Planhigyn blodeuol sy'n frodorol o Hemisffer y De yw Clarcia sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Onagraceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Clarkia unguiculata a'r enw Saesneg yw Clarkia.[1]
Fe'i ceir yn rhannau deheuol Hamisffer y De: o'r Isartig i rannau deheuol Affrica, De America ac Awstralia. Mae'n perthyn yn agos i'r olewyddan, yr onnen, jasmin, a'r leilac.[2] Mae'r dail wedi'u gosod bob yn ail.
Planhigyn blodeuol sy'n frodorol o Hemisffer y De yw Clarcia sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Onagraceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Clarkia unguiculata a'r enw Saesneg yw Clarkia.
Fe'i ceir yn rhannau deheuol Hamisffer y De: o'r Isartig i rannau deheuol Affrica, De America ac Awstralia. Mae'n perthyn yn agos i'r olewyddan, yr onnen, jasmin, a'r leilac. Mae'r dail wedi'u gosod bob yn ail.
Lokanka lepá (Clarkia unguiculata) je středně vysoká letnička vyznačující se atraktivními květy v pastelově červených barvách mnoha odstínů. Je součásti širokého rodu lokanka, jehož některé druhy se pro líbivé květy, dlouhou dobou kvetení a nenáročnost pěstují jako okrasné květiny.
Druh pochází ze Severní Ameriky, z centrální a jižní Kalifornie, kde roste od pacifického pobřeží až do podhůří Sierra Nevady, vyskytuje do nadmořské výšky až 1500 m. Ze své domoviny byl postupně rozšířen po velkém území Severní Ameriky a kolem roku 1835 zaveden i do okrasného zahradnictví v Evropě.
V České republice se ve volné přírodě objevují zplanělé rostliny jen velmi řídce, pravděpodobně unikly ze zahrádek od drobných pěstitelů nebo z parkové výsadby. Výskyt na stejném stanovišti však nemívá dlouholeté trvání a nehrozí nebezpečí invazního rozšíření.[1][2]
Rostlina původem ze širokých prérijních plání nebo světlých dubových či borových lesů potřebuje kyprou, propustnou, živinami dobře zásobenou, mírně kyselou neb slabě zásaditou půdu na plném slunci nebo v mírném polostínu. Na vodu, vyjma období klíčení, není náročná, ve stínu a v těžké, jílovité půdě špatně roste a nekvete. Není odolná vůči chladu, nesnáší teplotu pod +10 °C a s příchodem podzimu usychá.[3][4]
Jednoletá, s květenstvím asi 40 až 60 cm vysoká bylina s přímou lodyhou, která je křehká, jednoduchá nebo jen chudě větvená. Lodyha bývá červenavě naběhlá je porostlá střídavými, krátce řapíkatými listy se šedozelenými, 2 až 5 cm dlouhými, vejčitými či kopinatými čepelemi, které jsou po obvodě zoubkované a na vrcholu tupě špičaté. Výše na lodyze jsou listy nahrazeny obdobnými listeny.
Květenství na koncích květných lodyh je vytvořeno do hroznu uspořádanými nevonnými květy velkými asi 4 cm, ty jsou pravidelné, čtyřčetné a oboupohlavné. Květ se zvonkovitou češulí má kališní lístky vespod srostlé, dlouhé okolo 13 mm a silně chlupaté. ]]Koruna (botanika)|Korunu]] tvoří lístky vějířovitého tvaru, jsou velké 10 až 25 mm, nehet mají dlouhý do poloviny délky a po okrají jsou pilovité nebo zkadeřené, mívají barvu od losové přes tmavě červenou až po téměř fialovou. Tyčinek s dlouhými, zvlněnými nitkami je osm ve dvou kruzích, vnější mají prašníky červené a vnitřní žluté. Ze čtyřdílného semeníku ční nad prašníky dlouhá čnělka s laločnatou růžově-bílou bliznou. Květy jsou opylovány hmyzem, převážně včelami. Podle dlouhého nehtu korunních lístků dostala rostlina své vědecké druhové jméno, latinsky "unguiculus" značí "nehet". Ploidie druhu je 2n = 18. Plody jsou přímé nebo zakřivené, 15 až 30 mm dlouhé chlupaté tobolky, které se otvírají poměrně neochotně.[1][3][4][5][6]
Lokanka lepá se rozmnožuje výhradně semeny, která se vysévají v dubnu a po vzklíčení přetrhávají. Pro urychlení kvetení je lze již dříve sít do skleníku a sazeničky v květnu vysázet na záhon. Kvetou od června do září, prvá semena dozrávají v srpnu. Pro větší počet květů je možno mladé rostlinky zaštípnout a tím podpořit větvení lodyh.
Prodávaná semena většinou nepocházejí z původního druhu lokanky lepé, ale jsou to šlechtěné kultivary. Byly u nich obvykle docíleny sytější barvy, delší doba kvetení nebo zdvojené či dokonce ztrojené korunní lístky.[1][6]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lokanka lepá ve Wikimedia Commons
Lokanka lepá (Clarkia unguiculata) je středně vysoká letnička vyznačující se atraktivními květy v pastelově červených barvách mnoha odstínů. Je součásti širokého rodu lokanka, jehož některé druhy se pro líbivé květy, dlouhou dobou kvetení a nenáročnost pěstují jako okrasné květiny.
Clarkia unguiculata is a species of wildflower known by the common name elegant clarkia or mountain garland.[3] This plant is endemic to California, where it is found in many woodland habitats. Specifically it is common on the forest floor of many oak woodlands, along with typical understory wildflowers that include Calochortus luteus, Cynoglossum grande and Delphinium variegatum.[4] C. unguiculata presents a spindly, hairless, waxy stem not exceeding a meter in height and bears occasional narrow leaves. The showy flowers have hairy, fused sepals forming a cup beneath the corolla, and four petals each one to 2.5 centimeters long.[5] The paddle-like petals are a shade of pink to reddish to purple and are slender and diamond-shaped or triangular. There are eight long stamens, the outer four of which have large red anthers. The stigma protrudes from the flower and can be quite large. Flowers of the genus Clarkia are primarily pollinated by specialist bees found in their native habitat [6] "Clarkias independently developed self-pollination in 12 lineages."[7]
Clarkia unguiculata is a species of wildflower known by the common name elegant clarkia or mountain garland. This plant is endemic to California, where it is found in many woodland habitats. Specifically it is common on the forest floor of many oak woodlands, along with typical understory wildflowers that include Calochortus luteus, Cynoglossum grande and Delphinium variegatum. C. unguiculata presents a spindly, hairless, waxy stem not exceeding a meter in height and bears occasional narrow leaves. The showy flowers have hairy, fused sepals forming a cup beneath the corolla, and four petals each one to 2.5 centimeters long. The paddle-like petals are a shade of pink to reddish to purple and are slender and diamond-shaped or triangular. There are eight long stamens, the outer four of which have large red anthers. The stigma protrudes from the flower and can be quite large. Flowers of the genus Clarkia are primarily pollinated by specialist bees found in their native habitat "Clarkias independently developed self-pollination in 12 lineages."
Clarkia unguiculata est une des espèces de fleurs sauvages, de la famille des Onagracées, connues sous les noms vernaculaires de Clarkia élégant (Clarkia elegans) ou Garland de montagne. C'est une plante endémique de la Californie, où on peut la trouver dans de nombreux sous-bois . Plus précisément, elle est répandue dans des forêts de chênes, avec d'autres fleurs sauvages typiques de ces sous-bois incluant Calochortus luteus, Cynoglossum grande et Delphinium variegatum[2]. C. unguiculata présente une tige grêle, glabre et cireuse n'excédant pas un mètre de haut et porte d'occasionnelles feuilles étroites. Les fleurs voyantes sont poilues, à sépales soudés formant une tasse sous la corolle, et quatre pétales de 1 à 2,5 cm de long[3]. Les pétales cordiformes sont d'une nuance de rose, rouge à violet et sont minces et en forme de losange ou triangulaires. Il y a huit longues étamines, et à l'extérieur quatre gros anthères rouges. Les stigmates dépassent de la fleur, et peuvent être assez grands. Les fleurs du genre Clarkia sont principalement pollinisées par des abeilles présentes dans leur habitat naturel[4]. Mais, indépendamment, les Clarkias pratiquent aussi l'auto-pollinisation."[5].
C'est une fleur annuelle très prisée pour sa floraison printanière rapide et abondante. C'est pour cette raison qu'on la qualifie comme étant une plante pour les jardiniers débutants par excellence.
Clarkia elegans
Clarkia unguiculata est une des espèces de fleurs sauvages, de la famille des Onagracées, connues sous les noms vernaculaires de Clarkia élégant (Clarkia elegans) ou Garland de montagne. C'est une plante endémique de la Californie, où on peut la trouver dans de nombreux sous-bois . Plus précisément, elle est répandue dans des forêts de chênes, avec d'autres fleurs sauvages typiques de ces sous-bois incluant Calochortus luteus, Cynoglossum grande et Delphinium variegatum. C. unguiculata présente une tige grêle, glabre et cireuse n'excédant pas un mètre de haut et porte d'occasionnelles feuilles étroites. Les fleurs voyantes sont poilues, à sépales soudés formant une tasse sous la corolle, et quatre pétales de 1 à 2,5 cm de long. Les pétales cordiformes sont d'une nuance de rose, rouge à violet et sont minces et en forme de losange ou triangulaires. Il y a huit longues étamines, et à l'extérieur quatre gros anthères rouges. Les stigmates dépassent de la fleur, et peuvent être assez grands. Les fleurs du genre Clarkia sont principalement pollinisées par des abeilles présentes dans leur habitat naturel. Mais, indépendamment, les Clarkias pratiquent aussi l'auto-pollinisation.".
C'est une fleur annuelle très prisée pour sa floraison printanière rapide et abondante. C'est pour cette raison qu'on la qualifie comme étant une plante pour les jardiniers débutants par excellence.
Mandlowa róža (Clarkia unguiculata) je rostlina ze swójby rěpnicowych rostlinow (Onagraceae).
Mandlowa róža (Clarkia unguiculata) je rostlina ze swójby rěpnicowych rostlinow (Onagraceae).
Klarkia wytworna (Clarkia unguiculata Lindl.) – gatunek rośliny z rodziny wiesiołkowatych (Onagraceae). Pochodzi z Kalifornii w Ameryce Północnej[2].
Klarkia wytworna (Clarkia unguiculata Lindl.) – gatunek rośliny z rodziny wiesiołkowatych (Onagraceae). Pochodzi z Kalifornii w Ameryce Północnej.
Clarkia unguiculata là một loài thực vật có hoa trong họ Anh thảo chiều. Loài này được Lindl. mô tả khoa học đầu tiên năm 1837.[1]
_flower.JPG)
_plant.JPG)
Bài viết về họ Anh thảo chiều này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Clarkia unguiculata là một loài thực vật có hoa trong họ Anh thảo chiều. Loài này được Lindl. mô tả khoa học đầu tiên năm 1837.
Clarkia unguiculata Lindl., 1837
Кла́ркия изя́щная, или ноготко́вая (лат. Clárkia unguiculáta, ранее — Clarkia élegans), — вид однолетних растений, относящийся к роду Кларкия (Clarkia) семейства Кипрейные (Onagraceae).
Популярное декоративное растение, в природе известное в Калифорнии.
Однолетнее травянистое растение с простым или разветвлённым голым стеблем 20—80 см высотой, с сизоватыми тонами. Листья также нередко сизоватые, часто с красноватым оттенком, сидячие или на крылатых черешках до 7 мм длиной; сама пластинка 2—5 см длиной, ланцетная до ланцетно-яйцевидной, с острой верхушкой, цельная или с редкими зубцами по краю.
Соцветие рыхлое, кистевидное, опушённое, с железистыми волосками. Чашелистики плоские, широколинейные. Лепестки венчика свободные, розовые до сиреневых, 1—2 см длиной, с чётко выделяющимися ноготком и отгибом; ноготок узкий, цельный, отгиб дельтовидно-ромбовидный, примерно равен ноготку по длине, в основании часто с тёмным пятном. Тычинки в числе восьми, неравные, в основании с красноватой чешуйкой; пыльники длинных тычинок ярко-красные, у коротких тычинок — часто белые. Лопасти рыльца закруглённые, до 1,5 мм длиной.
Коробочка обычно изогнутая, 1—2,5 см длиной и около 2 мм толщиной, покрытая простыми и железистыми волосками. Семена коричневые, опушённые, около 1 мм длиной.
Эндемик Калифорнии. Весьма обычное растение в регионе Береговых хребтов и предгорий Сьерра-Невады. Северная граница ареала — округа Мендосино и Шаста, южная — Сан-Луис-Обиспо и Керн (горы Сан-Гейбриел).
Популярное декоративное растение. Введено в культуру в Великобритании в 1832 году из семян, собранных Дэвидом Дугласом.
Кла́ркия изя́щная, или ноготко́вая (лат. Clárkia unguiculáta, ранее — Clarkia élegans), — вид однолетних растений, относящийся к роду Кларкия (Clarkia) семейства Кипрейные (Onagraceae).
Популярное декоративное растение, в природе известное в Калифорнии.
_flower.JPG)
