Skřípinka (Blysmus Link.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Někteří autoři řadili (hlavně v dávnější minulosti) druhy rodu skřípinka (Blysmus) do rodu skřípina v nejširším pojetí (Scirpus s.latissimo.) nebo byly řazeny do rodu šášina (Schoenus). V současnosti však většina autorů tato pojetí už nezastává.
Jedná se o vytrvalé trsnaté nebo netrsnaté byliny, s plazivými oddenky. Jsou jednodomé, převážně s oboupohlavnými květy, nejvyšší květ v klásku někdy bývá samičí. Lodyhy jsou trojhranné až téměř oblé. Listy jsou většinou jen na bázi a v dolní části lodyhy, jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele jsou čárkovité, se souběžnou žilnatinou. Květy jsou v květenstvích, v kláscích. Klásky skládají dvouřadý (často smáčklý) vrcholový klas. V květenství jsou listeny, dolní je nejdelší. Květy vyrůstají z paždí plev. Okvětí je přeměněno v 4-7 štětinek, které jsou nazpět obrácenými chloupky drsné, někdy jsou zakrnělé. Tyčinky jsou 2-3, jsou volné. Gyneceum je složeno většinou ze 2 plodolistů, je synkarpní, blizny většinou 2, semeník je svrchní. Plodem je čočkovitá nažka.
Jsou známy asi 2-3 druhy, které jsou rozšířeny hlavně v Evropa a Asii.
V ČR roste jediný druh, skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus). Jedná se o silně ohrožený druh (C2), rostoucí nyní už dost vzácně na slatinných prameništích a zamokřených cestách.
Květena ČR: 8 nebo 9 díl
Skřípinka (Blysmus Link.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Někteří autoři řadili (hlavně v dávnější minulosti) druhy rodu skřípinka (Blysmus) do rodu skřípina v nejširším pojetí (Scirpus s.latissimo.) nebo byly řazeny do rodu šášina (Schoenus). V současnosti však většina autorů tato pojetí už nezastává.
Die Quellbinsen (Blysmus, Einzahl: Quellbinse) sind eine Pflanzengattung, die zur Familie der Sauergrasgewächse (Cyperaceae) gehört. Sie wurden früher auch in die größere Gattung der Simsen (Scirpus) gestellt.
Die Quellbinsen sind ausdauernde Pflanzen mit beblättertem Stängel und einem endständigen Blütenstand, der aus sitzenden Ährchen besteht, die in zwei Zeilen angeordnet sind. Die Ährchen sind mehrblütig, ihre Spelzen sind spiralig angeordnet. Die Blüte besitzt 3 Staubblätter und 2 Narben. Die Früchte sind linsenähnliche Nüsschen.
In dieser Gattung sind vier Arten bekannt: [1]:
Die Quellbinsen (Blysmus, Einzahl: Quellbinse) sind eine Pflanzengattung, die zur Familie der Sauergrasgewächse (Cyperaceae) gehört. Sie wurden früher auch in die größere Gattung der Simsen (Scirpus) gestellt.
Blysmus is a genus of sedges of the family Cyperaceae, found in temperate regions across the Northern Hemisphere.
Species currently accepted by The Plant List[2] are as follows:
Blysmus is a genus of sedges of the family Cyperaceae, found in temperate regions across the Northern Hemisphere.
Blysmus es un género de plantas herbáceas de la familia Cyperaceae. Comprende 10 especies descritas y de estas, solo 2 aceptadas.[1]
Son plantas perennes, que alcanzan un tamaño de hasta 45 cm de altura. Rizoma rastrero. Tallos casi cilíndricos o trígonos. Hojas subbasales, hasta igualar el tallo. La inflorescencia es una espiga múltiple dísticas con 03-18 espigas, las brácteas más bajad con frecuencia como la hoja. Espigas con 3-10 glumas dispuestas en espiral. Flores bisexuales o apicales a menudo unisexuales y femeninas; perianto con cerdas o reducido; estambres 2-3; estigmas 2. Nuez de 2-4,5 mm, lenticular.[2]
El género fue descrito por Panz. ex Schult. y publicado en Mantissa 2: 41. 1824.[2] La especie tipo es: Blysmus compressus (L.) Panz. ex Link
A continuación se brinda un listado de las especies del género Blysmus aceptadas hasta febrero de 2014, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
Blysmus es un género de plantas herbáceas de la familia Cyperaceae. Comprende 10 especies descritas y de estas, solo 2 aceptadas.
Soonerohi (Blysmus) on lõikheinaliste sugukonda arvatud taimeperekond.
Eestis kasvab kaks sellesse perekonda kuuluvat pärismaiset liiki:
Ruskokaislat (Blysmus) on sarakasvien (Cyperaceae) heimoon kuuluva pieni kasvisuku. Sukuun kuuluu neljä lajia[1]. Näistä lajeista Suomessa ja Ruotsissa tavataan kahta, ruskokaislaa (Blysmus rufus) ja litteäkaislaa (Blysmus compressus).
Ruskokaislat ovat monivuotisia ja matalakasvuisia sarakasveja, joilla on suikertava juurakko. Ruskokaislojen varret ovat hieman litistyneitä, melkein pyöreitä, ja niiden alaosassa on lehtiä. Ruskokaislojen kukinto on monitähkäinen tähkistö, jonka tähkät ovat munanmuotoisia sekä monikukkaisia. Kukat ovat kaksineuvoisia ja emit kaksiluottisia. Tähkäsuomut ovat tumman- tai vaaleanruskeita, terävä- tai tylppäkärkisiä.[2]
Ruskokaislat (Blysmus) on sarakasvien (Cyperaceae) heimoon kuuluva pieni kasvisuku. Sukuun kuuluu neljä lajia. Näistä lajeista Suomessa ja Ruotsissa tavataan kahta, ruskokaislaa (Blysmus rufus) ja litteäkaislaa (Blysmus compressus).
Ruskokaislat ovat monivuotisia ja matalakasvuisia sarakasveja, joilla on suikertava juurakko. Ruskokaislojen varret ovat hieman litistyneitä, melkein pyöreitä, ja niiden alaosassa on lehtiä. Ruskokaislojen kukinto on monitähkäinen tähkistö, jonka tähkät ovat munanmuotoisia sekä monikukkaisia. Kukat ovat kaksineuvoisia ja emit kaksiluottisia. Tähkäsuomut ovat tumman- tai vaaleanruskeita, terävä- tai tylppäkärkisiä.
Blysmus est un genre de plantes herbacées de la famille des Cyperaceae.
Trois espèce sont reconnues par The Plant List[2] :
Blysmus est un genre de plantes herbacées de la famille des Cyperaceae.
Trešnica (lat. Blysmus), manji biljni rod iz porodice šiljovki, dio reda travolike. Tri su priznate vrste koje rastu po Euroaziji i Sjevernoj Americi. U Hrvatskoj na Velebitu raste B. compressus, poznata kao stisnuta trešnica [1]
Trešnica (lat. Blysmus), manji biljni rod iz porodice šiljovki, dio reda travolike. Tri su priznate vrste koje rastu po Euroaziji i Sjevernoj Americi. U Hrvatskoj na Velebitu raste B. compressus, poznata kao stisnuta trešnica
Rězanka[1][2][3] (Blysmus) je ród ze swójby cachorowych rostlinow (Cyperaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Jeli sy jedyn z mjenowanych njedostatkow skorigował(a), wotstroń prošu potrjecheny parameter předłohi {{Předźěłuj}}
. Podrobnosće namakaš w dokumentaciji.
Rězanka (Blysmus) je ród ze swójby cachorowych rostlinow (Cyperaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
čerwjena rězanka (Blysmus rufus) stłóčena rězanka (Blysmus compressus)Viksvenis (Blysmus) – viksvuolinių (Cyperaceae) šeimos augalų gentis, kuriai priklauso daugiamečiai žoliniai augalai. Žiedyną sudaro į negausią varputę sutelkti žiedai. Varputės išauga stiebo viršūnėje. Auga druskingose vietose.
Lietuvoje auga dvi rūšys:
Ostrzew (Blysmus Panz. ex Schult.) – rodzaj roślin z rodziny ciborowatych. Należą do niego cztery gatunki spotykane na obszarze od północnej Afryki, poprzez Europę, Azję po Amerykę Północną[3]. Dwa gatunki z tego rodzaju rosną w Polsce: ostrzew spłaszczony (Blysmus compressus) i ostrzew rudy (Blysmus rufus)[4].
Blysmopsis Oteng-Yeb.
Rodzaj należy do rodziny ciborowatych (Cyperaceae) z rzędu wiechlinowców (Poales) stanowiącego jeden z kladów jednoliściennych (monocots)[1]. W obrębie rodziny należy do plemienia Dulichieae w obrębie podrodziny Cyperoideae[6].
Ostrzew (Blysmus Panz. ex Schult.) – rodzaj roślin z rodziny ciborowatych. Należą do niego cztery gatunki spotykane na obszarze od północnej Afryki, poprzez Europę, Azję po Amerykę Północną. Dwa gatunki z tego rodzaju rosną w Polsce: ostrzew spłaszczony (Blysmus compressus) i ostrzew rudy (Blysmus rufus).
Blysmus Panz. ex Schult. é um género botânico pertencente à família Cyperaceae[1].
Plattsävssläktet (Blysmus) är fleråriga, lågväxta halvgräs med krypande jordstam. Stråna är trinda eller något plattade och bladiga nedtill. Bladen är plattade eller trinda med inrullad bladkant. Axsamlingen är toppställd och plattad, med ax i två rader. Axen är mångblommiga och äggformade. Axfjällen är ljus- eller mörkbruna och spetsiga eller trubbiga. Blomman är tvåkönad; kalkborst tre till sex, ibland tidigt avfallande. Tre ståndare, ett stift med tvåä märken. Nöten är plattad, med kvarsittande stift, omgiven av tre till sex kalkborst, eller utan kalkborst. Kromosomtal: 2n=40 (rödsäv), 2n=44 (plattsäv).
Släktet har tre arter, men bara två arter förekommer i Sverige plattsäv (B. compressus) och rödsäv (B. rufus).
Släktnamnet Blysmus kommer av grekiskans blysma (översvämning).
Plattsävssläktet (Blysmus) är fleråriga, lågväxta halvgräs med krypande jordstam. Stråna är trinda eller något plattade och bladiga nedtill. Bladen är plattade eller trinda med inrullad bladkant. Axsamlingen är toppställd och plattad, med ax i två rader. Axen är mångblommiga och äggformade. Axfjällen är ljus- eller mörkbruna och spetsiga eller trubbiga. Blomman är tvåkönad; kalkborst tre till sex, ibland tidigt avfallande. Tre ståndare, ett stift med tvåä märken. Nöten är plattad, med kvarsittande stift, omgiven av tre till sex kalkborst, eller utan kalkborst. Kromosomtal: 2n=40 (rödsäv), 2n=44 (plattsäv).
Släktet har tre arter, men bara två arter förekommer i Sverige plattsäv (B. compressus) och rödsäv (B. rufus).
Släktnamnet Blysmus kommer av grekiskans blysma (översvämning).
Blysmus Panz. ex Schult. (1824), nom. cons.
СинонимыПоточник, или Блисмус (лат. Blysmus) — род многолетних травянистых растений семейства Осоковые (Cyperaceae).
Многолетние травянистые растения. Корневища ползучие, длинные. Стебли простые, трёхгранные. Листья линейные, плоские или вдоль завёрнутые.
Общее соцветие — верхушечный, двурядный, простой или сложный колос. Цветки обоеполые, по 3—10(12) в тёмнобуром колоске. Околоцветник отсутствует или из 3—6(7) щетинок. Тычинок 3. Завязь верхняя, одногнёздная; рылец 2, ресничатые. Плод — двугранный, плоско-выпуклый орешек.
Род Поточник по данным Королевских ботанических садов Кью включает 4 вида[2]:
Поточник, или Блисмус (лат. Blysmus) — род многолетних травянистых растений семейства Осоковые (Cyperaceae).