الأسماء في صفحات التنقل
Orquídea piramidal, (Anacamptis pyramidalis, (L.) Rich. (1817), ye una especie de orquídea del xéneru Anacamptis, ta estrechamente rellacionaes col xéneru Orchis. Distribúise per Europa Central y del Sur. Son de vezos terrestres y tienen tubérculos.
Esta orquídea gústen-y llugares soleyeros y crez sobre diversos tipos de suelu: llimos o magres y más raramente en suelos arenosos. Tamién puede crecer en terrenes bien alcalíns. Alcuéntrase en pinares, carbaes y praos d'Europa central y del sur.
Ye una planta perenne y resistente que crez hasta unos 30 cm d'altor, teniendo en cuenta la inflorescencia. Les fueyes son oblongues d'unos 5 cm y crecen dende los tubérculos soterraños que son redondos y con un tamañu máximu de 6 cm. El color de la flor varia dende'l rosa a la lila, y raramente al blancu. El so golor ye fuerte y ranciu. La forma compacto y piramidal de la inflorescencia ye bien carauterística d'esta especie y da llugar al so nome común. Les flores son polinizaes por caparines y poliyes.
La farina de los sos tubérculos llamada salep ye bien nutritiva y demulcente. Usar en dietes especiales de dolientes y neños. Ye bien rica en mucílagu y forma una demulcente y nidia gelatina que s'usa pa la canal gastrointestinal agafáu. Una parte de farina con cincuenta partes d'agua son abondes pa formar la gelatina. El tubérculu pa preparar la farina tien de ser recoyíu cuando la planta ta recién ensuga dempués del floriamientu y cuando soltó les granes.
Anacamptis pyramidalis describióse por (L.) Rich. y espublizóse en Mémoires du Muséum d'Histoire Naturelle 4: 55. 1818.[1]
Anacamptis: nome xenéricu que deriva de la pallabra griega ανακάμτειν 'anakamptein', que significa 'dobláu escontra alantre'.
pyramidalis: epítetu llatín que se refier a la forma piramidal de la so inflorescencia.[2]
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Orquídea piramidal, (Anacamptis pyramidalis, (L.) Rich. (1817), ye una especie de orquídea del xéneru Anacamptis, ta estrechamente rellacionaes col xéneru Orchis. Distribúise per Europa Central y del Sur. Son de vezos terrestres y tienen tubérculos.
Piramidvari bağ səhləbi (lat. Anacamptis pyramidalis)[1] - bağ səhləbi cinsinə aid bitki növü.[2]
Birləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Piramidvari bağ səhləbi (lat. Anacamptis pyramidalis) - bağ səhləbi cinsinə aid bitki növü.
El barretet piramidal o flor caputxina, Anacamptis pyramidalis, és una orquídia nadiua de l'Europa central i meridional. El nom binomial té una etimologia confusa: ανα (ana: grec, 'esquena' o 'part del darrere') i κάμτειν (kamptein: grec, 'doblegat'), que es referiria possiblement als pol·linis o potser als sèpals corbats enfora; i pyramidalis del llatí ('piramidal') per la forma de la inflorescència.
És una planta perenne i resistent que creix fins a una alçada d'uns 30 cm tenint en compte la inflorescència. Les fulles són oblongues d'uns 5 cm i creixen dels tubercles subterranis que són rodons i amb una mida màxima de 6 cm. El color de la flor varia del rosa al lila, i rarament el blanc. La seva olor és forta i rància. La forma compacta i piramidal de la inflorescència és molt característica d'aquesta espècie i dona lloc al seu nom comú. Les flors són pol·linitzades per lepidòpters.
Aquesta orquídia requereix un indret assolellat i creix sobre diversos tipus de sòl: llims o argiles i més rarament en sòls arenosos. Quant al pH, el barretet pot créixer en terrenys molt alcalins. Es troba en pinars, garrigues i prats tant del pla com de zones muntayoses de tots els Països Catalans i en altres zones d'Europa central i del sud.
El tubercle s'usa en la preparació del salep.
El barretet piramidal o flor caputxina, Anacamptis pyramidalis, és una orquídia nadiua de l'Europa central i meridional. El nom binomial té una etimologia confusa: ανα (ana: grec, 'esquena' o 'part del darrere') i κάμτειν (kamptein: grec, 'doblegat'), que es referiria possiblement als pol·linis o potser als sèpals corbats enfora; i pyramidalis del llatí ('piramidal') per la forma de la inflorescència.
Tegeirian yw Tegeirian bera sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Orchidaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Anacamptis pyramidalis a'r enw Saesneg yw Pyramidal orchid.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Tegeirian Bera, Tegeirian Ber, Tegeirian Coch yr Haf.
Mae'n blanhigyn blodeuol nodedig ac fel eraill o deulu'r Orchidaceae, mae'r blodau'n hynod liwgar mae'n cynhyrchu arogl da. Enw'r genws yw Orchis, sy'n tarddu o Hen Roeg ὄρχις (órkhis), sy'n golygu caill; mae hyn yn cyfeirio at gloron deuol rhai tegeirianau.[2]
Tegeirian yw Tegeirian bera sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Orchidaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Anacamptis pyramidalis a'r enw Saesneg yw Pyramidal orchid. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Tegeirian Bera, Tegeirian Ber, Tegeirian Coch yr Haf.
Mae'n blanhigyn blodeuol nodedig ac fel eraill o deulu'r Orchidaceae, mae'r blodau'n hynod liwgar mae'n cynhyrchu arogl da. Enw'r genws yw Orchis, sy'n tarddu o Hen Roeg ὄρχις (órkhis), sy'n golygu caill; mae hyn yn cyfeirio at gloron deuol rhai tegeirianau.
Rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis) je vzácná, nevysoká, vstavačovitá bylina, kvetoucí v časném létě na loukách a ve světlých lesích nachově červenými kvítky sestavenými do pyramidálního květenství. Je nápadná a vzhledově nezaměnitelná s jinou orchidejí rostoucí v české přírodě, kde je sice původní druh, ale je ohrožená vymizením a proto chráněna zákonem.[1][2]
Je ostrůvkovitě rozšířena po velké části Evropy, její areál sahá od Francie na západě až po Ukrajinu a oblast Kavkazu a dále přes Turecko a Palestinu až do Iráku a Íránu na východě. Na jihu oblast výskytu zasahuje až na západní africké středomořské pobřeží a na severu po Britské ostrovy, jižní Švédsko a Baltské státy.
V České republice se vyskytuje v pahorkatinách a podhůří vyšších hor, v Čechách roste jen na několika lokalitách v Českém krasu, na Moravě v okolí Vsetína a v Bílých Karpatech, kde se nachází území s jeho nejhojnějším výskytem, národní přírodní rezervace Čertoryje.[2][3][4]
Jedná se o druh výslunných lesostepí, částečně křovinatých strání a světlých okrajů lesa. Roste na půdách výhřevných, vysýchavých až střídavě vlhkých, vápnitých a humózních, nesnáší však hnojení. Roste na loukách, pastvinách, v suchých trávnících, ve vřesovištích i řídkých křovinách a světlých teplomilných doubravách. Nejlépe mu prospívá půda s dostatkem vápníku. V české krajině se vyskytuje zejména v kolinním stupni, v teplých oblastech vystupuje do nadmořské výšky až 2400 m n. m. Chromozomů má 2n = 36, stupeň ploidie je x = 2.[1][2][3]
Vytrvalá bylina s lodyhou vysokou 30 až 50 cm a s dvěma protáhle vejčitými hlízkami s několika tenkými kořeny. Lodyha je přímá, lysá, v horní části jemně rýhovaná a porostlá vzpřímenými, jednoduchými, přisedlými, světle zelenými, čárkovitými, úzce kopinatými listy, které se směrem vzhůru zmenšují a lodyhu pochvovitě objímají. Listy v přízemní růžici vyrůstají již na podzim a v době kvetení jsou již odumřelé.
Květenství se vytváří na vrcholu lodyhy, je to hustý, nejdříve jehlancovitý a později vejčitý, mnohokvětý klas dlouhý 3 až 8 cm. Je složeno z mnoha drobných, červených, nachově červených, někdy růžových a vzácně i bílých oboupohlavných květů. Střední vnější okvětní lístek spolu s postranními vnitřními vytvářejí pootevřenou přilbu. Spodní, hluboce trojlaločný pysk má střední lalok delší a užší, než široce okrouhlé laloky postranní. Ostruha je tenká, delší semeníku a směřuje dolů. Sloupek je krátký, brylky s pylem jsou zelené, zkroucený, válcovitý semeník je na krátké stopce. Jedná se o poměrně značně variabilní druh, proměnlivá je barva květu, tvar pysku, délka ostruhy květu i tvar listu.
Orchidej kvete v květnu a červnu a její květy opylují motýli. Květy jsou cizosprašné a šálivé, neobsahují žádný nektar a opylovače lákají jen svým vzhledem. Motýli zasunou sosák do dlouhé ostruhy kde očekávají nektar, ten nenajdou, ale na sosák se jim přilepí brylky pylu které přenesou na další rostlinu, kde opět hledají nektar. Plodem je válcovitá, hnědá tobolka s velmi drobnými semeny, která dozrávají v červenci.[1][2][3][5][6]
Rudohlávek jehlancovitý se rozšiřuje výhradně semeny, vývoj nové rostliny trvá déle než 6 let a probíhá za podpory orchideoidní mykorhizy. Prvým rokem, po infikaci endofytickou houbou, semeno klíčí a vytváří protokorm, speciální útvar vznikající z embrya, který přirůstá po dvou vegetačních sezonách. Teprve koncem třetího roku dojde k jeho vyzrání, zastaví růst, vytvoří se tzv. mateřská hlíza a objeví se na ní vegetační pupen.
Přibližně v pátém roce vyroste z pupenu nad povrch půdy prvý zelený list a vytvoří se druhá, tzv. dceřina hlíza. V šestém roce vytváří rostlina již dva listy a shromažduje zásobní látky, teprve sedmým rokem je rostlina někdy schopná vykvést. Popsaný vývoj může být za různých podmínek kratší nebo delší, doba do prvého kvetení může trvat šest i deset let. Dospělé rostliny již nejsou na houbovém endofytu závislé a mají normální kořeny schopné absorbovat potřebné živiny z půdy. V laboratorních podmínkách se ještě nepodařilo jeho semena přivést ke klíčení. Pokud hlízy dospělých rostlin nenashromáždí během léta dostatek živin, dalším rokem nevykvetou.[6][7]
Tento nádherný vstavač časného léta patří podle "Červený seznam cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" ke kriticky ohroženým druhům (C1b) naší květeny, zákon jej však podle o dvacet let starší "Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb." chrání jen v kategorii silně ohrožených druhů (§2). Rudohlávek jehlancovitý je také zahrnut v mezinárodní úmluvě o ochraně vzácných druhů CITES. Hlavní příčinou jeho postupného vymírání je likvidace vhodných biotopů, sekundární sukcese i nezodpovědný sběr kvetoucích rostlin.[3][7][8][9]
Bílé květy
Listy
Květenství s nerozvitými květy
Hlízka
Obrázky, zvuky či videa k tématu rudohlávek jehlancovitý ve Wikimedia Commons
Rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis) je vzácná, nevysoká, vstavačovitá bylina, kvetoucí v časném létě na loukách a ve světlých lesích nachově červenými kvítky sestavenými do pyramidálního květenství. Je nápadná a vzhledově nezaměnitelná s jinou orchidejí rostoucí v české přírodě, kde je sice původní druh, ale je ohrožená vymizením a proto chráněna zákonem.
For alternative betydninger, se Horndrager. (Se også artikler, som begynder med Horndrager)
Horndrager (Anacamptis pyramidalis) er en orkidé, der har hjemme i det centrale og sydlige Europa. Den kaldes på engelsk Pyramidal Orchid,
Denne hårdføre flerårige plante vokser til en højde af 30 cm. Farven på blomsten varierer fra pink til lilla, eller sjældent hvid, og duften beskrives som "foxy". Ordningen af de hermafroditiske blomster i en kompakt pyramideform er meget karakteristisk og giver orkideen dens almindelige navn. Blomsterne bliver bestøvet af sommerfugle og møl. Denne orkidé kræver en solbeskinnet plads i diverse jorder: lermuld eller lerjord, sjældent i sandede jorder. Den kan endog også gro i meget alkaliske jorder.
Den tørre og jordede udvækst giver et fint hvidt pulver, kaldet salep. Dette er en meget nærende, sød, stivelsesagtigt substans. Det bliver brugt i drikke, kornprodukter, og når man laver brød. Det bliver også brugt medicinsk i diæter til børn og til rekreation.
For alternative betydninger, se Horndrager. (Se også artikler, som begynder med Horndrager) Horndrager (Anacamptis pyramidalis) er en orkidé, der har hjemme i det centrale og sydlige Europa. Den kaldes på engelsk Pyramidal Orchid,
Denne hårdføre flerårige plante vokser til en højde af 30 cm. Farven på blomsten varierer fra pink til lilla, eller sjældent hvid, og duften beskrives som "foxy". Ordningen af de hermafroditiske blomster i en kompakt pyramideform er meget karakteristisk og giver orkideen dens almindelige navn. Blomsterne bliver bestøvet af sommerfugle og møl. Denne orkidé kræver en solbeskinnet plads i diverse jorder: lermuld eller lerjord, sjældent i sandede jorder. Den kan endog også gro i meget alkaliske jorder.
Den tørre og jordede udvækst giver et fint hvidt pulver, kaldet salep. Dette er en meget nærende, sød, stivelsesagtigt substans. Det bliver brugt i drikke, kornprodukter, og når man laver brød. Det bliver også brugt medicinsk i diæter til børn og til rekreation.
Die Pyramiden-Hundswurz (Anacamptis pyramidalis), auch Pyramidenorchis, Spitzorchis, Kammstendel oder Pyramidenstendel genannt, gehört zur Gattung der Hundswurzen (Anacamptis) in der Familie der Orchideen (Orchidaceae).
Um auf die besondere Schutzwürdigkeit dieser Art aufmerksam zu machen, wurde die Pyramiden-Hundswurz vom Arbeitskreis Heimische Orchideen zur Orchidee des Jahres 1990 gewählt.
Die Pyramiden-Hundswurz ist eine sommergrüne, ausdauernde, krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 20 bis 40 Zentimetern erreicht. Dieser Geophyt bildet zwei unterirdische, länglich-eiförmig Knollen als Überdauerungsorgan. Aus der Tochterknolle entwickelt sich im Herbst eine Blattrosette.[1]
Die Blütezeit reicht von Mai bis Juli. Der dicht- und reichblütige Blütenstand wird im Abblühen länger. Die Dichte ist hierbei von oben nach unten etwas abnehmend. Die zwittrigen Blüten sind zygomorph und dreizählig. Die Blütenhüllblätter sind leuchtend hellrot bis dunkel-purpurrot. Besonders die kräftige purpurrote Farbe lässt sich fotografisch kaum wiedergeben.
Die Kapselfrucht ist aufrecht und ungestielt.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 36.[2]
Als Bestäuber kommen tag- und nachtaktive Schmetterlinge in Betracht.[1] Nach Darwin (1862) wickelt sich einem Bestäuber zuerst die sattelförmige Klebscheibe um den Rüssel und anschließend senken sich die Pollinienstielchen um 90 Grad ab. Sie besitzen dann erst die richtige Lage, um beim Besuch einer anderen Blüte auf die beiden gegenüberliegenden Narbenteile zu treffen.[1] Da kein Nektar im Sporn produziert wird, liegt eine Nektartäuschblüte vor.[1]
Der überdurchschnittlich hohe Fruchtansatz und die unterschiedliche Lage der Kapselfrüchte am Stiel bestätigen die Allogamie.[1]
Als Standort bevorzugt diese kalkliebende Pflanzenart trockene bis wechselfrische Magerrasen und lichte Wälder.
Die Pyramiden-Hundswurz ist eine Lichtpflanze, ein Wärmezeiger, Trockniszeiger sowie Basen- und Kalkzeiger mit ozeanischer Verbreitung.[3] Sie ist eine Verbandscharakterart subozeanischer Halbtrockenrasen (Mesobromion)[3] und kommt oft im Mesobrometum vor, seltener in trockenen Gesellschaften des Molinion oder des Geranion sanguinei.[2]
Die Pyramiden-Hundswurz gedeiht am besten auf gut mit Humus durchsetzten, kalkreichen, lockeren und daher nicht selten steinigen Lehmböden, sie geht aber auch auf lockeren Löss.
Sie besiedelt in Mitteleuropa in Gegenden mit warmem Klima Trockenrasen, lichte Gebüsche, aber auch feuchte Streuwiesen. Im Tiefland westlich der Elbe fehlt sie; östlich von ihr kommt sie nur vereinzelt in Mecklenburg-Vorpommern vor. Sie steigt in den Gebirgen selten bis in Höhenlagen von 1500 Metern auf. Ihre Höhengrenzen liegen nach Baumann und Künkele in Deutschland bei 110–870 Meter, Frankreich 0–1900 Meter, Schweiz 270–1900 Meter, Liechtenstein 430–1360 Meter, Österreich 300–1300 Meter, Italien 5–1560 Meter, Slowenien 20–1490 Meter und im Amanusgebirge bei 2350 Meter Meereshöhe.[4] In Mitteleuropa ist die Art insgesamt sehr selten, sie kommt aber gelegentlich an ihren Standorten in kleineren, aber individuenreichen, wenngleich in lockeren Beständen vor.
Es gibt folgende Varietäten:
Der botanische Gattungsname Anacamptis setzt sich aus dem griechischen Wort ανακάμτειν anakamptein = umbiegen (wegen der umgebogenen seitlichen Blätter des Perigons oder wegen der umgebogenen Staubbeutel (Antheren)). Das Artepitheton pyramidalis bedeutet pyramidenförmig, pyramidal.
Durch eine Revision von Orchideenarten nach genetischen Merkmalen durch Bateman im Jahre 1997 wurde aus der monotypischen Art Anacamptis pyramidalis eine Gattung mit mehreren Arten. Zur Unterscheidung des deutschen Gattungsnamens "Hundswurzen" wird diese Art mit wörtlicher Übersetzung des Art-Epithetons nach dem im deutschsprachigen Raum gebräuchlichen Namen Pyramiden-Hundswurz benannt.
Die Pyramiden-Hundswurz (Anacamptis pyramidalis), auch Pyramidenorchis, Spitzorchis, Kammstendel oder Pyramidenstendel genannt, gehört zur Gattung der Hundswurzen (Anacamptis) in der Familie der Orchideen (Orchidaceae).
Um auf die besondere Schutzwürdigkeit dieser Art aufmerksam zu machen, wurde die Pyramiden-Hundswurz vom Arbeitskreis Heimische Orchideen zur Orchidee des Jahres 1990 gewählt.
Anacamptis pyramidalis hè una pianta chì face partita di a famiglia di l'Orchidaceae.
Anacamptis pyramidalis hè una pianta chì face partita di a famiglia di l'Orchidaceae.
Anacamptis pyramidalis, the pyramidal orchid,[1] is a perennial herbaceous plant belonging to the genus Anacamptis of the family Orchidaceae. The scientific name Anacamptis derives from Greek ανακάμτειν 'anakamptein' meaning 'bend forward', while the Latin name pyramidalis refers to the pyramidal form of the inflorescence.
This hardy plant reaches on average 10–25 centimetres (3.9–9.8 in) of height, with a maximum of 60 centimetres (24 in). The stem is erect and unbranched. The basal leaves are linear-lanceolate with parallel venation, up to 25 centimetres (9.8 in) long, the cauline ones are shorter and barely visible on the stem. The arrangement of hermaphroditic flowers in a compact pyramidal shape is very distinctive and gives the orchid its common name. The colour of the flower varies from pink to purple, or rarely white, and the scent is described as "foxy". The flowers have six tepals, being three small sepals and three petals. Two small petals are on the sides, while the third and lower (labellum) is large and trilobate. At the back of the flower there is a tubular spur of about 1.5 centimetres (0.59 in) long, while the labellum bears two lateral small flaps. The flowering period extends from April through July.
Anacamptis pyramidalis requires a sunny spot on diverse soils: loamy or clay. It can even grow on very alkaline soil. It can be found on meadows, in grassland, sand dunes, maquis as well as dry and well exposed slopes, at an altitude of 0–1,600 metres or more (0–5,250 ft approx.) above sea level.[2][3]
In the UK, Anacamptis pyramidalis is one of the most successful orchid species on roadside verges, and colonises other disturbed habitats like airfields, quarries and reservoirs.[4]
This orchid is native to southwestern Eurasia, from western Europe through the Mediterranean region eastwards to Iran. In Germany, it is rare and was declared Orchid of the Year in 1990 to heighten awareness of this plant. This orchid is especially common on the Isle of Wight in the South of England, and was designated the county plant in 2008. On the Isle of Wight, it favours growth in chalky or sandstone-rich soil,[5] and thus can easily be found on the Downland and cliffs to the west and south of the island.[6][7]
The flowers are pollinated by butterflies and moths. To ensure the fertilization, their morphology is well adapted to the proboscis of Lepidoptera, especially Euphydryas, Melanargia, Melitaea, Pieris and Zygaena species. The mechanism by which its pairs of pollinia attach themselves to an insect's proboscis was discovered by Charles Darwin and described in his book on the Fertilisation of Orchids.[8]
Anacamptis pyramidalis has been suggested to form mycorrhizal relationships with Rhizoctonia, Fusarium and Papulaspora species.[9][10]
There are some notable varieties, which are sometimes treated as subspecies – and as they seem to be limited to certain regions, this may be correct:
The variety alba can be found anywhere in the Pyramidal Orchid's range; its flowers are white.
The dried and ground tuber (from various species of Orchis and Anacamptis) can be made into a fine white powder, called salep. This is a very nutritious sweet starchlike substance. It is used in drinks, cereals and in making bread. In Turkey it is used in ice-creams.[12] It was also used medicinally in diets for children and convalescents.
The pyramidal orchid was voted the County flower of the Isle of Wight in 2002 following a poll by the wild flora conservation charity Plantlife.[13]
Anacamptis pyramidalis, the pyramidal orchid, is a perennial herbaceous plant belonging to the genus Anacamptis of the family Orchidaceae. The scientific name Anacamptis derives from Greek ανακάμτειν 'anakamptein' meaning 'bend forward', while the Latin name pyramidalis refers to the pyramidal form of the inflorescence.
Orquídea piramidal, (Anacamptis pyramidalis (L.) Rich. (1817) es una especie de orquídea del género Anacamptis, está estrechamente relacionadas con el género Orchis. Se distribuyen por Europa Central y del Sur. Son de hábitos terrestres y tienen tubérculos.
Esta orquídea requiere un lugar soleado y crece sobre diversos tipos de suelo: limos o arcillas y más raramente en suelos arenosos. También puede crecer en terrenos muy alcalinos. Se encuentra en pinares, matorrales y prados de Europa central y del sur.
Es una planta perenne y resistente que crece hasta unos 30 cm de altura, teniendo en cuenta la inflorescencia. Las hojas son oblongas de unos 5 cm y crecen desde los tubérculos subterráneos que son redondos y con un tamaño máximo de 6 cm. El color de la flor varía desde el rosa al lila, y raramente al blanco. Su olor es fuerte y rancio. La forma compacta y piramidal de la inflorescencia es muy característica de esta especie y da lugar a su nombre común. Las flores son polinizadas por mariposas y polillas.
La harina de sus tubérculos llamada salep es muy nutritiva y demulcente. Se usa en dietas especiales de convalecientes y niños. Es muy rica en mucílago y forma una demulcente y suave gelatina que se usa para el canal gastrointestinal irritado. Una parte de harina con cincuenta partes de agua son suficientes para formar la gelatina. El tubérculo para preparar la harina debe ser recolectado cuando la planta está recién seca después de la floración y cuando ha soltado las semillas.
Anacamptis pyramidalis fue descrita por (L.) Rich. y publicado en Mémoires du Muséum d'Histoire Naturelle 4: 55. 1818.[1]
Anacamptis: nombre genérico que deriva de la palabra griega ανακάμτειν 'anakamptein', que significa 'doblado hacia adelante'.
pyramidalis: epíteto latino que se refiere a la forma piramidal de su inflorescencia.[2]
Orquídea piramidal, (Anacamptis pyramidalis (L.) Rich. (1817) es una especie de orquídea del género Anacamptis, está estrechamente relacionadas con el género Orchis. Se distribuyen por Europa Central y del Sur. Son de hábitos terrestres y tienen tubérculos.
Püramiid-koerakäpp; ka Püramiidjas koerakäpp (Anacamptis pyramidalis) on käpaliste sugukonda koerakäpa perekonda kuuluv rohttaim. See on ainus koerakäpa perekonda kuuluv liik.[1]
Püramiid-koerakäpp on Eestis II kategooria kaitsealune taim.[2]
Püramiid-koerakäpp on levinud Euroopa lõunapoolsematel aladel, Väike-Aasias, Kaukaasias, Süürias ja Iraanis, samuti ka Põhja-Aafrikas. Lõunas ulatub tema areaal Tuneesia ja Alžeeriani.[3]
Eesti on püramiid-koerakäpa üks põhja- ja kirdepoolsemaid kasvukohti. Teda ei kasva näiteks kuskil Skandinaavia mandriosas ning samuti ei ole teda leitud ka Lätist ega Leedust.[4] Eestile kõige lähemate rikkalikumate leiukohtadega on Ojamaa.[5]
Mandri-Eestis on koerakäpa ainsaks kasvukohaks Noarootsi poolsaar. Taime teised leiukohad on Saaremaal, täpsemalt Lääne-Saaremaal ja Sõrve poolsaarel.[1][5]
Püramiid-koerakäpp kasvab lubjarikastel loo- ja rannaniitudel, puisniitudel, hõredates salu- või loometsades .[1][3]
Püramiid-koerakäpp on 20–40 sentimeetri kõrgune.[1][3]
Taime vars on pikk, peenike ja püstine. Varre alusel on mõned (tavaliselt kaks) pruunikad labata lehetuped.[3]
Varrel on suhteliselt pikad (kuni 12 cm) ja kitsad (laius kuni 1,1 cm) teravatipulised lehed. Lehed ümbritsevad vart tupetaoliselt ja seda kogu varre ulatuses.[1][3] Taime päris ülemised lehed on kõrglehtede taolised.[3]
Püramiid-koerakäpp; ka Püramiidjas koerakäpp (Anacamptis pyramidalis) on käpaliste sugukonda koerakäpa perekonda kuuluv rohttaim. See on ainus koerakäpa perekonda kuuluv liik.
Püramiid-koerakäpp on Eestis II kategooria kaitsealune taim.
Kartiokalkkikämmekkä eli pyramidikämmekkä eli kartiosaalepjuuri (Anacamptis pyramidalis) on kämmekkäkasvien heimoon kuuluva kasvilaji. Se on noin 15–45 senttimetriä korkea ja sen lehdet ovat suikeita ja kouruisia.
Kartiokalkkikämmekän kukinto on tiheä, tyvestä puolipallomainen ja latvasta kartiomainen. Kukat ovat ruusun- tai purppuranpunaisia ja kasvi kukkii maaliskuusta kesäkuuhun.
Kartiokalkkikämmekkä kasvaa Pohjois-Afrikassa, Länsi-Aasiassa sekä Keski- ja Etelä-Euroopassa, mutta sitä ei tavata Suomessa.
Kartiokalkkikämmekkä eli pyramidikämmekkä eli kartiosaalepjuuri (Anacamptis pyramidalis) on kämmekkäkasvien heimoon kuuluva kasvilaji. Se on noin 15–45 senttimetriä korkea ja sen lehdet ovat suikeita ja kouruisia.
Kartiokalkkikämmekän kukinto on tiheä, tyvestä puolipallomainen ja latvasta kartiomainen. Kukat ovat ruusun- tai purppuranpunaisia ja kasvi kukkii maaliskuusta kesäkuuhun.
Kartiokalkkikämmekkä kasvaa Pohjois-Afrikassa, Länsi-Aasiassa sekä Keski- ja Etelä-Euroopassa, mutta sitä ei tavata Suomessa.
Anacamptis pyramidalis
L’Orchis pyramidal (Anacamptis pyramidalis) est une espèce d'Orchidées terrestre européenne.
Autres noms vernaculaires: Anacamptis en pyramide, orchidée queue-de-renard.
La plante peut atteindre 70 cm, mais oscille le plus souvent entre 30 et 50 cm.
Ses feuilles lancéolées dressées sont situées à la base de la plante et d'autres plus petites, peu visibles, sont fixées sur la tige (feuilles caulinaires).
L'inflorescence dense forme un épi pyramidal de fleurs serrées. Les fleurs rose soutenu mais dont la couleur peut varier du rose clair au pourpre sont très rarement blanches. Leur labelle, nettement trilobé, muni de deux crêtes saillantes à la base, forme vers l'arrière, un éperon filiforme d'environ 1 cm.
La floraison s'échelonne d'avril à juillet.
L'hybridation avec d'autres Anacamptis a été observée (hybridations interspécifiques). Elle est possible avec des Serapias (hybridations intergénériques).
La plante ne possède pas de nectar, l'attirance des papillons pour cette dernière est donc un leurre. Comme il s'agit d'assurer la fécondation, la morphologie des fleurs est bien adaptée aux trompes des lépidoptères. Les lépidoptères intéressés peuvent être diurnes ou nocturnes, les genres sont : Euphydryas, Melanargia, Melitaea, Pieris, Zygaena. Une observation concernant un syrphe comme pollinisateur a été rapportée.
A. pyramidalis colonise les sols calcaires, les pelouses, les prairies sèches et bien exposées, les talus, jusqu'à 2 000 m d'altitude.
Cette orchidée se répartit sur le centre et le sud de l'Europe et forme dans certaines régions des populations très abondantes. Présente en Angleterre et en Irlande, elle est très rare en Belgique, où elle atteint, sur le continent, sa limite nord[1]. Elle est commune en France : Alpes, Aquitaine, Corse, Lorraine, Occitanie...
L'espèce est classée en France "LC" : Préoccupation mineure[2].
En Russie, elle est classée au Livre rouge de Russie des espèces menacées.
Les dernières classifications tendent à disperser quelques espèces du genre Orchis vers le genre Anacamptis, qui de fait, n'est plus monospécifique (auparavant, ce genre ne renfermait que l'espèce pyramidalis). Outre A. pyramidalis, on trouve à présent :
Détail de l'inflorescence.
Anacamptis pyramidalis var. alba - Mallorca
Anacamptis pyramidalis - Irlande, floraison en juillet, en épi dense.
Anacamptis pyramidalis - Blaye, France, floraison en mai, en épi dense.
Anacamptis pyramidalis
Syrphe porte-plume butinant.
Anacamptis pyramidalis - France.
Anacamptis pyramidalis - France.
Anacamptis pyramidalis - Suisse
Une Orchis pyramidal sur les bandes d'herbes bordant la route à Ausson, en France.
Anacamptis pyramidalis
L’Orchis pyramidal (Anacamptis pyramidalis) est une espèce d'Orchidées terrestre européenne.
Autres noms vernaculaires: Anacamptis en pyramide, orchidée queue-de-renard.
Pyramidowa wótromudka (Anacamptis pyramidalis) je rostlina ze swójby orchidejowych rostlinow (Orchidaceae).
Pyramidowa wótromudka je trajne zelo, kotrež docpěwa wysokosć wot 25 hač do 50 cm.
Łopjena steja zdźěla w spódnjeje rozeće zdźěla na stołpiku.
Kćěje wot junija hač do julija. Kćenja steja w prjedy wótrych, třiróžkatych, hustych kłóskach, kotrež so pozdźišo stanu cylindriske. Wone su swěćo kaminočerwjene abo róžojte a na bokach běłe a docpěwaja šěrokosć wot 1 hač do 1,5 cm. Jich hubka je třidźělna bjez mustra, ma dwě lajsće a nitkojtu wotrohu. Kwětnistwo docpěwa dołhosć wot 4 hač do 8 cm.
Rosće na suchich trawnikach, mjezach, skłoninach a ćopłych zwisach. Preferuje w prawej měrje suche, wapnite pódy na ćoplišich stejnišćach.
Pyramidowa wótromudka (Anacamptis pyramidalis) je rostlina ze swójby orchidejowych rostlinow (Orchidaceae).
L'orchidea piramidale (Anacamptis pyramidalis (L.) Rich., 1817) è una pianta appartenente alla famiglia delle Orchidacee.[1]
È una pianta erbacea alta 20–60 cm, dal fusto esile, cilindrico, di colore verde chiaro.
Le foglie inferiori, lineari-lanceolate, sono lunghe sino a 25 cm, le cauline diventano più corte avvicinandosi all'apice, le brattee sono violacee e acuminate.
I fiori sono riuniti in una caratteristica infiorescenza densa di forma grossolanamente piramidale, da cui il nome della specie. Sono di colore dal rosa pallido al porpora, raramente bianchi.
I sepali sono ovato-lanceolati, con petali poco più larghi e più corti. Il sepalo dorsale e i petali contigui formano un casco, mentre i sepali laterali sono distesi e diretti in avanti. Il labello è trilobato con lobi più o meno della stessa grandezza; alla base del labello mediano sono presenti due lamelle longitudinali, leggermente divaricate. Lo sperone è filiforme, lungo sino a 15 mm.
Fiorisce da marzo a giugno.
Si riproduce per impollinazione entomofila da parte di diverse specie di lepidotteri: le farfalle adagiano il loro corpo tra le due lamelle basali del labello, e srotolano la spirotromba per raggiungere il nettare, posto in fondo al lungo sperone; nel far ciò entrano in contatto con le masse polliniche che, aderendo al corpo dell'insetto, verranno successivamente trasportate su un altro fiore.
È diffusa in Europa centrale e meridionale. È abbastanza comune in tutta l'Italia, isole comprese.
Cresce in praterie e garighe, sino a 1400 m di altitudine, prediligendo i terreni calcarei asciutti e le esposizioni soleggiate.
Il numero cromosomico di A. pyramidalis è 2n=36.
Nell'Italia centro-meridionale è stata descritta la sottospecie Anacamptis pyramidalis subsp. serotina Presser che si distingue dalla specie tipo per i fiori più piccoli, di colore rosa chiaro e con infiorescenza rada e grossolanamente sferica; fiorisce più tardivamente (giugno-luglio).[2]
Tale entità non è tuttavia riconosciuta come valida da Plants of the World Online.[3]
Tra le varietà presenti in Italia vanno inoltre ricordate:
A. pyramidalis può dar luogo ad ibridi con altre specie di Anacamptis:
Sono inoltre stati descritti ibridi con altri generi di Orchidinae tra i quali:
L'orchidea piramidale (Anacamptis pyramidalis (L.) Rich., 1817) è una pianta appartenente alla famiglia delle Orchidacee.
Hondskruid (Anacamptis pyramidalis) is een orchidee van 30–60 cm hoog. De plant is in België wettelijk beschermd. In Nederland is de plant vanaf 1 januari 2017 niet meer wettelijk beschermd. De bloeiaar bevat tientallen kleine, meestal purperroze, dicht opeen geplaatste bloemen, met een ongeveer 15 mm lange, draadvormige spoor en een 6–8 mm lange, in drie bijna gelijke delen gesplitste lip. Het verspreidingsgebied is Noordwest-Afrika, Klein-Azië en Europa. In Nederland komt hondskruid voornamelijk alleen voor aan de kust in het zeedorpenlandschap, en in Zuid-Limburg op kalkgraslanden, waar hij, waarschijnlijk door veranderd beheer, achteruit is gegaan. De laatste decennia zijn er nieuwe vindplaatsen op aangevoerd kalkrijk zand of mergel, maar de meeste daarvan houden geen stand.
Het woord "honds" was vroeger een aanduiding voor een plant die niet nuttig is (als voedsel, medicijn, vezel, etc.).[1][bron?] De botanische naam Anacamptis is afkomstig van het Griekse ανακάμτειν (anakamptein), 'achterover leunen', wat slaat op de naar achter gebogen stuifmeelklompjes (of pollinia). De soortaanduiding pyramidalis is afkomstig uit het Latijn en slaat op de vorm van de bloeiwijze aan het begin van de bloei.[2]
Hondskruid komt voor in Noordwest-Afrika, Klein-Azië, en Europa van de Kaukasus, westwaarts tot Noord-Duitsland, Schotland, en Ierland. Hij komt ook voor op de kalkrijke Zweedse Oostzee-eilanden Öland en Gotland.[3] In Nederland is de plant zeer zeldzaam en komt voor in Zuid-Limburg, Zeeland, in de duinen bij Wijk aan Zee en Noordwijk aan Zee en in het westen van het land op opgespoten braakliggende industrieterreinen. Ze is te vinden op zonnige plekken op zand-, leem- of kleibodem. Wellicht door de warmere zomers en winters kent de soort een steeds groter verspreidingsgebied in Nederland. In België is hij vrij algemeen in de Famenne en de Gaume, maar elders zeer zeldzaam.[2]
Hondskruid is een slanke, lage tot middelhoge (30–60 cm) overblijvende vaste plant. In het najaar bevindt de hele plant zich onder de grond en bestaat dan uit een stengelscheut, twee beige, wat onregelmatige, tot de vorming van punten neigende ovale wortelknollen, en een klein aantal onvertakte, uitstralende, grauwwitte tot beige wortels van gelijkblijvende dikte. In de winter zijn al enkele bladeren boven de grond. De 2-8 grondstandige bladeren zijn onbehaard, lijnvormig tot langwerpig (de langste 8–15 cm lang en 9–15 mm breed), met parallelle nerven. In de vroege zomer, verdorren deze eerste bladeren. De rechtop staande stengels dragen nog 2-6 kleine en veruiteenstaande, lichtgroene schedevormige bladeren. Hondskruid bloeit in Nederland en België normaal gesproken in juni en juli. Aan de top van de stengel staat een eerst kegelvormige, maar later eivormig tot bolvormige, 4–8 cm lange aar die bestaat uit vele tientallen, dichtopeengeplaatste, paarsrode tot rozerode of uiterst zelden witte bloemen met een breedte van 1¾ cm tussen de punten van de naar de zijkant stekende binnenste bloemdekbladen (of petalen). Net als bij alle andere Nederlandse orchideeën zijn de bloemen tweeslachtig, en staan in de oksel van een lancetvormig spits schutblad. De lip is 6–8 mm lang en is in 3 ongeveer gelijkwaardige rechthoekige lobben gespleten die een hoek met elkaar maken van ongeveer 45°, en een afgeknotte top en al of niet drie stompe tanden. Aan weerszijden van de toegang tot de spoor staan 2 richels recht omhoog. De lip is aan de basis en in het midden lichter van kleur dan aan het uiteinde en aan de rand. De spoor is draadvormig, gebogen, 11–18 mm lang en daarmee even lang of langer dan het vruchtbeginsel. De beide overige binnenste bloemdekbladen (petalen) neigen samen met het aan de bovenkant geplaatste buitenste bloemdekblad (sepaal), staan schuin naar voren en vormen samen een "helm", terwijl de overige twee buitenste sepalen naar de zijkant en iets naar onder uitstaan. Alle vijf zijn ongeveer 6 mm lang, langwerpig omgekeerd eivormig, met een spitse top. Het vruchtbeginsel is tijdens de bloei over de lengte 180° gedraaid, zoals bij de meeste andere orchideeën. Bij rijpheid springt de geribde doosvrucht met drie overlangse spleten open. Het zaad is uiterst licht, grijsbruin, stoffijn met een doorschijnende netvormige zaadhuid van 0,4 × 0,13mm, en een donkerder kiem van ongeveer 0,2 mm lang.[4][5]
wortelknol
bladeren
bloem
Oorspronkelijk is de soort beschreven onder de naam Orchis pyramidalis L. 1753, maar dit is nu een synoniem. De soort telt twee ondersoorten:
var. albiflora
vorm met smalle lobben
vorm met lichtroze bloemen
Het aantal bloeiende planten verschilt sterk van jaar tot jaar. In de duinen staat hondskruid vooral op noordhellingen waar vroeger vee werd geweid (het zeedorpenlandschap). Daar groeit hij het vaakst samen met klauwtjesmos, gewone hoornbloem, gewone rolklaver, gewone vleugeltjesbloem, grote tijm, grote ratelaar, echt bitterkruid, nachtsilene, smalle weegbree, dauwbraam, zachte dravik, zachte haver, smal fakkelgras en veldbeemdgras, en soms met bitterkruidbremraap. In bermen met opgebracht kalkrijk zand en opgespoten terreinen komt hij bijvoorbeeld voor met rood zwenkgras en wilde peen.[6] Hij komt heel zeldzaam voor op kalkgraslanden in Zuid-Limburg, met name in de orchideeëntuin in het Gerendal. In het Middellandsezeegebied staat A. pyramidalis in open struwelen en grazige plaatsen zoals olijfboomgaarden, maquis en garigue.[7]
Hondskruid wordt vooral bestoven door vlinders, onder meer bloeddrupjes zoals de sint-jansvlinder, het dambordje, en diverse witjes, en heeft zeer gespecialiseerde aanpassingen om kruisbestuiving te bevorderen. Anders dan bij veel andere orchideeën, hebben de stuifmeelklompjes geen eigen hechtschijfje, maar staan hun steeltjes samen op een gemeenschappelijk klemmetje. Dit is een aanpassing aan de zeer dunne roltong van vlinders, terwijl de hechtschijfjes van andere orchideeën geschikt zijn om zich op de kop of het achterlijf van vliegen, bijen, wespen of kevers te hechten. Dit klemmetje is afgeschermd door een napje, dat aan de voorkant scharniert. De kop van de vlinder wordt nauwkeurig gestuurd door twee rechtopstaande richels op de onderlip. Als de vlinder z'n roltong in de spoor steekt, blijft het napje gesloten. Maar zodra de tong wordt teruggetrokken, klapt het napje terug en kleeft het klemmetje aan de roltong, waarbij de punten door uitdroging razendsnel om de roltong heen krullen. Trekt de vlinder de tong helemaal terug dan drogen ook de steeltjes van de stuifmeelklompjes uit en daardoor buigen ze van recht naar boven naar recht naar voren. Bij de volgende bloem die de vlinder bezoekt, drukt deze de stuifmeelklompjes op de twee duidelijk zichtbare, ronde, vruchtbare stempels, aan weerszijden van de snavel (een onvruchtbare stempel) die gedeeltelijk voor de ingang van de draadvormige spoor hangt. De stuifmeelkorrels plakken dan op deze stempels.[8]
Om hondskruid te behouden en de kans op vestiging op nieuwe groeiplaatsen te vergroten moeten vergrassing, struweelvorming en verruiging met dauwbraam tegen worden gegaan. Dit kan het best door een voortzetting van het beheer van voor 1960 van extensieve begrazing en begrazing door konijnen, betreding en indien nodig maaien vanaf augustus en het afvoeren van het maaisel. Sterke erosie op steile groeiplaatsen moet worden tegengegaan en struweel en bos moeten worden verwijderd in kalkrijke duinen nabij zeedorpen.[9]
Hondskruid (Anacamptis pyramidalis) is een orchidee van 30–60 cm hoog. De plant is in België wettelijk beschermd. In Nederland is de plant vanaf 1 januari 2017 niet meer wettelijk beschermd. De bloeiaar bevat tientallen kleine, meestal purperroze, dicht opeen geplaatste bloemen, met een ongeveer 15 mm lange, draadvormige spoor en een 6–8 mm lange, in drie bijna gelijke delen gesplitste lip. Het verspreidingsgebied is Noordwest-Afrika, Klein-Azië en Europa. In Nederland komt hondskruid voornamelijk alleen voor aan de kust in het zeedorpenlandschap, en in Zuid-Limburg op kalkgraslanden, waar hij, waarschijnlijk door veranderd beheer, achteruit is gegaan. De laatste decennia zijn er nieuwe vindplaatsen op aangevoerd kalkrijk zand of mergel, maar de meeste daarvan houden geen stand.
Multimedia w Wikimedia Commons Koślaczek stożkowaty[4] (Anacamptis pyramidalis (L.) Rich.) – gatunek rośliny z rodziny storczykowatych (Orchidaceae).
Centrum jego występowania stanowi obszar śródziemnomorski, gdzie rośnie we fryganie. Dalej na północ rzadszy, sięga do północnych krańców Wysp Brytyjskich oraz Estonii[5]. Dawniej w Polsce występował w rozproszeniu na Pomorzu Zachodnim, Pojezierzu Mazurskim, w Wielkopolsce, w Ojcowie oraz w okolicach Przemyśla. Następnie zaniknął na tych stanowiskach i nie udawało się go odszukać przez ponad 70 lat[6]. Przez długi czas uważany był za gatunek wymarły, aż do odnalezienia w 2009 r. w dolinie dolnej Odry[7].
Kategorie zagrożenia:
Prawdopodobnie przyczyną niemal całkowitego wyginięcia tego gatunku w Polsce była zmiana sposobu użytkowania łąk i pastwisk[6]. Ponieważ gatunek ten został uznany za wymarły w Polsce, skreślono go z listy roślin chronionych. Ponownie odnaleziony został na zboczu kserotermicznym w dolinie dolnej Odry w 2009[7]. Po tym odkryciu został objęty ochroną gatunkową najpierw na terenie województwa zachodniopomorskiego zarządzeniem Regionalnego Dyrektora Ochrony Środowiska w Szczecinie[13], a następnie na terenie całego kraju[14].
Koślaczek stożkowaty (Anacamptis pyramidalis (L.) Rich.) – gatunek rośliny z rodziny storczykowatych (Orchidaceae).
Anacamptis pyramidalis é planta herbácea, perene, pertencente ao género Anacamptis da família Orchidaceae (orquídeas). O nome científico Anacamptis deriva do grego ανακάμτειν 'anakamptein' significando 'curvada para a frente', enquanto que o nome em latim pyramidalis faz referência à forma piramidal da sua inflorescência[1].
Os seus nomes comuns são orquídea-piramidal ou satirião-menor[2].
.
Esta planta atinge em média 10 a 25 cm de altura, com um máximo de 60 cm. O caule é erecto e não ramificado. As folhas basais são linear-lanceoladas, com nervuras paralelas, de até 25 cm de comprimento. As folhas caulinares são mais pequenas e menos visíveis.
O arranjo das flores hermafroditas, numa forma piramidal, é distintiva. A cor das flores varia de rosa a púrpura, ou raramente brancas. As flores possuem seis tépalas, sendo três pequenas sépalas e três pétalas. Duas pequenas pétalas estão inseridas lateralmente, enquanto que a terceira e labelo inferior é largo e bilobado. Na parte traseira da flor existe um espigão tubular de 1,5 cm de comprimento, enquanto que o labelo apresenta duas pequenas dobras laterais.
O período de floração decorre de Abril a Julho.
As flores são polinizadas por borboletas e traças. Para garantir a fertilização, a sua morfologia está adaptada para os probóscides de lepidópteros, especialmente espécies dos géneros Euphydryas, Melanargia, Melitaea, Pieris e Zygaena. O mecanismo através do qual os seus pares de polínias se agarram aos probóscides dos insectos foi descoberto por Charles Darwin e descrito no seu livro Fertilisation of Orchids.[3]
Esta orquídea é nativa do sudoeste da Eurásia, desde a Europa ocidental, através da região mediterrânea para leste até ao Irão. Na Alemanha, é rara e foi declarada a Orquídea do Ano em 1990 para aumentar a consciencialização acerca desta planta.
Anacamptis pyramidalis requer locais ensolarados com solos diversos, podendo crescer em solos muito alcalinos. Pode ser encontrada em prados ou encostas secas e expostas, em altitudes de 0 a 2000 m acima de altitude.
Em Portugal é bastante comum no Centro-Oeste Calcário e no Algarve, ocorrendo em clareiras de matos e bosques, prados e pastagens, principalmente em solos calcários.[4].
Anacamptis pyramidalis foi descrita por (L.) Rich. e publicado em Mémoires du Muséum d'Histoire Naturelle 4: 55. 1818.[5]
Possui algumas variedades, por vezes tratadas como subespécies, limitadas a algumas regiões:
A variedade alba pode ser encontrada em toda a área de distribuição da espécie.
O tubérculo seco e moído dá uma farinha denominada salepo. Trata-se de uma substância nutritiva, doce, rica em amido. É usada em bebidas, cereais e para fazer pão. É também usada em dietas para crianças e convalescentes.
Anacamptis pyramidalis é planta herbácea, perene, pertencente ao género Anacamptis da família Orchidaceae (orquídeas). O nome científico Anacamptis deriva do grego ανακάμτειν 'anakamptein' significando 'curvada para a frente', enquanto que o nome em latim pyramidalis faz referência à forma piramidal da sua inflorescência.
Os seus nomes comuns são orquídea-piramidal ou satirião-menor.
Piramidasti pilovec (znanstveno ime Anacamptis pyramidalis) je trajnica iz družine kukavičevk.
Ta vrsta kukavičevk zraste od 20 do 60 cm visoko. Škrlatni do rožnati cvetovi so združeni v gosta socvetja, ki se nahajajo na vrhu golega stebla. Socvetja so sprva piramidaste, kasneje pa okroglaste oblike. Cvetovi imajo pri dnu medenih usten dve opazni grbini, ki obdajata vhod v dolgo in ozko ostrogo.
Piramidasti pilovec najpogosteje raste na sončnih krajih na suhih pustih tleh in je v Sloveniji uvrščen na rdeči seznam ogroženih vrst kot ranljiva vrsta. Ogroža ga predvsem gnojenje in opuščanje košnje.
Piramidasti pilovec (znanstveno ime Anacamptis pyramidalis) je trajnica iz družine kukavičevk.
Salepsrot (Anacamptis pyramidalis) är en växtart i familjen orkidéer.
Wikimedia Commons har media som rör Salepsrot.
Salepsrot (Anacamptis pyramidalis) är en växtart i familjen orkidéer.
Багаторічна трав'яниста рослина заввишки до 65 см.
Бульби цілісні, майже кулясті.
Стебло з прямостоячими лінійними або вузьколанцетними листками.
Суцвіття колосовидне, багатоквіткове, густе, пірамідальне або яйцеподібне.
Квітки невеликі, пурпурово-червоні або рожеві.
Цвіте у травні — червні. Розмножується насінням, у культурі — ризореституційним способом. Перший надземний листок розвивається на 5-му році життя, зацвітає на 7-8-му.
Посухо- і морозостійкий вид. Геліофіт і сціогеліофіт. Мезоксерофіт.
Зростає на території України у західному лісостепі, Криму. Вид поширений також у Центральній i Атлантичній Європі, Середземномор'ї, Малій та Західній Азії.
Зростає у світлих лісах, на галявинах та узліссях. На території Тернопільської області трапляється тільки в Бережанському районі.
У Криму популяції виду розвинені і трапляються досить часто, в інших місцях поширення — нечисленні, представлені переважно поодинокими рослинами. Кількість популяцій поступово зменшується. Причини зміни чисельності — зривання квітів на букети, викопування цибулин як лікарської сировини, викошування луків.
Занесена до «Червоної книги України» (1996). Охороняється в Криму у природних заповідниках Мис Мартьян, Карадазькому та Ялтинському гірсько-лісовому, на території пам'ятки природи місцевого значення Канакя.
Також занесений до Червоних книг:[2]
Вирощується у Національному ботанічному саду імені Миколи Гришка НАН України (Київ).
Випробувано в культурі в ботанічних садах Ленінграда й Сухумі.
Anacamptis pyramidalis là một loài thực vật có hoa trong họ Lan. Loài này được (L.) Rich. mô tả khoa học đầu tiên năm 1817.[1]
Anacamptis pyramidalis là một loài thực vật có hoa trong họ Lan. Loài này được (L.) Rich. mô tả khoa học đầu tiên năm 1817.
Anacamptis pyramidalis (L.) Rich., 1817
Анака́мптис пирамида́льный (лат. Anacámptis pyramidális) — многолетнее травянистое растение; вид рода Анакамптис (Anacamptis) семейства Орхидные (Orchidaceae).
Растение известно под многочисленными латинскими названиями (около двух десятков), в том числе:
Многолетнее травянистое растение до 65 см высоты с яйцевидными клубнями. У основания стебля расположена розетка довольно длинных (до 25 см) и узких листьев. Соцветие многоцветковое, плотное, пирамидальное. Цветки пурпурно-красные, редко белые или розовые, с нежным ароматом. Наружные листочки околоцветника неодинаковые: боковые — неравнобокие, а средний имеет яйцевидную форму. Внутренние листочки околоцветника почти равны наружным, средний листочек имеет вид трёхлопастной губы. Шпорец нитевидный, до 1,4 см длины. Завязь согнутая, нескрученная. Цветёт в мае—июне. Плодоносит в июле. Плод — многосемянная коробочка. Размножается семенами лишь на 5-й год, зимой. Лекарственное, декоративное.
От Западной Европы и Средиземноморья до Ирана. На территории России — в Краснодарском крае — в нижнем и среднем горных поясах. Зарегистрирован на Черноморском побережье (от Анапы до Туапсе), в Апшеронском районе.
Растёт на лугах, по опушкам, в кустарниках, предпочитает почвы, подстилаемые известняками.
Сокращается, встречается спорадически небольшими группами или одиночными особями.
Вид внесён в Красную Книгу России — числится в категории III.
Корнеклубни используются для получения салепа. Истребляется в пору цветения на продажу и как лекарственное сырьё. Необходимо повсеместно запретить сбор растений и выкапывание клубней, организовать заказники, разрабатывать пути введения в культуру.
Красная книга РоссииАнака́мптис пирамида́льный (лат. Anacámptis pyramidális) — многолетнее травянистое растение; вид рода Анакамптис (Anacamptis) семейства Орхидные (Orchidaceae).
.jpg)
.jpg)
