Tofieldia

Kohátka (Tofieldia L.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi kohátkovité (Tofieldiaceae)

Zařazení rodu

Starší taxonomické systémy čeleď Tofieldiaceae neznaly a její zástupce řadili do čeledi Liliaceae s.l. nebo do čeledi Melanthiaceae. Některé systémy zase mají čeleď liliovcovité (Nartheciaceae), kam řadí i rod Tofieldia. Samostatnou čeleď Tofieldiaceae přináší až Tachtadžjanův systém, který ji přiřazoval do řádu Melanthiales. Po vzniku systémů APG a APG II, došlo k přehodnocení zařazení čeledi, byla přesunuta zcela jinam, do řádu Alismatales.

Popis

Jedná se o vytrvalé pozemní byliny s oddenky. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Listy jsou nahloučeny v přízemní růžici, ale někdy může být několik listů i na lodyze. Jsou jednoduché, přisedlé, uspořádané dvouřadě, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, čárkovité až kopinaté, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, jsou v květenstvích, zpravidla ve vrcholových hroznech, vzácněji v klasech, někdy je květenství hlávkovitě stažené,ale za plodu se hrozen většinou prodlužuje. Listen pod květenstvím ve tvaru toulce není přítomen, pod jednotlivými květy jsou listeny. Na květní stopce někdy bývají trojlaločné listénce, které jsou někdy srostlé a vytvářejí jakýsi kalíšek. Květy jsou pravidelné, okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), okvětní lístky jsou volné nebo na bázi srostlé, vytrvalé. Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech, jsou volné nebo někdy na bázi srostlé. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, synkarpní, semeník je svrchní. Plod je suchý, pukavý, jedná se o tobolku, někdy hluboce dělenou a jednotlivé části pak připomínají měchýřky. Semena jsou četná a drobná.

Rozšíření ve světě

Je známo asi 7-20 (podle pojetí rodu) druhů, které jsou rozšířeny v subarktickém, mírném pásu až subtropech Evropy, Asie a Severní Ameriky.

Výskyt v ČR

V ČR roste jediný druh, a to vzácná a kriticky ohrožená (C1) kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata). Běžnější je v Alpách. V ČR roste vzácně ve středních Čechách, dříve i v jižních Čechách, kde dodnes přetrvala na Kralovických loukách u Prachatic, vzácně roste také ve východních Čechách u Českého Meziříčí a na Opavsku.

Seznam druhů

• Tofieldia calyculata – střední a východní Evropa
• Tofieldia coccinea – Grónsko, Severní Amerika, Asie
• Tofieldia divergens – Čína
• Tofieldia glabra – Severní Amerika
• Tofieldia pusilla – subarktická část Evropy, Asie a Severní Ameriky, ve střední Evropě pak v Alpách a v Belanských Tatrách
• Tofieldia thibetica – Čína
• a asi další

Literatura

Květena ČR: 8 nebo 9 díl

• Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
• Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Odkazy

• http://delta-intkey.com/angio/www/index.htm
• http://www.efloras.org/
• http://linnaeus.nrm.se/flora/
• http://rbg-web2.rbge.org.uk/FE/fe.html

Die Simsenlilien (Tofieldia) sind eine Gattung der Simsenliliengewächse (Tofieldiaceae). Die etwa zwölf Arten gedeihen in den gemäßigten Gebieten der Nordhalbkugel.

Beschreibung

Die Simsenlilien sind ausdauernde krautige Pflanzen mit einem Wurzelstock. Ihre zweizeilig angeordneten Laubblätter sind schmal schwertförmig und reitend, wie bei den Schwertlilien (Iris).

Die Blüten stehen am Stängel endständig in ährigen, traubigen, seltener rispigen Blütenständen zusammen. Sie sind gestielt oder fast sitzend. Die zwittrigen Blüten sind dreizählig. Die sechs haltenbaren Blütenhüllblätter sind an ihrer Basis verwachsen. Die sechs Staubblätter besitzen kahle Staubfäden. Der drei Fruchtblätter sind unten zu einem eiförmigen Fruchtknoten verwachsen und oben frei; sie enden in drei kurzen, bleibenden Griffeln. Die kugeligen bis ellipsoidischen Kapselfrüchte öffnen sich bei Reife mit Nähten. Die zahlreichen Samen sind klein.

Systematik

Die Gattung Tofieldia wurde 1778 durch William Hudson in seiner Flora Anglica, 2. Auflage, Seite 157 (175) aufgestellt. Synonyme für Tofieldia Huds. sind: Isidrogalvia Ruiz & Pav. nom. superfl., Cymba Dulac nom. superfl., Asphodeliris Möhring ex Kuntze nom. superfl., Narthecium Gérard nom. rej., Heriteria Schrank, Hebelia C.C.Gmel., Conradia Raf., Leptilix Raf.^[1]

Die erste Art aus dieser Gattung wurde von Carl von Linné 1753 in seinem Werk Species Plantarum, Band 1, Seite 311 unter dem Namen (Basionym) Anthericum calyculatum veröffentlicht. Da Hudson diese Art bei der Veröffentlichung der Gattung Tofieldia erwähnt, ist dies die Typusart der Gattung Tofieldia.^[2] In Großbritannien – das Gebiet der Flora Anglica von Hudson – kommt nur eine Art der Gattung Tofieldia vor, sie trägt heute den Namen Tofieldia pusilla. Sie wurde zuerst 1803 von André Michaux unter dem Basionym Narthecium pusillum erstveröffentlicht und wurde 1805 durch Christian Hendrik Persoon in die Gattung Tofieldia gestellt. Erst Göran Wahlenberg stellte in seiner Flora Lapponica 1812 formal die Tofieldia calyculata in diese neue Gattung Tofieldia. In dieser Zeit, als es noch keine strengen Nomenklaturregeln gab, bildete Hudson neu für seine neue Gattung den Namen Tofieldia palustris, obwohl er besser den Namen Tofiedia calyculata gewählt hätte. Tofiedia palustris ist also ein überflüssiger und illegitimer Name. Im Jahr 1806 bildete auch Karl Christian Gmelin für die Tofieldia calyculata einen ganz ähnlich überflüssigen Namen, Hebelia allemannica (in Flora Badensis-Alsatica, Band 2, Seite 117), weil er seinem Freund Johann Peter Hebel, dem Dichter und Verehrer des alemannischen Dialekts, diese Art widmen wollte.^[3], auch dieser Name ist nicht regelgerecht.

Tofieldia coccinea in Japan

Tofieldia okuboi in Japan

Die Gattung Tofieldia umfasst etwa zwölf Arten:^[1]

• Gewöhnliche Simsenlilie (Tofieldia calyculata (L.) Wahlenb.): Sie ist in Europa von Schweden bis zu den Pyrenäen und zur Ukraine verbreitet.^[1]
• Tofieldia cernua Sm.: Sie von Sibirien bis Russlands Fernem Osten verbreitet.^[1]
• Tofieldia coccinea Richardson: Sie ist mit zwei Unterarten und sieben Varietäten von Sibirien bis Japan und Korea, den Aleuten und Kanada verbreitet.^[4][1]
• Tofieldia divergens Bureau & Franch.: Sie gedeiht in Höhenlagen von 1000 bis 4300 Metern in den chinesischen Provinzen westliches Guizhou, südwestliches Sichuan sowie Yunnan.^[4][1]
• Tofieldia furusei (Hiyama) M.N.Tamura & Fuse: Sie kommt nur auf der japanischen Insel Honshu vor.^[1]
• Tofieldia glabra Nutt.: Sie kommt in den US-Bundesstaaten North Carolina und South Carolina vor.^[1]
• Tofieldia himalaica Baker: Sie ist zentralen und östlichen Himalaja verbreitet.^[1]
• Tofieldia nuda Maxim.: Sie kommt auf den japanischen Inseln Honshu sowie Kyushu vor.^[1]
• Tofieldia okuboi Makino: Sie ist in Japan und auf den Kurilen verbreitet.^[1]
• Kleine Simsenlilie (Tofieldia pusilla (Michx.) Pers.): Sie ist auf der Nordhalbkugel weitverbreitet.^[1]
• Tofieldia thibetica Franch.: Sie gedeiht in Höhenlagen von 700 bis 2300 Metern in den chinesischen Provinzen Guizhou, Sichuan sowie nordöstliches Yunnan.^[4][1]
• Tofieldia yoshiiana Makino: Sie ist in drei Varietäten in Korea und im südlichen Japan verbreitet.^[1]

• Die Naturhybride Tofieldia ×hybrida A.Kern. ex Asch. & Graebn. aus Tofieldia calyculata × Tofieldia pusilla kommt in den Alpen in Österreich und Italien vor.^[1]

Namenserklärung

Hudson nannte die Gattung Tofieldia zu Ehren von Thomas Tofield (1730–1779), einem englischen Wasserbauingenieur und Botaniker.^[5] Dieser arbeitete 1765–1777 an der Trockenlegung von Marsch- und Sumpfgebieten und lernte dadurch die Flora solcher Biotope kennen.^[5]

Literatur

• William Thomas Stearn: Tofieldia Hudson. In: Thomas Gaskell Tutin et al.: Flora Europaea. Band 5, Seite 15–16. Cambridge University Press 1980. ISBN 0-521-20108-X

Einzelnachweise

1. ↑ ^{a b c d e f g h i j k l m n o} Rafaël Govaerts (Hrsg.): Tofieldia. In: World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) – The Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, abgerufen am 28. August 2016.
2. ↑ R. Wisskirchen, H. Haeupler: Standardliste der Farn- und Blütenpflanzen Deutschlands. Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart 1998, ISBN 3-8001-3360-1, S. 524.
3. ↑ M. Voggesberger: Tofieldia Hudson 1778. In: O. Sebald et al.: Die Farn- und Blütenpflanzen Baden-Württembergs. Band 7, Seite 95–98, Stuttgart 1998. ISBN 3-8001-3316-4
4. ↑ ^{a b c} Chen Xinqi 陈心启, Minoru N. Tamura: Tofieldia. In: Wu Zheng-yi, Peter H. Raven (Hrsg.): Flora of China. Volume 24: Flagellariaceae through Marantaceae. Science Press/Missouri Botanical Garden Press, Beijing/St. Louis 2000, ISBN 0-915279-83-5, S. 76 (englisch, online).
5. ↑ ^{a b} Lotte Burkhardt: Verzeichnis eponymischer Pflanzennamen. Botanic Garden and Botanical Museum Berlin, Freie Universität Berlin Berlin 2016. ISBN 978-3-946292-10-4. doi:10.3372/epolist2016.

Tofieldia is a small genus of flowering plants described as a genus in 1778.^[3][4] It is widespread across much of Europe, Asia, and North America.^[2][5][6][7]

Tofieldia was once placed in the lily family, but now generally included in the newer family Tofieldiaceae. The genus sometimes includes species of genus Triantha. Tofieldia are rhizomatous perennial herbs with spikes or racemes of lily-like flowers.

The name Tofieldia commemorates the British botanist Thomas Tofield.^[5]

Species^[2]

1. Tofieldia calyculata (L.) Wahlenb. - much of Europe from Spain to Ukraine
2. Tofieldia cernua Sm. - Siberia + Russian Far East
3. Tofieldia coccinea Richardson - Russia, Mongolia, China, Japan, Korea, Alaska, Canada
4. Tofieldia divergens Bureau & Franch. - China (Guizhou, Sichuan, Yunnan)
5. Tofieldia furusei (Hiyama) M.N.Tamura & Fuse - Honshu
6. Tofieldia glabra Nutt. - North and South Carolina
7. Tofieldia himalaica Baker - Nepal, Bhutan, Sikkim, Arunachal Pradesh
8. Tofieldia × hybrida A.Kern. ex Asch. & Graebn. - Austrian and Italian Alps
9. Tofieldia nuda Maxim. - Honshu, Kyushu
10. Tofieldia okuboi Makino - Japan, Kuril Islands
11. Tofieldia pusilla (Michx.) Pers. - Subarctic + Subalpine Europe, Asia and North America
12. Tofieldia thibetica Franch. - Guizhou, Sichuan, Yunnan
13. Tofieldia yoshiiana Makino - Korea, Japan

References

Tofieldia es un género perteneciente a la familia Tofieldiaceae.^[1]​ Comprende 64 especies, de las cuales algunas son:

• Tofieldia akkana
• Tofieldia allemanica
• Tofieldia alpina
• Tofieldia calyculata
• Tofieldia coccinea
• Tofieldia minima
• Tofieldia nuda
• Tofieldia occidentalis
• Tofieldia pusilla

Referencias

Lemmelill (Tofieldia) on lemmelilleliste sugukonda arvatud taimeperekond.

Eestis kasvab üks sellesse perekonda kuuluv pärismaine liik: lemmelill (Tofieldia calyculata).

Karhunruohot (Tofieldia) on karhunruohokasvien (Tofieldiaceae) heimoon kuuluva kasvisuku. Sukuun luetaan kuuluvaksi 12 lajia^[1]. Useita sukuun kiuvattuja lajeja on myös todettu samoiksi lajeiksi jonkin jo aiemmin kuvatun lajin kanssa tai siirretty toisiin sukuihin kuuluviksi^[1]. Karhunruohot muistuttavat paljolti suoliljoja (Narthecium), mutta eroavat niistä kukkien rakenteiden perusteella^[2].

Karhunruohot ovat monivuotisia, ruohovartisia ja kaljuja kasveja, joilla on suikertava juurakko. Varret ovat kasvutavaltaan pystyjä ja varren alaosissa on muutamia lehtiä. Tyvilehdet ovat muodoltaan keihäsmäisiä ja lehtien reunat ovat kääntyneet vartta kohti. Karhunruohojen kukinto on tiivis terttu. Karhunruohojen hedelmä on munanmuotoinen kota.^[2]

Suomessa tavataan vain yhtä karhunruoholajia, pohjankarhunruohoa eli karhunruohoa (Tofieldia pusilla), joka on paikoin yleinen Pohjois-Suomessa^[3].

Karhunruohojen (Tofieldia) suvun tieteellinen nimi viittaa 1700-luvulla eläneeseen englantilaiseen kasvitieteilijään Thomas Tofieldiin^[2].

Lajeja

• Tofieldia calyculata – lettokarhunruoho
• Tofieldia cernua
• Tofieldia coccinea
• Tofieldia divergens
• Tofieldia furusei
• Tofieldia glabra
• Tofieldia himalaica
• Tofieldia nuda
• Tofieldia okuboi
• Tofieldia pusilla – pohjankarhunruoho eli karhunruoho
• Tofieldia thibetica
• Tofieldia yoshiiana

Lähteet

Les Tofieldies sont des plantes herbacées vivaces de la famille des Liliaceae (en classification classique) ou de la famille des Tofieldiaceae en classification phylogénétique ou de la famille des Melanthiaceae.

Liste d'espèces

• Tofieldia calyculata (L.) Wahlenb., dite Tofieldie caliculée
  • subsp glacialis (sous-espèce naine des régions montagnardes, à ne pas confondre avec Tofieldia pusilla)
• Tofieldia cernua Sm.
• Tofieldia coccinea Richardson
• Tofieldia divergens Bureau & Franch.
• Tofieldia furusei (Hiyama) M.N.Tamura & Fuse
• Tofieldia glabra Nutt.
• Tofieldia himalaica Baker
• Tofieldia nuda Maxim.
• Tofieldia okuboi Makino
• Tofieldia pusilla (Michx.) Pers., dite Tofieldie boréale, Tofieldie fluette ou Tofieldie naine, espèce aux fleurs blanchâtres
  • subsp pusilla : très rare, protégée en France niveau national en Annexe 1^[1].
• Tofieldia thibetica Franch.
• Tofieldia yoshiiana Makino

Références

Tofildija (baluška, lat. Tofieldia), biljni rod u porodici tofildijevki koji se sastoji od desetak vrsta^[1] vodenih trajnica raširenih po velikim djelovima Europe, Azije i Sjeverne Amerike.

U Hrvatskoj raste čaškasta baluška Tofieldia calyculata.

Vrste

1. Tofieldia calyculata (L.) Wahlenb.
2. Tofieldia cernua Sm.
3. Tofieldia coccinea Richardson
4. Tofieldia divergens Bureau & Franch.
5. Tofieldia furusei (Hiyama) M.N.Tamura & Fuse
6. Tofieldia glabra Nutt.
7. Tofieldia himalaica Baker
8. Tofieldia × hybrida A.Kern. ex Asch. & Graebn.
9. Tofieldia nuda Maxim.
10. Tofieldia okuboi Makino
11. Tofieldia pusilla (Michx.) Pers.
12. Tofieldia thibetica Franch.
13. Tofieldia yoshiiana Makino

Izvori

Syćinka (Tofieldia) je ród ze swójby syćinkowych rostlinow (Tofieldiaceae).

Wobsahuje sćěhowace družiny:

• bahnowa syćinka (Tofieldia pusilla)
• wšědna syćinka (Tofieldia calyculata)

Kwiatostany Tofieldia pusilla

Kosatka (Tofieldia Huds.) – rodzaj roślin z rodziny kosatkowatych, obejmujący 12 gatunków pochodzących z obszarów klimatu umiarkowanego północnej hemisfery^[3][4]. Gatunkiem rodzimym flory Polski jest kosatka kielichowa (Tofieldia calyculata (L.) Wahlenb.), objęta ochroną gatunkową^[5].

Nazwa naukowa rodzaju została nadana na cześć Thomasa Tofielda, angielskiego botanika, żyjącego w XVIII wieku^[6].

Zasięg geograficzny

Kosatki występują we wszystkich regionach Europy, w Azji (na Syberii, dalekim wschodzie Rosji, w Chinach, Mongolii, Japonii, Korei oraz w Himalajach) i Ameryce Północnej (na obszarze od Ameryki subarktycznej do środkowych Stanów Zjednoczonych)^[3].

Morfologia

Łodyga

Podziemne, krótkie kłącze.

Liście

Liście odziomkowe lub zbliżone, ciasno zachodzące na siebie u nasady, mieczowate^[7], równowąskie^[6], bocznie spłaszczone.

Kwiaty

Groniasty kwiatostan, niekiedy zbliżony do kłosa, wyrasta na wzniesionym, smukłym głąbiku. Kwiaty obupłciowe, 6-pręcikowe, wyrastają z kątów niewielkich podsadek^[7]. Mniejsze podkwiatki zrośnięte w kieliszek. Okwiat pojedynczy, 6-listkowy. Listki okwiatu wolne lub zrośnięte u nasady, położone w dwóch podobnych okółkach. Pręciki wolne, rzadziej zrośnięte u nasady. Nitki pręcików spłaszczone (z wyjątkiem Tofieldia coccinea)^[6]. Główki pręcików jajowate, osadzone u nasady lub niemal grzbietowo. Słupkowie u nasady apokarpiczne, rozdzielone na 3 krótkie szyjki. Zalążnia górna, osadzona na krótkiej szypułce, zwykle jajowata. Zalążki liczne^[7].

Owoce

Trójkomorowe^[7], eliptyczne do kulistych lub jajowatych torebki. Nasiona małe, czerwonawo-brązowe^[6], zwykle równowąskie do podłużnych^[7].

Genetyka

Liczba chromosomów 2n = 30^[6].

Systematyka

W dawniejszych systemach (np. Cronquista z 1981) kosatka umieszczana była w szeroko wówczas definiowanej rodzinie liliowatych (Liliaceae)^[8]. W 1998 w systemie Kubitzkiego włączona została do łomkowatych (Nartheciaceae). W systemie Reveala z 1999 roku rodzaj rząd zaliczony został do rzędu kosatkowców (Tofieldiales Reveal & Zomlefer), rodziny kosatkowatych (Tofieldiaceae Takht.Barnh.)^[9].

Nowsze systemy (np. system APG IV z 2016 wyłączają kosatkę z grupą kilku spokrewnionych rodzajów w odrębną rodzinę kosatkowatych (Tofieldiaceae) w obrębie rzędu żabieńcowców (Alismatales Dumort.)^[7][1].

W wyniku rewizji taksonomicznych wyłączono z tego taksonu w odrębne rodzaje: Triantha i Pleea (dawniej sekcje)^[6].

Gatunki^[4]

• Tofieldia calyculata (L.) Wahlenb. – kosatka kielichowa
• Tofieldia cernua Sm.
• Tofieldia coccinea Richardson
• Tofieldia divergens Bureau & Franch.
• Tofieldia furusei (Hiyama) M.N.Tamura & Fuse
• Tofieldia glabra Nutt.
• Tofieldia himalaica Baker
• Tofieldia nuda Maxim.
• Tofieldia okuboi Makino
• Tofieldia pusilla (Michx.) Pers.
• Tofieldia thibetica Franch.
• Tofieldia yoshiiana Makino

Mieszańce^[3]

• Tofieldia × hybrida A.Kern. ex Asch. & Graebn. (T. calyculata × T. pusilla), występuje jedynie w Alpach

Przypisy

Tofieldia é um género botânico pertencente à família Tofieldiaceae^[1].

Kärrliljesläktet (Tofieldia) är ett växtsläkte med cirka 12 arter i familjen kärrliljeväxter. De har en nordligt cirkumboreal utbredning. I Sverige förekommer två arter, björnbrodd (T. pusilla) och kärrlilja (T. calyculata). De flesta arterna är mycket anspråkslösa och de förekommer endast sällan som trädgårdsväxter.

Kärrliljesläktet estår av fleråriga örter med krypande jordstam. Basalbladen vänder kanten mot den kala eller klibbhåriga stjälken. Blommorna sitter i en klase. Svepebladen är treflikade, de sitter vid basen av blomskaftet eller direkt under kalkbladen. Kalkbladen är sex, fria. Ståndarna är sex. Stiften tre. Frukten är en kapsel. Fröna har ibland bihang.

Ibland skiljs arterna med klibbig stjälk och frön med bihang ut och bildar släktet Triantha.

Släktnamnet hedrar den engelska botanikern Thomas Tofield (1730–1779).

Referenser

Webbkällor

• Svensk Kulturväxtdatabas
• Flora of North America - Tofieldia

Denna växtartikel saknar väsentlig information. Du kan hjälpa till genom att tillföra sådan.

Tofieldia là một chi thực vật có hoa trong họ Tofieldiaceae.^[1]

Chú thích

Liên kết ngoài

• Phương tiện liên quan tới Tofieldia tại Wikimedia Commons
• Dữ liệu liên quan tới Tofieldia tại Wikispecies

• Asphodeliris Möhring ex Kuntze, nom. superfl.
• Conradia Raf.
• Cymba Dulac, nom. superfl.
• Hebelia C.C.Gmel.
• Heriteria Schrank
• Isidrogalvia Ruiz & Pav., nom. superfl.
• Leptilix Raf.
• Narthecium Gérard, nom. rej.

• 1 Ботаническое описание
• 2 Распространение
• 3 Таксономия
• 4 Примечания
• 5 Литература
• 6 Ссылки

岩菖蒲属（学名：Tofieldia）是岩菖蒲科下的一个属。该属共有20种，分布于北温带^[1]。

参考文献

外部链接

• APG II 网站中的岩菖蒲科

チシマゼキショウ属（チシマゼキショウぞく、Tofieldia）はチシマゼキショウ科の属の一つ。かつてはユリ科に分類されていた。

特徴[編集]

小形の多年草。基部の葉は袴状になって互生し、葉の中脈に沿って内側に折れ、葉の裏側が外側に現れる。形は剣状線形でアヤメに似る。花は花茎の上に総状または穂状につく。花被片は6個で、形は線状長楕円形または長楕円形、色は白色または淡紫色。雄蕊は6個、雌蕊の花柱は3個ある。

北半球の温帯-亜寒帯に20種ほど、日本には4種知られている。

日本の種[編集]

^[1]

• チシマゼキショウ Tofieldia coccinea Richards. var. coccinea
  • チャボゼキショウ（アポイゼキショウ）Tofieldia coccinea Richards. var. kondoi (Miyabe et Kudô) H.Hara
  • ゲイビゼキショウ Tofieldia coccinea Richards. var. geibiensis (M.Kikuchi) H.Hara
  • アッカゼキショウ Tofieldia coccinea Richards. var. akkana (T.Shimizu) T.Shimizu
  • ハコネハナゼキショウ（ミヤマゼキショウ） Tofieldia coccinea Richards. var. gracilis (Franch. et Sav.) T.Shimizu
• ヒメイワショウブ Tofieldia okuboi Makino
• ヤシュウハナゼキショウ Tofieldia furusei (Hiyama) M.N.Tamura et Fuse
• ハナゼキショウ　Tofieldia nuda Maxim. var. nuda
  • ヒゼンハナゼキショウ Tofieldia nuda Maxim. var. hizenensis T.Yamaz.
• ヤクシマチャボゼキショウ Tofieldia yoshiiana Makino var. yoshiiana

ギャラリー[編集]

チシマゼキショウ
花茎の高さ、5-15cm。

ヒメイワショウブ
花茎の高さ、6-17cm。

参考文献[編集]

• 佐竹義輔・大井次三郎・北村四郎他編『日本の野生植物 草本 I 単子葉類』、1982年、平凡社
• 熊谷宜子『チシマゼキショウ属における生殖器官の発生学と進化』、2004

脚注[編集]