Abrus és un gènere amb 18 espècies fanerògames que pertany a la família Fabaceae. L'espècie més coneguda, Abrus precatorius, és altament tòxica.
Abrus és un gènere amb 18 espècies fanerògames que pertany a la família Fabaceae. L'espècie més coneguda, Abrus precatorius, és altament tòxica.
Soterek[1] (Abrus), někdy uváděný jako sotorek, je rod tropických rostlin z čeledi bobovité a jediný rod tribu Abreae. Soterky jsou tenké liány se složenými listy a motýlovitými květy, pocházející z tropů Starého světa. Nejznámější je soterek obecný, popínavá rostlina jejíž dvoubarevná velmi jedovatá semena se s oblibou používají na výrobu náhrdelníků a jiných ozdobných předmětů.
Soterky jsou tenké dřevnaté liány nebo řidčeji keře či polokeře se sudozpeřenými listy. Listy jsou téměř přisedlé nebo krátce řapíkaté, složené z mnoha párů obvykle drobných a vstřícných lístků. Střední osa listu bývá zakončena štětinou. Palisty jsou drobné, tenké nebo redukované jen na hrbolky. Listové úponky chybějí. Květy jsou drobné, bílé, červenohnědé, fialové nebo růžové, krátce stopkaté až téměř přisedlé, uspořádané v hroznech vyrůstajících na vrcholu postranních olistěných nebo bezlistých větévek. Kalich je zvonkovitý, na vrcholu laločnatý nebo krátce zubatý. Pavéza je obvejčitá, krátce nehetnatá, křídla jsou kratší než člunek, podlouhle čárkovitá a dlouze nehetnatá. Člunek je široký a zakřivený. Tyčinky jsou jednobratré, v počtu 9, srostlé v trubičku přirostlou k pavéze, z květu nevyčnívající. Semeník] je téměř přisedlý, s několika až mnoha vajíčky a krátkou zahnutou čnělkou nesoucí hlavatou bliznu. Lusky jsou podlouhlé až čárkovité, ploché, uvnitř s tenkými přehrádkami, pukající 2 chlopněmi. Semena jsou kulovitá, tvrdá, lesklá, často z části jasně červená a z části černá.[2][3][4]
Rod Abrus zahrnuje 17 druhů, které pocházejí z tropů Starého světa. Nejvíce druhů se vyskytuje v Africe a na Madagaskaru, 4 druhy v Asii.[2] Některé druhy, především soterek obecný a Abrus pulchellus byly zavlečeny do tropické Ameriky, kde zdomácněly.[3]
Po dlouhou dobu byly příbuzenské vztahy rodu Abrus v rámci podčeledi bobovitých Faboideae problematickou otázkou. Na základě morfologie listů, stonků nebo plodů byl nejčastěji řazen do příbuzenstva rodů vikev (Vicia), sója (Glycine) nebo fazol (Phaseolus), případně považován za taxon stojící morfologií na pomezí mezi triby Vicieae, Phaseoleae a Dalbergieae. V roce 1964 byl pak zařazen do samostatného tribu Abreae, obsahujícího tento jediný rod.[4] Nejblíže příbuznými skupinami jsou podle současné taxonomie bobovitých triby Phaseoleae, Millettieae a Indigofereae.[5]
Semena soterku obecného (Abrus precetorius) obsahují abrin, jedovatou bílkovinu (toxalbumin) způsobující aglutinaci červených krvinek a hemolýzu. Svým účinkem i strukturou je abrin podobný ricinu, silně jedovaté bílkovině ze semen skočce obecného (Ricinus communis), a náleží k nejprudším známým rostlinným jedům. Smrtelná dávka čistého abrinu je 0,001 až 0,002 mg na kilogram živé váhy. Dalšími obsahovými látkami jsou mj. deriváty indolu, anthokyany, steroly a triterpeny. V kořenech je přítomen zejména glycyrrhizin, který jim dává lékořicovou vůni, dále precol, abrol, a alkaloidy abrasin a precasin a triterpenoidy abruslacton A, methyl-abrusgenát a kyselina abrusgenová.[4][6]
Semena soterku jsou silně jedovatá. Jako smrtelná dávka pro člověka je uváděno množství půl semene (tedy asi 0,06 g), pokud bylo před polknutím rozžvýkáno. Otrava může být způsobena i neopatrnou manipulací s ozdobnými předměty vyrobenými ze semen soterku, pokud byla semena provrtána nebo je jinak porušeno jejich tvrdé osemení. Semena s neporušeným osemením procházejí trávicím traktem bez újmy. Účinná látka se při teplotách nad 65 °C rozkládá a semena po tepelné úpravě ztrácejí svoji jedovatost. Smrtelná dávka semen pro koně je asi 60 gramů, smrt pak nastává v průběhu 18 hodin. Hovězí dobytek, kozy a psi jsou vůči tomuto jedu odolnější.[4]
Semena soterku obecného (Abrus precatorius) byla zlatníky ve východní Asii v historické době používána jako standardní váhová jednotka, podobně jako v Evropě semena rohovníku obecného, která dala vzniknout váhové jednotce zvané karát. Hmotnost semene soterku obecného je 0,113 g.[4]
Zajímavě červeno-černě zbarvená tvrdá semena soterku obecného (Abrus precatorius) jsou občas využívána na výrobu náhrdelníků a podobných předmětů, ačkoliv jsou velmi jedovatá.[3] Aglutininy izolované ze semen mají využití v medicíně při léčbě hepatitidy a AIDS.[6] Listy, kořeny i semena soterku jsou ve Vietnamu využívány v pomístní medicíně.[7]
Soterek (Abrus), někdy uváděný jako sotorek, je rod tropických rostlin z čeledi bobovité a jediný rod tribu Abreae. Soterky jsou tenké liány se složenými listy a motýlovitými květy, pocházející z tropů Starého světa. Nejznámější je soterek obecný, popínavá rostlina jejíž dvoubarevná velmi jedovatá semena se s oblibou používají na výrobu náhrdelníků a jiných ozdobných předmětů.
Abrus ist die einzige Pflanzengattung der Tribus Abreae innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Diese Gattung kommt mit etwa 17 Arten in den Tropen und Subtropen der Alten Welt vor.
Bei den Abrus-Arten handelt es sich um Sträucher, die meist klimmend oder mit überhängenden Zweigen wachsen.
Die wechselständig angeordneten Laubblätter sind in Blattstiel und -spreite gegliedert. Die Blattspreiten sind paarig gefiedert, mit vielen Paaren von Fiederblättchen. Die Blattrhachis endet mit einer Borste. Es sind keine Nebenblätter vorhanden.[1]
In end- oder seitenständigen, traubigen Gesamtblütenständen stehen jeweils mehrere Blüten in bündeligen Teilblütenständen zusammen.[1]
Die zwittrigen Blüten sind zygomorph und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die fünf Kelchblätter sind verwachsen, gestutzt mit kurzen Kelchzähnen. Die Blütenkrone besitzt den typischen Aufbau einer Schmetterlingsblüte.[1] Die genagelte, eiförmige Fahne ist mehr oder weniger stark mit den Staubfäden verwachsen. Die Flügel sind schmal sichelförmig bis länglich.[2] Es sind nur neun Staubblätter vorhanden. Die Staubfäden sind miteinander verwachsen und die Staubbeutel sind alle gleich. Das einzelne Fruchtblatt enthält viele Samenanlagen.[1] Der Griffel ist kahl.[1]
Die abgeflachten, zweifächerigen Hülsenfrüchte sind gekammert, zerfallen aber nicht in einzelne Abschnitte und enthalten einige Samen.[1] Die fast kugeligen bis ellipsoiden Samen besitzen eine glänzende, manchmal leuchtend gefärbte Oberfläche.[1]
Die Erstveröffentlichung des Gattungsnamens Abrus erfolgte 1763 durch Michel Adanson in Familles des Plantes, 2, S. 327, 511.[3] Typusart ist Abrus precatorius L.[3]
Die Gattung der Abrus ist die einzige Gattung der Tribus Abreae in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie Hülsenfrüchtler (Fabaceae).[4] Die Tribus Abreae wurde durch John Hutchinson in The Genera of Flowering Plants, 1, 1964, S. 451 veröffentlicht[5] und stützt sich auf die lateinische Veröffentlichung von Abrinae: Wight & Arn. ex Endl.: Gen. Pl., 1840, S. 1301.
Die Gattung Abrus kommt in den Tropen und Subtropen der Alten Welt vor. Sieben bis neun Arten kommen in Afrika und fünf Arten nur in Madagaskar[6] vor.
Es gibt etwa 17 Abrus-Arten (hier mit Angabe ihrer Verbreitungsgebiete)[7]:
Nur von wenigen Abrus-Arten sind Informationen zu Inhaltsstoffen und Giftigkeit bekannt. Die Samen der Paternostererbse (Abrus precatorius) gelten als sehr giftig.[8]
Abrus ist die einzige Pflanzengattung der Tribus Abreae innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Diese Gattung kommt mit etwa 17 Arten in den Tropen und Subtropen der Alten Welt vor.
வெண்குந்திரி அல்லது விடதரி (Abrus) என்பது பட்டாணி இனத்தில் பபேசியே என்ற குடும்பத்தைச் சார்ந்த பூக்கும் தாவரம் ஆகும். இவற்றில் 13 முதல் 18 இனங்கள் இருந்தாலும் குன்றி என்ற இனம் குறிப்பிடத்தக்கது. இதன் விதிகள் விசத்தன்மை கொண்டதாக இருப்பதால் நகைக் கடைகளில் மட்டும் பயன்படுத்தப்படுகிறது.[1][2][3]
வெண்குந்திரி அல்லது விடதரி (Abrus) என்பது பட்டாணி இனத்தில் பபேசியே என்ற குடும்பத்தைச் சார்ந்த பூக்கும் தாவரம் ஆகும். இவற்றில் 13 முதல் 18 இனங்கள் இருந்தாலும் குன்றி என்ற இனம் குறிப்பிடத்தக்கது. இதன் விதிகள் விசத்தன்மை கொண்டதாக இருப்பதால் நகைக் கடைகளில் மட்டும் பயன்படுத்தப்படுகிறது.
ఏబ్రస్ (లాటిన్ Abrus) పుష్పించే మొక్కలలో ఫాబేసి కుటుంబానికి చెందిన ప్రజాతి.
Abrus is a genus of flowering plants in the pea family, Fabaceae, and the only genus in the tribe Abreae. It contains 13–18 species, but is best known for a single species: jequirity (A. precatorius). The highly toxic seeds of that species are used to make jewellery.[2][3][4]
Abrus is a genus of flowering plants in the pea family, Fabaceae, and the only genus in the tribe Abreae. It contains 13–18 species, but is best known for a single species: jequirity (A. precatorius). The highly toxic seeds of that species are used to make jewellery.
Abrus es un género de plantas fanerógamas de la familia Fabaceae. Contiene 19 especies y es el único género de la tribu Abreae. La especie más conocida es Abrus precatorius, la cual es famosa por su toxicidad.[2]
Son trepadoras volubles, delgadas; tallos con tricomas aplicados, blancos. Hojas paripinnadas, 5–6 cm de largo; folíolos 10–26, opuestos, ovados a oblongos, 10–15 mm de largo y 5–7 mm de ancho, ápice redondeado o truncado, mucronulado, base obtusa o redondeada, membranáceos, estipelas diminutas; pecíolos 8–10 mm de largo, estípulas subuladas, 1–2 mm de largo. Inflorescencias pseudo racimos hasta con 15 flores blancas a rosadas, pedúnculos 5–8 cm de largo, tan gruesos como los tallos y con 4 pares de brácteas diminutas a lo largo del eje, pedicelos 1–2 mm de largo, hinchados apicalmente, glabros; cáliz 5-dentado, campanulado, ca 2 mm de largo, puberulento, los dientes redondeados; pétalos blancos o rosados, estandarte ovado, 8–9 mm de largo, cortamente unguiculado con una muesca apical, alas y quilla 6–8 mm de largo; estambres 9, monadelfos, inclusos, filamentos adnados al estandarte, el estambre vexilar ausente, anteras uniformes; ovario subsésil, óvulos numerosos, estilo incurvado, glabrescente, estigma capitado, terminal. Frutos oblongos, 2.5–3.5 cm de largo y 1.2–1.5 cm de ancho, comprimidos, pero abultados sobre las semillas, unidos oblicuamente en la base, dehiscentes a lo largo de una sutura, ápice con rostro volteado hacia arriba, ca 5 mm de largo, base obtusa o redondeada, valvas algo flexibles y tornándose leñosas, muriculadas, pubescentes; semillas 5–6, subglobosas o ligeramente comprimidas, 5–6 mm de largo, rojo brillante con negro cerca del hilo, hilo ca 1 mm de largo, ligeramente deprimido.[3]
Común, se encuentra en áreas abiertas y generalmente alteradas, zona atlántica; 0–40 m; fl y fr todo el año; especies pantropicales. Se presume que fue tempranamente introducida en América tropical donde actualmente se encuentra ampliamente distribuida.
El género fue descrito por Michel Adanson y publicado en Familles des Plantes 2: 327, 511. 1763.[3]
A continuación se brinda un listado de las especies del género Abrus aceptadas hasta julio de 2011, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
Abrus es un género de plantas fanerógamas de la familia Fabaceae. Contiene 19 especies y es el único género de la tribu Abreae. La especie más conocida es Abrus precatorius, la cual es famosa por su toxicidad.
Abrus (latin abrus, de l'arabe abrūz) est un genre de plantes dicotylédones de la famille des Fabaceae, sous-famille des Faboideae, originaire des régions tropicales de l'Ancien Monde, qui comprend une vingtaine d'espèces acceptées. C'est l'unique genre de la tribu des Abreae (tribu monotypique).
Cet arbuste (papilionacée) de l'Inde a une tige grêle qui est souvent volubile et s'enroule autour de son support par thigmotropisme. Ses racines ont un goût de réglisse ; ses graines d'un rouge vif sont toxiques, et sont utilisées pour confectionner des chapelets et des colliers.
Selon The Plant List (12 juillet 2018)[2] :
Abrus (latin abrus, de l'arabe abrūz) est un genre de plantes dicotylédones de la famille des Fabaceae, sous-famille des Faboideae, originaire des régions tropicales de l'Ancien Monde, qui comprend une vingtaine d'espèces acceptées. C'est l'unique genre de la tribu des Abreae (tribu monotypique).
Cet arbuste (papilionacée) de l'Inde a une tige grêle qui est souvent volubile et s'enroule autour de son support par thigmotropisme. Ses racines ont un goût de réglisse ; ses graines d'un rouge vif sont toxiques, et sont utilisées pour confectionner des chapelets et des colliers.
Abrus (lat. Abrus), Rod korisnih, ljekovitih, grmastih penjačica iz porodice mahunarki kojemu pripada ukupno 17 vrsta raširenih po Africi, tropskoj i suptropskoj Aziji i jugozapadnog Pacifika.[1] [2].
Rod je smješten u samostalni tribus Abreae, dio potporodice Faboideae.
Sjemenske vrste rakovo oko (Abrus precatorius) poznate su po svojoj otrovnosti, (toksalbumin, abrin), te po tome što se koriste u izradi nakita.
Abrus (lat. Abrus), Rod korisnih, ljekovitih, grmastih penjačica iz porodice mahunarki kojemu pripada ukupno 17 vrsta raširenih po Africi, tropskoj i suptropskoj Aziji i jugozapadnog Pacifika. .
Rod je smješten u samostalni tribus Abreae, dio potporodice Faboideae.
Sjemenske vrste rakovo oko (Abrus precatorius) poznate su po svojoj otrovnosti, (toksalbumin, abrin), te po tome što se koriste u izradi nakita.
Abrus Adans., 1763 è un genere di piante della famiglia delle Fabacee (o Leguminose), unico genere della tribù Abreae.[1][2]
Comprende le seguenti specie:[2]
Abrus Adans., 1763 è un genere di piante della famiglia delle Fabacee (o Leguminose), unico genere della tribù Abreae.
Abras (Abrus) – pupinių (Fabaceae) šeimos Faboideae pošeimio augalų gentis.
Het tropische genus Abrus telt anderhalf dozijn soorten. De soorten komen voor in de tropen en subtropen van de Oude Wereld. Het genus is berucht om de giftige eigenschappen van de zaden, met name het paternosterboontje.
Het tropische genus Abrus telt anderhalf dozijn soorten. De soorten komen voor in de tropen en subtropen van de Oude Wereld. Het genus is berucht om de giftige eigenschappen van de zaden, met name het paternosterboontje.
Modligroszek, paciornik, paciorkowiec, abrus, koralin[3] (Abrus) – rodzaj roślin z rodziny bobowatych (Fabaceae). Obejmuje 19 gatunków[4]. Występują one na wszystkich kontynentach w strefie równikowej[5].
Rodzaj z plemienia Abreae i podrodziny bobowatych właściwych (Faboideae) w obrębie rodziny bobowatych (Fabaceae)[1][6].
Modligroszek, paciornik, paciorkowiec, abrus, koralin (Abrus) – rodzaj roślin z rodziny bobowatych (Fabaceae). Obejmuje 19 gatunków. Występują one na wszystkich kontynentach w strefie równikowej.
Abrus é um género botânico pertencente à família Fabaceae.
A autoridade científica do género é Adans., tendo sido publicado em Familles des Plantes 2: 327, 511. 1763.
Abrus este un gen din familia leguminoase la care atât semințele cât și tulpina și rădăcina conțin o otravă foarte puternică. Se cunosc 6 specii în regiunile tropicale, tufe agățătoare, înalte până la trei metri, frunze penate, opuse. În locul frunzei terminale are un ghimpe. Flori mici, albe, roz sau roșii, în ciorchine. Fruct, păstaie scurtă.
Abrus este un gen din familia leguminoase la care atât semințele cât și tulpina și rădăcina conțin o otravă foarte puternică. Se cunosc 6 specii în regiunile tropicale, tufe agățătoare, înalte până la trei metri, frunze penate, opuse. În locul frunzei terminale are un ghimpe. Flori mici, albe, roz sau roșii, în ciorchine. Fruct, păstaie scurtă.
Paternosterbönssläktet (Abrus) är ett släkte av ärtväxter med 17 arter.[1] De förekommer i tropiska och subtropiska områden.
Arterna är buskar eller halvbuskar, ofta klättrande. Bladen är parbladiga. Blomställningarna kommer i bladvecken och blommorna sitter i klasar. Fodret är trubbigt med mycket korta tänder, de två övre är delvis sammanväxta. Kölen är större än vingarna. Ståndarna är nio. Frukten är en balja med många frön.
Enligt Catalogue of Life innehåller släktet följande 17 arter:[1]
Paternosterbönssläktet (Abrus) är ett släkte av ärtväxter med 17 arter. De förekommer i tropiska och subtropiska områden.
Arterna är buskar eller halvbuskar, ofta klättrande. Bladen är parbladiga. Blomställningarna kommer i bladvecken och blommorna sitter i klasar. Fodret är trubbigt med mycket korta tänder, de två övre är delvis sammanväxta. Kölen är större än vingarna. Ståndarna är nio. Frukten är en balja med många frön.
Chi Cam thảo dây hay chi Cườm thảo (danh pháp khoa học: Abrus) là một chi của 13-18 loài trong họ Đậu (Fabaceae) với loài được biết đến nhiều nhất là Abrus precatorius tức cam thảo dây. Hạt của các loài cây này được sử dụng làm chuỗi dây trang sức và có độc tính cao.
Chi Cam thảo dây hay chi Cườm thảo (danh pháp khoa học: Abrus) là một chi của 13-18 loài trong họ Đậu (Fabaceae) với loài được biết đến nhiều nhất là Abrus precatorius tức cam thảo dây. Hạt của các loài cây này được sử dụng làm chuỗi dây trang sức và có độc tính cao.
Abrus Adans., 1763
СинонимыЧёточник[3] (лат. Abrus) — род растений семейства Бобовые (Fabaceae). Единственный представитель трибы Abreae, входящий в подсемейство Мотыльковые (Faboideae).
Род включает около 20 видов[4], распространённых в тропических областях планеты.
Abrus — от греческого abros, красивый, из-за красивой листвы[5].
Виды рода — многолетние вьющиеся кустарники, полукустарники или древовидные лианы. Листья сложные перистые. Цветки мелкие, мотылькового типа, собраны в кисти. Плоды — уплощённые бобы.
По информации базы данных The Plant List, род включает 19 видов[6]:
Чёточник (лат. Abrus) — род растений семейства Бобовые (Fabaceae). Единственный представитель трибы Abreae, входящий в подсемейство Мотыльковые (Faboideae).
Род включает около 20 видов, распространённых в тропических областях планеты.
见本文
相思子屬(學名:Abrus),又名雞母珠屬,是豆科蝶形花亞科中的一屬,全屬約有13至18個品種不等。當中最著名的一個品種就是毒性極強的雞母珠(又名相思子)(學名:Abrus precatorius)。其毒素雞母珠毒素只需0.01毫克的劑量已足以致命。