Hadí kořen[1][2] (Bistorta) je rod rostlin z čeledě rdesnovitých (Polygonaceae). Rod Bistorta byl slučován s rodem Persicaria či Polygonum a alternativním českým názvem je rdesno. Rod zahrnuje asi 50 druhů a je rozšířen zejména v mírném pásu severní polokoule. V České republice roste jediný druh, hadí kořen větší. Hadí kořeny jsou vytrvalé byliny s jednoduchými střídavými listy a hustými klasovitými květenstvími. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny nebo skalničky.
Hadí kořeny jsou vytrvalé byliny se silnými oddenky. Lodyha je jednoduchá, vzpřímená, nevětvená, zakončená jediným květenstvím. Dolní listy jsou řapíkaté, horní lodyžní listy jsou až přisedlé. Palisty jsou srostlé v botku objímající stonek. Botka je bylinná, těsně přiléhající ke stonku, u některých druhů se časem rozpadá až zcela odpadává. Čepel listů může být čárkovitá, kopinatá, vejčitá nebo eliptická. Většinou je celokrajná, někdy na okraji zvlněná. Květy jsou drobné, nejčastěji bílé, růžové, zelenavé nebo purpurové, uspořádané v hustých koncových klasech (přesněji lichoklasech). U některých druhů (např. hadí kořen živorodý) jsou některé květy v květenství nahrazeny drobnými pacibulkami. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné. Okvětí je nerozlišené, složené z 5 na bázi krátce srostlých lístků. Tyčinek je 8 nebo zřídka méně a jsou volné nebo na bázi srostlé. Prašníky mohou být žluté, růžové, červené, purpurové nebo téměř černé. Semeník nese 3 volné nebo na bázi srostlé čnělky zakončené drobnými kulovitými bliznami. Plodem je trojhranná nekřídlatá nažka, většinou obklopená volně přiléhajícím vytrvalým okvětím.[1][3]
Detail listu a botky hadího kořene většího
Nízký druh Bistorta tenuicaulis z Japonska
Pohledný druh Bistorta bistortoides ze západu USA
Hadí kořen živorodý, květenství s pacibulkami
Rod hadí kořen se skládá asi z 50 druhů rozšířených převážně v mírném a boreálním podnebném pásu na severní polokouli. Na severu Severní Ameriky zasahuje Bistorta plumosa až do arktických oblastí. Druh hadí kořen živorodý (Bistorta vivipara) je rozšířen v Evropě, Asii i Severní Americe. V Alpách vystupuje až do alpínského stupně.[3][1][4]
V květeně České republiky je tento rod zastoupen jediným druhem, kterým je hadí kořen větší (Bistorta major). Z dalších druhů vzácně zplaňuje pěstovaný himálajský druh hadí kořen objímavý (Bistorta amplexicaulis). Jako skalnička je občas pěstován hadí kořen příbuzný (Bistorta affinis), pocházející rovněž z Himálaje.[1]
Odborný rodový název Bistorta je odvozen od latinských slov bis (dvakrát) a torqueo (točím). Odkazuje podobně jako český název hadí kořen na tvar oddenků hadího kořene většího. Oddenky jsou u tohoto druhu ve většině případů dvakrát hadovitě stočené do tvaru písmene S.[5]
V rámci čeledě Polygonaceae je rod Bistorta řazen do podčeledě Polygonoideae.
Rod Bistorta byl v minulosti vřazován společně s několika dalšími rody do široce pojatého rodu rdesno (Polygonum). Odtud pochází široce rozšířené české jméno rdesno i pro rod Bistorta. Pojetí rodů není dosud sjednocené, např. ve Flóře Severní Ameriky je rod Bistorta uznáván, ve Flóře Číny je vřazen do rodu Polygonum. Ve středoevropské taxonomii je v tomto případě upřednostňováno užší pojetí rodu a rody Persicaria, Bistorta a Polygonum jsou vesměs uznávány jako samostatné, na rozdíl např. od plantlistu vydávaného botanickou zahradou v Kew, kde je rod Bistorta vřazen do rodu Persicaria.[1][6][7][3]
Oddenek i nať hadího kořene většího jsou využívány v lékařství i léčitelství. Mezi hlavní účinné látky náležejí třísloviny. Rostlina působí svíravě. Sušený oddenek se užívá v lidovém lékařství hlavně k zastavení krvácení a léčbě ekzémů. Mladých rostlin lze používat na salát.[8][9] Tento druh je používán i v čínské medicíně.[10]
Některé druhy se pěstují jako okrasné rostliny. Jako trvalka je v České republice pěstován hadí kořen objímavý a jako skalnička hadí kořen příbuzný. V zahradnictví se tyto druhy používají též jako půdopokryvné rostliny.[1][11]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rdesno ve Wikimedia Commons
Hadí kořen (Bistorta) je rod rostlin z čeledě rdesnovitých (Polygonaceae). Rod Bistorta byl slučován s rodem Persicaria či Polygonum a alternativním českým názvem je rdesno. Rod zahrnuje asi 50 druhů a je rozšířen zejména v mírném pásu severní polokoule. V České republice roste jediný druh, hadí kořen větší. Hadí kořeny jsou vytrvalé byliny s jednoduchými střídavými listy a hustými klasovitými květenstvími. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny nebo skalničky.
Slangeurt (Bistorta) er en lille slægt, som er udbredt med nogle få arter i Europa, Asien og Nordamerika. Det er stauder med en kraftig rodstok, rosetstillede blade og oprette, bladbærende skud med endestillede aks af små blomster. Her omtales kun de arter, som er vildtvoksende i Danmark, eller som dyrkes her.
Arter
Bistorta is a genus of flowering plants in the family Polygonaceae. As of February 2019 about 40 species are accepted. It has been supported as a separate clade by molecular phylogenetic analysis.[2] Bistorta species are native throughout much of the Northern Hemisphere, as far south as Mexico in North America and Thailand in Asia.[1]
Species of Bistorta are perennial herbaceous plants. Their roots are fibrous, forming rhizomes. They have erect, unbranched stems. Their leaves are usually longer than wide, mostly basal, but with some arranged alternately on the stems. The inflorescences are spikelike. The individual flowers have five white to purple-pink (rarely red) tepals. The flowers are bisexual, although the 5–8 stamens are sometimes poorly developed. There are three styles. The fruits are in the form of achenes, that are brown or dark brown, unwinged, and three-angled. The monoploid number of chromosomes, x, is 11 or 12.[3]
In 1753, Carl Linnaeus divided up his genus Polygonum into unranked groups, one of which was Bistorta. In 1754, Giovanni Antonio Scopoli elevated Bistorta to a genus.[4]
Bistorta is placed in the subfamily Polygonoideae, tribe Persicarieae, along with the genera Koenigia and Persicaria. A 2015 molecular phylogenetic study suggested that the tribes in Polygonoideae were related as shown in the following cladogram.[5]
PolygonoideaeOxygoneae
Persicarieae (Bistorta, Koenigia, Persicaria)
Fagopyreae
Pteroxygoneae
Calligoneae
Rumiceae
Polygoneae
Within the tribe Persicarieae, Bistorta is most closely related to Koenigia:[5]
PersicarieaePersicaria
Bistorta
Koenigia
As of March 2019, Plants of the World Online accepted the following 42 species.[1]
Bistorta is a genus of flowering plants in the family Polygonaceae. As of February 2019 about 40 species are accepted. It has been supported as a separate clade by molecular phylogenetic analysis. Bistorta species are native throughout much of the Northern Hemisphere, as far south as Mexico in North America and Thailand in Asia.
Bistorta es un género de plantas de la familia Polygonaceae, que a menudo está incluido en Polygonum o en Persicaria.[1]
Bistorta fue descrito por Philip Miller y publicado en The Gardeners Dictionary...Abridged...fourth edition 194. 1754.[2]
Bistorta es un género de plantas de la familia Polygonaceae, que a menudo está incluido en Polygonum o en Persicaria.
Konnantattaret (Bistorta) on kasvisuku tatarkasvien (Polygonaceae) heimossa. Suvun lajeja käytetään monivuotisina koristekasveina.[1]
Sukuun on kuvattu monia lajeja, joita on sijoitettu myös toisiin tatarsukuihin, kuten ukontattariin (Persicaria) kuuluviksi. Lisäksi useiden lajien taksonominen sijainti on toistaiseksi epäselvä.[2]
Konnantattaret (Bistorta) on kasvisuku tatarkasvien (Polygonaceae) heimossa. Suvun lajeja käytetään monivuotisina koristekasveina.
Sukuun on kuvattu monia lajeja, joita on sijoitettu myös toisiin tatarsukuihin, kuten ukontattariin (Persicaria) kuuluviksi. Lisäksi useiden lajien taksonominen sijainti on toistaiseksi epäselvä.
Bistorta, les bistortes, est un genre de plantes herbacées de la famille des Polygonaceae (du grec polus : beaucoup, et gonu : genou (tiges très noueuses). Le nom de genre vient du latin bistortus, faisant référence à la souche deux fois tordue des plantes.
Selon Catalogue of Life (9 juin 2018)[1] :
Bistorta, les bistortes, est un genre de plantes herbacées de la famille des Polygonaceae (du grec polus : beaucoup, et gonu : genou (tiges très noueuses). Le nom de genre vient du latin bistortus, faisant référence à la souche deux fois tordue des plantes.
Multimedia w Wikimedia Commons Bistorta – rodzaj roślin należący do rodziny rdestowatych (Polygonaceae). Gatunkiem typowym jest Bistorta major Gray[2].
Został wyłączony z rodzaju Persicaria (L.) Mill.)[3]. Często zaliczany był też do rodzaju rdest (Polygonum) i w polskim nazewnictwie zaliczane do niego gatunki znane są właśnie pod nazwą rdestu[4].
Należy do podrodziny Polygonoideae, rodziny rdestowatych (Polygonaceae), rzędu goździkowców (Caryophyllales) w obrębie dwuliściennych właściwych.
Bistorta – rodzaj roślin należący do rodziny rdestowatych (Polygonaceae). Gatunkiem typowym jest Bistorta major Gray.
Ormrötter (Bistorta) är en växtsläkte i familjen slideväxter med ca 50 arter från Eurasien och Nordamerika.
Fleråriga örter med kraftiga, krypande jordstammar. Stammarna är ogrenade eller grenade, upprätta till krypnade. Bladen är breda eller smala, ibland vågiga eller krusiga med tydlig uppdelning i basala blad och stjälkblad.
Blommorna kommer i täta, axlika klasar och är fyr- till femtaliga. Ståndarna är (4-) 5-8 (-10). Fruktämnet är vanligen trekantigt, pistillerna 1-3, långa, fria eller sammanväxta vid basen, märket enkelt, mycket litet. Frukten består av små nötter.
Omrötterna är närstående pilörterna (Persicaria) men det släktet är vanligen ettåriga örter som rotar sig vid noderna. De saknar tydligt basala blad. Blommans delar är ofta reducerade och pistillen är ensam.
Wikimedia Commons har media som rör Ormrötter.
Ormrötter (Bistorta) är en växtsläkte i familjen slideväxter med ca 50 arter från Eurasien och Nordamerika.
Fleråriga örter med kraftiga, krypande jordstammar. Stammarna är ogrenade eller grenade, upprätta till krypnade. Bladen är breda eller smala, ibland vågiga eller krusiga med tydlig uppdelning i basala blad och stjälkblad.
Blommorna kommer i täta, axlika klasar och är fyr- till femtaliga. Ståndarna är (4-) 5-8 (-10). Fruktämnet är vanligen trekantigt, pistillerna 1-3, långa, fria eller sammanväxta vid basen, märket enkelt, mycket litet. Frukten består av små nötter.
Omrötterna är närstående pilörterna (Persicaria) men det släktet är vanligen ettåriga örter som rotar sig vid noderna. De saknar tydligt basala blad. Blommans delar är ofta reducerade och pistillen är ensam.
Змеевик (лат. Bistorta) — род многолетних травянистых растений семейства Гречишные (Polygonaceae).
Виды рода встречаются в арктических и умеренных областях Европы, Азии и Северной Америки[3].
Род Змеевик включает около 50 видов[3], некоторые из них[4][5][6][7]:
Род Змеевик иногда включается либо в род Polygonum L.[8], либо в род Persicaria (L.) Mill.[4].
分類（APG III） 界 : 植物界 Plantae 階級なし : 被子植物 Angiosperms 階級なし : 真正双子葉類 Eudicots 階級なし : コア真正双子葉類 Core eudicots 目 : ナデシコ目 Caryophyllales 科 : タデ科 Polygonaceae 属 : イブキトラノオ属 Bistorta 学名 Bistorta Scop. 種 イブキトラノオ属（イブキトラノオぞく、学名:Bistorta ）はタデ科の属の一つ。本属は、イヌタデ属、オンタデ属、チシマミチヤナギ属、ソバ属とともに、広義のタデ属に含められる場合もある。
多年草で、地下に太く短い根茎がある。根出葉は柄をもち、単葉で縁は全縁。茎は直立し、ふつう分枝しないが、少数の枝を出す場合がある。花は1個の総状花序が茎の先端につく。萼は花弁状で5深裂する。花弁はない。雄蕊は8-10個で花柱は3個ある。
北半球の温帯から寒帯に分布し、とくに東アジアからヒマラヤ山脈にかけた地域で多様性に富む。世界に約30種が知られ、日本では6種が分布する。
この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めています（プロジェクト:植物／Portal:植物）。 
.jpg)
.JPG)
