Swietenia ye un xéneru d'árboles na familia de les caobes Meliaceae. Distribuyir polos Neotrópicos, sur de Florida, el Caribe, Méxicu, América Central al sur de Bolivia, Brasil y de Paraguái.
Tien más de cuarenta especies, xeográficamente separaes. Presenten árboles de mediana a gran altor 20-45 m, y diámetros de tueru de 2 m. Fueyes 10-30 cm de llargor, pinnaes, 3-6 pares de folíolos, el terminal ausente; cada folíolo 5-15 cm de llargor.; fueyes caducifolies a semiperennifolias, cayen de volao mientres apaez la nueva xamasca. Flores producíes n'inflorescencies sueltes, cada pequeña flor tien 5 pétalos blancos a verde amarellentaos. Frutu cápsula paecíu a una pera con 8-20 cm de llargu, con numberoses granes alaes de 5-9 cm de llargor.
Ente humilis, macrophylla, y mahagoni, hai tracamundios, tán mal definíes biológicamente; en parte por cuenta de la hibridación llibre por crecer próximes.
El xéneru ye famosu como suministrador de caoba, primero dende Swietenia mahagoni, especie caribeña, que foi sobre-esplotada y terminóse escontra los años cincuenta. Depués la mayoría de la caoba vien de Swietenia macrophylla.
Una madera comparable producir col xéneru venceyáu, africanu Khaya A.Juss. 1830. Se mercadea como caoba africana, y ye la única otra madera llargamente aceptada como caoba.
Swietenia mahagoni ye bien cultivada como árbol ornamental na so área nativa, y nel sur de Florida, y similarmente S. macrophylla en Ḥawai y n'otros países.
Los frutos de Swietenia macrophylla llámense "fruta del cielu", por cuenta de qu'atópense bien alto nes cañes.
Swietenia macrophylla King contién, principalmente, limonoides y derivaos. Esta planta utilizóse llargamente na medicina popular. Los datos recoyíos na lliteratura indiquen que tien efeutu antiinflamatoriu, antimicrobiano, antiosidante, antidiabético, antimutagénico y anticanceríxenu. atribuyéronse-y otres propiedaes farmacolóxiques, tales como actividá antiinfecciosa, antiviral, antimalárica, acaricida, antinociceptiva, hipolipemiante, antidiarreica, inhibidora del mambís y fitorremediación de metales pesaos.[2]
Toles especies tán llistaes por CITES. La madera que pasa por una frontera precisa tener permisos d'esportación. Les organizaciones internacionales de proteición del mediu ambiente como Greenpeace, Amigos de la Tierra, y Rainforest Action Network clasificaron estes especies como "tráficu illegal de madera", especialmente de Brasil.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Swietenia ye un xéneru d'árboles na familia de les caobes Meliaceae. Distribuyir polos Neotrópicos, sur de Florida, el Caribe, Méxicu, América Central al sur de Bolivia, Brasil y de Paraguái.
Svietenie[1] (Swietenia) je rod rostlin z čeledi zederachovité. Zahrnuje 3 druhy stálezelených až opadavých stromů se zpeřenými listy a nepříliš nápadnými květy v úžlabních květenstvích. Plodem je tobolka obsahující křídlatá semena. Svietenie jsou rozšířeny v tropické Americe od Mexika po Bolívii a na Karibských ostrovech.
Svietenie poskytují jedno z nejvíce ceněných a také nejznámějších tropických dřev, mahagon. V současnosti je hlavním zdrojem mahagonu svietenie velkolistá, pocházející z pevninské tropické Ameriky a pěstovaná na plantážích v tropech po celém světě.
Svietenie jsou jednodomé nebo funkčně dvoudomé stromy. V závislosti na podmínkách mohou být stálezelené nebo opadavé. Mají sudozpeřené listy, složené z celokrajných lístků. Květy jsou jednopohlavné, uspořádané v úžlabních thyrsech. Kalich je asi do poloviny členěný do 5 laloků. Koruna je složená z 5 (řidčeji jen 4) volných lístků. Tyčinky jsou srostlé do miskovité až baňkovité trubičky, nesoucí 8 až 10 prašníků. Semeník obsahuje 5 (4 až 6) komůrek, v nichž je po 9 až 16 vajíčkách. Plodem je dřevnatá tobolka pukající 5 chlopněmi. Plody pukají buď jen od báze, nebo současně od báze a od vrcholu.[2][3]
Listy svietenie velkolisté
Květenství svietenie mahagonové
Semena svietenie velkolisté v rozpadajícím se plodu
Rod svietenie zahrnuje 3 druhy a je rozšířen v tropické Americe. Největší areál má svietenie velkolistá (Swietenia macrophylla), rozšířená od severního Mexika přes Střední Ameriku po Brazílii a Bolívii. V Jižní Americe roste zejména v oblastech poloopadavých lesů Brazílie a Bolívie a v pásu podél And na sever, zatímco ve velkých částech Amazonie chybí. Swietenia humilis se vyskytuje v Mexiku a Střední Americe. Původní areál svietenie mahagonové (Swietenia mahagoni) je omezen na jižní Floridu a Karibské ostrovy.[4][5]
Swietenie rostou v poloopadavých a stálezelených tropických lesích. Nejširší ekologické rozpětí ze všech tří druhů má svietenie velkolistá, která se vyskytuje v suchých i vlhkých oblastech, v nížinách i horských polohách, na zaplavovaných půdách i na svazích a na různých typech podloží. Může se vyskytovat v podobě hustých shluků na místě původního pralesního velikána stejně jako v podobě jednotlivých stromů, rozptýlených ve vzrostlejší vegetaci.[5] Dospělé stromy jsou ve zvýšené míře odolné vůči katastrofickým událostem, jako jsou hurikány, požáry a záplavy.[6] Svietenie mahagonvá roste rovněž ve vlhkých i suchých tropických lesích, a to v nadmořských výškách do 800 metrů. Často se vyskytuje na vápencích.[3]
Nenápadné květy jsou opylovány včelami, můrami a třásněnkami. Křídlatá semena jsou roznášena větrem až na vzdálenost půl kilometru.[3] Svietenie jsou živnými rostlinami řady můr zejména z čeledí píďalkovití (Geometridae), zavíječovití (Pyralidae), bourovcovití (Lasiocampidae) a slimákovcovití (Limacodiidae).[7] K významným škůdcům mahagonových plantáží náleží můry rodu Hypsipyla. V tropické Americe je to především Hypsipyla grandella, v Africe a Asii Hypsipyla robusta.[5] V tropické Asii je svietenie velkolistá zástupnou živnou rostlinou housenek největšího motýla světa, kterým je martináč atlas (Attacus atlas). Ve větvích se vyvíjejí housenky drvopleně Polyphagozerra coffeae (syn. Zeuzera coffeae).
Larva můry Hypsipyla grandella
Drvopleň Polyphagozerra coffeae
Hlavními obsahovými látkami svietenií jsou limonoidy a jejich deriváty, jako je swietenin, andirobin, swietenolid a četné jiné. Dále jsou přítomny silice, polyfenoly (katechin, epikatechin), steroidy (β-sitosterol, stigmasterol aj.) a kumariny (skopoletin).[8]
Rod Swietenia je v rámci čeledi Meliaceae řazen do podčeledi Cedreloideae (syn. Swietenioideae). Nejblíže příbuznými rody jsou Khaya (5 druhů v tropické Africe a na Madagaskaru) a Carapa (24 druhů v tropické Africe a Americe).[2][9]
Nálezy fosilních pozůstatků rodu Swietenia jsou jen sporadické. Na karibském ostrově Hispaniola byl v jantaru nalezen zachovalý samčí květ svietenie, pocházející z období středních třetihor. Druh byl pojmenován †Swietenia dominicensis.[10] Květ jiného druhu, popsaného jako †Swietenia miocenica, byl nalezen v jantaru v mexickém státě Chiapas; pochází z období raného miocénu.[11]
Svietenie jsou těženy pro jedno z nejvíce ceněných tropických dřev, mahagon. Pravý neboli americký mahagon byl zprvu získáván z karibské svietenie mahagonové, po jejím vyčerpání se začal využívat druh svietenie velkolistá, která je v současnosti jediným komerčně významným druhem. Je pěstována na plantážích v tropech po celém světě.[12][5]
Svietenie velkolistá je využívána v tradiční medicíně v tropické Asii i jinde ve světě k léčení široké palety neduhů. Téměř každá část rostliny má lékařské využití. Plody jsou složkou komerčních produktů ke zlepšení krevního oběhu a kondice pleti. Semena jsou v Malajsii tradičně používána k léčení vysokého krevního tlaku, cukrovky a k úlevě od bolesti. Byly u nich zjištěny i protirakovinné účinky. V Indonésii se používají také při léčbě malárie, v Bolívii je domorodci využívají při leishmaniózách. Extrakt z kůry slouží jako adstringens při léčení zranění.[8] Rovněž kůra svietenie mahagonové má svíravé a antipyretické účinky. V Karibiku je používána jako náhrada chinovníkové kůry.[13]
Svietenie mahagonová je používána k zalesňování a vysazuje se jako stínící dřevina na plantážích jiných stromů pěstovaných pro dřevo. Někdy se pěstuje i jako okrasný strom. Extrakt z kůry svietenie velkolisté je občas používán k barvení na červeno a k vydělávání kůží.[8][3]
Dřevo svietenie velkolisté
Dřevo svietenie mahagonové
Semena svietenie velkolisté na trhu v Malajsii
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svietenie ve Wikimedia Commons
Svietenie (Swietenia) je rod rostlin z čeledi zederachovité. Zahrnuje 3 druhy stálezelených až opadavých stromů se zpeřenými listy a nepříliš nápadnými květy v úžlabních květenstvích. Plodem je tobolka obsahující křídlatá semena. Svietenie jsou rozšířeny v tropické Americe od Mexika po Bolívii a na Karibských ostrovech.
Svietenie poskytují jedno z nejvíce ceněných a také nejznámějších tropických dřev, mahagon. V současnosti je hlavním zdrojem mahagonu svietenie velkolistá, pocházející z pevninské tropické Ameriky a pěstovaná na plantážích v tropech po celém světě.
Denne artikel omhandler træslægten Mahogni. Opslagsordet har også en anden betydning, se Mahogni (tømmer).
Mahogni (Swietenia) er en slægt med tre arter, som er udbredt i Caribien, Mellemamerika og Sydamerika. Det er mellemstore til store, løvfældende (eller delvist løvfældende) træer. Bladene er ligefinnede med 3-6 par småblade. Blomstringen sker i åbne stande, der består af små enkeltblomster, der har fem hvide til grønligt-lysegule kronblade. Frugten er en pæreformet, femrummet kapsel med mange, vingede frø. Her nævnes alle de tre arter, da de alle har stor økonomiske værdi i Danmark.
Arter
Swietenia ist eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Mahagonigewächse (Meliaceae). Die etwa drei Arten sind in der Neotropis weitverbreitet. Alle drei Arten liefern wertvolle Handelshölzer.
Die Swietenia-Arten wachsen als laubabwerfende Bäume.[1] Das Holz besitzt eine rote Farbe.
Die wechselständig und spiralig an den Zweigen angeordneten[1] Laubblätter sind in Blattstiel und -spreite gegliedert. Die Blattspreiten sind meist paarig, selten unpaarig gefiedert.[1] zwei bis fünf Paare von kahlen, ganzrandigen Fiederblättchen stehen sich an der Blattrhachis mehr oder weniger gegenständig gegenüber.[1] Es sind keine Nebenblätter vorhanden. Es sind an der Rhachis, an den Blättchenchstielen und den Blättchen viele kleine extraflorale Nektarien vorhanden.[2]
Die seitenständigen oder fast endständigen Blütenständen besitzen die Form eines Thyrsus.
Die relativ kleinen, eingeschlechtigen Blüten sind und vier- oder fünfzählig mit doppelter Blütenhülle.[1] Die fünf kleinen Kelchblätter sind bis etwa zur Hälfte ihrer Länge verwachsen. Die selten vier, meist fünf freien, weißlichen[1] Kronblätter sind relativ breit. Die selten acht oder meist zehn Staubblätter sind röhrenförmig verwachsen, mit selten acht oder meist zehn (spitzen) Lappen und dazwischen selten acht oder meist zehn Staubbeuteln, die an der Innenseite der Staubblattröhre inseriert sind; sie überragen die Blütenkrone nicht.[1] Der Diskus ist becherförmig mit gekerbtem Rand.[1] Der eiförmige Fruchtknoten ist selten vier- oder sechs-, meist fünfkammerig. Jede Fruchtknotenkammer enthält 9 bis 16 hängende Samenanlagen.[1] Der zylindrische Griffel endet in einer scheibenförmigen, mehrlappigen Narbe. Es sind bei den männlichen Blüten ein Pistillode (steriler Stempel) und bei den weiblichen Blüten Staminodien (sterile Staubblätter) ausgebildet.
Die relativ großen, holzigen Kapselfrüchte sind länglich oder eiförmig und meist fünffächerig und öffnen sich scheidewandspaltig = septizid von ihrer Basis ausgehend.[1] Je Fruchtfach hängen mehrere Samen je Fruchtfach mit dem Flügelende am oberen Ende der eckigen Columnella. Die geflügelten Samen besitzen ein mehr oder weniger fleischiges Endosperm und einen Embryo mit zwei relativ großen, dünnen Keimblättern (Kotyledonen) und einer sehr kurzen Radicula.[1]
Die Gattung Swietenia wurde 1760 durch Nikolaus Joseph von Jacquin in Enumeratio Systematica Plantarum, quas in insulis Caribaeis, 4, 20[3] aufgestellt.[4] Die Typusart ist Swietenia mahagoni (L.) Jacq. Der Gattungsname Swietenia ehrt den niederländischen Arzt Gerard van Swieten.[5] Synonyme für Swietenia Jacq. sind: Elutheria M.Roem., Mahagoni Adans., Roia Scop., Suitenia Stokes orth. var.[6][4]
Es gibt nur drei Swietenia-Arten:[6][7]
Es gibt zwei natürlich entstandene Hybriden: Eine ist ein Kreuzungsprodukt zwischen Swietenia macrophylla und Swietenia humilis, sie wurde im Überlappungsbereich ihrer Verbreitungsgebiete gefunden. Die andere, Swietenia × aubrevilleana genannt, entstand an Plantagen mit beiden Arten aus Swietenia macrophylla und Swietenia mahogani.
Das Holz von Swietenia macrophylla wird gehandelt unter den Handelsnamen: Amerikanisches Mahagoni, Echtes Mahagoni, Honduras-, Tabasco-, Nicaragua-Mahagoni (in deutschsprachigen Ländern); caoba (Zentralamerika); aguano (Panama, Peru, Brasilien); orura (Venezuela); zopilote (Mexiko); sapoton (Surinam); yulu (Nicaragua); crura (Bolivien); acajou d'Amérique (in französischsprachigen Ländern); American mahogani, baywood (Großbritannien); broadleaf mahagony (USA). Alle drei Arten stehen bei CITES unter Schutz: Swietenia humilis und Swietenia mahagoni im Annex II, sowie Swietenia macrophylla in Annex III für Costa Rica.[8]
Swietenia ist eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Mahagonigewächse (Meliaceae). Die etwa drei Arten sind in der Neotropis weitverbreitet. Alle drei Arten liefern wertvolle Handelshölzer.
Mara (genus Swietenia) nisqaqa Abya Yalap paraysapa sach'a-sach'akunapi wiñaq sach'akunam, ancha sinchi q'iruyuq.
Kaymi kimsan mara rikch'aqkuna:
Wikispecies nisqaqa qillqasqa p'anqayuqmi kay hawa: Mara
Mara (genus Swietenia) nisqaqa Abya Yalap paraysapa sach'a-sach'akunapi wiñaq sach'akunam, ancha sinchi q'iruyuq.
Kaymi kimsan mara rikch'aqkuna:
Swietenia humilis - (Chawpi Abya Yala, Mishiku) Swietenia macrophylla - (Chawpi Abya Yala, Uralan Abya Yala) Swietenia mahagoni - (Chawpi Abya Yalap Wat'ankuna, Florida)
Swietenia is a genus of trees in the chinaberry family, Meliaceae. It occurs natively in the Neotropics, from southern Florida, the Caribbean, Mexico and Central America south to Bolivia. The genus is named for Dutch-Austrian physician Gerard van Swieten (1700-1772).[3] The wood of Swietenia trees is known as mahogany.
The genus was introduced into several Asian countries as a replacement source of mahogany timber around the time it was restricted in its native locations in the late 1990s. Trade in Asian grown plantation mahogany is not restricted. Fiji and India are the largest exporters of plantation mahogany and wild mahogany remains commercially unavailable to this day.
It is usually taken to consist of three species, geographically separated. They are medium-sized to large trees growing to 20–45 m tall, and up to 2 metres (6.6 ft) trunk diameter. The leaves are 10–30 cm long, pinnate, with 3-6 pairs of leaflets, the terminal leaflet absent; each leaflet is 5–15 cm long. The leaves are deciduous to semi-evergreen, falling shortly before the new foliage grows. The flowers are produced in loose inflorescences, each flower small, with five white to greenish-yellowish petals. The fruit is a pear-shaped five-valved capsule 8–20 cm long, containing numerous winged seeds about 5–9 cm long.
The three species are poorly defined biologically, in part because they hybridize freely when grown in proximity.
The genus is famed as the supplier of mahogany, at first yielded by Swietenia mahagoni, a Caribbean species, which was so extensively used locally and exported that its trade ended by the 1950s. These days almost all mahogany is yielded by the mainland species, Swietenia macrophylla, although no longer from its native locations due to the restrictions set by CITES (see following.)
As a timber, both Swietenia macrophylla and Swietenia mahogoni are both grown in plantations in several Asian countries such as Fiji, Indonesia, India, and Bangladesh and this plantation mahogany timber is the main source of the world's current supply of "genuine mahogany", due to cultivation and trade of it in its native locations being restricted by the Convention On International Trade in Endangered Species of Wild Flora and Fauna (CITES) since the late 1990s.[4] Trade in Swietenia grown and harvested in these non-native locations is not restricted. Species of this genus are only occasionally plantation-grown in Central America, in spite of the good growing conditions and high price of the wood, due to the ubiquitous presence of the mahogany shoot borer moth (also known as the cedar tip moth), Hypsipyla grandella, which damages the form of the tree by killing the terminal shoot, causing excessive branching. Control requires extensive and frequent spraying with pesticides, rendering the genus relatively uneconomic wherever the shoot borer is present.
The fruits of Swietenia macrophylla are called "sky fruit", because they seem to hang upwards from the tree. The "sky fruit" concentrate is sold as a natural remedy that is said to improve blood circulation and skin. It is also said to have Viagra-like qualities regarding erectile dysfunction.
A somewhat comparable wood is yielded by the related African genus Khaya. This is traded as African mahogany and is from the same family as Swietenia.
All species of Swietenia are CITES-listed. Swietenia timber that crosses a border needs its paperwork in order. International environmental organizations such as Greenpeace, Friends of the Earth, and Rainforest Action Network have focused on Swietenia so as to expose illegal traffic in the wood, notably from Brazil.
Swietenia is a genus of trees in the chinaberry family, Meliaceae. It occurs natively in the Neotropics, from southern Florida, the Caribbean, Mexico and Central America south to Bolivia. The genus is named for Dutch-Austrian physician Gerard van Swieten (1700-1772). The wood of Swietenia trees is known as mahogany.
En plej strikta senco, Mahagono estas kariba arbo el la svitenia genro (Swietenia mahagoni) kun duope kontraŭsidantaj, pinataj folioj kaj kun malgrandaj floroj en paniklo.
Post kiam oni rikoltis preskaŭ ĉiuj arboj de ĉi tiu specio, la nomo uziĝis ankaŭ por la proksime parenca specio Swietenia macrophylla. Nun ĉiuj specioj de svitenio estas protektitaj, sed oni rikoltas arbojn de aliaj meliacaj genroj, unuavice la afrika genro Khaya, sub la nomo mahagono.
La peza, malmola, ruĝbruna ligno estas grava (luksa) mebloligno.
specio de Swietenia, verŝajne Swietenia macrophylla, plantita en Havajo
ligno de Swietenia macrophylla
En plej strikta senco, Mahagono estas kariba arbo el la svitenia genro (Swietenia mahagoni) kun duope kontraŭsidantaj, pinataj folioj kaj kun malgrandaj floroj en paniklo.
Post kiam oni rikoltis preskaŭ ĉiuj arboj de ĉi tiu specio, la nomo uziĝis ankaŭ por la proksime parenca specio Swietenia macrophylla. Nun ĉiuj specioj de svitenio estas protektitaj, sed oni rikoltas arbojn de aliaj meliacaj genroj, unuavice la afrika genro Khaya, sub la nomo mahagono.
La peza, malmola, ruĝbruna ligno estas grava (luksa) mebloligno.
specio de Swietenia, verŝajne Swietenia macrophylla, plantita en Havajo
ligno de Swietenia macrophylla
Swietenia es un género de árboles en la familia de las caobas Meliaceae. Se distribuyen por los Neotrópicos, sur de Florida, el Caribe, México, América Central al sur de Bolivia, Brasil y de Paraguay.
Tiene más de cuarenta especies, geográficamente separadas. Presentan árboles de mediana a gran altura 20-45 m, y diámetros de tronco de 2 m. Hojas 10-30 cm de longitud, pinnadas, 3-6 pares de folíolos, el terminal ausente; cada folíolo 5-15 cm de longitud.; hojas caducifolias a semiperennifolias, caen mientras aparece el nuevo follaje. Flores producidas en inflorescencias sueltas, cada pequeña flor tiene 5 pétalos blancos a verde amarillentos. Fruto cápsula parecido a una pera con 8-20 cm de largo, con numerosas semillas aladas de 5-9 cm de longitud.
Entre humilis, macrophylla, y mahagoni hay confusiones, están mal definidas biológicamente, en parte debido a la hibridación libre por crecer próximas.
El género es famoso como suministrador de caoba, primero desde Swietenia mahagoni, especie caribeña, que fue sobre-explotada y se terminó hacia los años cincuenta. Luego la mayoría de la caoba viene de Swietenia macrophylla.
Una madera comparable se produce con el género vinculado, africano Khaya A.Juss. 1830. Se mercadea como caoba africana, y es la única otra madera ampliamente aceptada como caoba.
Swietenia mahagoni es muy cultivada como árbol ornamental en su área nativa, y en el sur de Florida, y similarmente S. macrophylla en Hawái y en otros países.
Los frutos de Swietenia macrophylla se llaman "fruta del cielo", debido a que se encuentran muy alto en las ramas.
Swietenia macrophylla King contiene, principalmente, limonoides y derivados. Esta planta se ha utilizado ampliamente en la medicina popular. Los datos recogidos en la literatura indican que posee efecto antiinflamatorio, antimicrobiano, antioxidante, antidiabético, antimutagénico y anticancerígeno. Se le han atribuido otras propiedades farmacológicas, tales como actividad antiinfecciosa, antiviral, antimalárica, acaricida, antinociceptiva, hipolipemiante, antidiarreica, inhibidora del apetito y fitorremediación de metales pesados.[2]
Todas las especies están listadas por CITES. La madera que pasa por una frontera necesita tener permisos de exportación. Las organizaciones internacionales de protección del medio ambiente como Greenpeace, Amigos de la Tierra, y Rainforest Action Network han clasificado estas especies como "tráfico ilegal de madera", especialmente de Brasil.
Swietenia es un género de árboles en la familia de las caobas Meliaceae. Se distribuyen por los Neotrópicos, sur de Florida, el Caribe, México, América Central al sur de Bolivia, Brasil y de Paraguay.
Aitomahongit (Swietenia) on mahonkikasveihin (Meliaceae) heimoon kuuluva trooppinen puusuku, johon kuuluu kolme lajia. Lajit kasvavat luontaisina Karibialla, Väli-Amerikassa ja Etelä-Amerikassa. Mahongeista saadaan hyvin kovaa, kestävää ja arvostettua mahonkia. Puuntuotannollisesti tärkeimmät lajit ovat karibianmahonki ja hondurasinmahonki. Nykyään mahongin sijasta kaupoissa myydään usein mahongin nimellä Khaya-suvun puista, erityisesti bassaminkaijamahongista saatua puutavaraa.
Kaikki kolme mahonkilajia ovat CITES-listattuja.[3] Amerikasta tulevan mahongin kauppa on tiukassa valvonnassa, mutta Kaakkois-Aasiasta tulevan viljellyn puutavaran rajoitukset ovat höllempiä. Kansainväliset luonnonsuojelujärjestöt kuten Greenpeace, Maan ystävät ja Rainforest action network haluavat että mahonkilajien tuhoutuminen ja harvinaistuminen saadaan pysäytettyä tiukoilla rajoituksilla.
Aitomahongit (Swietenia) on mahonkikasveihin (Meliaceae) heimoon kuuluva trooppinen puusuku, johon kuuluu kolme lajia. Lajit kasvavat luontaisina Karibialla, Väli-Amerikassa ja Etelä-Amerikassa. Mahongeista saadaan hyvin kovaa, kestävää ja arvostettua mahonkia. Puuntuotannollisesti tärkeimmät lajit ovat karibianmahonki ja hondurasinmahonki. Nykyään mahongin sijasta kaupoissa myydään usein mahongin nimellä Khaya-suvun puista, erityisesti bassaminkaijamahongista saatua puutavaraa.
Swietenia est un genre d'arbre de la famille des Meliaceae communément appelé « Acajou » originaire d'Amérique centrale et d'Amérique du Sud (Sud de la Floride, Caraïbes, Mexique, Amazonie, jusqu'au Sud de la Bolivie).
Le genre doit son nom à Gerard van Swieten, un médecin hollandais.
Ce sont des arbres de taille moyenne à grande (20 à 45 m de haut et tronc pouvant mesurer 2 m de diamètre).
Les feuilles de 10 à 30 cm de long sont caduques à semi-persistantes, tombant juste avant la pousse des nouvelles feuilles.
Les fleurs blanches poussent en inflorescences.
Le fruit est une capsule en forme de poire mesurant 8 à 20 cm de long et contenant des graines ailées de 5 à 9 cm de long.
Ces trois espèces sont mal définies d'un point de vue biologique car elles s'hybrident facilement.
Le genre est bien connu pour son bois, connu sous le nom d'« acajou », qui à l'origine provenait surtout de l'espèce Swietenia mahagoni, l'espèce des Caraïbes qui a aujourd'hui quasiment disparu sous forme d'arbre et survit principalement comme arbuste. Aujourd'hui, la majorité de ce qu'on appelle acajou provient du Swietenia macrophylla.
Il existe un bois comparable du genre Khaya, vendu sous le nom d'« Acajou africain ».
Les fruits du Swietenia macrophylla sont appelés Sky fruit (fruits du ciel), car ils pointent vers le ciel. L'extrait de Sky fruit concentré est vendu comme produit naturel censé améliorer la circulation sanguine, la qualité de la peau et les problèmes d'érection.
Toutes les espèces de Swietenia apparaissent sur la liste des espèces en danger de la CITES depuis 2002. Le transport de bois de Swietenia est normalement réglementé mais ces réglementations ne sont pas appliquées. Des organisations gouvernementales telles que Greenpeace, les Amis de la Terre, le WWF et Rainforest Action Network ont focalisé leurs actions sur le Swietenia pour démontrer l'existence d'un trafic illégal de bois, particulièrement depuis le Brésil.
Swietenia est un genre d'arbre de la famille des Meliaceae communément appelé « Acajou » originaire d'Amérique centrale et d'Amérique du Sud (Sud de la Floride, Caraïbes, Mexique, Amazonie, jusqu'au Sud de la Bolivie).
Le genre doit son nom à Gerard van Swieten, un médecin hollandais.
Mahagonijowc (Swietenia, Syn.: Elutheria M.Roem., Mahagoni Adans., Roia Scop., Suitenia Stokes, orth. var.) je ród ze swójby melijowcowych rostlinow (Meliaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Il mogano (genere Swietenia Jacq.) è un albero della famiglia delle Meliaceae, il cui legno è stato per secoli tra i più apprezzati in ebanisteria. Gli alberi del genere Swietenia possono raggiungere l'altezza di 50 metri (altezza media 30 metri) e un diametro di 2-3 metri.
Secondo alcuni furono i primi schiavi africani che fecero notare ai conquistatori spagnoli le stupende qualità del m'oganwo (“Re Legname”), i quali lo importarono in Europa. Gli spagnoli lo denominarono col termine indigeno caoba, che per i taino voleva dire “frutto che non si mangia”, facendo riferimento alla grande capsula legnosa che contiene i semi alati. Gli inglesi, seguendo la pronuncia africana lo chiamarono mahogany, nome con il quale è conosciuto commercialmente ed in varie lingue.
Esistono tre specie di mogano:
La coltivazione per fini commerciali è molto complessa a causa di un insetto che ne divora gli apici fogliari (Hypsipyla grandella) causandone la ramificazione. La pianta è però facilmente coltivabile per fini estetici e di giardinaggio nei climi appropriati.
Attualmente il principale esportatore mondiale di legno di mogano è il Brasile. Durante gli anni '90 il principale esportatore fu la Bolivia ma, a causa di uno sfruttamento inadeguato, in questo paese la specie è quasi scomparsa per fini commerciali.
Il mogano è un legno molto adatto per la costruzione di strumenti musicali. Questa essenza conferisce al suono un timbro particolarmente caldo, corposo, bilanciato e ricco di sostegno.
Nel mercato mondiale vengono spesso vendute come mogano essenze diverse, in particolar modo legno del genere africano Khaya, sempre della famiglia delle Meliaceae.
Dopo un lungo confronto tra i paesi membri del CITES, da pochi anni il mogano è stato incluso nell'appendice II che ne regola il commercio in base a precisi parametri di sostenibilità ambientale.
Il mogano è l'albero simbolo nazionale della Repubblica Dominicana. Inoltre è rappresentato sulla bandiera del Belize.
Il mogano (genere Swietenia Jacq.) è un albero della famiglia delle Meliaceae, il cui legno è stato per secoli tra i più apprezzati in ebanisteria. Gli alberi del genere Swietenia possono raggiungere l'altezza di 50 metri (altezza media 30 metri) e un diametro di 2-3 metri.
Svietenija (Swietenia) – melijinių (Meliaceae) šeimai priklausanti medžių gentis, auganti Amerikos tropikuose (nuo pietų Floridos, Karibų ir Meksikos iki pietų Bolivijos).
Tai 20-45 m aukščio medžiai, kurių kamieno skersmuo iki 2 m. Lapai 10-30 cm ilgio, augantys po 3-6 ant vieno lapkočio. Amerikinė svietenija yra populiarus dekoratyvinis augalas bei auginama dėl vertingos medienos, o stambialapės svietenijos vaisiai gerina kraujotaką.[reikalingas šaltinis]
Svietenija (Swietenia) – melijinių (Meliaceae) šeimai priklausanti medžių gentis, auganti Amerikos tropikuose (nuo pietų Floridos, Karibų ir Meksikos iki pietų Bolivijos).
Tai 20-45 m aukščio medžiai, kurių kamieno skersmuo iki 2 m. Lapai 10-30 cm ilgio, augantys po 3-6 ant vieno lapkočio. Amerikinė svietenija yra populiarus dekoratyvinis augalas bei auginama dėl vertingos medienos, o stambialapės svietenijos vaisiai gerina kraujotaką.[reikalingas šaltinis]
Swietenia eller mahognislekten er en tropisk planteslekt i mahognifamilien (Meliaceae), som tilhører ordenen Sapindales. De vokser i Latin-Amerika og Florida. Artene er i det alt vesentlige busker og eviggrønne løvtrær. Minst to av artene markedsfører i tømmerproduksjon som «mahogni», og er utsatt for ulovlig hogst mange steder.
Denne botanikkrelaterte artikkelen er foreløpig kort eller mangelfull, og du kan hjelpe Wikipedia ved å utvide den. Swietenia eller mahognislekten er en tropisk planteslekt i mahognifamilien (Meliaceae), som tilhører ordenen Sapindales. De vokser i Latin-Amerika og Florida. Artene er i det alt vesentlige busker og eviggrønne løvtrær. Minst to av artene markedsfører i tømmerproduksjon som «mahogni», og er utsatt for ulovlig hogst mange steder.
Mahoniowiec (Swietenia) – rodzaj roślin z rodziny meliowatych, obejmujący trzy gatunki drzew i ich mieszańce występujących w Ameryce Środkowej i na Antylach[2].
Zimozielone lub półzimozielone, wysokie drzewa o dużych, nieparzystopierzastych liściach złożonych z gładkich i lśniących listków[2]. Kwiaty drobne i niepozorne, złożone z 5-działkowego kielicha, 5-płatkowej korony, 1 słupka i 10 pręcików zrosłych nitkami w rurkę[3]. Owocem jest torebka z oskrzydlonymi nasionami.
Elutheria M. Roem., Mahagoni Adans., Roia Scop., Suitenia Stokes
Rodzaj należący do rodziny meliowatych (Meliaceae), rzędu mydleńcowców Sapindales w obrębie kladu różowych roślin okrytonasiennych[1].
Dostarczają jednego z najcenniejszych na świecie drewna zwanego mahoniem[2]. Najcenniejszy jest mahoniowiec właściwy (Swietenia mahagoni) z Antyli, dostarczający najlepszego gatunkowo drewna[3]. Obecnie jest on szeroko uprawiany w krajach o cieplejszym klimacie (bez przymrozków)[2].
Mahoniowiec (Swietenia) – rodzaj roślin z rodziny meliowatych, obejmujący trzy gatunki drzew i ich mieszańce występujących w Ameryce Środkowej i na Antylach.
Swietenia é um género botânico pertencente à família Meliaceae[1] que inclui a maioria das espécies produtoras das madeiras comercializadas sob a designação de mogno.
Swietenia é um género botânico pertencente à família Meliaceae que inclui a maioria das espécies produtoras das madeiras comercializadas sob a designação de mogno.
Chi Dái ngựa (danh pháp khoa học: Swietenia) là một chi chứa các loài cây thân gỗ trong họ Xoan (Meliaceae). Khu vực bản địa của nó là vùng nhiệt đới Tân thế giới, từ miền nam Florida, Caribe, México và Trung Mỹ kéo dài về phía nam tới Bolivia. Thông thường người ta coi chi này chứa 3 loài tách biệt về mặt địa lý. Chúng là cây thân gỗ kích thước từ trung bình tới lớn, có thể cao tới 20–45 m và đường kính thân cây tới 2 m. Các lá kép lông chim một lần chẵn, dài 10–30 cm, với 3-6 cặp lá chét, không có lá chét tận cùng; mỗi lá chét dài 5–15 cm. Các lá này hoặc sớm rụng hoặc bán thường xanh, rụng trong một khoảng thời gian ngắn trước khi các lá mới xuất hiện. Hoa mọc thành cụm hoa lỏng lẻo, mỗi hoa nhỏ với 5 cánh hoa màu từ trắng tới ánh vàng-lục. Quả là dạng quả nang hình quả lê chứa 5 mảnh vỏ, dài 8–20 cm, chứa nhiều hạt có cánh dài 5–9 cm.
Ba loài được xác định về mặt sinh học không rõ ràng, một phần là do chúng dễ dàng lai ghép với nhau khi mọc cận kề.
Chi này đáng chú ý như là nguồn cung cấp gỗ dái ngựa với tên gọi thương mại bằng tiếng Anh là mahogany, ban đầu là từ Swietenia mahagoni, một loài bản địa khu vực Caribe, được sử dụng quá nhiều tại khu vực này cũng như để xuất khẩu đến mức việc buôn bán sản phẩm gỗ từ nó đã kết thúc trong thập niên 1950. Ngày nay, gần như mọi dạng gỗ dái ngựa đều có nguồn gốc từ loài trong đất liền là Swietenia macrophylla.
Swietenia mahagoni cũng được trồng với mục đích tạo cảnh quan hay lấy bóng mát trong khu vực bản địa của nó và ở miền nam Florida, còn loài có họ hàng gần S. macrophylla thì tại Hawaii và một số quốc gia khác trong vùng nhiệt đới, trong đó có ở Việt Nam.
Quả của Swietenia macrophylla trông giống như treo ngược trên cây. Các chất cô đặc của quả loài cây này được bán như là một loại thuốc thiên nhiên có tác dụng cải thiện tuần hoàn máu cũng như dưỡng da. Người ta cũng cho rằng nó có tác dụng như Viagra trong các vấn đề liên quan tới khả năng tình dục.[cần dẫn nguồn]
Ở một mức độ nào đó có thể có gỗ tương đương là loài xà cừ nguồn gốc châu Phi trong chi Khaya hay các loài trong chi Entandrophragma. Ví dụ gỗ xà cừ được buôn bán với tên thương mại bằng tiếng Anh là African mahogany, nhưng nó không phải mahogany từ các loài trong chi này.
Tất cả các loài dái ngựa của chi Swietenia đều được liệt kê trong danh lục của CITES. Gỗ của Swietenia khi đi qua biên giới cần phải có các giấy tờ do tổ chức này cấp. Các tổ chức môi trường quốc tế như Greenpeace, Friends of the Earth, Rainforest Action Network cũng lưu tâm tới các loài trong chi Swietenia nhằm vạch trần việc buôn lậu gỗ dái ngựa, đáng chú ý nhất là từ Brasil.
Chi Dái ngựa (danh pháp khoa học: Swietenia) là một chi chứa các loài cây thân gỗ trong họ Xoan (Meliaceae). Khu vực bản địa của nó là vùng nhiệt đới Tân thế giới, từ miền nam Florida, Caribe, México và Trung Mỹ kéo dài về phía nam tới Bolivia. Thông thường người ta coi chi này chứa 3 loài tách biệt về mặt địa lý. Chúng là cây thân gỗ kích thước từ trung bình tới lớn, có thể cao tới 20–45 m và đường kính thân cây tới 2 m. Các lá kép lông chim một lần chẵn, dài 10–30 cm, với 3-6 cặp lá chét, không có lá chét tận cùng; mỗi lá chét dài 5–15 cm. Các lá này hoặc sớm rụng hoặc bán thường xanh, rụng trong một khoảng thời gian ngắn trước khi các lá mới xuất hiện. Hoa mọc thành cụm hoa lỏng lẻo, mỗi hoa nhỏ với 5 cánh hoa màu từ trắng tới ánh vàng-lục. Quả là dạng quả nang hình quả lê chứa 5 mảnh vỏ, dài 8–20 cm, chứa nhiều hạt có cánh dài 5–9 cm.
Ba loài được xác định về mặt sinh học không rõ ràng, một phần là do chúng dễ dàng lai ghép với nhau khi mọc cận kề.
Swietenia Jacq., 1760
Синонимы
Свитения (лат. Swietenia) — род лиственных деревьев семейства Мелиевые (Meliaceae), произрастающих во влажных и сухих тропических лесах.
Древесина этих видов носит название махагони и относится к ценным породам. Род Swietenia получил своё название по имени известного австрийского врача и просветителя Герарда ван Свитена.
Лиственные деревья, с многочисленными листьями на ветках. Цветки на нём — двуполые, имеют по пять лепестков. Большое количество семян, оснащённых «крылышками», содержится в небольших коробочках.
В род Swietenia входят шесть видов.[3]
Некоторые наиболее известные виды:
Разработка древесины растений рода Swietenia продолжается уже на протяжении более чем 450 лет. Она незаменима в деревянном зодчестве (активно использовалась при возведении Эскориала в Мадриде), в кораблестроении, изготовлении изысканных мебельных гарнитуров. В результате огромного спроса на древесину махагони его массовая вырубка привела к практическому уничтожению растений этого рода, в особенности в Карибском регионе. Подлинный Куба-махагони является лучшим по качеству (цвет, структура, удобство обработки и пр.) среди других видов дерева махагони и относится к наиболее дорогим и ценным сортам древесины современности.
Свитения (лат. Swietenia) — род лиственных деревьев семейства Мелиевые (Meliaceae), произрастающих во влажных и сухих тропических лесах.
Древесина этих видов носит название махагони и относится к ценным породам. Род Swietenia получил своё название по имени известного австрийского врача и просветителя Герарда ван Свитена.
桃花心木属（学名：Swietenia）是楝科下的一个属，为乔木植物。该属共有7－8种，分布于美洲热带和亚热带地区和西非等地。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
.jpg)
_(5716810213).jpg)
.jpg)
