Pterogyne nitens je druh rostliny z čeledi bobovité a jediný druh rodu Pterogyne. Je to sezónně opadavý strom se střídavými lichozpeřenými listy a drobnými, žlutozelenými květy v latovitých květenstvích. Plodem je křídlatá nažka (tzv. samara). Druh se vyskytuje v sezónně suchých lesích Jižní Ameriky od východní Brazílie po severní Argentinu. Obsahuje biologicky účinné alkaloidy.
Strom poskytuje ceněné dřevo, obchodované nejčastěji pod názvem amendoim. V přírodě je vlivem těžby a ničení původních biotopů stále vzácnější a v Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je zařazen mezi téměř ohrožené druhy.
Pterogyne nitens je opadavý strom, dorůstající výšky obvykle do 25 metrů a výčetní tloušťky kmene 60 až 90 cm (výjimečně až 120 cm). Listy jsou střídavé, lichozpeřené, složené ze 4 až 9 párů (nejčastěji 6) střídavých listků. Květy jsou drobné, žlutozelené, jednopohlavné nebo oboupohlavné, uspořádané v hroznech, skládajících úžlabní laty. Kalich i koruna jsou pětičetné. Tyčinek je 10. Semeník je stopkatý, tvořený jediným plodolistem. Plodem je zploštělá, křídlatá nažka (samara). Plody jsou velmi podobné jako u rodu Pterolobium, pocházejícího z tropů Starého světa.[1][2][3]
Druh se vyskytuje výhradně v Jižní Americe, a to ve východní, střední a jižní Brazílii, Bolívii, severní Argentině a Paraguayi. V Amazonii se nevyskytuje. Byl introdukován také do tropické východní Afriky (Keňa, Uganda).[4] Roste jako součást sezónně suchých lesů v subtropických až tropických oblastech s periodickým obdobím sucha a dobře propustnými, písčitými půdami. Je to pionýrská, rychle rostoucí dřevina.[5]
Přirozený biotop (oblast sezónně suchých lesů) tohoto druhu je stále více ohrožen odlesňováním a zakládáním plantáží a pastvin, a není pod žádným typem územní ochrany. Strom se stává vzácným také vlivem těžby pro ceněné dřevo.[2][6] V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je druh veden jako téměř ohrožený taxon.[7]
O opylování druhu nejsou dostupné žádné informace. Křídlaté plody se šíří větrem. Na kořenech jsou podobně jako u řady jiných bobovitých symbiotické bakterie fixující dusík.[8]
Rostlina obsahuje biologicky aktivní terpenoidní alkaloidy odvozené od guanidinu, konkrétně pterogynin, pterogynidin, galegin a nitensidin A. Tyto alkaloidy mají cytotoxické účinky a byly studovány v souvislosti s léčbou rakoviny. Rovněž byl zjištěn obsah flavonoidů (kvercetin, kempferol, rutin)[9][10]
Rod Pterogyne je v rámci čeledi Fabaceae řazen do podčeledi Caesalpinioideae a tribu Caesalpinieae.
Strom je vyhledáván jako zdroj ceněného dřeva, používaného např. na podlahy, nábytek, vnitřní obložení a jiné truhlářské práce. Jádrové dřevo je rezavě hnědé, často s tmavšími proužky, běl bývá světlejší. Je středně trvanlivé, dobře opracovatelné a lze jej leštit do vysokého lesku. Je obchodováno pod názvem amendoim nebo také yvyraro. Vzhledově připomíná dřevo svietenie (Swietenia) z čeledi zederachovité (mahogany).[5][5][11] Strom je použitelný též k zalesňování narušených stanovišť.[8]
Pterogyne nitens je druh rostliny z čeledi bobovité a jediný druh rodu Pterogyne. Je to sezónně opadavý strom se střídavými lichozpeřenými listy a drobnými, žlutozelenými květy v latovitých květenstvích. Plodem je křídlatá nažka (tzv. samara). Druh se vyskytuje v sezónně suchých lesích Jižní Ameriky od východní Brazílie po severní Argentinu. Obsahuje biologicky účinné alkaloidy.
Strom poskytuje ceněné dřevo, obchodované nejčastěji pod názvem amendoim. V přírodě je vlivem těžby a ničení původních biotopů stále vzácnější a v Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je zařazen mezi téměř ohrožené druhy.
Pterogyne is a monotypic genus in the legume family, Fabaceae, subfamily Caesalpinioideae.[2] The sole species is Pterogyne nitens. Spanish common names include guiraró, palo coca, or tipa colorado.[1] In Portuguese, it is commonly known as amendoim bravo, cocal or madeira nova. It is found in Brazil, Paraguay, Bolivia and Argentina.[1] It is threatened by habitat loss and harvesting for timber.[1]
Five guanidine alkaloid natural products were isolated from the leaves of Pterogyne nitens: nitensidine D, nitensidine E, pterogynine, pterogynidine, and galegine.[3]
Pterogyne is a monotypic genus in the legume family, Fabaceae, subfamily Caesalpinioideae. The sole species is Pterogyne nitens. Spanish common names include guiraró, palo coca, or tipa colorado. In Portuguese, it is commonly known as amendoim bravo, cocal or madeira nova. It is found in Brazil, Paraguay, Bolivia and Argentina. It is threatened by habitat loss and harvesting for timber.
Five guanidine alkaloid natural products were isolated from the leaves of Pterogyne nitens: nitensidine D, nitensidine E, pterogynine, pterogynidine, and galegine.
El amendoim bravo, yvyraro, cocal, guiraró, madeira nova, palo coca, tipa colorada (Pterogyne nitens) es una especie de árbol de la familia Fabaceae.
Se halla en Argentina, Bolivia, Brasil, Paraguay. Está amenazado por pérdida de hábitat.
Es un árbol heliófilo de áreas abiertas, bordes de caminos y rozas de bosques. Pionero en suelo arenoso y en áreas degradadas, pero desenvolviéndose mal si se planta puro a pleno sol; recomendándose su plantación mixta.
Florece de enero a febrero, y fructifica de marzo a mayo; sus semillas se cosechan de abril a julio, y conservan mucho tiempo su poder germinativo estando en ambiente seco y a temperatura normal no superior a 30 ºC.
Madera, leña, ornamental. Para ebanistería, tablas, carrocerías, construcción civil, vigas, revestimientos, decoración, durmientes, postes, cabos de herramientas, piso parqué, machimbres.
Pterogyne nitens fue descrita por Louis René Tulasne y publicado en Annales des Sciences Naturelles; Botanique, sér. 2 20: 140. 1843.[2]
El amendoim bravo, yvyraro, cocal, guiraró, madeira nova, palo coca, tipa colorada (Pterogyne nitens) es una especie de árbol de la familia Fabaceae.
DetallePterogyne é um género botânico pertencente à família Fabaceae[1].
Características morfológicas - Altura de 10–15 m, com tronco de 40–60 cm de diâmetro. Folhas compostas pinadas de 10–30 cm de comprimento, com 8-18 folíolos glabros, subcoriáceos, de 4–7 cm de comprimento.
Ocorrência – Nosdeste do País até o oeste de Santa Catarina, principalmente na floresta latifoliada semidecídua.
Madeira – Moderadamente pesada, dura, textura média, grã direita e irregular, moderadamente resistente ao apodrecimento, com alburno distinto.
Utilidade – A madeira é própria para confecção de móveis finos, obtenção de folhas faqueadas, lambris, para construção civil, como vigas, caibros, ripas, tacos e tábuas para assoalhos, para confecção de carrocerias, interiores de embarcações e vagões, tonéis, barris, tanques, etc. A árvore, pela rusticidade e rapidez de crescimento, é ótima para plantios mistos em áreas degradadas de preservação permanente.
Informações ecológicas – Planta decídua, heliófita, pioneira, característica da floresta latifoliada semidecídua e da caatinga. Neste último habitat, ocorre apenas em áreas úmidas com vegetação florestal. Apresente ampla, porém descontinuada dispersão, tanto na mata primária densa como em formações secundárias em vários estágios de sucessão vegetal. Produz anualmente grande quantidade de sementes viáveis.
Fenologia – Floresce durante os meses de dezembro-março. A maturação dos frutos ocorre nos meses de maio-junho, entretanto permanecem na planta por mais tempo.
Obtenção de sementes – Colher os frutos (vagens) diretamente da árvore quando adquirirem coloração paleácea. Pode-se semear as próprias vagens como se fossem sementes, entretanto isso pode acarretar a formação de mudas tortas e defeituosas. Portanto, sempre que possível, é recomendável retirar as sementes das vagens. Essa operação é facilitada deixando-as ao sol para secar e posteriormente esfregando-as manualmente ou mecanicamente.
Produção de mudas – Colocar as sementes ou as vagens para germinação logo que colhidas, em canteiros ou diretamente em recipientes individuais contendo substrato rico em matéria orgânica. A emergência ocorre em em 10-35 dias e a taxa de germinação é superior a 60%. O desenvolvimento das plantas é rápido, ficando prontas para plantio no local definitivo em 4-5 meses. O desenvolvimento das plantas no campo no campo é também rápido alcançando 4m aos 2 anos.
Árvores Brasileiras - Harri Lorenzi - vol.1 - pag.142
Pterogyne é um género botânico pertencente à família Fabaceae.
Características morfológicas - Altura de 10–15 m, com tronco de 40–60 cm de diâmetro. Folhas compostas pinadas de 10–30 cm de comprimento, com 8-18 folíolos glabros, subcoriáceos, de 4–7 cm de comprimento.
Ocorrência – Nosdeste do País até o oeste de Santa Catarina, principalmente na floresta latifoliada semidecídua.
Madeira – Moderadamente pesada, dura, textura média, grã direita e irregular, moderadamente resistente ao apodrecimento, com alburno distinto.
Utilidade – A madeira é própria para confecção de móveis finos, obtenção de folhas faqueadas, lambris, para construção civil, como vigas, caibros, ripas, tacos e tábuas para assoalhos, para confecção de carrocerias, interiores de embarcações e vagões, tonéis, barris, tanques, etc. A árvore, pela rusticidade e rapidez de crescimento, é ótima para plantios mistos em áreas degradadas de preservação permanente.
Informações ecológicas – Planta decídua, heliófita, pioneira, característica da floresta latifoliada semidecídua e da caatinga. Neste último habitat, ocorre apenas em áreas úmidas com vegetação florestal. Apresente ampla, porém descontinuada dispersão, tanto na mata primária densa como em formações secundárias em vários estágios de sucessão vegetal. Produz anualmente grande quantidade de sementes viáveis.
Fenologia – Floresce durante os meses de dezembro-março. A maturação dos frutos ocorre nos meses de maio-junho, entretanto permanecem na planta por mais tempo.
Obtenção de sementes – Colher os frutos (vagens) diretamente da árvore quando adquirirem coloração paleácea. Pode-se semear as próprias vagens como se fossem sementes, entretanto isso pode acarretar a formação de mudas tortas e defeituosas. Portanto, sempre que possível, é recomendável retirar as sementes das vagens. Essa operação é facilitada deixando-as ao sol para secar e posteriormente esfregando-as manualmente ou mecanicamente.
Produção de mudas – Colocar as sementes ou as vagens para germinação logo que colhidas, em canteiros ou diretamente em recipientes individuais contendo substrato rico em matéria orgânica. A emergência ocorre em em 10-35 dias e a taxa de germinação é superior a 60%. O desenvolvimento das plantas é rápido, ficando prontas para plantio no local definitivo em 4-5 meses. O desenvolvimento das plantas no campo no campo é também rápido alcançando 4m aos 2 anos.
Árvores Brasileiras - Harri Lorenzi - vol.1 - pag.142
«Pterogyne — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020Pterogyne nitens là một loài loài thực vật họ Đậu (Fabaceae).[2] Trong tiếng Anh nó thường được gọi là Amendoim Bravo, Cocal, Guiraró, Madeira Nova, Palo Coca, hoặc Tipa Colorado. Loài này có ở Argentina, Bolivia, Brasil, và Paraguay. Chúng hiện đang bị đe dọa vì mất môi trường sống.
Pterogyne nitens là một loài loài thực vật họ Đậu (Fabaceae). Trong tiếng Anh nó thường được gọi là Amendoim Bravo, Cocal, Guiraró, Madeira Nova, Palo Coca, hoặc Tipa Colorado. Loài này có ở Argentina, Bolivia, Brasil, và Paraguay. Chúng hiện đang bị đe dọa vì mất môi trường sống.