Vrabečnice roční (Thymelaea passerina) je nenápadná plevelná bylina, jediný druh rodu vrabečnice který se vyskytuje v přírodě České republiky.[2]
Vyskytuje od evropského i afrického mediteránu přes jižní a střední Evropu, jižní Rusko, Malou Asii a Blízký východ až po Střední Asii. Byla zavlečena i do Severní Ameriky. V Česku roste především v Čechách ve středním Polabí, Pojizeří a okolo Strakonic a na Moravě poblíž Nového Jičína a Vizovic.
Jako plevel na obdělávaných polích se v ČR vyskytuje jen zřídka, nejčastěji bývá pouze v málo zapojených porostech nebo na okrajích polí. Dále vyrůstá na osluněných svazích se suchomilnou vegetací, na pastvinách, ve vinicích, na úhorech, rumištích i železničních náspech. Dobře snáší písčitou a kamenitou půdu s minimálním obsahem živin; dává přednost zásaditým stanovištím. Díky rozvoji zemědělství je postupně z přírody vytlačována, vyskytuje se již pouze ojediněle. Vrabečnice roční bývá součásti společenstev vegetace svazu Caucalidion lappulae na intenzivně a extenzivně obhospodařovaných polích.[3][4][5]
Jednoletá rostlina s přímou, prutovitou, nevětvenou nebo jen řídce se větvící lysou lodyhou která dorůstá do výše 10 až 40 cm. Je porostlá drobnými, tuhými, přisedlými, střídavými listy dlouhými jen 6 až 20 mm a širokými 1 až 3 mm. Listy jsou úzce kopinaté nebo čárkovité, na koncích zašpičatělé, z obou stran zelené, převážně lysé a jen občas žláznatě tečkované.
Žlutozelené, oboupohlavné květy jsou velmi drobné, pouze 2 až 3 mm v průměru. Vyrůstají na kratičkých chlupatých stopkách z úžlabí listů a dvou kopinatých listenů jednotlivě nebo ve svazečcích po dvou až čtyřech. Květy mají chlupaté, trvalé okvětí se čtyřmi vzpřímenými vejčitými žlutavě zelenými plátky které se po opylení postupně k sobě sklánějí. Osm tyčinek, rostoucích ve dvou přeslenech, je svými krátkými nitkami přirostlých ve dvou kruzích k okvětní trubce 2 až 3 mm dlouhé, čtyři u jejího seškrceného ústí a čtyři o něco málo níže; podlouhlé prašníky z trubky neční. Svrchní, jednoplodolistový, vejčitý, chlupatý semeník s jediným vajíčkem nese vztyčenou krátkou čnělku s miskovitou bliznou. Rostlina vykvétá v červenci až říjnu. Opylování zajišťuje hmyz lákán na nektar vyměšovaný na dně květu. Ploidie je 2n = 18.
Plodem je cca 3 mm dlouhá, hnědozelená, nepukavá nažka hruškovitého tvaru obalena trvalým okvětím. Drobná kuželovitá semena jsou bílá.[3][4][6][7]
Vrabečnice roční sice je považována za polní plevel, ale mnohem více než snižováním výnosů škodila svými jedovatými semeny obsahující mj. deriváty terpenoidů. Pokud se její semena při nedokonalém čistění sklizeného zrní semlela s obilkami na mouku způsobovala křeče zažívacího ústrojí, zvracení, průjem, poškození ledvin a při dlouhodobém užívání i smrt.[4]
Stejně jako řada dalších polních plevelů je vrabečnice roční po změně osevních postupů, zavedení hluboké orby a používání herbicidů ohroženým taxonem. Patří mezi druhy s prokazatelným a trvalým ústupem z české přírody, snižují se množství kvetoucích rostlin u jednotlivých populací a podstatně klesají počty lokalit na kterých vyrůstá. V "Červeném seznamů cévnatých rostlin České republiky r. 2012" je zařazena do kategorie (C2t), mezi silně ohrožené druhy s rychle klesajícím počtem areálů výskytu.[4][8]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vrabečnice roční ve Wikimedia Commons
Vrabečnice roční (Thymelaea passerina) je nenápadná plevelná bylina, jediný druh rodu vrabečnice který se vyskytuje v přírodě České republiky.
Die Acker-Spatzenzunge[1] oder kurz Spatzenzunge (Thymelaea passerina), auch Kleine Spatzenzunge,[2][3] Vogelkopf und Sperlingskraut genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Spatzenzungen (Thymelaea) innerhalb der Familie der Seidelbastgewächse (Thymelaeaceae).
Die Pflanzenteile sind giftig.[4]
Die Acker-Spatzenzunge ist eine einjährige krautige Pflanze, die Wuchshöhen von meist 10 bis 40 Zentimetern erreicht. Die wechselständigen Laubblätter sind in Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Die einfache, ungeteilte Blattspreite ist linealisch-lanzettlich und ganzrandig.[4]
Die Blühzeit liegt in Mitteleuropa im Juli bis August.[3] Die Blüten sitzen meist einzeln in den Achseln der Laubblätter. Die Blütenachse ist röhrig. Die zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch und vierzählig. Sie weisen vier 2 bis 3 Millimeter lange Perigonblätter auf. Es sind zwei Kreisen mit je vier Staubblättern vorhanden. Es ist mittelständigen Fruchtknoten mit einem Griffel vorhanden.
Die Frucht ist eine behaarte Nuss,[3] die durch das sie umhüllende Perigon geschnäbelt erscheint, wovon sich der deutsche Trivialname Spatzenzunge ableitet.[4]
Die Chromosomengrundzahl beträgt x = 9, es liegt Diploidie mit einer Chromosomenzahl von 2n = 18[5] vor.[3]
Bei der Acker-Spatzenzunge handelt es sich um einen Therophyten.[3]
Blütenökologisch handelt es sich bei der Kleinen Spatzenzunge um Stieltellerblumen mit Staubblättern und Narbe im Inneren der Kronröhre, mit völlig verborgenem Nektar.[3] Typische Bestäuber sind Bienen, Hummeln, Wespen, Bombyliden, und Syrphiden.[3]
Die Acker-Spatzenzunge ist in Mittel-, Ost-, Südwest- und Südosteuropa sowie in Nordafrika, auf der Arabischen Halbinsel, in West- und Mittelasien, im Kaukasusraum, in Sibirien, in China und im Indischen Subkontinent heimisch. Im deutschsprachigen Raum ist die Acker-Spatzenzunge in Österreich, Deutschland, der Schweiz und Südtirol indigen.[6][7][4] In Deutschland gilt Thymelaea passerina als „stark gefährdet“. Sie ist aber nach BArtSchV nicht besonders geschützt.[1]
In Österreich tritt die Spatzenzunge im pannonischen Gebiet zerstreut bis selten auf trockenen Äckern, sonnigen Böschungen und in Weingärten in der collinen bis submontanen Höhenstufe auf. Außerhalb des Pannonikums sind nur sehr seltene Vorkommen bekannt. In den Bundesländern Wien, Niederösterreich, Oberösterreich und dem Burgenland tritt die Spatzenzunge indigen auf, unbeständige und lokale Vorkommen gibt es in der Steiermark und in Kärnten. In Österreich gilt die Spatzenzunge als gefährdet, im nördlichen und südlichen Alpenvorland als vom Aussterben bedroht.[4]
Die Spatzenzunge ist kalkliebend.[4] In Mitteleuropa ist sie eine Charakterart des Verbandes Caucalidion, kommt aber auch in Pflanzengesellschaften der Sedo-Scleranthetea vor. In Südeuropa gedeiht sie in Therophyten-Trockenrasen.[8]
Die Erstveröffentlichung erfolgte 1753 unter dem Namen (Basionym) Stellera passerina durch Carl von Linné in Species Plantarum, Tomus I, Seite 559.[9] Das [Epitheton#Biologie|Artepitheton] passerina bedeutet „Spatz (Vogel)“. Die Neukombination zu Thymelaea passerina (L.) Coss. & Germ. wurde 1859 durch Ernest Saint-Charles Cosson und Jacques Nicolas Ernest Germain de Saint-Pierre in Synopsis Analytique de la Flore de Environs de Paris, 2. Auflage, Seite 360 veröffentlicht.[7][9] Der Lektotypus aus Linnés Herbarium Nummer 503.1 wurde 1980 durch Kit Tan in Studies in the Thymelaeaceae II: a revision of the genus Thymelaea. in Notes from the Royal Botanic Garden, Edinburgh, Volume 38, Issue 2, Seite 237 festgelegt.[9]
Die Acker-Spatzenzunge oder kurz Spatzenzunge (Thymelaea passerina), auch Kleine Spatzenzunge, Vogelkopf und Sperlingskraut genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Spatzenzungen (Thymelaea) innerhalb der Familie der Seidelbastgewächse (Thymelaeaceae).
Thymelaea passerina
La passerine (Thymelaea passerina) est une plante herbacée annuelle de la famille des Thyméléacées.
Autres noms communs : langue-de-moineau, passerine annuelle, passerine langue-de-moineau, thymélée passerine.
C'est une plante annuelle, petite, dressée, aux feuilles alternes, pointues, étroites (de 8-14 × 1-2 mm), aux minuscules fleurs verdâtres parfois groupées par 2 ou 3 à l'aisselle des feuilles (floraison juillet-août) et aux fruits pubescents.
On la rencontre sur les rochers et dans les lieux secs et incultes jusqu'à 1 200 m d'altitude. Elle est commune dans le sud de l'Europe et au Moyen-Orient.
Thymelaea passerina
La passerine (Thymelaea passerina) est une plante herbacée annuelle de la famille des Thyméléacées.
Autres noms communs : langue-de-moineau, passerine annuelle, passerine langue-de-moineau, thymélée passerine.
Rólny wroblacy jazyk (Thymelaea passerina) je rostlina ze swójby łyknowcowych rostlinow (Thymelaeaceae).
Rólny wroblacy jazyk (Thymelaea passerina) je rostlina ze swójby łyknowcowych rostlinow (Thymelaeaceae).
Thymelaea passerina er en ettårig urt i tysbastfamilien.
Den blir 10–40 cm høy. De spisse bladene sitter spredt. Blomstene er grønnaktige og sitter i bladhjørnene. Planten vokser på tørre steder, brakkmark, dyrket mark og grasstepper. Den er utbredt i Europa, Nord-Afrika og i Asia østover til Jammu og Kashmir i India og Xinjiang i Kina. I Europa vokser den nordover til Belgia, Tyskland og Polen.
Thymelaea passerina er en ettårig urt i tysbastfamilien.
Den blir 10–40 cm høy. De spisse bladene sitter spredt. Blomstene er grønnaktige og sitter i bladhjørnene. Planten vokser på tørre steder, brakkmark, dyrket mark og grasstepper. Den er utbredt i Europa, Nord-Afrika og i Asia østover til Jammu og Kashmir i India og Xinjiang i Kina. I Europa vokser den nordover til Belgia, Tyskland og Polen.
Multimedia w Wikimedia Commons Wilczypieprz roczny (Thymelaea passerina (L.) Coss. & Germ.) – gatunek rośliny z rodziny wawrzynkowatych (Thymelaeaceae). Rośnie dziko w Azji, Europie i Afryce Północnej[2]. W Polsce jest gatunkiem rzadkim; rośnie na nizinach w dorzeczu Wisły[3].
Roślina jednoroczna, chwast. Rośnie na polach i przydrożach. Kwitnie w lipcu i sierpniu. Gatunek charakterystyczny zespołu Caucalido-Scandicetum[5]. Liczba chromosomów 2n = 18[6].
Roślina umieszczona na Czerwonej liście roślin i grzybów Polski (2006)[7] w grupie gatunków wymierających (kategoria zagrożenia: E). W wydaniu z 2016 roku otrzymała kategorię VU (narażony)[8]. W Polskiej Czerwonej Księdze Roślin posiada kategorię EN (zagrożony)[9].
Wilczypieprz roczny (Thymelaea passerina (L.) Coss. & Germ.) – gatunek rośliny z rodziny wawrzynkowatych (Thymelaeaceae). Rośnie dziko w Azji, Europie i Afryce Północnej. W Polsce jest gatunkiem rzadkim; rośnie na nizinach w dorzeczu Wisły.
Thymelaea passerina é uma espécie de planta com flor pertencente à família Thymelaeaceae.
A autoridade científica da espécie é (L.) Coss. & Germ., tendo sido publicada em Synopsis Analytique de la Flore de Environs de Paris (ed. 2) 360. 1859.
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental.
Em termos de naturalidade é nativa da região atrás indicada.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Thymelaea passerina é uma espécie de planta com flor pertencente à família Thymelaeaceae.
A autoridade científica da espécie é (L.) Coss. & Germ., tendo sido publicada em Synopsis Analytique de la Flore de Environs de Paris (ed. 2) 360. 1859.
Limba vrabiei (Thymelaea passerina) este o plantă erbacee anuală mică din familia timeleacee, care crește în câmpuri, semănături, prin locurile aride, nisipoase. Are tulpina dreaptă simplă sau ramificată; frunzele mici linear-lanceolate, dispuse altern. Florile, la fel, sunt mici, de circa 3 mm, solitare sau grupate, dispuse axilar. Învelișurile florale de culoare verzuie, caliciul persistent cu 4 lobi, după înflorire se veștejește și învelește fructul, corola lipsește; fructul nuculă cu o singură sămânță. Înflorește în iunie-august. Este răspândită în Europa meridională și centrală, Asia occidentală și boreală și Africa septentrională. În România și Republica Moldova crește în coline însorite, locuri cultivate, vii, margini de drumuri, nisipuri semiumede, pietrișuri, dărâmături, câmpuri și locuri calcaroase sau sărate.
Limba vrabiei (Thymelaea passerina) este o plantă erbacee anuală mică din familia timeleacee, care crește în câmpuri, semănături, prin locurile aride, nisipoase. Are tulpina dreaptă simplă sau ramificată; frunzele mici linear-lanceolate, dispuse altern. Florile, la fel, sunt mici, de circa 3 mm, solitare sau grupate, dispuse axilar. Învelișurile florale de culoare verzuie, caliciul persistent cu 4 lobi, după înflorire se veștejește și învelește fructul, corola lipsește; fructul nuculă cu o singură sămânță. Înflorește în iunie-august. Este răspândită în Europa meridională și centrală, Asia occidentală și boreală și Africa septentrională. În România și Republica Moldova crește în coline însorite, locuri cultivate, vii, margini de drumuri, nisipuri semiumede, pietrișuri, dărâmături, câmpuri și locuri calcaroase sau sărate.
欧瑞香（学名：Thymelaea passerina）是瑞香科欧瑞香属的植物。分布在亚洲、欧洲中部和南部以及中国大陆的新疆等地，生长于海拔400米至1,000米的地区，一般生于盐碱地的山坡、牧场、农田附近和干涸河床。
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
