الأسماء في صفحات التنقل
Kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata (L.) Wahlenb.) je druh jednoděložné rostliny z čeledi kohátkovité (Tofieldiaceae). Starší taxonomické systémy ji řadily do čeledi liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.) či kýchavicovité (Melanthiaceae).
Jedná se o vytrvalou, asi 10–45 cm vysokou bylinu s oddenkem[1]. Listy jsou nahloučeny v přízemní růžici, 1–2 listy jsou i na lodyze. Listy jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, čárkovité, se souběžnou žilnatinou, asi 1,5–15 cm dlouhé a 2–4 mm široké, 4–8 žilné. Květy jsou oboupohlavné, jsou v květenstvích, ve vrcholových cca 2–6 cm dlouhých hroznech. Květy jsou krátce stopkaté a vyrůstající z paždí listenu, na květní stopce jsou 2 listénce, vytvářejí jakýsi kalíšek[2]. Květy jsou pravidelné, okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), okvětní lístky jsou žlutavé, vytrvalé. Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, synkarpní, semeník je svrchní. Plod je suchý, pukavý, jedná se o cca 3–3,5 mm dlouhou tobolku. Semena jsou četná a drobná.
Jedná se o evropský druh s centrem rozšíření ve střední a východní Evropě, hlavně v Alpách a vápencových Karpatech, málo v Pyrenejích, na východ sahá po západní Rusko, na sever ostrůvkovitě po Baltské moře[3],[4].
V ČR roste vzácně ve středních a severních Čechách, dříve i v jižních Čechách, kde dodnes přetrvala na Kralovických loukách u Prachatic, vzácně roste také ve východních Čechách u Českého Meziříčí a na Opavsku[2]..
Galerie kohátka kalíškatá ve Wikimedia CommonsKohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata (L.) Wahlenb.) je druh jednoděložné rostliny z čeledi kohátkovité (Tofieldiaceae). Starší taxonomické systémy ji řadily do čeledi liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.) či kýchavicovité (Melanthiaceae).
Die Gewöhnliche Simsenlilie (Tofieldia calyculata) ist eine Pflanzenart aus der Familie der Tofieldiaceae. Sie wird auch Kelch-Simsenlilie oder Hüllen-Simsenlilie genannt. Der wissenschaftliche Name calyculata leitet sich von calyculus, der Verkleinerung von calyx „Kelch“ ab.[1]
Der Trivialname bezieht sich auf die Ähnlichkeit mit Vertretern der Gattung Simsen (Scirpus).
Die ausdauernde krautige Pflanze erreicht Wuchshöhen zwischen 10 und 30 cm. Die Grundblätter sind reitend, lineal, schwertförmig[1] und lang zugespitzt,[2] haben 4 bis 10 Längsnerven und werden zwischen 5 und 10 Zentimeter lang und 4 und 8 Millimeter breit.[3] Der Stängel ist aufrecht und besitzt ein bis drei nach oben hin zunehmend kleinere Stängelblätter.[4]
Der Blütenstand ist eine meist zylindrische, am Grund lockere Traube, wird zwischen 3 und 10 Zentimeter lang und setzt sich aus 15 bis 40 Blüten zusammen.[3] Die Blüten sind kurz gestielt[1], stehen jeweils in der Achsel eines laubartigen, ungeteilten, eiförmigen bis lanzettlichen[3] Tragblattes[5] und sind am Grund von einem dreilappigen, kelchähnlichen Vorblatt umgeben.[1] Die hellgrünlichgelben[3] Blütenhüllblätter sind 2 bis 3,5 Millimeter lang.[4] Die Blüte enthält sechs Staubblätter sowie einen Fruchtknoten mit drei Narben.[5] Die vielsamige Kapsel ist 3 bis 3,5 Millimeter lang, eiförmig bis kugelig-eiförmig, kantig. Die Samen sind 0,7 Millimeter lang, länglich, von bräunlicher Farbe und besitzen Längskanten.[1]
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 28 oder 30.[2]
Die Gewöhnliche Simsenlilie ist ein Hemikryptophyt und eine Halbrosettenpflanze bzw. eine Sumpfpflanze mit Rhizom.[6]
Die Blüten sind „Nektar führende Scheibenblumen“. Bestäuber sind Bienen, Schwebfliegen und andere Insekten. Wegen der weit herausragenden Staubblätter ist auch Windbestäubung und wegen der langlebigen Narben bei ausbleibender Fremdbestäubung auch spontane Selbstbestäubung möglich. Die Blütezeit reicht von Juni bis August.[6]
Die Früchte sind vielsamige, sich bei Trockenheit an der Spitze klappenartig öffnende Kapseln, die als Windstreuer wirksam werden. Die leichten, spindelförmigen Samen werden als Körnchenflieger ausgebreitet bzw. sie heften sich bei feuchtem Wetter an Tiere. Fruchtreife ist von August bis Oktober.[6]
Das Verbreitungsgebiet der Gewöhnlichen Simsenlilie reicht von Gotland und Estland südwärts bis zu den Pyrenäen, Montenegro und der mittleren Ukraine[4] mit Schwerpunkt in der Umgebung der Hochgebirge.[2] Sie hat dementsprechend in Deutschland ihren Verbreitungsschwerpunkt in den Alpen und im Alpenvorland.[5] Weiter im Norden ist die Art selten; die meisten Vorkommen sind erloschen.[7] In Österreich ist die Gewöhnliche Simsenlilie häufig und collin (selten) bis subalpin verbreitet.[3] In den Allgäuer Alpen steigt sie an der Rappenseehütte in Bayern bis zu 2100 Metern Meereshöhe auf.[8]
Die Gewöhnliche Simsenlilie ist an Kalk gebunden und wächst auf feuchten Wiesen, Quellfluren, feuchten Felshängen sowie in Niedermooren.[3] Diese Art gilt als Tonzeiger.[5] Sie ist eine Charakterart des Verbands Caricion davallianae, kommt aber auch in Gesellschaften des Verbands Molinion und in Sesleria albicans-Gesellschaften vor.[2]
Die Gewöhnliche Simsenlilie (Tofieldia calyculata) ist eine Pflanzenart aus der Familie der Tofieldiaceae. Sie wird auch Kelch-Simsenlilie oder Hüllen-Simsenlilie genannt. Der wissenschaftliche Name calyculata leitet sich von calyculus, der Verkleinerung von calyx „Kelch“ ab.
Der Trivialname bezieht sich auf die Ähnlichkeit mit Vertretern der Gattung Simsen (Scirpus).
D Gwehnlig Simselilie (Tofieldia calyculata) isch e Bflanzeart us dr Familie vu dr Tofieldiaceae. Si wird au Chelch-Simselilie oder Hille-Simselilie gnännt. Dr botanisch Name calyculata laitet si vu calyx = Chelch ab.
Dr dytsch Name bezieht sich uf d Ähnligkeit mit Verdrätter vu dr Gattig Simse (Scirpus).
D mehjehrige chrutig Bflanze chunnt uf e Wugshechi zwische 10 un 30 cm. Di flache, sattgriene Grundbletter sin rosettig-rytig aagordnet. D Laubbletter wäre fimf bis 10 Zäntimeter lang un vier bis acht Millimeter brait.
Dr zmaischt walzlig Blietestand wird zwische drei un 10 Zäntimeter lang un setzt si us 15 bis 40 ainzelne Bliete zämme, wu jedi us dr Agsle vun eme laubartige Dragblatt uusechemme. S Perigon isch hällgrienlächt geel un wyyst diräkt drunter e chelchartig "Usseperigon" uf, wu us drei Vorbletter bstoht. In dr Bliete het s segs Staubbletter un ai Fruchtchnote mit drei Narbe.
D Blietezyt isch vu Juni bis Augschte.
Die Pflanzeart git s z Dytschland, in dr Schwyz un Eschtryych in dr Alpe un ihrem Vorland, collin (sälte) bis in di subalpin Stapfle.
D Simselielie wagst gärn uf Chalchbode, uf fyychte Matte, Quällflure, fyychte Felshäng un Niidermoos. Si giltet as Lädezaiger.
Dr Botaniker Karl Christian Gmelin het im zwete Band vu syyre Flora Badensis dr Simselilie dr Namme Hebelia allemannica gee as Ehrig fir dr Johann Peter Hebel.
D Gwehnlig Simselilie (Tofieldia calyculata) isch e Bflanzeart us dr Familie vu dr Tofieldiaceae. Si wird au Chelch-Simselilie oder Hille-Simselilie gnännt. Dr botanisch Name calyculata laitet si vu calyx = Chelch ab.
Dr dytsch Name bezieht sich uf d Ähnligkeit mit Verdrätter vu dr Gattig Simse (Scirpus).
Tofieldia calyculata is a species of flowering plant belonging to the family Tofieldiaceae.[1]
Its native range is Gotland to Pyrenees and Ukraine.[1]
Tofieldia calyculata is a species of flowering plant belonging to the family Tofieldiaceae.
See artikkel on liigist. Perekonna kohta vaata artiklit Lemmelill (perekond). Lemmelill (Tofieldia calyculata) on lemmelilleliste sugukonda arvatud taimeliik.
Taim kasvab näiteks lubjarikastel soostuvatel niitudel. Taime leidub Eestis paiguti, Lõuna-Eestis on ta haruldane.[1]
See artikkel on liigist. Perekonna kohta vaata artiklit Lemmelill (perekond). Lemmelill (Tofieldia calyculata) on lemmelilleliste sugukonda arvatud taimeliik.
Taim kasvab näiteks lubjarikastel soostuvatel niitudel. Taime leidub Eestis paiguti, Lõuna-Eestis on ta haruldane.
Le tofieldie caliculée (Tofieldia calyculata) est une plante herbacée vivace de la famille des Liliacées. Elle est classée parfois dans la famille des Tofieldiaceae.
Tofieldia calyculata est une plante vivace, glabre mesurant de 20 à 30 centimètres de hauteur. Les feuilles sont en forme d'épée, presque toutes basales. Les fleurs sont jaune verdâtre, parfois lavées de rouge, avec une bractée verte membraneuse à 3 lobes, en épi allongé ou serré.
La floraison a lieu de juin à août.
Tofieldia calyculata se trouve dans les tourbières de montagne d'Europe septentrionale, notamment dans les Pyrénées, les Alpes et le massif du Jura.
Spécimen en Autriche.
Spécimen en Allemagne
Détail de l'inflorescence.
Le tofieldie caliculée (Tofieldia calyculata) est une plante herbacée vivace de la famille des Liliacées. Elle est classée parfois dans la famille des Tofieldiaceae.
Taurinė pudmė (lot. Tofieldia calyculata) – lelijinių šeimos daugiamečių žolių rūšis.
Lapai linijiški, 2–5 mm pločio. Stiebas tiesus, 10–40 cm aukščio. Jo gale yra į kekę sukrautas žalsvas žiedynas. Auga tiek versmėtose, pelkėtose pievose, tiek sausose.
Lietuvoje taurinė pudmė labai reta, rasta tik Balsio kraštovaizdžio draustinyje. Įtraukta į Lietuvos raudonąją knygą.[1]
Žiedynas
Augimvietė (Slovėnija)
Nepražydę ir jau žydintys žiedai
Taurinė pudmė (lot. Tofieldia calyculata) – lelijinių šeimos daugiamečių žolių rūšis.
Lapai linijiški, 2–5 mm pločio. Stiebas tiesus, 10–40 cm aukščio. Jo gale yra į kekę sukrautas žalsvas žiedynas. Auga tiek versmėtose, pelkėtose pievose, tiek sausose.
Lietuvoje taurinė pudmė labai reta, rasta tik Balsio kraštovaizdžio draustinyje. Įtraukta į Lietuvos raudonąją knygą.
Žiedynas
Augimvietė (Slovėnija)
Nepražydę ir jau žydintys žiedai
Myrlilje (Tofieldia calyculata) er en flerårig urt.
Den kan bli opptil 30 cm høy. Bladene er spisse, kan bli 4 mm brede og sitter i en rosett som er flatklemt fra siden. De gulhvite blomstene sitter i et aks på toppen av stilken. Myrlilje vokser på fuktig grasmark og rikmyr, gjerne på kalkholdig grunn.
Hovedutbredelsen er i Alpene, Nord-Karpatene og åslandskapet nord for disse fjellene fra Øst-Frankrike til Hviterussland. Arten har nordlige utposter på Gotland og i Estland, og er også kjent fra Pyreneene og Montenegro. I sør er den en fjellplante, og i det franske departementet Alpes-Maritimes vokser den i en høyde på 800–2500 moh.
Myrlilje vokser ikke i Norge og må ikke forveksles med den ganske like planten rome, som heter myrlilja på svensk.
Myrlilje (Tofieldia calyculata) er en flerårig urt.
Den kan bli opptil 30 cm høy. Bladene er spisse, kan bli 4 mm brede og sitter i en rosett som er flatklemt fra siden. De gulhvite blomstene sitter i et aks på toppen av stilken. Myrlilje vokser på fuktig grasmark og rikmyr, gjerne på kalkholdig grunn.
Hovedutbredelsen er i Alpene, Nord-Karpatene og åslandskapet nord for disse fjellene fra Øst-Frankrike til Hviterussland. Arten har nordlige utposter på Gotland og i Estland, og er også kjent fra Pyreneene og Montenegro. I sør er den en fjellplante, og i det franske departementet Alpes-Maritimes vokser den i en høyde på 800–2500 moh.
Myrlilje vokser ikke i Norge og må ikke forveksles med den ganske like planten rome, som heter myrlilja på svensk.
Multimedia w Wikimedia Commons Kosatka kielichowa, kosatka kielichowata (Tofieldia calyculata) – gatunek rośliny z rodziny kosatkowatych (Tofieldiaceae). Łacińską nazwę rodzaju nadano dla uczczenia angielskiego botanika Thomasa Toffielda[4].
Występuje w Europie Południowej i Środkowej, jest też uprawiana w wielu krajach świata[3]. W Polsce występuje głównie w Karpatach; w Tatrach, Pieninach, w Beskidzie Żywieckim i na rozproszonych stanowiskach na niżu: w Wielkopolsce, na Nizinie Śląskiej, Wyżynie Małopolskiej i Lubelskiej, na Kujawach oraz w północno-wschodniej części kraju[5].
Pokrój
Pokrój
Kwiatostan
Owoce
Na terenie Polski roślina objęta ścisłą ochroną gatunkową. W ostatnich czasach można było i nadal można zauważyć spadek liczby stanowisk. W opracowaniu Czerwona lista roślin i grzybów Polski (2006) roślina jest umieszczona w grupie gatunków narażonych na wyginięcie na izolowanych stanowiskach (kategoria zagrożenia [V])[9]. W wydaniu z 2016 roku otrzymała kategorię NT (bliski zagrożenia)[10]. Zagrożone są jej stanowiska na niżu z powodu osuszania i zaorywania podmokłych łąk oraz eksploatacji torfowisk[5].
Kosatka kielichowa, kosatka kielichowata (Tofieldia calyculata) – gatunek rośliny z rodziny kosatkowatych (Tofieldiaceae). Łacińską nazwę rodzaju nadano dla uczczenia angielskiego botanika Thomasa Toffielda.
Kärrlilja (Tofieldia calyculata) är en art i familjen kärrliljeväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Kärrlilja.
Kärrlilja (Tofieldia calyculata) är en art i familjen kärrliljeväxter.
Багаторічна рослина 10–35 см заввишки. Рослина з коротким кореневищем; стебло пряме, майже безлисте (2–3 маленькі листки); листки зближені при основі стебла, лінійно-мечевидні. Суцвіття колосоподібне, 4–6(10) см завдовжки; приквітків 2: ланцетоподібний біля основи квітконіжки і 3-лопатевий біля основи оцвітини. Квітки дрібні, жовтувато-білі. Плід — 3-гніздова коробочка[2].
Поширення: Австрія, Прибалтика, Білорусь, центральноєвропейська Росія, Чехія, Словаччина, Франція, Німеччина, Італія, Польща, Румунія, Іспанія, Швеція, Швейцарія, Україна, колишня Югославія[4].
В Україні зростає на луках, вологих трав'янистих схилах — в Прикарпатті, на Поліссі, зрідка. Охороняється[2].
Tofieldia calyculata là một loài thực vật có hoa trong họ Tofieldiaceae. Loài này được (L.) Wahlenb. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1812.[1]
Tofieldia calyculata là một loài thực vật có hoa trong họ Tofieldiaceae. Loài này được (L.) Wahlenb. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1812.
.jpg)
