Copernicia és el gènere de les denominades com "palmeres ventall" dintre de la família Arecaceae, tribu Corypheae, de 24 espècies de palmells, natives de Sud-amèrica i del Carib. Va ser nomenat en honor de l'astrònom polonès Nicolau Copèrnic.
Es troben en les rodalies dels cursos fluvials en hàbitat de sabana.
El seu hàbitat natural es troba en Sud-amèrica, a Haití i a Cuba. Les espècies són sovint endèmiques, i localitzades en petits territoris. En zones de sabanes i boscos en galeria. Algunes són molt exigents quant a la naturalesa del sòl (p.ej.: sòl que contingui silicats).
Són arbres de petits a mitjans (de 5 a 30 metres), els seus troncs són solitaris i aconsegueixen grandàries variables. El cim del tronc, sota la corona de vegades es cobreix d'una faldilla formada per les fulles dessecades.
Les seves fulles són amb forma de ventall i nombroses fulletes. En algunes espècies, les fulles estan recobertes d'una fina capa de cera, coneguda com a cera carnauba. Els pecíols són de longitud variable, de vegades absents. Es cobreixen d'espines en la base.
La palmera carnauba (Copernicia prunifera), és una planta nativa del nord-est de Brasil, produeix una cera, anomenada "cera de carnauba", que es recull sobre les fulles dels arbres. Aquesta cera dóna lloc a nombroses aplicacions. S'utilitza en productes per a polir els cotxes, les sabates, el sòl, i es barreja sovint amb cera d'abella per a distintes aplicacions. És també un dels principals ingredients de la cera utilitzada pels surfers, que es combina llavors amb oli de coco.
S'utilitza també en la preparació de productes industrials culinaris. Es cobreixen els aliments amb aquesta cera per a donar-los un aspecte brillant. La hi troba així en confiteries com els M&M' s i el Tic TAC, i en algunes xocolates.
També s'utilitza en la indústria cosmètica, en les cremes i barra de llavis. Troba també aplicacions en la indústria farmacèutica, per a cobrir alguns medicaments.
Copernicia és el gènere de les denominades com "palmeres ventall" dintre de la família Arecaceae, tribu Corypheae, de 24 espècies de palmells, natives de Sud-amèrica i del Carib. Va ser nomenat en honor de l'astrònom polonès Nicolau Copèrnic.
Kopernicie (Copernicia) je rod palem. Jsou to středně velké až mohutné palmy s dlanitými listy a kmeny pokrytými vláknitými listovými pochvami. Květenství jsou bohatě větvená a svojí délkou přesahují listy. Plody jsou peckovice. Rod zahrnuje 21 druhů. Většina z nich jsou endemity Kuby, několik dalších roste na Hispaniole a v Jižní Americe. Copernicia macroglossa a některé další druhy jsou v tropech pěstovány jako okrasné rostliny. Jihoamerický druh Copernicia prunifera je zdrojem karnaubského vosku. Místní využití mají i listy, kmeny a vlákna některých druhů.
Kopernicie jsou středně velké až mohutné, pomalu rostoucí, jednodomé palmy dorůstající výšky do 15 metrů. Kmeny jsou solitérní, pokryté vytrvalými, vláknitými listovými pochvami, u starších jedinců někdy olysávají a objevuje se hrubý povrch kmene s listovými jizvami. Listy jsou dlanité nebo krátce dlanitozpeřené, induplikátní, tuhé. Řapík je velmi krátký až dlouhý, na okraji s tuhými, plochými, zahnutými ostny. U některých druhů (C. macroglossa) řapík téměř chybí a listy jsou přisedlé. Čepel listů je klínovitá nebo okrouhlá, hluboce členěná v jednoduše přeložené segmenty. Listové segmenty jsou na okraji často ostnité. Na lícové straně listu je v místě nasedání čepele na řapík charakteristický výrůstek (hastula).
Květenství vyrůstají z listové růžice a svojí délkou často přesahují listy. Jsou silně větvená až do šestého řádu a nezřídka hustě plstnatá. Stopka květenství je prodloužená, asi stejně dlouhá nebo kratší než samotné květenství. Květy jsou oboupohlavné. Okvětí je trojčetné, rozlišené na kalich a korunu. Kališní lístky jsou srostlé v trojlaločnou číšku. Koruna je trubkovitá, zakončená 3 laloky. Tyčinek je 6 a jsou širokými bázemi nitek srostlé v číšku přirostlou k ústí koruny. Gyneceum (botanika) je složeno ze 3 na bázi volných pestíků, čnělky jsou srostlé v jednu čnělku zakončenou tečkovitou bliznou. Plody jsou vejcovité nebo kulovité a obvykle se vyvíjejí pouze z jednoho plodolistu. Na povrchu jsou hladké (po vyschnutí jemně drsné), se zbytky čnělky na vrcholu. Dužnina (mezokarp) je poněkud dužnatá s podélnými vlákny, pecka (endokarp) je středně tlustostěnná. Semena jsou vejcovitá nebo kulovitá, s hluboce skládaným (ruminátním) endospermem.[1][2]
Copernicia alba
Dlanitý list C. berteroana
Kmen C. prunifera
Květenství C. macroglossa
Rod kopernicie zahrnuje 21 druhů (i s přírodními hybridy celkem 28). Je rozšířen výhradně v tropické Americe. Centrum rozšíření je na Kubě (zejména ve středovýchodní části ostrova), kde roste celkem 16 endemických druhů a 7 taxonů hybridního původu. Dva druhy jsou endemity Hispanioly. Zbývající 3 druhy se vyskytují v Jižní Americe: Copernicia alba v jižní Brazílii, Bolívii, Paraguayi a severovýchodní Argentině, C. prunifera v Brazílii a C. tectorum v Kolumbii a Venezuele.[3][4][5]
Kopernicie rostou v nižších nadmořských výškách jako součást suchých lesů a na druhotných savanách. Na Kubě jsou zastoupeny zejména v tuholisté křovinaté vegetaci na serpentinitových podkladech nebo v poloopadavých lesích na sezónně zaplavovaných, těžkých, jílovitých půdách na přímořských pláních.[5] Brazilský druh C. prunifera roste v rozlehlých porostech zejména v oblastech s periodickými záplavami.[1] Na podobných stanovištích roste i C. tectorum.[2]
Listy C. prunifera jsou pokryty nebývale tlustou vrstvou vosku, což je vykládáno jako přizpůsobení suchému klimatu severovýchodní Brazílie. Na listech kopernicií (i dalších palem) se živí housenky babočkovitého motýla Brassolis sophorae a řada druhů červců (Aspidiotus destructor, Aonidiella orientalis, Colobopyga coperniciae, Ischnaspis longirostris)[6]
Babočkovitý motýl Brassolis sophorae
Housenka motýla Brassolis sophorae
Červci Aspidiotus destructor (černobílé foto)
Rod se v taxonomii palem řadí do podčeledi Coryphoideae a tribu Livistoneae. Mezi blízce příbuzné rody patří např. Licuala a Livistona.[7] Jednotlivé druhy se na společných stanovištích zejména v oblasti střední a východní Kuby přirozeně kříží a vzniká tak řada hybridních taxonů. U některých je rodičovská kombinace jednoznačná, u jiných je původ po vícenásobné hybridizaci obtížně určitelný.[4]
Kopernicie jsou vesměs velmi ozdobné palmy a v tropech se občas vysazují jako okrasné dřeviny. Jsou odolné vůči patogenům, jejich obliba je však limitována pomalým růstem.[8][9] Nejznámějším a nejvíce pěstovaným zástupcem rodu je Copernicia macroglossa, palma neobyčejného vzhledu s hustou korunou přisedlých listů. Staré uschlé listy neopadávají a hromadí se ve spodní části koruny. Mezi nápadné druhy náležejí také 3 mohutné kubánské kopernicie: C. fallaensis, C. baileyana a C. gigas.[4]
Brazilský druh Copernicia prunifera (syn. C. cerifera) má velký ekonomický význam jako zdroj karnaubského vosku používaného zejména k voskování automobilů, bot a nábytku, také ve farmacii a parfumerii. V potravinářství se používá k povrchové úpravě cukrovinek pod označením E 903. Karnaubský vosk je tvrdší než včelí vosk a většina syntetických vosků. V Brazílii je tento vosk sklízen již od roku 1810, první plantáže byly založeny kolem roku 1890. Listy se lokálně používají jako střešní krytina, kmeny na stavby, vlákna k výrobě provazů a štětců. Škrob získávaný z kmene je jedlý. Jedlá je i dužnina plodů a mladá květenství.[3][10][11][12] Podobné využití má i druh Copernicia alba. Kořeny tohoto druhu slouží v Jižní Americe jako diuretikum.[13]
Karnaubský vosk
Koše pletené z listů C. alba
Rohože z listů C. prunifolia
Střecha z listů C. prunifolia
Obrázky, zvuky či videa k tématu kopernicie ve Wikimedia Commons
Kopernicie (Copernicia) je rod palem. Jsou to středně velké až mohutné palmy s dlanitými listy a kmeny pokrytými vláknitými listovými pochvami. Květenství jsou bohatě větvená a svojí délkou přesahují listy. Plody jsou peckovice. Rod zahrnuje 21 druhů. Většina z nich jsou endemity Kuby, několik dalších roste na Hispaniole a v Jižní Americe. Copernicia macroglossa a některé další druhy jsou v tropech pěstovány jako okrasné rostliny. Jihoamerický druh Copernicia prunifera je zdrojem karnaubského vosku. Místní využití mají i listy, kmeny a vlákna některých druhů.
Copernicia er en slægt af ca. 24 arter, som er udbredt i savanneområder og langs flodlejer i Syd- og Mellemamerika. Det er slanke planter med høje stammer og vifteformede blade. Blomstringen er kraftig, men frugterne spises ikke. Flere arter udnyttes kommercielt. Her nævnes kun de arter, som har økonomisk betydning i Danmark.
Arter
Copernicia ist eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Palmengewächse (Arecaceae). Die etwa 22 Arten und etwa sieben Hybriden sind in der Neotropis verbreitet; das Zentrum der Artenvielfalt ist Kuba. Von den Blättern einiger Arten wird Wachs gewonnen, so von der Carnaubapalme (Copernicia prunifera) das Carnaubawachs. Andere Arten werden als Zierpflanzen verwendet.
Copernicia-Arten sind mittelgroße bis große, meist einzelstämmige Palmen. Sie wachsen langsam und sind bewehrt. Der Stamm ist mit den Blattscheiden der abgestorbenen Blätter teilweise oder ganz bedeckt.
Die Blätter sind fächerförmig (palmat oder costapalmat) und induplicat (sie reißen entlang der Faltkanten an der adaxialen Seite der Blätter auf). Die Blattscheide ist faserig, der Blattstiel kann fehlen, kurz oder lang sein. Seine Ränder sind mit Zähnen besetzt. Die adaxiale Hastula ist kurz bis sehr lang, lederig, dreieckig, unbewehrt oder stachelig, eine abaxiale Hastula fehlt. Die Blattspreite ist keilförmig bis kreisförmig. Auf einem Viertel bis Drittel der Länge zur Basis ist sie in einfach gefaltete Segmente geteilt. Ihr Rand ist häufig stachelig. Sie sind steif, dick, die Rippen sind dicht behaart.
Copernicia-Arten sind mehrmals blühend. Die Blütenstände stehen zwischen den Blättern (intrafoliar) und reichen häufig über die Blätter hinaus. Sie sind häufig dicht behaart und bis zu sechsfach verzweigt. Der Blütenstandsstiel ist lang, schmal und im Querschnitt elliptisch. Das Vorblatt ist röhrig. Es gibt null bis ein Hochblatt am Blütenstandsstiel, das scheinbar zweiflügelig ist und an der Spitze gespalten. Die Blütenstandsachse ist gleich lang wie oder länger als der Stiel. Die Hochblätter an der Blütenstandsachse sind röhrig, mit eng anliegender Scheide. An jedem Seitenzweig erster Ordnung steht ein Vorblatt, die folgenden Hochblätter sind röhrig mit eng anliegender Scheide und an der Spitze gespalten. Sie werden nach außen zu kleiner und fehlen an den Rachillae, können aber auch dort vorhanden sein. Die Rachillae (blütentragende Achsen) sind kurz bis mittellang, gedrungen bis schlank, häufig zurückgekrümmt. An ihnen sitzen spiralig angeordnet häutige Hochblätter, von denen jede eine einzelne Blüte oder zwei bis vier Blüten trägt. Die Gruppe und jede einzelne Blüte werden von einem Hochblatt getragen.
Die Blüten sind zwittrig. Ihre Kelchblätter sind zu einem dreilappigen Becher mit dicker Basis verwachsen, die Lappen sind meist spitz. Die Krone ist meist im unteren Teil röhrig, oben mit drei valvaten Lappen, die an der Innenseite deutliche Taschen und Furchen aufweisen. Die sechs Staubblätter sind mit ihren Staubfäden zu einem Becher verbunden, der am Mund der Kronröhre steht. Die freien Filamentlappen sind zu schmalen Enden verschmälert. Die Antheren sind meist klein, oval oder länglich, dorsifix und latrors. Die drei Fruchtblätter sind an der Basis frei. Die Griffel sind unten breit, sich verschmälernd und verwachsen. Die Narbe ist punktförmig. Die Samenanlagen stehen aufrecht, basal und sind anatrop. Der Pollen ist ellipsoidisch und leicht bis deutlich asymmetrisch. Die Keimöffnung ist ein distaler Sulcus. Die längste Achse misst 24 bis 38 Mikrometer.
Die Früchte sind eiförmig oder kugelig. Meist entwickelt sich die Frucht nur aus einem der drei Fruchtblätter. Das Exokarp ist glatt, das Mesokarp etwas fleischig mit Fasern, das Endokarp ist mäßig dick und krustenartig. Der Samen ist eiförmig bis kugelig, sitzt basal und hat eine große, ovale basale Narbe (Hilum). Das Endosperm ist tief gefurcht (ruminat). Der Embryo steht subbasal.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 36.
Die karibischen Arten wachsen in Savannen und offenen Wäldern der Tiefebenen an eher trockenen Standorten. Die südamerikanischen Arten bilden natürliche Reinbestände.
Der Name Copernicia wurde von Carl Friedrich Philipp von Martius zuerst (in Historia Naturalis Palmarum, 2, 1824, S. 56.) verwendet, aber erst in Stephan Friedrich Ladislaus Endlicher: Genera Plantarum Genera plantarum secundum ordines naturales disposita (Endlicher), 1837, 253 als gültiger Gattungsname verwendet.[1] Der Gattungsname Copernicia ehrt den Astronomen Nikolaus Kopernikus.[2] Synonyme für Copernicia Mart. ex Endl. sind: Arrudaria Macedo, Coryphomia Rojas Acosta.[1]
Die Gattung Copernicia Mart. ex Endl. gehört zur Tribus Trachycarpeae in der Unterfamilie Coryphoideae innerhalb der Familie Arecaceae. Innerhalb der Tribus Trachycarpeae kann sie jedoch keiner Subtribus zugeordnet werden. Die Monophylie der Gattung wurde noch nicht untersucht.
Von den etwa 22 Copernicia-Arten kommen drei (Copernicia alba, Copernicia prunifera, Copernicia tectorum) in im tropischen Südamerika, zwei auf Hispaniola (Copernicia berteroana, Copernicia ekmanii) und die übrigen auf Kuba vor.
In der Gattung Copernicia gibt es etwa 22 Arten:[3]
In Kuba gibt es einige Hybriden, vorerst werden sieben angegeben,[3] doch vermutet man von mehreren noch als Arten akzeptierten Taxa, dass es auch Hybriden sind:[4]
Die Carnaubapalme ist wirtschaftlich bedeutend als Lieferant des Carnaubawachses. Alle Arten werden mehr oder weniger stark genutzt: ihre Blätter liefern Material zum Dachdecken, die Stämme werden als Baumaterial verwendet, die Fasern werden zu Pinseln und Seilen verarbeitet. Die aus Stämmen und Früchten gewonnene Stärke ist essbar. Sämlinge werden als Tierfutter genutzt.
Copernicia ist eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Palmengewächse (Arecaceae). Die etwa 22 Arten und etwa sieben Hybriden sind in der Neotropis verbreitet; das Zentrum der Artenvielfalt ist Kuba. Von den Blättern einiger Arten wird Wachs gewonnen, so von der Carnaubapalme (Copernicia prunifera) das Carnaubawachs. Andere Arten werden als Zierpflanzen verwendet.
Copernicia is a genus of palms native to South America and the Greater Antilles. Of the known species and nothospecies (hybrids), 22 of the 27 are endemic to Cuba.[1] They are fan palms (Arecaceae tribe Corypheae), with the leaves with a bare petiole terminating in a rounded fan of numerous leaflets. The species are small to medium-sized trees growing to 5–30 m tall, typically occurring close to streams and rivers in savanna habitats.[2]
Copernicia species and hybrids are as follows.[3]
The genus is named after the astronomer Nicolaus Copernicus.
In some of the species, the leaves are coated with a thin layer of wax, known as carnauba wax.
Copernicia is a genus of palms native to South America and the Greater Antilles. Of the known species and nothospecies (hybrids), 22 of the 27 are endemic to Cuba. They are fan palms (Arecaceae tribe Corypheae), with the leaves with a bare petiole terminating in a rounded fan of numerous leaflets. The species are small to medium-sized trees growing to 5–30 m tall, typically occurring close to streams and rivers in savanna habitats.
Copernicia es el género de las denominadas como "palmeras abaníco" dentro de la familia Arecaceae. Tiene 21 especies de palmas, nativas de Suramérica y del Caribe.
Se encuentran en las cercanías de los cursos fluviales en hábitat de sabana.
Su hábitat natural se encuentra en Suramérica, en Haití y en Cuba. Las especies son a menudo endémicas, y localizadas en pequeños territorios. En zonas de sabanas y bosques en galería. Algunas son muy exigentes en cuanto a la naturaleza del suelo (p.ej.: suelo que contenga silicatos).
Son árboles de pequeños a medianos ( de 5 a 30 metros), sus troncos son solitarios y alcanzan tamaños variables. La cumbre del tronco, bajo la corona a veces se cubre de una falda formada por las hojas desecadas.
Sus hojas son con forma de abanico y numerosas hojitas. En algunas especies, las hojas están recubiertas de una fina capa de cera, conocida como cera carnauba. Los peciolos son de longitud variable, a veces ausentes. Se cubren de espinas en la base.
La palmera carnauba (Copernicia prunifera), es una planta nativa del Noreste de Brasil, produce una cera, llamada, "cera de carnauba", que se recoge sobre las hojas de los árboles. Esta cera da lugar a numerosas aplicaciones. Se utiliza en productos para pulir los coches, los zapatos, el suelo, y se mezcla a menudo con cera de abeja para distintas aplicaciones. Es también uno de los principales ingredientes de la cera utilizada por los surfistas, que se combina entonces con aceite de coco.
Se utiliza también en la preparación de productos industriales culinarios. Se cubren los alimentos con esta cera para darles un aspecto brillante. Se la encuentra así en confiterías como los M&M' s y el Tic TAC, y en algunos chocolates.
También se utiliza en la industria cosmética, en las cremas y barra de labios. Encuentra también aplicaciones en la industria farmacéutica, para cubrir algunos medicamentos.
El género fue descrito por Carl Friedrich Philipp von Martius y publicado en Genera Plantarum 253. 1837.[2]
Copernicia: nombre genérico que fue nombrado en honor del astrónomo polaco Nicolás Copérnico.
Este género consta de 21 especies
Copernicia es el género de las denominadas como "palmeras abaníco" dentro de la familia Arecaceae. Tiene 21 especies de palmas, nativas de Suramérica y del Caribe.
Copernicia est un genre de la famille des palmiers ou Arécacées. Il comprend des espèces appelées communément palmiers à cire. Le genre a été nommé ainsi par le botaniste Carl Friedrich Philipp von Martius, en 1837, en hommage à l'astronome polonais Nicolas Copernic.
Ce genre partage cette tribu (des «non encore placés») avec six autres genres : Acoelorrhaphe, Brahea, Colpothrinax, Pritchardia, Serenoa, Washingtonia [1].
Leur habitat naturel se trouve en Amérique du Sud, à Haïti et à Cuba. Les espèces sont souvent endémiques, et localisées sur de petits territoires. Elles poussent dans des savanes et forêts. Certaines sont très exigeantes quant à la nature du sol (ex : sol contenant du sillicate).
Le palmier carnauba, Copernicia prunifera, qui est une plante native du Nord-Est du Brésil, produit une cire, appelée cire de carnauba, qui est récoltée sur les feuilles des arbres. Cette cire donne lieu à de nombreuses applications. Elle est utilisée dans des produits pour polir les voitures, les chaussures, le sol, et elle est souvent mélangée avec de la cire d'abeille pour diverses applications.
Elle est aussi l'un des principaux ingrédients de la wax utilisée par les surfers. Elle est alors combinée avec de l'huile de coco.
Elle est également utilisée dans la préparation de produits industriels culinaires. On enduit les aliments de cette cire pour leur donner un aspect brillant. On la retrouve ainsi dans des confiseries comme les M&M's et les Tic Tacs, et dans certains chocolats. Elle est aussi utilisée dans l'industrie cosmétique, dans les crèmes et rouge à lèvres ainsi que dans les mascaras. Elle trouve également des applications dans l'industrie pharmaceutique, pour enrober certains médicaments.
Le genre comprend 22 espèces, hors des variétés et hybrides:
Statut des espèces menacées ou vulnérables du genre selon la Liste rouge de l'UICN (version 2.3) :
Copernicia est un genre de la famille des palmiers ou Arécacées. Il comprend des espèces appelées communément palmiers à cire. Le genre a été nommé ainsi par le botaniste Carl Friedrich Philipp von Martius, en 1837, en hommage à l'astronome polonais Nicolas Copernic.
Copernicia est genus viginti quattuor specierum[1] palmarum, in America Australi et Mari Caribico natarum. Genus ex Nicolao Copernico (1473–1543) astronomo appellatur.
Plantae sunt parvae ad medias arbores, quae ad 5–30 m altae crescunt, usitate prope rivulos et flumina in habitationibus quasi savannae. Species tribus Coryphearum sunt flabellatae. Foliis est petiolus nudus rotundo multorum foliolorum flabello finiens. Folia nonnullarum specierum sunt cerá carnaubá tecta.
Situs scientifici: • GRIN • ITIS • NCBI • Biodiversity • Encyclopedia of Life • Plantes d'Afrique • USDA Plants Database Copernicia est genus viginti quattuor specierum palmarum, in America Australi et Mari Caribico natarum. Genus ex Nicolao Copernico (1473–1543) astronomo appellatur.
Plantae sunt parvae ad medias arbores, quae ad 5–30 m altae crescunt, usitate prope rivulos et flumina in habitationibus quasi savannae. Species tribus Coryphearum sunt flabellatae. Foliis est petiolus nudus rotundo multorum foliolorum flabello finiens. Folia nonnullarum specierum sunt cerá carnaubá tecta.
Kopernicija (lot. Copernicia) – Corypheae tribos palmių (Arecaceae) gentis. Paplitusi Pietų Amerikoje, Kuboje ir Espanjoloje. Auga savanose, galeriniuose miškuose. Gentis pavadinta astronomo Mikalojaus Koperniko garbei.
Gentį sudaro 23 rūšys. Žemiau išvardintos dažnesnės:
Kopernicija (lot. Copernicia) – Corypheae tribos palmių (Arecaceae) gentis. Paplitusi Pietų Amerikoje, Kuboje ir Espanjoloje. Auga savanose, galeriniuose miškuose. Gentis pavadinta astronomo Mikalojaus Koperniko garbei.
Copernicia is een geslacht van waaierpalmen uit de Palmenfamilie (Arecaceae). De soorten komen voor in Zuid-Amerika en op de Grote Antillen.
Copernicia is een geslacht van waaierpalmen uit de Palmenfamilie (Arecaceae). De soorten komen voor in Zuid-Amerika en op de Grote Antillen.
Kopernicja (Copernicia Mart. ex Endl.) – rodzaj roślin należący do rodziny arekowatych (Arecaceae). Znanych jest ok. 25 gatunków kopernicji. Pochodzą one z Ameryki Południowej i Środkowej, większość gatunków jest endemitami Kuby, ale dwa gatunki występują też w Hiszpanii[3]. Nazwa nadana została na cześć polskiego astronoma Mikołaja Kopernika.
Wiecznie zielone rośliny o kłodzinach często pokrytych starymi liśćmi lub ich pochwami[3]. Liście duże i zazwyczaj bardzo sztywne, często wyrastają na kolczastych ogonkach liściowych. Kwiaty drobne, zebrane w bardzo rozgałęzione kwiatostany, które za młodu otoczone są zachodzącymi na siebie przysadkami[3].
Rodzaj z rodziny arekowatych (Arecaceae) należącej do rzędu arekowce (Arecales). W obrębie rodziny zaliczany do podrodziny Coryphoideae, plemienia Corypheae i podplemienia Livistoninae[2].
Kopernicja (Copernicia Mart. ex Endl.) – rodzaj roślin należący do rodziny arekowatych (Arecaceae). Znanych jest ok. 25 gatunków kopernicji. Pochodzą one z Ameryki Południowej i Środkowej, większość gatunków jest endemitami Kuby, ale dwa gatunki występują też w Hiszpanii. Nazwa nadana została na cześć polskiego astronoma Mikołaja Kopernika.
Copernicia é um género botânico pertencente à família Arecaceae[1].
O genero compreende 21 Espécies:
.jpg)
_(16387848986).jpg)
_(20652492572).jpg)
.jpg)
