Veronica triphyllos (lat. Veronica triphyllos) - bağayarpağıkimilər fəsiləsinin bulaqotu cinsinə aid bitki növü.
İkiləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Veronica triphyllos (lat. Veronica triphyllos) - bağayarpağıkimilər fəsiləsinin bulaqotu cinsinə aid bitki növü.
Planhigyn blodeuol yw Rhwyddlwyn byseddog sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Plantaginaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Veronica triphyllos a'r enw Saesneg yw Fingered speedwell.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Rhwyddlwyn Byseddog.
Llwyn (neu brysgwydd) ydyw, fel eraill yn yr un teulu.
Planhigyn blodeuol yw Rhwyddlwyn byseddog sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Plantaginaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Veronica triphyllos a'r enw Saesneg yw Fingered speedwell. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Rhwyddlwyn Byseddog.
Llwyn (neu brysgwydd) ydyw, fel eraill yn yr un teulu.
Rozrazil trojklaný (Veronica triphyllos) je drobná bylinka s azurovými květy rostoucí na výslunných loukách i obdělávaných polích.
Tato poměrně teplomilná rostlina roste téměř v celé Evropě, vyjma severních oblastí Skandinávie. Nejvíce je ale rozšířena v Malé Asii a na Blízkém východě, vyskytuje se také v západní a střední Asii a na severu afrického kontinentu v Maroku a Alžírsku.
Tento původně stepní druh roste v České republice roztroušeně v nižších a středních polohách. Nejlépe se mu daří na sušších, písčitých nebo hlinitých půdách s dostatkem humusu. Vyskytuje se na suchých stráních, náspech, rumištích, na úhorech, v obilovinách, víceletých pícninách i na vinicích. Je považován za plevelnou rostlinu, ale ne příliš rozšířenou a škodlivou.[2][3][4]
Poměrně nízká, jednoletá nebo častěji ozimá rostlina s lodyhou vysokou 5 až 30 cm je celá pokrytá žláznatými chlupy. Lodyha se většinou od spodu silně větví do poléhavých nebo vystoupavých odboček, někdy ale vyrůstá jako přímá, nevětvená. Listy jsou dlanitě členité (3 až 5sečné), na líci tmavozelené, na rubu červenofialové. Spodní zubaté listy mají krátké řapíky, prostřední listy lodyhy jsou přisedlé a vstřícné, horní listy jsou přisedlé a vyrůstající střídavě, postupně přecházející v listeny stejného vzhledu.
Čtyřčetné drobné květy, mající v průměru 5 až 8 mm, vyrůstají na stopkách z úžlabí listenů a vytvářejí volný, chudokvětý hrozen. Květní a později plodní stopky jsou stejně dlouhé jako listeny a 2krát delší než kalich. Kalich je na bázi mírně srostlý, jeho podlouhlé až obkopinaté lístky oboustranně hustě žláznaté jsou 4 až 7 mm dlouhé. Kolovitá koruna je vytvořena sytě modrými lístky s tmavšími žilkami po celé délce lístků, je stejně dlouhá jako kalich. V podvečer a za deštivého počasí se koruny uzavírají.
Na dlouhých vztyčených stopkách vyrůstají modrozelené, žláznatě chlupaté tobolky dlouhé asi 7 mm. Jsou okrouhle srdčité, ve spodní polovině nafouklé a na okraji kýlnaté. Obsahují poměrně velká, svraštělá, černá nebo tmavohnědá miskovitá semena asi 2 mm velká.[2][3][4][5]
Rozmnožuje se výhradně semeny, které vyklíčí většinou ještě ve stejném roce kdy dozrála, semena si podržují klíčivost po více let. Drobná rostlinka přezimuje a brzy po zimě začne vyrůstat, dokud jsou okolní rostliny ještě malé. V březnu až květnu vykvete a krátce po dozrání semen uhyne. Je to typický jarní efemerní plevel.[5]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rozrazil trojklaný ve Wikimedia Commons
Galerie rozrazil trojklaný ve Wikimedia CommonsRozrazil trojklaný (Veronica triphyllos) je drobná bylinka s azurovými květy rostoucí na výslunných loukách i obdělávaných polích.
Der Dreiteilige Ehrenpreis (Veronica triphyllos), auch als Finger-Ehrenpreis[1] oder Dreiblättriger Ehrenpreis bezeichnet, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Ehrenpreis (Veronica) innerhalb der Familie der Wegerichgewächse (Plantaginaceae).
Der Dreiteilige Ehrenpreis wächst als einjährige krautige Pflanze und erreicht Wuchshöhen von 2 bis 15 Zentimetern. Sie hat einen unangenehmen Geruch. Der Stängel ist drüsig behaart und besitzt an der Basis meist mehrere aufsteigende Seitensprosse.
Die Laubblätter sind kurzgestielt. Die Blattspreite ist tief handförmig drei- bis fünfteilig gelappt und weist mehr oder weniger linealische Abschnitte auf. Die untersten Laubblätter sind oft nur gekerbt oder gebuchtet.
Die Blütezeit reicht vorwiegend von März bis Mai. Jeweils 8 bis 13 Blüten sitzen in einem lockeren traubigen Blütenstand zusammen.[2]
Die zwittrigen Blüten besitzen eine doppelte Blütenhülle. Die vier Kelchblätter sind nur an ihrer Basis verwachsen und vergrößern sich nach der Anthese. Die Krone ist tief azurblau gefärbt und hat eine Länge von etwa 5 bis 8 Millimetern. Der Schlund der Krone ist weißlich oder gelblich. Die Kronröhre ist weiß. Die Staubblätter bestehen aus einem weißen, nicht verdickten Staubfaden und einem blaue Staubbeutel. Der Griffel ist 1 bis 2 Millimeter lang und violett überlaufen.[2]
Die Fruchtstiele sind etwa so lang wie die tief dreispaltigen Deckblätter und stehen aufwärtsgebogen ab. Die Kapselfrucht ist rundlich, tief spitzwinklig ausgerandet und dicht drüsig behaart. Die dunkelbraunen bis schwarzeb Samen sind 1,2 bis 1,6 Millimeter lang, etwa 1,1 Millimeter breit sowie etwa 0,6 Millimeter dick.[2]
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 14.[3]
Beim Dreiteilige Ehrenpreis handelt es sich um einen mesomorphen Therophyten.[1] Der Dreiblättrige Ehrenpreis wurzelt nur bis zu 15 Zentimeter tief.[3]
Die Bestäubung erfolgt durch Wildbienen oder durch Selbstbestäubung.[3][1] Die Blüten schließen sich nachmittags und bei trübem Wetter, wobei sich dann Staubbeutel und Narbe berühren und eine Selbstbestäubung erfolgt.[2] Die Ausbreitung der Diasporen erfolgt durch den Wind oder Wasser oder Ameisenausbreitung.[1]
Veronica triphyllos ist von England und Skandinavien bis in den Mittelmeerraum mit Algerien und Marokko verbreitet.[4] In östlicher Richtung dringt Veronica triphyllos bis Kleinasien, zum Kaukasusraum, nach Westasien, Zentralasien und Sibirien vor.[4] Es handelt sich somit um ein eurasisch-submediterranes Florenelement.
In Österreich kommt der Dreiteilige Ehrenpreis zerstreut bis selten vor und ist gebietsweise gefährdet, so etwa in den Alpen. In der Schweiz ist die Art selten im Wallis und in Graubünden aufzufinden. Der Dreiteilige Ehrenpreis kommt in Deutschland zerstreut bis stellenweise verbreitet vor; in Nordwestdeutschland ist er sehr selten.
Der Dreiteilige Ehrenpreis wächst in Getreideunkrautgesellschaften, Weinbergen und an Wegrändern. Er gedeiht mehr oder weniger gut auf trockenen, oft kalkhaltigen Sandböden. Er ist etwas wärmeliebend. Er ist in Mitteleuropa eine Charakterart des Papaveretum argemone aus dem Verband Aperion spicae-venti.[3] Selten kommt er auch in Gesellschaften des Verbandes Caucalidion lappulae oder in denen der Klasse Sedo-Scleranthetea vor.[3]
Der Dreiteilige Ehrenpreis (Veronica triphyllos), auch als Finger-Ehrenpreis oder Dreiblättriger Ehrenpreis bezeichnet, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Ehrenpreis (Veronica) innerhalb der Familie der Wegerichgewächse (Plantaginaceae).
Veronica triphyllos is a species of flowering plant in the plantain family known by the common name finger speedwell, or fingered speedwell. It is native to Europe and western Asia, and it can be found elsewhere as an introduced species, for example, in some parts of the United States. It is an annual herb growing from a taproot and producing a hairy, glandular, branching or unbranched stem up to about 20 centimeters in maximum height. The deeply lobed leaves are rarely more than a centimeter in length. The hairy blades are borne in opposite pairs on the stem. The inflorescence at the tip of the stem produces deep blue flowers a few millimeters wide.
Veronica triphyllos is a species of flowering plant in the plantain family known by the common name finger speedwell, or fingered speedwell. It is native to Europe and western Asia, and it can be found elsewhere as an introduced species, for example, in some parts of the United States. It is an annual herb growing from a taproot and producing a hairy, glandular, branching or unbranched stem up to about 20 centimeters in maximum height. The deeply lobed leaves are rarely more than a centimeter in length. The hairy blades are borne in opposite pairs on the stem. The inflorescence at the tip of the stem produces deep blue flowers a few millimeters wide.
Wikimedia Commons has media related to Veronica triphyllos.
Veronica triphyllos es una especie que difiere de Veronica praecox en tener la mayoría de sus hojas con 3-7 lóbulos oblongos, y brácteas inferiores similarmente lobuladas.
Planta anual, erecta, peloso-glandular, ramosa desde la base, des hasta 20 cm Flores azul oscuro, en una inflorescencia espiciforme laxa y terminal. Florece desde finales del invierno y en primavera.
Habita en campos cultivados, lugares baldíos y praderas secas.
En gran parte de Europa, excepto en Irlanda, Islandia, Noruega, Finlandia y Turquía.
Datos: Q159400
Multimedia:
Especies: Veronica triphyllos
Veronica triphyllos es una especie que difiere de Veronica praecox en tener la mayoría de sus hojas con 3-7 lóbulos oblongos, y brácteas inferiores similarmente lobuladas.
Porsćikaty rozraz (Veronica triphyllos) je rostlina ze swójby putnikowych rostlinow (Plantaginaceae).
W někotrych žórłach je swójbje trudownikowych rostlinow (Scrophulariaceae) přirjadowany.
Porsćikaty rozraz (Veronica triphyllos) je rostlina ze swójby putnikowych rostlinow (Plantaginaceae).
W někotrych žórłach je swójbje trudownikowych rostlinow (Scrophulariaceae) přirjadowany.
Veronica trifogliata (nome scientifico Veronica triphyllos L., 1753) è una pianta erbacea annua appartenente alla famiglia delle Plantaginaceae.[1]
Il nome generico (Veronica) deriva dal personaggio biblico Santa Veronica, la donna che ha dato a Gesù un panno per asciugare il suo volto mentre è sulla via del Calvario. Alcune macchie e segni sui petali della corolla di questo fiore sembrano assomigliare a quelli del sacro fazzoletto di Veronica. Per questo nome di pianta sono indicate altre etimologie come l'arabo "viru-niku", o altre derivate dal latino come "vera-icona" (immagine vera).[2][3] L'epiteto specifico (triphyllos) significa "a tre foglie".[4][5]
Il nome scientifico della specie è stato definito da Linneo (1707 – 1778), conosciuto anche come Carl von Linné, biologo e scrittore svedese considerato il padre della moderna classificazione scientifica degli organismi viventi, nella pubblicazione "Species Plantarum - 1: 14"[6] del 1753.[7]
L'altezza di questa pianta varia tra 5 e 20 cm. La forma biologica è terofita scaposa (T scap), ossia in generale sono piante erbacee che differiscono dalle altre forme biologiche poiché, essendo annuali, superano la stagione avversa sotto forma di seme e sono munite di asse fiorale eretto e spesso privo di foglie. Tutta la pianta è pubescente per peli ghiandolari (soprattutto nella parte apicale); le foglie anneriscono nel secco.[8][9][10][11][12]
Le radici sono secondarie e fascicolate da rizoma.
La parte aerea del fusto è ramificata.
Le foglie inferiori (quelle cauline) sono disposte in modo opposto e sono sessili. Sono divise in 3 - 7 segmenti digitati a forma spatolata con lunghezze ineguali. Le foglie basali sono semplici e crenate. Dimensione delle foglie: larghezza 8 – 13 mm; lunghezza 8 – 10 mm.
Le infiorescenze sono dei racemi sinuosi terminali con 20 fiori al massimo. I racemi sono più o meno separati dalla parte fogliare (tipo A - vedi figura) e sono provvisti di brattee di tipo fogliaceo (soprattutto quelle inferiori) con 3 - 5 lobi. I fiori sono posizionati all'ascella di una brattea. Le brattee sono disposte in modo alterno e quelle superiori sono più piccole e strette. I peduncoli fiorali sono lunghi più o meno quanto la brattea (possono essere lunghi il doppio del calice); alla fruttificazione si allungano (fino a 5 – 10 mm); hanno un portamento eretto-patente o arcuato verso l'alto.
I fiori sono ermafroditi e tetraciclici (composti da 4 verticilli: calice – corolla – androceo – gineceo), pentameri (calice e corolla divisi in cinque parti). Larghezza dei fiori: 5 – 8 mm.
Il frutto è del tipo a capsula divisa fino a metà in due lobi e bordi smarginati con peli ghiandolari. La forma è arrotondata o più larga che lunga e carenata. La deiscenza è loculicida. I semi, di colore bruno scuro o nero, sono numerosi (da 10 a 20) con forme incavate a conchiglia. Dimensione della capsula: 5 - 7 x 5 – 6 mm. Dimensione dei semi: 1 x 1,5 mm.
Dal punto di vista fitosociologico alpino la specie di questa voce appartiene alla seguente comunità vegetale:[15]
Per l'areale completo italiano la specie di questa voce appartiene alla seguente comunità vegetale:[17]
Descrizione: l'alleanza Balloto nigrae-Robinion è relativa alle comunità di tipo nitrofilo, che crescono su terreni sabbiosi, secchi e relativamente poveri. Si rinviene nelle vicinanze delle scarpate stradali o ferroviarie e sui pendii ripidi ed assolati. La distribuzione dell'alleanza si trova sia in Europa che in Italia nelle zone aride (prevalentemente nelle aree meridionali). In queste aree le formazioni arboree dominanti sono costituite da Robinia pseudacacia che predilige i terreni umidi, poco drenanti o da Ailanthus altissima, specie più xerofila.[18]
Alcune specie presenti nell'associazione: Bromus sterilis, Chelidonium majus, Galium aparine, Urtica dioica, Sambucus nigra, Ballota nigra, Galium aparine, Lactuca serriola, Poa angustifolia, Torilis japonica, Urtica dioica, Arrhenatherum elatius, Calamagrostis epigejos, Cynoglossum officinale, Dactylis glomerata, Elymus repens, Holosteum umbellatum, Veronica arvensis.[18]
La famiglia di appartenenza (Plantaginaceae) è relativamente numerosa con un centinaio di generi. La classificazione tassonomica di questa specie è in via di definizione in quanto fino a poco tempo fa il suo genere apparteneva alla famiglia delle Scrophulariaceae (secondo la classificazione ormai classica di Cronquist), mentre ora con i nuovi sistemi di classificazione filogenetica (classificazione APG) è stata assegnata alla famiglia delle Plantaginaceae; anche i livelli superiori sono cambiati (vedi il box tassonomico iniziale). Questa pianta appartiene alla sottotribù Veroniciinae (tribù Veroniceae e sottofamiglia Digitalidoideae). Il genere Veronica è molto numeroso con oltre 250 specie a distribuzione cosmopolita.
La specie V. triphyllos appartiene alla sezione (o sottogenere) Pocilla Dumort.. Questo gruppo è caratterizzato da un ciclo biologico annuo, dalle infiorescenze formate da racemi terminali con brattee ben distinte dalle foglie oppure i fiori sono isolati all'ascella di foglie normali (quindi le brattee non si distinguono dalle foglie), dal calice a 4 lobi e dai semi piani o incavati.[11]
Secondo altre ricerche di tipo filogenetico più recenti (2004) la specie di questa voce è inserita nel subgen. Pellidosperma (E.B.J.Lehm.) M.M.Mart.Ort., Albach & M.A.Fisch., 2004.[19]
Il numero cromosomico di V. triphyllos è: 2n = 14.[20]
La veronica trifogliata in altre lingue è chiamata nei seguenti modi:
Veronica trifogliata (nome scientifico Veronica triphyllos L., 1753) è una pianta erbacea annua appartenente alla famiglia delle Plantaginaceae.
Handjesereprijs (Veronica triphyllos) is een eenjarige plant uit de weegbreefamilie (Plantaginaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode Lijst van planten als zeer zeldzaam en zeer sterk afgenomen. Handjesereprijs komt van nature voor in Eurazië en in Nederland langs de IJssel en in Limburg langs de Maas.
De plant wordt 5-20 cm hoog en heeft een onaangename geur. De stengel is met klierharen bezet en vormt aan de basis zijspruiten. De 1 cm grote bladeren zijn kort gesteeld, de bovenste ongesteeld en handspletig met drie tot zeven lobben, waaraan de plant de naam te danken heeft. De onderste bladeren zijn vaak minder diep ingesneden.
Handjesereprijs bloeit van maart tot mei met diep azuurblauwe, 5-8 mm grote bloemen. De bloeiwijze is een armbloemige, ijle tros.
De vrucht is een rondachtige, uitgerande, blauwachtige doosvrucht met schotelvormige, ongeveer 2 mm brede, donkerbruine tot zwarte zaden. De zaden zijn dicht bezet met klierharen en hebben een mierenbroodje. De vruchtsteel is ongeveer even lang als de diep driespletige vruchtkelk en omhooggebogen afstaand.
De plant komt voor in bouwland en kortblijvend riviergrasland op droge, matig voedselrijke, zandige gronden.
De namen in andere talen kunnen vaak eenvoudig worden opgezocht met de interwiki-links.
Handjesereprijs (Veronica triphyllos) is een eenjarige plant uit de weegbreefamilie (Plantaginaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode Lijst van planten als zeer zeldzaam en zeer sterk afgenomen. Handjesereprijs komt van nature voor in Eurazië en in Nederland langs de IJssel en in Limburg langs de Maas.
De plant wordt 5-20 cm hoog en heeft een onaangename geur. De stengel is met klierharen bezet en vormt aan de basis zijspruiten. De 1 cm grote bladeren zijn kort gesteeld, de bovenste ongesteeld en handspletig met drie tot zeven lobben, waaraan de plant de naam te danken heeft. De onderste bladeren zijn vaak minder diep ingesneden.
Handjesereprijs bloeit van maart tot mei met diep azuurblauwe, 5-8 mm grote bloemen. De bloeiwijze is een armbloemige, ijle tros.
De vrucht is een rondachtige, uitgerande, blauwachtige doosvrucht met schotelvormige, ongeveer 2 mm brede, donkerbruine tot zwarte zaden. De zaden zijn dicht bezet met klierharen en hebben een mierenbroodje. De vruchtsteel is ongeveer even lang als de diep driespletige vruchtkelk en omhooggebogen afstaand.
De plant komt voor in bouwland en kortblijvend riviergrasland op droge, matig voedselrijke, zandige gronden.
Przetacznik trójlistkowy (Veronica triphyllos L.) – gatunek rośliny należący do rodziny babkowatych (Plantaginaceae), w systemach XX-wiecznych klasyfikowany zwykle do trędownikowatych (Scrophulariaceae).
Zwarty obszar jego zasięgu obejmuje Algierię i Maroko, całą niemal Europę i znaczną część Azji[2]. W Polsce gatunek pospolity.
Roślina jednoroczna. Kwitnie od marca do maja. Występuje na polach, w ogrodach, na nieużytkach. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla Ass. Papaveretum argemones[3].
Przetacznik trójlistkowy (Veronica triphyllos L.) – gatunek rośliny należący do rodziny babkowatych (Plantaginaceae), w systemach XX-wiecznych klasyfikowany zwykle do trędownikowatych (Scrophulariaceae).
Veronica triphyllos é uma espécie de planta com flor pertencente à família Scrophulariaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 1: 14. 1753.[1]
O seu nome comum é verónicas.[2]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental.
Em termos de naturalidade é nativa da região atrás indicada.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Veronica triphyllos é uma espécie de planta com flor pertencente à família Scrophulariaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 1: 14. 1753.
O seu nome comum é verónicas.
Klibbveronika (Veronica triphyllos) är en växtart i familjen grobladsväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Klibbveronika.
Klibbveronika (Veronica triphyllos) är en växtart i familjen grobladsväxter.
Стебла висотою 8-15 (до 20) см, прямостоячі, прості або гіллясті, при основі здебільшого з декількома бічними пагонами.
Нижні листки черешкові, яйцеподібні або округло-яйцеподібні, зубчасті. Середні листки округло-яйцеподібні, сидячі, майже повністю 3-5-пальчасторозсічені або розділені на тупі лінійні частки, з яких середня більша. Верхівкові — сидячі, трироздільні, поступово переходять у трилопатеві або цілісні приквітки. Усі листки розсіяно залозисті, довжиною 1 см.
Квітки нечисленні, у подовжених верхівкових та бічних пухких китицях; Віночок діаметром 6-9 мм, темно-синій, трохи коротший від чашечки.
Плід — коробочка, при основі трохи роздута, у верхній частині трохи сплюснута, округло-оберненосердцеподібна, довжиною та шириною близько 7 мм, з глибокою та широкою виїмкою, з лопатями, розташованими під гострим або тупим кутом, залозиста. Насіння частіше по 10 у гнізді, з одного боку увігнуте, з іншого опукле, човникоподібне, овальне, довжиною 1-2 мм, темне.
Вид поширений у Європі, Африці та Азії; в Україні у Криму та степу, занесена у інші області, бур'ян. Росте на степових та кам'янистих схилах, на пустирях, біля доріг.
Veronica triphyllos L.
Веро́ника трёхлистная (лат. Veronica triphyllos) — однолетнее или двулетнее травянистое растение, вид рода Вероника (Veronica) семейства Подорожниковые (Plantaginaceae).
Западная Европа: все страны, кроме южной части Испании и Италии, островов Средиземного моря, северной части Англии, Шотландии и Северной Ирландии, Фенноскандии (встречается только на юге Швеции и крайнем юго-западе Финляндии); территория бывшего СССР: Латвия, Литва, западная часть Белоруссии, Украина (к югу от линии Каменец-Подольский — Черкассы — Павлоград — Донецк), Ростовская область, Северный Кавказ, на Волге между Камышиным и Астраханью проходит восточная граница ареала; Азия: Турция, Сирия, Ливан; Северная Америка: США (Оклахома, заносное);
Произрастает в степях, на мелкозёмистых и щебнистых склонах; в горах до 1200 м над уровнем моря.
Стебли высотой 8—15 (до 20) см, прямостоячие или простёртые, простые или ветвистые, при основании большей частью с несколькими боковыми побегами.
Нижние листья черешчатые, яйцевидные или округло-яйцевидные, зубчатые или надрезанно-городчатые. Средние листья округло-яйцевидные, сидячие, почти до основания 3—5-пальчаторассечённые или разделённые на тупые линейные доли, из которых средняя более крупная. Верхушечные — сидячие, трёхраздельные, постепенно переходят в трёхлопастные или цельные прицветники с тупыми, ланцетными до линейных долями. Все листья рассеянно железистые, длиной 1 см.
Цветоножки обычно длиннее чашечки и прицветников, чаще вверх изогнутые, при плодах отстоят под острым углом, коротко волосистые, с длинными железистыми волосками. Цветки немногочисленные в удлиненных верхушечных и боковых рыхлых кистях; чашечка с тупыми, ланцетными до лопатчатых долями вдвое короче цветоножек, густо железистая; венчик диаметром 6—9 мм, тёмно-синий, незначительно короче чашечки.
Коробочка при основании несколько вздутая, в верхней части немного сплюснутая, округло-обратносердцевидная, длиной и шириной около 7 мм, с глубокой и широкой выемкой, с лопастями, расположенными под острым или туповатым углом, железистая. Семена чаще по 10 в гнезде, с одной стороны вогнутые, с другой выпуклые, лодочковидные, овальные, длиной 1—2 мм, тёмные.
Вид Вероника трёхлистная входит в род Вероника (Veronica) семейства Подорожниковые (Plantaginaceae) порядка Ясноткоцветные (Lamiales).
Веро́ника трёхлистная (лат. Veronica triphyllos) — однолетнее или двулетнее травянистое растение, вид рода Вероника (Veronica) семейства Подорожниковые (Plantaginaceae).
_IMG_4911.JPG)
_IMG_4904.JPG)
_IMG_4913.JPG)
