Die Gleditsia is 'n hoë, slanke, peuldraende boom met fyn, saamgestelde blare. Die stam word soos 'n turksvy bedek met doringtossels. Fyn, wit bloeiwyses word gedra vanaf midsomer.
Die soort is inheems aan die Mississippivallei, maar is uitgevoer na Europa waar dit 'n gewilde tuin- en sierboom is.
Die Gleditsia is 'n hoë, slanke, peuldraende boom met fyn, saamgestelde blare. Die stam word soos 'n turksvy bedek met doringtossels. Fyn, wit bloeiwyses word gedra vanaf midsomer.
Bu məqalə Lələk (bitki) məqaləsinə çox yaxındır və hər ikisinin eyni başlıq altında birləşdirilməsi mümkündür.
Şeytanağacı; Qlediçiya; Ləyək (lat. Gleditschia L.)
Bu məqalə Lələk (bitki) məqaləsinə çox yaxındır və hər ikisinin eyni başlıq altında birləşdirilməsi mümkündür.
Şeytanağacı; Qlediçiya; Ləyək (lat. Gleditschia L.)
Gleditsia és un gènere d'arbres de la família fabàcia, subfamília Caesalpinioideae, són plantes natives d'Amèrica del Nord i Àsia. El seu nom científic deriva de Johann Gottlieb Gleditsch
Híbrids
G. sinensis és una de les 50 plantes fonamentals de la fitoteràpia xinesa (zào jiá (皂荚).
Gleditsia és un gènere d'arbres de la família fabàcia, subfamília Caesalpinioideae, són plantes natives d'Amèrica del Nord i Àsia. El seu nom científic deriva de Johann Gottlieb Gleditsch
Dřezovec (Gleditsia) je rod rostlin patřící do čeledi bobovité (Fabaceae). Dřezovce jsou dřeviny se složenými listy a často s nápadnými dlouhými trny na kmenech a větvích. Pocházejí z Asie a Severní i Jižní Ameriky. Některé druhy jsou pěstovány v celé řadě kultivarů jako cenné okrasné dřeviny. V České republice se pěstuje zejména dřezovec trojtrnný.
Dřezovce jsou opadavé jednodomé nebo dvoudomé stromy a keře se střídavými složenými listy. Na větvích a kmenech jsou často nápadné trny. Listy jsou jednoduše zpeřené nebo dvakrát zpeřené, v některých případech i obojí na téže rostlině. Listy jsou složené z početných střídavých až téměř vstřícných lístků, které jsou na okraji pilovité až vroubkované nebo řidčeji celokrajné. Na brachyblastech jsou listy často nahloučené do svazečků. Palisty jsou drobné a opadavé. Květy jsou uspořádány v úžlabních nebo výjimečně vrcholových hroznech nebo klasech, řidčeji latách. Květy jsou žlutavě zelené až zelenavě bílé. Okvětí je 3-5 četné. Koruna je stejně dlouhá nebo o něco delší než kalich. Tyčinek je 56 až 10 a vyčnívají z květu. Semeník je přisedlý nebo krátce stopkatý, s krátkou čnělkou a vrcholovou bliznou. Obsahuje 1 až mnoho vajíček. Plodem je nepukavý nebo jen obtížně pukající plochý lusk. Mezi zploštělými velmi tvrdými semeny je sladká rosolovitá hmota.[1][2]
Rod dřezovec zahrnuje asi 12 druhů. Je rozšířen v jihozápadní, střední a východní Asii a v Severní a Jižní Americe.[1] Nejvíce druhů se vyskytuje v Číně, některé přesahují též do Vietnamu, Koreji nebo Japonska. V Severní Americe rostou 2 druhy: dřezovec trojtrnný (G. triacanthos) a dřezovec vodomilný (G. aquatica), a v oblastech se společným výskytem i kříženec těchto dvou druhů, G. x texana. Na Kavkazu dále roste dřezovec kaspický (G. caspica), v severovýchodní Indii dřezovec Gleditsia assamica. V Jižní Americe roste jediný druh, Gleditsia amorphoides, rozšířený v jižní Brazílii, Paraguayi, Bolívii, Uruguayi a severní Argentině.[3][1][4][5] Některé zdroje uvádějí výskyt i v tropické Africe, a sice druhu Gleditsia africana. Tento taxon, rostoucí v Angole, byl však přeřazen do jiného rodu a platné jméno je Erythrophleum africanum.[6]
U dřezovce japonského (Gleditsia japonica) byl prokázán obsah saponinů, flavonoidů a fenylpropanoidů.[7]
Dřezovce jsou atraktivní dřeviny vysazované zejména jako solitéry. Jsou vhodné také do vysokých živých plotů. Vyžadují světlá a teplá stanoviště a jsou dosti odolné proti suchu.[5] V České republice je různých kultivarech pěstován především dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos). Jednotlivé kultivary se odlišují zejména celkovým vzrůstem a habitem, barvou listů a přítomností nebo četností trnů.[5] Mimo tento druh se lze v českých botanických zahradách a arboretech poměrně zřídka setkat i s dřezovcem vodomilným (G. aquatica), dřezovcem kaspickým (G. caspica) nebo dřezovcem japonským (G. japonica).[8]
Dřeň plodů dřezovce trojtrnného (Gleditsia triacanthos) využívali američtí Indiáni jako sladidlo, zahušťovadlo a v léčitelství.[9] Dřezovec čínský (Gleditsia sinensis) je využíván v tradiční čínské medicíně,[10] dřezovec japonský (Gleditsia japonica) v Koreji.[7]
Dřevo dřezovce trojtrnného (Gleditsia triacanthos) je vlastnostmi podobné dřevu akátovému, je pevné, obtížně opracovatelné a trvanlivé. Je používáno zejména na pražce, vodní stavby, mosty a podobně.[11]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dřezovec ve Wikimedia Commons
Dřezovec (Gleditsia) je rod rostlin patřící do čeledi bobovité (Fabaceae). Dřezovce jsou dřeviny se složenými listy a často s nápadnými dlouhými trny na kmenech a větvích. Pocházejí z Asie a Severní i Jižní Ameriky. Některé druhy jsou pěstovány v celé řadě kultivarů jako cenné okrasné dřeviny. V České republice se pěstuje zejména dřezovec trojtrnný.
Denne artikel omhandler planten tretorn. Opslagsordet har også en anden betydning, se Tretorn Sweden AB.
Tretorn (Gleditsia) er en planteslægt, der er udbredt i Østasien og Nordamerika. Det er løvfældende træer med uligefinnede blade og blomster i små klaser. Tretorn har som alle i familien symbiose med knoldbakterier, der stiller ammoniumkvælstof til rådighed for træet. Her omtales kun den ene art, som kan dyrkes i Danmark.
Beskrevne arter
Die Gleditschien (Gleditsia), auch Lederhülsenbäume genannt, sind eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Caesalpinioideae innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Die 12 bis 14 Arten sind in den gemäßigten und subtropischen Regionen Nord- und Südamerikas sowie in Teilen des gemäßigten und subtropischen Asiens und im tropischen Afrika verbreitet.
Gleditsia-Arten wachsen als sommergrüne Bäume, die sich durch eine weit ausladende Gestalt auszeichnen. Sie ähneln damit den Robinien, mit denen sie jedoch nicht näher verwandt sind. Die meisten Gleditschien-Arten tragen starke einfache oder verzweigte Dornen am Stamm und an den Ästen.
Die Laubblätter der Gleditschien sind an Kurztrieben einfach-, an Langtrieben aber doppelt-gefiedert; sie stehen gegenständig. Die Nebenblätter sind klein.
Die Blüten stehen in traubigen, zymösen oder bündeligen Blütenständen zusammen mit Hochblättern. Die unauffälligen Blüten sind zwittrig oder eingeschlechtig und drei- bis fünfzählig. Die drei bis fünf Kelchblätter sind verwachsen. Die drei bis fünf (für Schmetterlingsblütler eher unüblich:) fast gleichgeformten, kleinen Kronblätter sind grünlich oder weißlich. Die sechs bis zehn Staubblätter sind frei. In männlichen Blüten ist ein Fruchtblatt rudimentär oder nicht vorhanden. Je Blüte ist nur ein fertiles Fruchtblatt vorhanden, das viele bis nur zwei Samenanlagen enthält. Der Griffel ist kurz.
Wesentlich auffallender als die Blüten sind die großen, platten, hängenden Hülsenfrüchte, die zu dem Namen „Lederhülsenbaum“ geführt haben. Sie enthalten ein süßes, essbares Fruchtfleisch und bis zu mehr als 25 festschalige Samen.
Der Gattungsname Gleditsia ehrt den deutschen Botaniker Johann Gottlieb Gleditsch. Synonyme für Gleditsia L. sind: Gamwellia Baker, Garugandra Griseb., Gleditschia Scop.
Die Gattung Gleditsia gehört zur Tribus Caesalpinieae in der Unterfamilie Caesalpinioideae innerhalb der Familie der Fabaceae.
Die Gattung Gleditsia enthält 12 bis 14 Arten (Auswahl):
Es gibt Hybriden (Auswahl):
Nicht mehr zur Gattung gehört:
Gleditschien tolerieren Hitze, treiben relativ spät aus, bilden eine ausladende, schattenspendende Krone und werfen nicht so große Früchte wie Kastanien ab.
Sie beschatten die Mariahilfer Straße in Wien und sollen ab 2022 in Vöcklabruck mit anderen Arten ein grünes Band vom Stadtplatz via Salzburgerstraße bis zum Bildungscampus bilden.[2]
Die Gleditschien (Gleditsia), auch Lederhülsenbäume genannt, sind eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Caesalpinioideae innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Die 12 bis 14 Arten sind in den gemäßigten und subtropischen Regionen Nord- und Südamerikas sowie in Teilen des gemäßigten und subtropischen Asiens und im tropischen Afrika verbreitet.
Gledichiya, tikandaraxt (Gleditshia) — burchoqdoshlar oilasiga mansub oʻsimliklar turkumi. Bargi qoʻsh patsimon murakkab. Gullari bir jinsli., aktinomorf, mayda, koʻkish, barg qoʻltigʻidan chiqqan boshoqsimon chochoq toʻpgulda joylashgan. Dukkagi yirik, uzun, jigarrang , Shim. va Jan. Amerikada, Jan. Osiyoda va Afrika tropiklarida 12 turi maʼlum. Shim. Amerikadan kelib chiqqan tikanli G. (G. tricanthos) Oʻrta Osiyo, Kavkaz, Qrimda ekiladi. Tez usadi, boʻyi 40 m gacha boʻladi. May—iyunda gullaydi; qurgʻoqchilikka chidamli, qattiq tikanli, yashil devor hosil qilish uchun ekiladi. G.ning guli nektarga boy.
Gledichiya, tikandaraxt (Gleditshia) — burchoqdoshlar oilasiga mansub oʻsimliklar turkumi. Bargi qoʻsh patsimon murakkab. Gullari bir jinsli., aktinomorf, mayda, koʻkish, barg qoʻltigʻidan chiqqan boshoqsimon chochoq toʻpgulda joylashgan. Dukkagi yirik, uzun, jigarrang , Shim. va Jan. Amerikada, Jan. Osiyoda va Afrika tropiklarida 12 turi maʼlum. Shim. Amerikadan kelib chiqqan tikanli G. (G. tricanthos) Oʻrta Osiyo, Kavkaz, Qrimda ekiladi. Tez usadi, boʻyi 40 m gacha boʻladi. May—iyunda gullaydi; qurgʻoqchilikka chidamli, qattiq tikanli, yashil devor hosil qilish uchun ekiladi. G.ning guli nektarga boy.
Gleditsia /ɡlɪˈdɪtsiə/[1] (honey locust) is a genus of trees in the family Fabaceae, subfamily Caesalpinioideae, native to North America and Asia. The Latin name commemorates Johann Gottlieb Gleditsch, director of the Berlin Botanical Garden, who died in 1786.
There are 12 species:
Hybrids
All the species are woody except for G. microphylla.[2] Their ability to fix nitrogen is debated; see Honey locust § Nitrogen fixation.
Gleditsia is found in East Asia, on the East Coast of the Americas, and in South America; small populations of certain species also exist around the Caspian Sea (G. caspica) and India (G. assamica). There are native species to all these regions. The theory is that Gleditsia originated in East Asia in the Eocene, crossed the land bridge across the North Pacific Ocean into North America, and then spread down to South America millions of years later.[3] Gymnocladus is a sister genus of Gleditsia, and it too mimicked this dispersion pattern, except it came to the Americas much earlier.[3] Though there are no extant European Gleditsia species, there are fossils found in Europe which could mean that the genus also crossed the North Atlantic land bridge.[4]
Certain Gleditsia species are in clades with species from other continents; an example is G. caspica (from the Caucusus), G. delavayi, and G. japonica (both from Asia), who are in a clade together.[3] Gleditsia amorphoides is the most basal of the genus, most closely related to G. sinensis but not the North American species (G. aquatica and G. triacanthos).[3]
Gleditsia sinensis is one of the 50 fundamental herbs used in Chinese herbology, where it is called zào jiá (皂荚).
Gleditsia /ɡlɪˈdɪtsiə/ (honey locust) is a genus of trees in the family Fabaceae, subfamily Caesalpinioideae, native to North America and Asia. The Latin name commemorates Johann Gottlieb Gleditsch, director of the Berlin Botanical Garden, who died in 1786.
La glediĉio [1] (Gleditsia) [2] estas genro de arboj el la familio de fabacoj, subfamilio de Caesalpinioideae, hejma en Nordameriko kaj Azio. La scienca nomo rememoras Johann Gottlieb Gleditsch, direktoro de la Berlinaj Botanikaj Ĝardenoj, kiu mortis en 1786.
Estas 12 specioj :
Hybridoj
G. sinensis estas unu el la 50 fundamentaj herboj uzataj en ĉina herbokuracado, kie ĝi nomiĝas zào jiá (皂荚).
La glediĉio (Gleditsia) estas genro de arboj el la familio de fabacoj, subfamilio de Caesalpinioideae, hejma en Nordameriko kaj Azio. La scienca nomo rememoras Johann Gottlieb Gleditsch, direktoro de la Berlinaj Botanikaj Ĝardenoj, kiu mortis en 1786.
Gleditsia es un género de árboles de la familia de las leguminosas (Fabaceae, subfamilia Caesalpinioideae), nativa de América y Asia. El nombre científico honra a Gottlieb Gleditsch, director del Jardín Botánico de Berlín, quien falleció en 1786.
Todas las especies de Gleditsia, salvo una, son árboles espinosos y caducifolios. G. microphylla es un arbusto espinoso de hasta 3 m de alto, con un sistema de cría que se caracteriza por la poligamodiecia y polinización por insectos. Las gleditsias son diploides.
El género presenta 13 especies, según la taxonomía de Gordon (1966),[1] diferenciadas en grupo según su procedencia:
También hay una notospecie, Gleditsia × texana Sarg. la cual es el híbrido interespecífico proveniente del cruzamiento entre G. aquatica × G. triacanthos. Datos sobre la habilidad de cruzarse las especies se limita a la evidencia de cruces exitosos entre G. triacanthos y otras cuatro especies: G. aquatica (Gordon, 1966), G. amorphoides (Gordon, 1966), G. japonica (Santamour, 1976) y G. caspica (A. Schnabel y K. V. Krutovskii, datos no publicados).[2]
G. sinensis es una de las 50 hierbas fundamentales usadas en la Medicina tradicional china, donde se la llama zào jiá (皂荚).
Gleditsia es un género de árboles de la familia de las leguminosas (Fabaceae, subfamilia Caesalpinioideae), nativa de América y Asia. El nombre científico honra a Gottlieb Gleditsch, director del Jardín Botánico de Berlín, quien falleció en 1786.
Gleditsia Fabaceae familiako zuhaitz genero bat da, jatorriz Ipar Amerika eta Asiakoa. Izenak Johann Gottlieb Gleditsch omentzen du, Berlingo Lorategi Botanikoko zuzendaria, 1786an hil zena.
Generoak 12 espezie ditu:
Hibridoak
Gleditsia Fabaceae familiako zuhaitz genero bat da, jatorriz Ipar Amerika eta Asiakoa. Izenak Johann Gottlieb Gleditsch omentzen du, Berlingo Lorategi Botanikoko zuzendaria, 1786an hil zena.
Kolmioat (Gleditsia) (→ kolmi-oat: suvun tyyppilajin G. tri-acanthos mukaan) on suku hernekasvien heimossa. Siihen kuuluu 15 lajia.[1]
Kolmioat (Gleditsia) (→ kolmi-oat: suvun tyyppilajin G. tri-acanthos mukaan) on suku hernekasvien heimossa. Siihen kuuluu 15 lajia.
Gleditsia est un genre d'arbres de la famille des Fabaceae originaire d'Amérique du Nord et d'Asie. Ce genre a été nommé en l'honneur de Johann Gottlieb Gleditsch, directeur du Jardin botanique de Berlin, qui mourut en 1786. Comme le robinier, l'arbre est doté d'épines (issues de la transformation des stipules, des folioles ou des rameaux) qui servent de défense des plantes contre les herbivores[1].
Hybride
De nombreux cultivars existent.
Gleditsia est un genre d'arbres de la famille des Fabaceae originaire d'Amérique du Nord et d'Asie. Ce genre a été nommé en l'honneur de Johann Gottlieb Gleditsch, directeur du Jardin botanique de Berlin, qui mourut en 1786. Comme le robinier, l'arbre est doté d'épines (issues de la transformation des stipules, des folioles ou des rameaux) qui servent de défense des plantes contre les herbivores.
Gledičija (Gleditsia) je ród ze swójby łušćinowcow.
Gleditsia L., 1753 è un genere di piante della famiglia delle Fabacee (o Leguminose)[1] che comprende alberi diffusi nelle regioni temperate e subtropicali delle due Americhe e anche in parte dell'Asia e dell'Africa.
Il nome fu scelto da Linneo in onore del botanico tedesco Johann Gottlieb Gleditsch.
La maggior parte delle specie di Gleditsia presentano vistose spine ramificate sul tronco.
Gleditsia triacanthos, nota come spino di Giuda, è presente anche in Italia, dove non è indigena, ma si è naturalizzata in alcune località, molto coltivata come specie ornamentale.
Il genere Gleditsia comprende le seguenti specie:[1]
Gleditsia L., 1753 è un genere di piante della famiglia delle Fabacee (o Leguminose) che comprende alberi diffusi nelle regioni temperate e subtropicali delle due Americhe e anche in parte dell'Asia e dell'Africa.
Il nome fu scelto da Linneo in onore del botanico tedesco Johann Gottlieb Gleditsch.
Gledičija (lot. Gleditsia, vok. Gleditschien) – pupiečių (Fabales) eilės pupinių (Fabaceae) šeimos augalų gentis.
Priklauso medžiai su stambiais dygliais.
Gentyje yra 12 rūšių:
Lietuvoje reta:
Gledičija (lot. Gleditsia, vok. Gleditschien) – pupiečių (Fabales) eilės pupinių (Fabaceae) šeimos augalų gentis.
Gleditsia er ei planteslekt i erteblomstfamilien.
Artene er løvfellende busker eller trær. Stammen og greinene har kraftige, enkle eller forgrenede torner. Bladene kan være både enkeltfinnete og dobbeltfinnete, ofte på samme plante. Akselbladene er små og faller tidlig av. Blomstene er lysegrønne og kan være en- eller tvekjønnede. Begeret har 3–5 fliker, det er 3–5 kronblad med litt ulik lengde og 6–10 pollenbærere. Frukten er en avlang belg.
Slekta har en disjunkt utbredelse. Det er åtte arter i Øst-Asia (G. australis, G. delavayi, G. fera, G. japonica, G. macracantha, G. microphylla, G. rolfei og G. sinensis), to i østlige Nord-Amerika (G. aquatica, G. triacanthos), én i Sør-Amerika (G. amorphoides), én ved sørkysten til Det kaspiske hav (G. caspia) og til slutt en lite kjent art fra nordøstlige India (G. assamica).
Gleditsia er ei planteslekt i erteblomstfamilien.
Artene er løvfellende busker eller trær. Stammen og greinene har kraftige, enkle eller forgrenede torner. Bladene kan være både enkeltfinnete og dobbeltfinnete, ofte på samme plante. Akselbladene er små og faller tidlig av. Blomstene er lysegrønne og kan være en- eller tvekjønnede. Begeret har 3–5 fliker, det er 3–5 kronblad med litt ulik lengde og 6–10 pollenbærere. Frukten er en avlang belg.
Slekta har en disjunkt utbredelse. Det er åtte arter i Øst-Asia (G. australis, G. delavayi, G. fera, G. japonica, G. macracantha, G. microphylla, G. rolfei og G. sinensis), to i østlige Nord-Amerika (G. aquatica, G. triacanthos), én i Sør-Amerika (G. amorphoides), én ved sørkysten til Det kaspiske hav (G. caspia) og til slutt en lite kjent art fra nordøstlige India (G. assamica).
Glediczja, iglicznia (Gleditsia L.) – rodzaj roślin należący do rodziny bobowatych. Gatunkiem typowym jest Gleditsia triacanthos L.[2].
Caesalpiniodes O. Kuntze, Gleditschia Scop.
Rodzaj dawniej zaliczany do brezylkowatych Caesalpinioideae[3], obecnie wyłączany w odrębny klad wraz z grupą kilku spokrewnionych rodzajów (Umitza, Gymnocladus, Ceratonia). Grupa ta oddzieliła się po podziale bobowatych Fabaceae s.l. na linię Faboideae, a przed rozdzieleniem brezylkowatych Caesalpinioideae s.s i mimozowatych Mimosoideae[1].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa różowe (Rosidae Takht.), nadrząd Fabanae R. Dahlgren ex Reveal, rząd bobowce (Fabales Bromhead), rodzina bobowate (Fabaceae Lindl.), rodzaj iglicznia (Gleditsia L.)[4].
Glediczja, iglicznia (Gleditsia L.) – rodzaj roślin należący do rodziny bobowatych. Gatunkiem typowym jest Gleditsia triacanthos L..
Gleditsia é um género botânico pertencente à família Fabaceae.[1]
Korstörnesläktet (Gleditsia) är ett växtsläkte i familjen ärtväxter med 14 arter som förekommer naturligt i Nord- och Sydamerika, samt i sydöstra Asien. Några arter odlas som trädgårdsväxter i Sverige.
Korstörnesläktet (Gleditsia) är ett växtsläkte i familjen ärtväxter med 14 arter som förekommer naturligt i Nord- och Sydamerika, samt i sydöstra Asien. Några arter odlas som trädgårdsväxter i Sverige.
Chi Bồ kết (danh pháp khoa học: Gleditsia, còn viết là Gleditschia) là một chi chứa các loài bồ kết trong phân họ Vang (Caesalpinioideae) của họ Đậu (Fabaceae), có nguồn gốc tại Bắc Mỹ và châu Á. Tên gọi khoa học của nó là để ghi công Johann Gottlieb Gleditsch, giám đốc Vườn thực vật Berlin, mất năm 1786.
Có 12 loài trong chi này:
Lai ghép
G. sinensis là một trong 50 vị thuốc cơ bản của y học cổ truyền Trung Hoa, tại đây người ta gọi nó là tạo giáp (皂荚).
Bồ kết khô, khi dùng gội đầu thì đun sôi với vỏ bưởi cho thơm rồi chắt lấy nước
Bài viết về tông thực vật Caesalpinieae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Chi Bồ kết (danh pháp khoa học: Gleditsia, còn viết là Gleditschia) là một chi chứa các loài bồ kết trong phân họ Vang (Caesalpinioideae) của họ Đậu (Fabaceae), có nguồn gốc tại Bắc Mỹ và châu Á. Tên gọi khoa học của nó là để ghi công Johann Gottlieb Gleditsch, giám đốc Vườn thực vật Berlin, mất năm 1786.
Гледичия (лат. Gleditsia) — род растений семейства Бобовые (Fabaceae), включающий в себя около пятнадцати видов деревьев, происходящих из Северной Америки, Азии и Африки.
Род назван в честь Готтлиба Гледича (нем. Johann Gottlieb Gleditsch[de], 1714—1786), немецкого врача и ботаника, директора Берлинского ботанического сада.
Гледичии — листопадные раскидистые деревья высотой до 25 метров. Обычно у растений имеются колючки. Листья дваждыперистые, состоят из 20—30 листочков. Цветки мелкие, зеленоватые. Плоды — бобы.
Всего не менее 15 видов[4], некоторые из них:
Гледичия (лат. Gleditsia) — род растений семейства Бобовые (Fabaceae), включающий в себя около пятнадцати видов деревьев, происходящих из Северной Америки, Азии и Африки.
Род назван в честь Готтлиба Гледича (нем. Johann Gottlieb Gleditsch[de], 1714—1786), немецкого врача и ботаника, директора Берлинского ботанического сада.
Гледичии — листопадные раскидистые деревья высотой до 25 метров. Обычно у растений имеются колючки. Листья дваждыперистые, состоят из 20—30 листочков. Цветки мелкие, зеленоватые. Плоды — бобы.
約12－16種，詳見內文
皂莢屬（学名：Gleditsia），是蘇木亞科下的一個屬，全球約有12[1][2][3]－16[4][5]種物種。分佈於亞洲東南部及中部、非洲及南北美洲[4]。中國大陆有6種2變種[6]，分佈在各省區[4]，台灣有1種[7]。皂莢屬的模式種為美國皂莢[8]。本屬染色體數2n=28[8]
本屬植物的木質多為堅硬[4]而耐腐[9]，可供製作器具[4][9]及薪炭[9]之用。莢果煎汁後可作為肥皂供洗濯之用[4][9]。皂莢可供醫藥用途。
皂莢屬中包含落葉喬木或灌木植物 [2][5][6][8][10]，樹幹及枝條上具有單生或分枝的粗刺[1][3][6][8]，側芽疊生[9][10][11]，無頂芽[10]。葉為一回偶數羽狀複葉或同一植株之上出現一回偶數及二回羽狀複葉[1][8][10][11][12]，常互生或簇生於短枝上[11]；葉軸及羽軸具槽[8]；小葉互生或近對生[1][6][8]，基部兩側近對稱或稍不對稱[6][8][11]，少有近正形[12]；葉緣常具細鋸齒或不規則的鈍齒[6][8]，稀有全緣[6][11][12]；托葉微細[5][11]，早脫落[6][8]。花單性異株或雜性[6][8]，小形[3]，花組成腋生或少有頂生的穗狀或總狀花序[5][8][11]，少有圓錐花序[5][6][11]，花冠綠白色[8]、綠色[3][11]、白色[11]、淡綠色[6][8]或淡綠黃色[3][6]；花托鐘狀[8]，外披柔毛，內無毛[8]；萼筒鐘狀[6][11]，具蜜腺[7]，裂片3－5枚[6][12]，近相等[8][10]；花瓣3－5枚[6][11]，稍不相等[8]，與萼片稍長或等長[6][8][11]，無爪[5]，覆瓦狀排列；雄蕊5[5]－10[2][8][12]枚，伸出[8][10]，離生[5][10]，近等長[2][3][10]；雌花中常無退化雄蕊[5]，雄花中亦常無退化雌蕊[5]；花絲分離[2]，中部以下稍扁寬及披長曲柔毛[8]，離生[12]；花藥背着[6][8]，丁字形着生[5][6][11][10]，縱縫開裂[3][6][11][12]；子房於雄花中缺失或僅有痕跡[3][6][11][12]，兩性花中無柄或具短柄[6][8][11]，着生於花萼基部，花柱短[8][9][11]，柱頭大而頂生[6][8][11]；胚珠1至多數[8]。果為莢果，革質[5]，帶狀扁平[9][11]，勁直、扭曲或不規則彎曲[8][11]，不開裂[6]或遲緩開裂[5][8]；種子1至多顆[8]，橢圓形、卵形、扁或近柱形[6][8]，具角質的胚乳[1][10][11]，長於細而長的種柄之上[5]，並藏於果肉之中[5]。
皂莢屬約包含12－16種物種[13]：
雜種
