Hroznatec[1] (Coccoloba) je rod rostlin z čeledi rdesnovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy, nenápadnými pětičetnými květy v hroznovitých květenstvích a bobulovitými plody. Některé druhy mají enormně velké listy. Rod zahrnuje více než 100 druhů a je rozšířen v tropické Americe. Hroznatec obecný je charakteristický druh mořských břehů tropické Ameriky, má jedlé plody a význam v místní medicíně. Je znám též jako mořské víno.
Hroznatce jsou dvoudomé stálezelené (výjimečně krátce opadavé) keře a stromy s přímými nebo poléhavými, tlustými nebo tenkými kmeny, v některých případech i dřevnaté liány. Některé karibské druhy mají zvětšené, hlízovité uzliny stonku. Listy jsou jednoduché, střídavé, tenké nebo tuhé a kožovité, řapíkaté, celokrajné, s kopinatou, okrouhlou nebo až příčně eliptickou čepelí. Žilnatina je zpeřená, sekundární žilnatina je síťnatá nebo nezřetelná. Botka je blanitá nebo kožovitá, často opadavá. Květy jsou jednopohlavné, zvonkovité, s bílým nebo zelenavým, pětičetným, nerozlišeným, na bázi srostlým okvětím. Jsou uspořádány ve vrcholových hroznech, klasech nebo i latách. Někdy se květenství vyvíjejí na vrcholu zkrácených postranních větévek. Samčí květy jsou v rámci květenství nahloučené do 1 až 7 četných svazečků a obsahují většinou 5 tyčinek a zbytky semeníku. Nitky tyčinek jsou na bázi srostlé a přirostlé k okvětí. Samičí květy jsou v květenství jednotlivé. Obsahují 3 volné čnělky zakončené hlavatými bliznami a zakrnělé tyčinky. Okvětí se za plodu zvětšuje a dužnatí. Plodem jsou nažky obalené zdužnatělým okvětím a připomínající bobule. Někdy jsou tyto plody označovány jako nepravé bobule (acrosarcum). Semena jsou hnědá nebo černá, tupě trojhranná.[2][3]
Větévka C. ochreolata s botkou
Detail květu C. ramosissima
Červená květenství druhu C. sintenisii
Plody hroznatce obecného
Rod zahrnuje asi 120[2] až 400[4] druhů (v závislosti na taxonomickém pojetí). Je rozšířen výhradně v tropické Americe od jižní Floridy po Argentinu a na Karibských ostrovech.[4] Největší počet druhů roste v Karibiku a tropické Jižní Americe.[3] Na Floridu zasahují 2 druhy: hroznatec obecný (C. uvifera) a druh C. diversifolia.[5] Hroznatec obecný má rozsáhlý areál od Floridy až po Argentinu. Zdomácněl i na tropických pobřežích jiných kontinentů, zejména v Austrálii, Filipínách a Tchaj-wanu.[6]
V některých zdrojích (např. [7]) je uváděn starý český rodový název hroznovec, který publikoval Jan Svatopluk Presl.[8] Tento název je však již vžitý pro rod Exochorda z čeledi růžovité.[9][10]
Hroznatec obecný je charakteristický pionýrský druh osidlující zejména písčitá mořská pobřeží tropické Ameriky.[2] Je to druh mimořádně odolný vůči suchu a zasolení.[11] Květy jsou opylovány hmyzem, zejména včelami. Dužnaté plody hroznatců jsou šířeny zvířaty (dokonce i leguány) a ptáky.[12][13]
Rod Coccoloba je v rámci čeledi rdesnovité řazen do podčeledi Eriogonoideae. V minulosti byl řazen i do samostatné podčeledi Coccoloboideae. Mezi blízce příbuzné rody náleží Podopterus (podopter) a Neomillspaughia.[14] Taxonomie rodu je dosud neucelená, což se projevuje i ve velkém rozpětí počtu udávaných druhů.
Listy dosud nepopsaného brazilského druhu hroznatce dosahují délky až 2,5 metru a šířky téměř 1,5 metru. Řadí se tak mezi největší celistvé listy na světě. Druh byl poprvé nalezen v roce 1982 v okrese Borba ve státě Amazonas.[15] Hroznatec obecný byl pravděpodobně první americkou rostlinou, kterou při svém přistání spatřil Kryštof Kolumbus.[16]
Některé druhy hroznatců poskytují chutné plody, z nichž se lokálně připravují osvěžující nápoje. Náleží mezi ně zejména C. ascendens, C. diversifolia a C. obovata. Plody hroznatce obecného jsou známy jako mořské víno. Jsou jedlé a mají sladkokyselou, lehce natrpklou chuť. Z červené šťávy vytékající z naříznutého kmene se získává pryskyřičnatá látka, známá jako americké nebo západoindické kino. Používá se k barvení, tříslení a v lidové medicíně při léčení průjmových onemocnění. Dřevo je tvrdé a středně těžké.[17][2][18][19] Kůra, dřevo i kořeny obsahují třísloviny a jsou využívány v místní medicíně zejména k zastavení krvácení a ke snížení horečky.[20] Šťávu z kmene liány C. excelsa aplikují domorodci v Surinamu do uší při zánětech, nadrcená kůra se používá na bodnutí žahavým mravencem.[19]
Hroznatec obecný je pěstován v přímořských oblastech tropů a subtropů jako okrasná a pouliční dřevina. Vysazuje se také ke stabilizaci písčitých půd.[6] Může být pěstován jako pokojová rostlina. Vyžaduje místo na přímém slunci.[21] Ve sklenících botanických zahrad je občas jako kuriozita pěstován hroznatec pýřitý, nápadný mimořádně velkými listy. Hroznatec obecný je vysazen v tropickém skleníku Pražské botanické zahrady v Tróji.[22]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hroznatec ve Wikimedia Commons
Hroznatec (Coccoloba) je rod rostlin z čeledi rdesnovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy, nenápadnými pětičetnými květy v hroznovitých květenstvích a bobulovitými plody. Některé druhy mají enormně velké listy. Rod zahrnuje více než 100 druhů a je rozšířen v tropické Americe. Hroznatec obecný je charakteristický druh mořských břehů tropické Ameriky, má jedlé plody a význam v místní medicíně. Je znám též jako mořské víno.
Coccoloba ist eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Knöterichgewächse (Polygonaceae). Die etwa 120 Arten sind in der Neotropis weitverbreitet.[1] Deutschsprachige Trivialnamen für Arten dieser Gattung sind Meertraubenbaum und Seetraube.
Coccoloba-Arten sind verholzende Pflanzen, die als immergrüne Sträucher, Bäume oder Lianen wachsen.[2]
Die wechselständig angeordneten Laubblätter sind je nach Art sitzend oder gestielt.[2] Die einfachen Blattspreiten sind je nach Art lanzettlich bis rundlich oder elliptisch, seltener eiförmig. Der Blattrand ist ganz und am Blattstiele ist eine abfallende Ochrea vorhanden.
Viele Blüten stehen in endständigen, oft überhängenden, traubigen Blütenständen zusammen. Die Blüten sind einzeln oder in kleineren Gruppen an der Rhachis, sie sind gestielt und besitzen eine Ochrea.
Coccoloba-Arten sind zweihäusig getrenntgeschlechtig (diözisch).[3] Es gibt funktional männliche und weibliche Blüten, selten auch noch zwittrige (Coccoloba cereifera). Die Blütenhülle ist weiß oder grün-weiß bis rötlich und glockenförmig verwachsen, mit kürzeren Zipfeln, Lappen. Es sind fünf Tepalen vorhanden. In den männlichen Blüten sind acht Staubblätter vorhanden, die an der Basis verwachsen sind, ein Stempel ist noch rudimentär vorhanden. In den weiblichen Blüten ist ein mittel- bis oberständiger, teils kurz gestielter Fruchtknoten mit drei Griffeln vorhanden, Staubblätter sind rudimentär vorhanden.
Als Früchte werden braune bis schwarze, einsamige Achänen umgeben von einer oft bunten, fleischigen Blütenhülle (Scheinfrucht) gebildet.
Die Chromosomengrundzahl beträgt x = 11.[1]
Die Gattung Coccoloba wurde 1756 durch den irischen Botaniker Patrick Browne in The Civil and Natural History of Jamaica in Three Parts, Seite 209–210 aufgestellt, dort mit der Bezeichnung Coccolobis.[4][1] Der Gattungsname Coccoloba P.Browne ist gegenüber Coccolobis (Melbourne ICN Art. 14.11 & App. III) und Guaiabara Mill. nom. rej. (Melbourne ICN Art. 14.4 & App. III) konserviert. Ein weiteres Synonym für Coccoloba P.Browne ist Campderia Benth.[5]
Die Gattung Coccoloba ist in der Neotropis in den subtropischen bis meist tropischen Gebieten von den südlichen USA über Mexiko und Zentral- bis Südamerika, einschließlich der karibischen Inseln weitverbreitet.[1]
Es gibt 120[1] bis 177 Coccoloba-Arten:[5][6]
Coccoloba uvifera ist am häufigsten in Kultur. Die Früchte von Coccoloba uvifera sind essbar; sie werden unter anderem zu Marmelade und Wein verarbeitet.[7] Das geäderte Holz von Coccoloba uvifera ist hart, schwer, hat eine schöne rote Farbe und wird unter anderem zu Möbeln verarbeitet.
Coccoloba ist eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Knöterichgewächse (Polygonaceae). Die etwa 120 Arten sind in der Neotropis weitverbreitet. Deutschsprachige Trivialnamen für Arten dieser Gattung sind Meertraubenbaum und Seetraube.
Coccoloba is a genus of about 120–150 species of flowering plants in the family Polygonaceae,[1] which is native to the Neotropics. There is no overall English name for the genus, although many of the individual species have widely used common names.
The genus is native to tropical and subtropical regions of the Americas, in South America, the Caribbean and Central America, with two species extending into Florida.[2][3]
The species are shrubs and trees, and lianas, mostly evergreen. The leaves are alternate, often large (to very large in some species; up to 2.5m (8 feet) long in C. gigantifolia),[4] with the leaves on juvenile plants often larger and of different shape to those of mature plants. The flowers are produced in spikes. The fruit is a three-angled achene, surrounded by an often brightly coloured fleshy perianth, edible in some species, though often astringent.[2][3] Species in the genus have been characterized as dioecious,[5] but this is unclear.[6] Trioecy has been documented in C. cereifera.[7]
The species Coccoloba cereifera is notable for being restricted to an area of only some 26 square km on a single low peak near Serra do Cipó National Park, in the Brazilian state of Minas Gerais.[14]
One species, Coccoloba uvifera (Seagrape) is commonly cultivated for its edible fruit, and the genus name is sometimes used to denote this species.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_How._-_Flickr_-_Alex_Popovkin,_Bahia,_Brazil_(10).jpg)
.jpg)
_How._-_Flickr_-_Alex_Popovkin,_Bahia,_Brazil_(10).jpg)
{{cite journal}}: Cite journal requires |journal= (help) Coccoloba is a genus of about 120–150 species of flowering plants in the family Polygonaceae, which is native to the Neotropics. There is no overall English name for the genus, although many of the individual species have widely used common names.
Kokolobo [1] (Coccoloba el poligonacoj) estas genro de tropikamerikaj arboj el la planta familio poligonacoj, el kiuj la konata specio (C. uvifera) havas manĝeblajn ŝajnfruktojn, kiuj konsistas el triangulecaj nuksoj ĉirkaŭitaj de ŝvelintaj, sukoplenaj receptaklo kaj kaliko kaj kiuj havas agrablan acidetan guston.
Kokolobo (Coccoloba el poligonacoj) estas genro de tropikamerikaj arboj el la planta familio poligonacoj, el kiuj la konata specio (C. uvifera) havas manĝeblajn ŝajnfruktojn, kiuj konsistas el triangulecaj nuksoj ĉirkaŭitaj de ŝvelintaj, sukoplenaj receptaklo kaj kaliko kaj kiuj havas agrablan acidetan guston.
Coccoloba es un género de cerca de 120–150 especies de plantas fanerógamas en la familia Polygonaceae. El género es nativo de regiones tropicales y subtropicales de Sudamérica, Antillas y Centroamérica y dos especies en Florida.[1][2][3]
Sus especies son arbustos y árboles, mayormente siempreverdes. Hojas alternas, con frecuencia grandes (a muy grandes en algunas especies), y en plantas juveniles con diferentes formas y tamaños que en las plantas adultas. Flores en espigas. Fruto aquenio triangulado, envuelto por un carnoso y brillante perianto, comestible en algunas especies, aunque por lo general astringente.[1][2]
El género incluye varias especies con micorrizas; por ej., Coccoloba uvifera que aparentemente se asocia con al menos las siguientes familias de macrofungi: Amanitaceae, Russulaceae y Boletaceae. La especie Coccoloba cereifera es notable por estar restringida a un área de apenas 26 km², en un solo cerrito (Cerra do Cipó) en el estado brasileño de Minas Gerais.[1]
Una especie, Coccoloba uvifera se cultiva comúnmente por su fruta comestible.
Coccoloba es un género de cerca de 120–150 especies de plantas fanerógamas en la familia Polygonaceae. El género es nativo de regiones tropicales y subtropicales de Sudamérica, Antillas y Centroamérica y dos especies en Florida.
Norsunkorvat (Coccoloba) on kasvisuku, joka kuuluu tatarkasvien (Polygonaceae) heimoon. Siihen sisältyy muun muassa huonekasvina kasvatettu norsunkorva (Coccoloba uvifera).[1]
Norsunkorvat (Coccoloba) on kasvisuku, joka kuuluu tatarkasvien (Polygonaceae) heimoon. Siihen sisältyy muun muassa huonekasvina kasvatettu norsunkorva (Coccoloba uvifera).
Coccoloba est un genre de plantes de la famille des Polygonaceae, originaire des Antilles et d'Amérique du Sud.
Coccoloba est un genre de plantes de la famille des Polygonaceae, originaire des Antilles et d'Amérique du Sud.
Coccoloba è un genere di piante della famiglia delle Poligonacee, a cui appartengono svariate specie native dell'America tropicale e delle Antille.
Le piante del genere Coccoloba sono molto di uso ornamentale, per via delle foglie coriacee, dei piccoli fiori e dei frutti a bacca, che sono commestibili.
Il legno di Coccoloba uvifera fornisce una sostanza nota come Kino della Giamaica, dalle notevoli proprietà astringenti.
Coccoloba è un genere di piante della famiglia delle Poligonacee, a cui appartengono svariate specie native dell'America tropicale e delle Antille.
Multimedia w Wikimedia Commons Kokkoloba (Coccoloba) – rodzaj roślin z rodziny rdestowatych (Polygonaceae). Według The Plant List obejmuje ponad 170 gatunków[4]. Rośliny te występują w południowej części Ameryki Północnej (w Stanach Zjednoczonych dwa gatunki) oraz w Ameryce Południowej. Owoce kokkoloby gronowej[5] są spożywane na surowo oraz wykorzystywane do wyrobu galaretek i win. Ten gatunek oraz Coccoloba diversifolia jest uprawiany jako roślina ozdobna z powodu zimozielonych liści i efektownych gron z kwiatami i owocami[6].
Jeden z rodzajów podrodziny Eriogonoideae w obrębie rdestowatych (Polygonaceae Juss.)[3].
Kokkoloba (Coccoloba) – rodzaj roślin z rodziny rdestowatych (Polygonaceae). Według The Plant List obejmuje ponad 170 gatunków. Rośliny te występują w południowej części Ameryki Północnej (w Stanach Zjednoczonych dwa gatunki) oraz w Ameryce Południowej. Owoce kokkoloby gronowej są spożywane na surowo oraz wykorzystywane do wyrobu galaretek i win. Ten gatunek oraz Coccoloba diversifolia jest uprawiany jako roślina ozdobna z powodu zimozielonych liści i efektownych gron z kwiatami i owocami.
Coccoloba P.Browne é um género da família Polygonaceae, com cerca de 120–150 espécies de fanerógamas, na sua maior parte árvores de médio porte. O género é nativo das regiões tropicais e subtropicais da América do Sul, Antilhas e América Central, mas com duas espécies na Flórida.[1][2]
As espécies incluídas no género são arbustos e árvores, maioritariamente perenifólias.
As folhas são alternas, com frequência grandes (muito grandes em algumas espécies), apresentando folhas nas plantas juvenis com formas e dimensões diferentes das correspondentes plantas adultas.
O fruto é um aquénio triangulado, envolto por um perianto carnoso e brillante, comestível em algumas espécies, embora em geral seja adstringente.[1][2]
Entre outras, o género inclui as seguintes espécies:[3][4][5]
O género inclui várias espécies que mantém ectomicorrizas, entre as quais C. uvifera, em associação com fungos pertencentes pelo menos às famílias macrofúngicas Amanitaceae, Russulaceae e Boletaceae.
A espécie Coccoloba cereifera é notável por ter a sua distribuição natural restrita a uma área de apenas 26 km2 numa colina do Parque Nacional da Serra do Cipó, no estado de Minas Gerais.[6]
A espécie Coccoloba uvifera é cultivada pelos seus frutos comestíveis.
Coccoloba P.Browne é um género da família Polygonaceae, com cerca de 120–150 espécies de fanerógamas, na sua maior parte árvores de médio porte. O género é nativo das regiões tropicais e subtropicais da América do Sul, Antilhas e América Central, mas com duas espécies na Flórida.
Coccoloba P.Browne
Синонимы
Кокколоба (лат. Coccoloba) — род вечнозелёных деревьев, кустарников и лиан семейства Гречишные (Polygonaceae).
Вечнозеленые невысокие деревья, кустарники и лианы. Листья очередные, сидячие или черешковые, округлые, сердцевидные и овальные остроконечные, цельнокрайние, плотные или кожистые, до 20 см в длину. Цветки собраны в верхушечные кисти или в колосья. Тычинок 6—8. Размножение семенами и черенками.
Распространены в тропиках обеих Америк.
Некоторые виды используются как декоративное комнатное растение.
По информации базы данных The Plant List, род включает 177 видов[2]:
Это заготовка статьи по ботанике. Вы можете помочь проекту, дополнив её. Кокколоба (лат. Coccoloba) — род вечнозелёных деревьев, кустарников и лиан семейства Гречишные (Polygonaceae).
海葡萄屬（Coccoloba）是蓼科下的一屬有花植物，其下約有120-150個物種。它們生長在美洲的熱帶及亞熱帶地區，如南美洲、加勒比海及中美洲，另有兩個物種在美國佛羅里達州。[1][2]
海葡萄屬都是灌木或小樹，大部份都是常綠植物。葉子互生，一般都是大葉，幼生時的葉子更大，成熟後的葉子往往會呈不同形狀。花朵呈穗狀。果實是三角的胞果，被鮮艷的花被所包裹，一些品種的果實是可以食用的，不過大多具有澀味。[1][2]
海葡萄屬包含了幾種菌根品種，如海葡萄會連同鵝膏菌科、紅菇科及牛肝菌科。C. cereifera則只生長在巴西米納斯吉拉斯一個山丘的26平方公里內。[6]
海葡萄屬下的海葡萄一般會被栽培作為食物。
_How._-_Flickr_-_Alex_Popovkin,_Bahia,_Brazil_(14).jpg)
.gif)
.jpg)
.jpg)
|url=值 (帮助)存档于2008-05-04）. 