorkommender Angehöriger der Familie der Rötegewächse (Rubiaceae).
Das Triften-Labkraut ist eine mehrjährige, krautige Pflanze, die meist Wuchshöhen zwischen 15 und 25 cm, manchmal auch bis zu 50 cm erreicht. Der steife, glatte Stängel wächst niederliegend oder aufsteigend und ist im unteren Teil kaum gerötet. Die Pflanze wächst lockerrasig und besitzt nur wenige, nicht blühende Triebe. Im trockenen Zustand wird die Pflanze grünlich-braun. Die am Grunde befindlichen Laubblätter sind zur Blütezeit vertrocknet, die oberen, nicht glänzenden Blätter sitzen zu sieben bis acht quirlförmig am Stängel an. Sie sind schmal verkehrt-lanzettlich geformt und des Öfteren auch sichelartig gekrümmt. In der Regel sind sie 8- bis 12-mal so lang wie breit. Der Blütenstand ist locker und schmal pyramidenförmig mit aufrecht wachsenden, 1 bis 1,5 mm lange Blütenstielen. Die weiße, vierzipfelige Krone erreicht Breiten von etwa 2,5 bis 4 mm. Die Frucht ist in der Regel 1 mm lang, rundlich und glatt bis papillös.
Das Triften-Labkraut blüht vorwiegend in den Monaten Juni bis August.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 88.[1]
Das Areal des Heide-Labkrauts ist auf Europa beschränkt.[2] In Deutschland ist die Art im mittleren Gebiet sowie im Süden verbreitet und meist häufig zu finden, während sie im Norden praktisch ganz fehlt. In Österreich kommt es in allen Bundesländern zerstreut bis häufig vor. Auch in der Schweiz ist es allgemein häufig zu finden.
Das Heide-Labkraut wächst in Silikat-Magerrasen und lichten Wäldern. Es bevorzugt frische, kalkarme, humose und sandige Lehmböden. Es ist ein Versauerungsanzeiger. Es ist in Mitteleuropa eine Charakterart des Verbands Violion caninae, kommt aber auch in Gesellschaften des Mesobromion- oder Molinion-Verbands vor, seltener im Verband Quercion roboris.[1]
Das Heide-Labkraut ist nahe verwandt mit Sterners Labkraut (Galium sterneri Ehrend.) und dem Schwedischen Labkraut (Galium suecicum (Sterner) Ehrend.), die von manchen Autoren auch als Unterarten zu Galium pumilum gestellt werden.[1] Beim Heide-Labkraut sind die Früchte jedoch glatt und stumpfkörnig, bei beiden anderen Arten aber spitzkörnig. Alle drei Arten haben auch eine unterschiedliche Chromosomenzahl.[1]
Das Triften-Labkraut (Galium pumilum), auch als Heide-Labkraut, Niedriges Labkraut oder Zierliches Labkraut bezeichnet, ist ein in Mitteleuropa nur gebietsweise verbreitet vorkommender Angehöriger der Familie der Rötegewächse (Rubiaceae).
Galium pumilum, the slender bedstraw or small bedstraw, is a plant species of the genus Galium.[1]
Galium pumilum, the slender bedstraw or small bedstraw, is a plant species of the genus Galium.
Galium pumilum Murray non Lam. es una especie de planta herbácea de la familia de las rubiáceas. Se encuentra en Europa.
Es una planta herbácea perennifolia, generalmente alcanza un tamaño de entre 15 y 25 cm de altura, a veces hasta a 50 cm. Los rígidos y suaves tallos crecen postrados o ascendentes. Las hojas son estrechas-lanceoladas y curvadas con frecuencia en forma de hoz. En general, son de 8 a 12 veces más largas que anchas. La inflorescencia es laxa y estrecha, con forma piramidal. Las flores de color blanco. El fruto de 1 mm de largo, redondeado y suave. Florecen principalmente en los meses de junio a agosto.
Se distribuye en Europa occidental y central, donde crecen en los bosques y pastizales. Prefiere el clima fresco, con humus y suelos arenosos. Es un indicador de la acidificación del terreno.
Galium pumilum fue descrita por Johan Andreas Murray y publicado en Prodr. Stirp. Gott., p. 44, en el año 1770.[1][1]
Galium: nombre genérico que deriva de la palabra griega gala que significa "leche", en alusión al hecho de que algunas especies fueron utilizadas para cuajar la leche.[2]
pumilum: epíteto latíno que significa "enana".[3]
Galium pumilum Murray non Lam. es una especie de planta herbácea de la familia de las rubiáceas. Se encuentra en Europa.
Arumadar (Galium pumilum) on madaraliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Arumadar (Galium pumilum) on madaraliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Puistomatara (Galium pumilum) on monivuotinen laji mataroiden suvussa. Sitä esiintyy Euroopassa.
Puistomataran tuppaina kasvavat varret ovat hentoja ja kaljuja. Kukinnot ovat harvakukkaisia viuhkoja, kukkien teriöt neliliuskaisia ja valkoisia. Kasvi muistuttaa muista lajeista erityisesti luhtamataraa (Galium uliginosum).
Puistomatara (Galium pumilum) on monivuotinen laji mataroiden suvussa. Sitä esiintyy Euroopassa.
Puistomataran tuppaina kasvavat varret ovat hentoja ja kaljuja. Kukinnot ovat harvakukkaisia viuhkoja, kukkien teriöt neliliuskaisia ja valkoisia. Kasvi muistuttaa muista lajeista erityisesti luhtamataraa (Galium uliginosum).
Suchi sydrik (Galium pumilum) je rostlina ze swójby čerwjenkowych rostlinow (Rubiaceae).
Suchi sydrik (Galium pumilum) je rostlina ze swójby čerwjenkowych rostlinow (Rubiaceae).
Kalkwalstro (Galium pumilum Murray) is een vaste plant, die behoort tot de sterbladigenfamilie (Rubiaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als zeer zeldzaam en matig afgenomen. De plant komt van nature voor in West- en Midden-Europa.
De plant wordt 15-30 cm hoog en heeft een onderaan lang afstaand behaarde, rechtopstaande of opstijgende stengel. De stervormige rangschikking van de bladeren, als spaken rond een wiel, bestaat uit twee blaadjes, de overige zijn steunblaadjes die echter een soortgelijke vorm en functie hebben. De bladeren van niet bloeiende stengels staan niet zeer dicht opeen. De bladtop is stekelpuntig.
Kalkwalstro bloeit in juni en juli met witte, 3-4 mm grote bloemen.
De 1 mm grote vrucht is een tweedelige splitvrucht en is glad of bedekt met stompe wratten.
De plant komt voor in kalkgraslanden.
Het kalkwalstro is een kensoort voor het kalkgrasland (Gentiano-Koelerietum).
Kalkwalstro (Galium pumilum Murray) is een vaste plant, die behoort tot de sterbladigenfamilie (Rubiaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als zeer zeldzaam en matig afgenomen. De plant komt van nature voor in West- en Midden-Europa.
De plant wordt 15-30 cm hoog en heeft een onderaan lang afstaand behaarde, rechtopstaande of opstijgende stengel. De stervormige rangschikking van de bladeren, als spaken rond een wiel, bestaat uit twee blaadjes, de overige zijn steunblaadjes die echter een soortgelijke vorm en functie hebben. De bladeren van niet bloeiende stengels staan niet zeer dicht opeen. De bladtop is stekelpuntig.
Kalkwalstro bloeit in juni en juli met witte, 3-4 mm grote bloemen.
De 1 mm grote vrucht is een tweedelige splitvrucht en is glad of bedekt met stompe wratten.
De plant komt voor in kalkgraslanden.
Multimedia w Wikimedia Commons Przytulia szorstkoowockowa[3], przytulia drobna[4] (Galium pumilum Murray) – gatunek rośliny należący do rodziny marzanowatych.
Występuje tylko w Europie. Zwarty zasięg występowania ciągnie się od Francji po Polskę, przez którą przebiega wschodnia granica zasięgu. Południowa granica ciągnie się przez Czechy, Węgry i północne Włochy, północna przez Niemcy. Oprócz tego istnieją oderwane od głównego zasięgu obszary występowania w południowo-wschodniej części Wysp Brytyjskich, Danii, Szwecji, Polsce, Litwie, Łotwie. W Polsce rośnie głównie w Sudetach i na Dolnym Śląsku. Rozproszone stanowiska występują na Pomorzu Zachodnim i na Kujawach. Kilka stanowisk znanych jest także z Pojezierza Mazurskiego i jedno tylko z Karpat (koło Koszarawy na południowym stoku góry Cicha w Beskidzie Makowskim[5].
Bylina, hemikryptofit. Kwitnie od czerwca do sierpnia. Rośnie na suchych murawach, wrzosowiskach i w świetlistych lasach. Liczba chromosomów 2n = 88[4]. Preferuje gleby o odczynie kwaśnym lub obojętnym. Na niżu rośnie przeważnie na glebach piaszczystych, w Sudetach na glebach powstałych z rozpadu serpentynitów i porfirów[5]. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla związku (All.) Violion caninae[7].
Według Polskiej Czerwonej Księgi Roślin gatunek zagrożony mniejszego ryzyka (status zagrożenia LR)[8]. W polskich Karpatach natomiast jest krytycznie zagrożony (status zagrożenia CR). Jedyne znane tutaj jego stanowisko nie jest w żaden sposób chronione. Być może jednak gatunek ten w Karpatach występuje jeszcze w wielu innych miejscach, gdyż ze względu na niepozorny wygląd jest łatwy do przeoczenia[5]. Od 2014 roku podlega w Polsce ochronie częściowej[9].
Przytulia szorstkoowockowa, przytulia drobna (Galium pumilum Murray) – gatunek rośliny należący do rodziny marzanowatych.
Parkmåra (Galium pumilum) är en växtart i familjen måreväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Parkmåra.
Parkmåra (Galium pumilum) är en växtart i familjen måreväxter.
Galium pumilum là một loài thực vật có hoa trong họ Thiến thảo. Loài này được Murray mô tả khoa học đầu tiên năm 1770.[1]
Galium pumilum là một loài thực vật có hoa trong họ Thiến thảo. Loài này được Murray mô tả khoa học đầu tiên năm 1770.
