Rozrazil jarní (Veronica verna) je nízká, tmavomodře kvetoucí rostlinka sušších strání, jeden z četných, u nás rostoucích druhů širokého rodu rozrazil.
Je bylinou často se vyskytující hlavně ve střední a východní Evropě (ostrůvkovitě roste i v Anglií a Finsku), v Malé a Střední Asií, na Kavkaze, severozápadě indického subkontinentu a také západě Sibiře a severu Afriky. Byl druhotně rozšířen i do Severní Ameriky.
V České republice roste na teplejších stanovištích, především v nížinách a středních polohách v písčitých půdách. Je k vidění především na suchých a osluněných místech s nehlubokou, na humus chudou půdou. Nejčastěji to jsou nevápnité, travnaté i skalnaté stráně, pastviny, úhory i řídce porostlé louky; vybírá si drny nebo křovinami nezarostlá místa na kterých pak vyrůstají mnozí jedinci pospolitě. Podle "Florabase.cz" se rozrazil jarní v ČR vyskytuje: [2].[3][4][5]
Poměrně drobné, jednoleté rostliny přežívají zimní období v semenech která brzy z jara vyklíčí a vyrostou z nich méně než 20 cm vysoké, přímé lodyhy. Ty bývají nerozvětvené nebo se již od spodu větví do dvou až tří přímých, jen v dolní části obloukovitě vystoupavých větví. U báze jsou krátce chlupaté a výše porostlé dlouhými, žláznatými chlupy. Spodní listy mají krátké řapíky a jsou po obvodu celistvé nebo jen tupě pilovité, horní jsou přisedlé a peřenodílné až peřenosečné, všechny jsou oboustranně chlupaté.
Čtyřčetné, oboupohlavné, drobné, fialové květy o průměru asi 3 mm vyrůstají z paždí listenů na stopkách 1 až 2 mm dlouhých které zůstávají i při zrání plodu přímé a neprodlužují se. Vytvářejí několikakvětý hrozen které je celý řídce chlupatý.
Kalich je tvořen u báze krátce srostlými, nestejně dlouhými cípy. Korunní lístky jsou světle modré a kratší než kališní. Dvě tyčinky, podstatně kratší než koruna, nesou prašníky světlé šedé barvy. Čnělka je vytrvalá, přímá a není delší než 0,6 mm, je zakončená polokulovitou bliznou bělavé barvy.
Tobolky jsou v obrysu srdčité, výrazně zploštělé a širší než delší (široké do 4 mm a dlouhé do 3 mm). Na vrcholu mají pravidelný srdčitý zářez, vytrvalá čnělka tento zářez nepřečnívá, po okraji jsou tobolky chlupaté. Obsahují plochá, široce vejčitá semena asi 1 mm dlouhá.[3][4][5][6]
Nejblíže podobný je rozrazil Dilleniův který je jen o málo větší, má více chlupaté květenství a jeho prašníky a blizny jsou modré, čnělku má delší a ta přesahuje zářez tobolky.[3]
Rozrazil jarní je hodnocen jako vzácnější druh vyžadující si další pozornost (C4a).[7]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rozrazil jarní ve Wikimedia Commons
Rozrazil jarní (Veronica verna) je nízká, tmavomodře kvetoucí rostlinka sušších strání, jeden z četných, u nás rostoucích druhů širokého rodu rozrazil.
Der Frühlings-Ehrenpreis oder Frühlingsehrenpreis (Veronica verna) ist ein in Mitteleuropa selten vorkommender Angehöriger der Wegerichgewächse (Plantaginaceae). Er blüht vorwiegend im April und Mai.
Die einjährige krautige Pflanze erreicht eine Wuchshöhe von 3 bis 30 cm. Der Stängel ist unverzweigt oder am Grunde verästelt. Er wächst aufrecht und ist in der Laubblattregion mehr oder weniger deutlich zweizeilig behaart. Die unteren Laubblätter sind gestielt, von eiförmig-lanzettlicher Gestalt und grob kerbig gezähnt. Die übrigen sind sitzend und geteilt und besitzen lineale Abschnitte. Sie sind dünn und von grasgrüner Färbung. Die Blüten sitzen in endständigen Trauben. Die Krone ist nur etwa 2 bis 3 mm lang und himmelblau gefärbt. Die Fruchtstiele haben eine Länge von etwa 1 bis 2,5 mm. Die Kapsel ist rundlich-nierenförmig, auf der Fläche kurz drüsenlos flaumig behaart, 2,5 bis 3 mm lang, 3,5 bis 4 mm breit und besitzt eine mehr oder weniger tiefe, stumpfwinklige Ausrandung. Der Griffel hat eine Länge von etwa 0,4 bis 0,6 mm und überragt die Ausrandung nicht.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 16.[1]
Der Frühlings-Ehrenpreis wächst auf Trockenrasen, in Sandgrasfluren und auf Äckern. Er bevorzugt trockene, meist lockere, kalkfreie und mehr oder weniger sandige Böden. Er ist in Mitteleuropa eine Charakterart der Klasse Sedo-Scleranthetea, kommt aber auch in lückigen Gesellschaften der Trockenrasen (Klasse Festuco-Brometea) und seltener in Gesellschaften des Verbands Aperion spica-venti vor.[1]
Veronica verna kommt in Europa von Skandinavien bis Spanien, auf dem Balkan und in Russland vor. Weiter östlich reicht sein Verbreitungsgebiet von Westasien, Zentralasien, dem Kaukasusraum bis Indien, Pakistan, Sibirien und Xinjiang.[2]
In Österreich und der Schweiz ist die Art selten und gebietsweise stark gefährdet.
Der Frühlings-Ehrenpreis kommt im östlichen Deutschland zerstreut, ansonsten selten vor.
Der Frühlings-Ehrenpreis ist eine flachwurzelnde Frühlings-Ephemere.[1]
Man kann folgende Unterarten unterscheiden[3]:
Habitus
Die mittleren und oberen Laubblätter sind fiederspaltig bis fiederschnittig.[4]
Fruchtstand
Die Früchte sind außen dicht kurz-flaumhaarig, der Griffel überragt die Kapselbucht nicht.[4]
Der Frühlings-Ehrenpreis oder Frühlingsehrenpreis (Veronica verna) ist ein in Mitteleuropa selten vorkommender Angehöriger der Wegerichgewächse (Plantaginaceae). Er blüht vorwiegend im April und Mai.
Veronica verna is a species of flowering plant belonging to the family Plantaginaceae.[1]
Its native range is Morocco, Europe to Southwestern Siberia and Himalaya.[1]
Veronica verna is a species of flowering plant belonging to the family Plantaginaceae.
Its native range is Morocco, Europe to Southwestern Siberia and Himalaya.
Kevadmailane (Veronica verna) on rohttaimeliik mailase perekonnast ja teeleheliste sugukonnast.
Kevadmailane (Veronica verna) on rohttaimeliik mailase perekonnast ja teeleheliste sugukonnast.
Nalětni rozraz (Veronica verna) je rostlina ze swójby putnikowych rostlinow (Plantaginaceae).
Nalětni rozraz (Veronica verna) je rostlina ze swójby putnikowych rostlinow (Plantaginaceae).
Veronica primaverile (nome scientifico Veronica verna L., 1753) è una pianta erbacea annua appartenente alla famiglia delle Plantaginaceae.[1]
Il nome generico (Veronica) deriva dal personaggio biblico Santa Veronica, la donna che ha dato a Gesù un panno per asciugare il suo volto mentre è sulla via del Calvario. Alcune macchie e segni sui petali della corolla di questo fiore sembrano assomigliare a quelli del sacro fazzoletto di Veronica. Per questo nome di pianta sono indicate altre etimologie come l'arabo "viru-niku", o altre derivate dal latino come "vera-icona" (immagine vera).[2][3] L'epiteto specifico (verna) significa "primaverile".[4]
Il nome scientifico della specie è stato definito da Linneo (1707 – 1778), conosciuto anche come Carl von Linné, biologo e scrittore svedese considerato il padre della moderna classificazione scientifica degli organismi viventi, nella pubblicazione "Species Plantarum - 1: 14"[5] del 1753.[6]
L'altezza di questa pianta varia tra 5 e 20 cm. La forma biologica è terofita scaposa (T scap), ossia in generale sono piante erbacee che differiscono dalle altre forme biologiche poiché, essendo annuali, superano la stagione avversa sotto forma di seme e sono munite di asse fiorale eretto e spesso privo di foglie. Tutta la pianta nel secco ha una colorazione da verdognola a brunastra.[7][8][9][10][11][12]
Le radici sono secondarie da rizoma.
La parte aerea del fusto è eretta e ramificata con pelosità breve e appressata (in alto i peli sono ghiandolari e patenti).
Le foglie sono disposte in modo opposto e sono più o meno sessili (sono picciolate quelle inferiori). La forma varia da pennatifida o ovale a strettamente lanceolata, per quelle inferiori; quelle superiori sono delle lacinie da lineari a lanceolate. I bordi possono essere crenati. Le foglie sono presto decidue. Dimensioni delle foglie: larghezza 3 – 8 mm; lunghezza 5 – 12 mm.
Le infiorescenze sono dei racemi terminali con 40 fiori al massimo. I racemi sono più o meno separati dalla parte fogliare (tipo A - vedi figura) e sono provvisti di brattee di tipo fogliaceo; quelle inferiori hanno delle forme lanceolate o lobate o pennatopartite, quelle superiori sono lineari-lanceolate. I fiori sono posizionati all'ascella di una brattea. Le brattee sono disposte in modo alterno. I peduncoli sono più o meno subnulli.
I fiori sono ermafroditi e tetraciclici (composti da 4 verticilli: calice – corolla – androceo – gineceo), pentameri (calice e corolla divisi in cinque parti).
Il frutto è del tipo a capsula divisa fino a metà in due lobi e bordi smarginati e con entrambe le facce densamente pubescenti. La forma della capsula è obcordata compresso-appiattita, e inoltre è provvista di carena. La deiscenza è loculicida. I semi, appiattiti e convessi, sono numerosi (10 - 20), e sono colorati di giallo brunastro chiaro. Dimensione della capsula: 3,5 - 4 x 2,5 – 3 mm. Dimensione dei semi: 0,6 - 0,9 x 0.8 - 1,2 mm.
La famiglia di appartenenza (Plantaginaceae) è relativamente numerosa con un centinaio di generi. La classificazione tassonomica di questa specie è in via di definizione in quanto fino a poco tempo fa il suo genere apparteneva alla famiglia delle Scrophulariaceae (secondo la classificazione ormai classica di Cronquist), mentre ora con i nuovi sistemi di classificazione filogenetica (classificazione APG) è stata assegnata alla famiglia delle Plantaginaceae; anche i livelli superiori sono cambiati (vedi il box tassonomico iniziale). Questa pianta appartiene alla sottotribù Veroniciinae (tribù Veroniceae e sottofamiglia Digitalidoideae). Il genere Veronica è molto numeroso con oltre 250 specie a distribuzione cosmopolita.
La specie V. verna appartiene alla sezione Pocilla Dumort.. Questo gruppo è caratterizzato da un ciclo biologico annuo, dalle infiorescenze formate da racemi terminali con brattee ben distinte dalle foglie oppure i fiori sono isolati all'ascella di foglie normali (quindi le brattee non si distinguono dalle foglie), dal calice a 4 lobi e dai semi piani o incavati.[10]
Secondo altre ricerche di tipo filogenetico più recenti (2004) la specie di questa voce è inserita nel subgen. Chamaedrys Griseb. insieme ad altre specie della flora spontanea italiana (Veronica arvensis e Veronica chamaedrys).[14]
Inoltre la specie di questa voce fa parte del Gruppo di V. verna insieme (relativamente all'areale italiano) alla specie Veronica dillenii Crantz. I caratteri principali di questo gruppo sono:[10]
La specie V. dillenii si differenzia dalla specie di questa voce in quanto lo stilo è più lungo (1,0 - 1,5 mm) e sporge dalla insenatura della corolla.
Il numero cromosomico di V. verna è: 2n = 16.[15]
Per questa specie sono riconosciute valide le seguenti sottospecie:[16]
L'entità di questa voce ha avuto nel tempo diverse nomenclature. L'elenco seguente indica alcuni tra i sinonimi più frequenti:[1]
La veronica primaverile in altre lingue è chiamata nei seguenti modi:
Veronica primaverile (nome scientifico Veronica verna L., 1753) è una pianta erbacea annua appartenente alla famiglia delle Plantaginaceae.
Kleine ereprijs (Veronica verna) is een eenjarige plant, die behoort tot de weegbreefamilie (Plantaginaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als zeer zeldzaam en sterk afgenomen. Deze plant is in Nederland wettelijk beschermd sinds 1 januari 2017 door de Wet Natuurbescherming. De plant komt van nature voor in Eurazië.
De plant wordt 2-15 cm hoog en heeft een behaarde stengel. De onderste bladeren zijn gesteeld en eirond tot lancetvormig van vorm met een grofgetande bladrand. De middelste en bovenste stengelbladeren en de onderste schutbladeren zijn veerdelig.
De kleine ereprijs bloeit in mei en juni met 2-3 mm grote, hemelsblauwe bloemen. De bloeiwijze is een tros. De vrucht is een omgekeerd-hartvormige, behaarde doosvrucht, die 2,5-3 mm lang en 3,5-4 mm breed is. De zaden zijn aan allebei de zijden bijna vlak.
De plant komt voor tussen laag gras en in akkerland op droge, kalkrijke zandgrond.
Kleine ereprijs (Veronica verna) is een eenjarige plant, die behoort tot de weegbreefamilie (Plantaginaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als zeer zeldzaam en sterk afgenomen. Deze plant is in Nederland wettelijk beschermd sinds 1 januari 2017 door de Wet Natuurbescherming. De plant komt van nature voor in Eurazië.
De plant wordt 2-15 cm hoog en heeft een behaarde stengel. De onderste bladeren zijn gesteeld en eirond tot lancetvormig van vorm met een grofgetande bladrand. De middelste en bovenste stengelbladeren en de onderste schutbladeren zijn veerdelig.
De kleine ereprijs bloeit in mei en juni met 2-3 mm grote, hemelsblauwe bloemen. De bloeiwijze is een tros. De vrucht is een omgekeerd-hartvormige, behaarde doosvrucht, die 2,5-3 mm lang en 3,5-4 mm breed is. De zaden zijn aan allebei de zijden bijna vlak.
De plant komt voor tussen laag gras en in akkerland op droge, kalkrijke zandgrond.
Veronica verna é uma espécie de planta com flor pertencente à família Scrophulariaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 1: 14. 1753.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental.
Em termos de naturalidade é nativa da região atrás indicada.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Veronica verna é uma espécie de planta com flor pertencente à família Scrophulariaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 1: 14. 1753.
Vårveronika (Veronica verna) är en växtart i familjen grobladsväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Vårveronika.
Vårveronika (Veronica verna) är en växtart i familjen grobladsväxter.
Veronica verna là một loài thực vật có hoa trong họ Mã đề. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Veronica verna là một loài thực vật có hoa trong họ Mã đề. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1753.
Veronica verna L.
Веро́ника весе́нняя (лат. Veronica verna) — однолетнее или двулетнее травянистое растение, вид рода Вероника (Veronica) семейства Подорожниковые (Plantaginaceae).
Западная Европа: почти все страны, отсутствует в Португалии, почти во всей Великобритании и Ирландии, в северной половине Фенноскандии; территория бывшего СССР: Европейская часть, кроме севера, северо-востока и ряда восточных районов, на севере достигает 64° северной широты в Карелии, а также Онежской губы, Шенкурска, верховьев Вычегды, Крым (редко), Кавказ, на юге Западной Сибири — отдельные местонахождения в бассейне Ишима, верховьях Иртыша, на юге Казахстана и в Средней Азии — большинство горных районов (Джунгарский Алатау, Тянь-Шань, Памиро-Алай, Копетдаг); Азия: северная часть Турции, Иран (Гиляи, Хорасан), Афганистан, Индия (Гималаи), Китай (Джунгария, Кашгария).
Произрастает на сухих лугах, по каменистым склонам, по песчано-галечниковым террасам, на сорных местах, в Средней Азии — в эфемерных группировках. В горах встречается в разнотравных степях на высотах до 2000 м над уровнем моря.
Стебли высотой 5—15 (до 30) см, прямостоячие, без пазушных бесплодных побегов, оттопыренно волосистые, иногда железистые, простые или ветвистые, облиственные.
Нижние листья на коротких черешках, яйцевидные, городчатые или же почти цельнокрайные, рано опадающие. Средние стеблевые листья сидячие, перистораздельные с 5—7 лопастями, с линейными или удлинённо продолговатыми, тупыми долями, с более крупной конечной долей, при основании клиновидные, длиной 5—12 мм, шириной 4—7 мм, крупно тупозубчатые. Верхушечные — цельные, ланцетно-линейные, постепенно переходят в трехраздельные с линейными долями цельнокрайные прицветники.
Цветки в количестве 20—30, в удлинённых верхушечных и боковых многоцветковых густых колосовидных кистях, позднее удлиняющихся и более рыхлых. Цветоножки обычно короче прицветников и немного короче чашечки. Чашечка с четырьмя линейно-ланцетными об одной жилке долями, в 2—3 раза длиннее коробочки; доли чашечки иногда попарно неравные, почти равны венчику. Венчик диаметром 1,8—3 мм, в два раза меньше чашечки, розовато-голубой или бледно-голубой, с синими полосками.
Коробочка длиной 3 мм, шириной 4 мм, плоская, широкообратносердцевидная, с 15 семенами, с округлыми лопастями, обычно при основании клиновидная, с неглубокой тупой выемкой, равной четверти коробочки. Семена длиной около 1 мм, яйцевидные или округлые, плоско-выпуклые, желтоватые, по 4—6 (до 10) в гнезде.
Вид Вероника весенняя входит в род Вероника (Veronica) семейства Подорожниковые (Plantaginaceae) порядка Ясноткоцветные (Lamiales).
Веро́ника весе́нняя (лат. Veronica verna) — однолетнее или двулетнее травянистое растение, вид рода Вероника (Veronica) семейства Подорожниковые (Plantaginaceae).
裂叶婆婆纳（学名：Veronica verna）为車前草科婆婆纳属下的一个种。
|access-date=中的日期值 (帮助)
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
