Mərcimək (lat. Lens)[1] - paxlakimilər fəsiləsinə aid (paxlalılar fəsiləsindən birillik) bitki cinsi.[2]
Proteinlə zəngin olan bitki növüdür. Vətəni həm Avropa, həm də Asiyadır. Hətta qədim Misir piramidalarında da mərciməyin qalıqları tapılmışdır. Yarpaqları yaşıl, çiçəkləri ağ, çəhrayı, bənövşəyidir. Toxumlarının ölçüsünə görə həm iritoxumlu, həm də xırdatoxumlu mərciməklər var. Ən çox məlum olan növləri qırmızı, sarı və yaşıl mərciməkdir.
Mərcimək ən çox Avropa, Asiya, Afrika ölkələrində yayılmışdır. İstisevən bitki olduğu üçün isti yerlərdə daha çox yetişir. İyun, iyul aylarında çiçək, avqust-sentyabr aylarında isə meyvə verir.
Mərcimək həm də dərman təsirli bir bitkidir. Xüsusən də menopoz simptonlarını yüngülləşdirir. Xərçəng xəstəliyinə qarşı qoruyucu təsir göstərir. Kalium səviyyəsi çox yüksəkdir. Bu özəlliyi təzyiqi aşağı salır və nizamlayır.
Mərcimək təkcə zülalla yox, nişasta ilə də zəngindir. Mərciməyin tərkibində 30%-ə qədər zülal, 60%-ə qədər nişasta mövcuddur. Mərciməyin tərkibində B1, B2, B9 vitaminləri, dəmir, kalsium, fosfor minerallari var. Daha maraqlı bir fakt isə budur ki, mərciməyin tərkibində olan zülal ətin tərkibində olan zülaldan daha çoxdur. Qədim dövrdə mərciməkdən dərman bitkisi kimi də istifadə edilmişdir.
Digər tərəfdən mərcimək qədim Romada mədə-bağırsaq dərmanı kimi işlədilmişdir. Qədim Romada mərcimək ən yaxşı sakitləşdirici dərman kimi də elmə məlum olmuşdur.[3]
Mərcimək lap qədimdən insanın qida rasionuna daxildir. Qədim Misirdə fironların, Qədim Yunanıstanda və Babilistanda imperatorların və sadə camaatın sevimli yeməklərindən biri də mərcimək idi. Orta əsrlərdə Rusiyada isə mərcimək əsas qida növü idi. Hətta mərci unundan çörək də bişirilirdi. Almaniya, Çin, Hindistan, Cənubi Amerika və Avstraliyada mərci indi də ən sevimli qida elementidir. Türkiyədə isə lap qədim zamanlardan milli xörəklərin əsas komponenti olmuşdur.[4]
İkiləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Mərcimək (lat. Lens) - paxlakimilər fəsiləsinə aid (paxlalılar fəsiləsindən birillik) bitki cinsi.
Lens és un gènere de plantes amb flors de la família de les fabàcies. La llentilla (Lens culinaris) és el seu membre més conegut i és una de les plantes cultivades des de l'inici de l'agricultura.
La forma de la lentilla, lens en llatí, ha donat nom a les lents òptiques.
El gènere Lens consta de quatre o cinc espècies, ja que Lens himalayensis és l'espècie que està discutida.
Aquest gènere és originari de les regions de clima temperat o càlides del Món antic (Europa meridional, Orient Mitjà, Àsia central i Àfrica del Nord). Als Països Catalans es troben com autòctones Lens culinaris subespècie nigricans en àrees disjuntes i molt localitzades tant a Catalunya, País Valencià i Mallorca.[1]
Són herbes menudes erectes o enfiladisses. Tenen les fulles pinnades i les flors són blanques i poc vistoses amb els llegums aplanats.
Lens és un gènere de plantes amb flors de la família de les fabàcies. La llentilla (Lens culinaris) és el seu membre més conegut i és una de les plantes cultivades des de l'inici de l'agricultura.
La forma de la lentilla, lens en llatí, ha donat nom a les lents òptiques.
El gènere Lens consta de quatre o cinc espècies, ja que Lens himalayensis és l'espècie que està discutida.
Aquest gènere és originari de les regions de clima temperat o càlides del Món antic (Europa meridional, Orient Mitjà, Àsia central i Àfrica del Nord). Als Països Catalans es troben com autòctones Lens culinaris subespècie nigricans en àrees disjuntes i molt localitzades tant a Catalunya, País Valencià i Mallorca.
Són herbes menudes erectes o enfiladisses. Tenen les fulles pinnades i les flors són blanques i poc vistoses amb els llegums aplanats.
Čočka (Lens) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to jednoleté byliny s drobnými květy a zpeřenými listy, rozšířené v 5 druzích hlavně v oblasti od Středomoří po Střední Asii. Čočka jedlá je stará kulturní plodina a je pěstována jako luštěnina.
Čočky jsou jednoleté vzpřímené nebo plazivé byliny se sudozpeřenými listy a vřetenovitými kořeny. Lodyhy jsou tenké a chabé. Listy jsou sudozpeřené, složené ze 2 až mnoha párů celokrajných lístků, osa listu je zakončena úponkou nebo hrotem. Květy jsou drobné, nejčastěji bílé, bledě modré nebo růžové, v chudých úžlabních hroznech nebo jednotlivé. Kalich má 5 dlouhých zubů, které jsou nejméně 2x delší než kališní trubka. Pavéza je obvejčitá. Tyčinky jsou dvoubratré, 9 je srostlých nitkami a jedna horní volná. Semeník je téměř přisedlý nebo jen krátce stopkatý, nejčastěji se 2 vajíčky. Čnělka je zploštělá, pod bliznou na vnitřní straně chlupatá. Lusky jsou krátké, silně zploštělé a obsahují 1 až 2 čočkovitá semena.[1][2]
Rod čočka zahrnuje 5 druhů. Je rozšířen od Středomoří po Střední Asii a Pákistán, s přesahy do tropické Afriky a na Kanárské ostrovy. V jižní Evropě se přirozeně vyskytují 4 druhy. Čočka jedlá pochází z oblasti jihozápadní Asie a je pěstována po celém světě včetně České republiky. Zplaňuje velmi vzácně, zejména na jižní Moravě.[1][2] Druh Lens ervoides má rozsáhlý areál od Španělska po jihozápadní Asii a Kavkaz, vyskytuje se i v severní Africe a má izolované arely i v rovníkové Africe (Etiopie, Uganda, Demokratická republika Kongo). Velký areál má také Lens nigricans a Lens orientalis.[3]
Čočka jedlá (Lens culinaris) je jedna z nejstarších kulturních rostlin a známá luštěnina. Největším pěstitelem je v současnosti Indie. Mladé lusky jsou konzumovány jako zelenina, nať po sklizni semen představuje hodnotné krmivo. Semena čočky jsou také zdrojem průmyslově využívaného škrobu.[4][5]
Obrázky, zvuky či videa k tématu čočka ve Wikimedia Commons
Čočka (Lens) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to jednoleté byliny s drobnými květy a zpeřenými listy, rozšířené v 5 druzích hlavně v oblasti od Středomoří po Střední Asii. Čočka jedlá je stará kulturní plodina a je pěstována jako luštěnina.
Linse-slægten (Lens) er en lille slægt med ca. 4 arter, der er udbredt i Østafrika, Nordafrika, Melllemøsten, Cypern, Kaukasus, Centralasien og ned i Pakistan samt det sydøstlige og sydvestlige Europa. Det er Vikkeagtige, én- og flerårige urter med en opstigende til klatrende vækst. Stænglerne er glatte og bærer uligefinnede (eller ligefinnede, hvis de bærer slyngtråde) blade med ovale småblade og hele bladrande. Blomsterne er samlet i fåtallige, akselstillede stande. De enkelte blomster er uregelmæssige og slanke med kvide til lyst violette kroner. Frugterne er bælge med nogle få, linseformede (!) frø. Her beskrives kun den ene art, hvis frø sælges som madvarer i Danmark.
Beskrevne arter
Die Linsen (Lens) sind eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae).
Von wirtschaftlicher Bedeutung ist die als Nahrungspflanze genutzte Linse (Lens culinaris). Sie ist eine der ältesten Kulturpflanzen der Menschheit.
Die Lens-Arten sind vorwiegend einjährige, seltener auch ausdauernde, krautige Pflanzen. Der Stängel ist aufrecht bis niederliegend.
Die wechselständigen Laubblätter sind meist paarig gefiedert mit zwei bis acht Paaren von Fiederblättchen. Die Rhachis endet in einer grannenartigen Spitze, oder auch in einer einfachen Ranke; in seltenen Fällen ist eine Endfieder vorhanden. Die verkehrt-eiförmige bis verkehrt-eiförmig-lanzettlichen Fiederblättchen besitzen einen glatten Rand. Die Nebenblätter sind halbpfeilförmig bis lanzettlich.
In seitenständigen, lang gestielten, traubigen Blütenständen stehen nur eine bis mehrere Blüten. Die Tragblätter sind klein und hinfällig und Deckblätter fehlen.
Die für die Familie relativ kleinen Blüten sind zwittrig, zygomorph, fünfzählig mit doppelten Perianth. Die fünf gleichen Kelchzähne sind mehrfach länger als die Kelchröhre. Die fünf Kronblätter sind weiß, blass lila bis bläulich. Die genagelte Fahne ist verkehrt-eiförmig. Die zwei genagelten und geöhrten Flügel sind mit dem Schiffchen verwachsen. Das Schiffchen ist gerade, spitz und besitzt häufig einen leichten Schnabel. Es sind zehn Staubblätter vorhanden, wobei das oberste Staubblatt frei ist und die Staubblattröhre schief abgeschnitten ist. Der fast sitzende Fruchtknoten beinhaltet nur zwei Samenanlagen. Der Griffel ist dorsiventral leicht abgeflacht und trägt oben an der Innenseite einen leichten Bart. Die Narbe ist klein und eiförmig.
Die kurz gestielte Hülsenfrucht ist stark abgeflacht und beinhaltet ein bis zwei Samen. Die braunen Samen sind abgeflacht und rundlich. Der Funiculus (Stiel) ist in einen Arillus erweitert.
Alle Lens-Arten sind diploid mit einem Chromosomensatz von 2n = 14.
Die als Nahrungs-Linse verbreitete Gattung Lens culinaris Medik. wird praktisch weltweit angebaut.[1] Die größten Erzeuger sind Kanada, Indien und die Türkei. Im Jahr 2017 wurden weltweit etwa 7,6 Millionen Tonnen geerntet, davon allein in Kanada annähernd 50 %.[2]
Nachdem in Deutschland seit den 1960er Jahren keine Linsen mehr angebaut wurden, fing ca. 20 Jahre später Woldemar Mammel wieder auf der Schwäbischen Alb damit an. Aufgrund der starken Nachfrage entstand daraus die Erzeugergemeinschaft Alb-Leisa, 2014 in Lauteracher Alb-Feld-Früchte umbenannt[3]. Zunächst musste er auf französisches Saatgut zurückgreifen, da die heimischen Sorten „Späths Alblinse I und II“ vermeintlich ausgestorben waren. 2006 wurden diese Sorten jedoch in der Wawilow-Saatgutbank[4] in St. Petersburg wiederentdeckt. Aus wenigen Samen gelang es Woldemar Mammel dann ab 2011 wieder genügend Ertrag zu erwirtschaften, um sie zum Verkauf anzubieten. 2014 wurde die schwäbische Alblinse in Berlin auf dem Weltacker angebaut. Weitere Hauptanbaugebiete in Deutschland sind das Heckengäu in Baden-Württemberg und der Vogelsbergkreis in Hessen.
In Europa sind die Hauptanbaugebiete Spanien und Frankreich[5].
Der Name Lens geht auf die lateinische Bezeichnung für die Linse zurück. Die Gattungsname Lens wurde 1754 von Philip Miller in The Gardeners Dictionary...Abridged..., 4. Auflage, Band 2 erstveröffentlicht.[6] Ein Synonym für Lens Mill. ist Lentilla W.Wight ex D.Fairchild.[7]
Die Gattung Lens gehört zur Tribus Fabeae in der Unterfamilie der Faboideae innerhalb der Familie der Fabaceae.[7]
Die Gattung Lens umfasst vier oder sechs Arten:[1]
Die Schwestergruppe der Gattung Lens ist die Gattung Vicia.[9]
Die Linsen (Lens) sind eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae).
Von wirtschaftlicher Bedeutung ist die als Nahrungspflanze genutzte Linse (Lens culinaris). Sie ist eine der ältesten Kulturpflanzen der Menschheit.
D'Lënsen (Lens) sinn eng Planzegattung an der Ënnerfamill vun de Faboideae bannent der Famill vun de Fabaceae.
D'Lënsenaart Lens culinaris ass déi Aart, déi als Nahrungsplanz ugebaut gëtt an dofir a ville Kulturen eng Roll spillt.
D'Lens-Aarte si meeschten eejäreg, krauteg Planzen. D'Blieder wuessen zu zwee an zwee, mat zwou bis aacht Koppele pro Still. D'Bléie wuessen u Kludderen, an hunn eng wäiss, hellmof oder bloelzeg Faarf. An der Scheekefruucht, déi sech draus entwéckelt, sinn ee bis zwéi Somkären, déi ofgeflaacht a ronnelzeg sinn.
D'Gattung Lens ass virun allem am Mëttelmierraum bis Zentralasien verbreet. Si kënnt an Europa, Nordafrika, am Mëttelsen Oste bis an de Kaukasus vir. Doriwwer eraus ass se op de Kanareschen Inselen, am tropeschen Afrika an och bis an Indien verbreet ginn.
An der Gattung Lens gëtt et 4 oder 6 Aarten:
D'Lënsen (Lens) sinn eng Planzegattung an der Ënnerfamill vun de Faboideae bannent der Famill vun de Fabaceae.
D'Lënsenaart Lens culinaris ass déi Aart, déi als Nahrungsplanz ugebaut gëtt an dofir a ville Kulturen eng Roll spillt.
Toś ten nastawk z temu rod (Lens) rostliny jo pó lema na drugi nastawk pódobny. Drugi lema sok (Lens culinaris) ma temu družyna. Sok[1][2] (Lens) jo rod ze swójźby łušćinowych rostlinow (Fabaceae).
Mě Lens póchada wót łatyńskego pomjenjowanja za sok. Mě roda Lens bu w lěśe 1754 wót Philip Miller w The Gardeners Dictionary...Abridged..., 4. nakład, zwězk 2 nejpjerwjej wózjawjone. Synonym za Lens Mill. jo Lentilla W.Wight ex D.Fairchild [3].
Rod Lens słuša k tribusoju Fabeae w pódswójźbje Faboideae znutśika swójźby Fabaceae [3]. Wón wopśimjejo styri abo šesć družynow [4]:
Wše Lens-družyny su diploidne z Chromosomowej sadu wót 2n = 14.
Sotšowa skupina roda Lens jo rod Vicia [5].
Sok (Lens) jo rod ze swójźby łušćinowych rostlinow (Fabaceae).
Yasmiq, adas — dukkakdoshlar oilasiga mansub bir yillik donli oʻtsimon oʻsimlik turkumi, don ekini. Oʻrta dengiz, Kichik Osiyo, Zakavkazye va Oʻrta Osiyoda 10 turi tarqalgan. Ya.ning oddiy xoʻraki turining yirik urugʻli va mayda urugʻli navlari qadimdan Yevropa mamlakatlarida, Shimoliy Afrika, Kolumbiya, Chili, Rossiya va boshqalar mamlakatlarda ekib kelinadi (Oʻzbekistonda 20-asrning 50-y.lariga qadar koʻp ekilgan). Ya.ning ildizi oʻqildiz, boʻyi 60—70 sm. Bargi murakkab, juft patsimon, uchida jingalaklari bor. Gullari mayda, pushti, binafsha, koʻk, koʻpincha oq, barg qoʻltiqlariga 2—4 tadan joylashgan, oʻzidan changlanadi. Mevasi dukkak, urugʻi yumaloq, sariq, pushti, yashil, jigarrang. 1000 urugʻi vazni 20—65 g. Urugʻi tarkibida 2 3 3 2 % oqsil (oqsil miqdoriga koʻradukkakli ekinlar oʻrtasida sayadan keyingi oʻrinda turadi), 0,6—2,1% yogʻ, 47—70% kraxmal, 2,3—4,4% kul, 2,44,9% kletchatka, shuningdek, VrV2vitaminlari bor. Yirik urugʻli Ya. donidan taomlar tayyorlanadi (tez va ezilib pishadi), un va yorma ishlab chiqariladi, uni kolbasalarga qoʻshiladi, mayda urugʻli Ya. doni, umuman koʻk massasi, toʻponi chorva mollari uchun qimmatli ozuqa hisoblanadi. Ya. bahori, issiqsevar, namsevar, qisqa kun va uzun kun oʻsimligi. Urugʻi 4—5° (8—10 kun)da unib chiqadi. Naviga qarab oʻsuv davri 80—120 kun. Qisqa muddatli qorasovuqlar (—8°)ga chidamli. Erta bahorda keng qatorlab ekiladi. Hosili poyaning oʻrta va pastki qismidagi dukkaklar sargʻayganda oʻriladi. Hosildorligi 20—22 s/ga (baʼzan 30—35 s/ga).
Леќа (науч. Lens) — род растенија од семејството на бобовите (Fabaceae) познато по зрната кои се користат во исхраната. Опфаќа четри вида на мали исправени или ползечки билки со перјести листови, мали, слабо забележливи бели цветови и мали сплеснати мешунки. Најзастапена во исхраната е прехранбената леќа (Lens culinaris).
Леќа (науч. Lens) — род растенија од семејството на бобовите (Fabaceae) познато по зрната кои се користат во исхраната. Опфаќа четри вида на мали исправени или ползечки билки со перјести листови, мали, слабо забележливи бели цветови и мали сплеснати мешунки. Најзастапена во исхраната е прехранбената леќа (Lens culinaris).
Титиря (лиякс мерить: Чичавка[1], цициря, ясмук, (лат. Lens, руз. Чечевица) — тикшень касовкст Бобань семиястонть (Fabáceae).
Титирянь товтнэ (Lens culinaris)
Lens is a genus of flowering plant in the legume family mostly known for its edible seeds, which are referred to as lentils. Lens contains four species of small, erect or climbing herbs with pinnate leaves, small inconspicuous white flowers, and small flattened pods. The lentil most commonly eaten is the seed of Lens culinaris.
The genus Lens is generally divided into a few related "gene pool" groups that guide crossing. Wong et al., 2015 reports a SNP-derived phylogeny as:[2]
LensL. nigricans
QuaternaryL. ervoides
TertiaryL. lamottei
L. odemensis (L. culinaris subsp. odemensis)
SecondaryL. tomotosus (L. culinaris subsp. tomotosus)
L. orientalis (L. culinaris subsp. orientalis)
L. culinaris (L. culinaris subsp. culinaris)
PrimaryThe non-accepted names (per ILDIS) are suffixed with their accepted counterparts.
Lens is a genus of flowering plant in the legume family mostly known for its edible seeds, which are referred to as lentils. Lens contains four species of small, erect or climbing herbs with pinnate leaves, small inconspicuous white flowers, and small flattened pods. The lentil most commonly eaten is the seed of Lens culinaris.
El género Lens de las leguminosas familia Fabaceae contiene cuatro especies de hierbas pequeñas, erectas o decumbentes con hojas pinnadas y flores blancas pequeñas inconspicuas y también pequeños frutos legumbres achatadas. Las semillas comestibles de las spp. de Lens son las lentejas; la más común es Lens culinaris.
El género Lens de las leguminosas familia Fabaceae contiene cuatro especies de hierbas pequeñas, erectas o decumbentes con hojas pinnadas y flores blancas pequeñas inconspicuas y también pequeños frutos legumbres achatadas. Las semillas comestibles de las spp. de Lens son las lentejas; la más común es Lens culinaris.
Linssit (Lens) on suku hernekasvien heimossa. Siihen kuuluu seitsemän lajia.[1] Linssiä ja villilinssiä viljellään ravintokasvina.
Linssit (Lens) on suku hernekasvien heimossa. Siihen kuuluu seitsemän lajia. Linssiä ja villilinssiä viljellään ravintokasvina.
Le genre Lens appartient à la famille des Fabaceae, sous-famille des Faboideae, tribu des Fabeae. Il comprend cinq espèces de petites plantes. Les graines comestibles sont appelées « lentilles ».
Le genre Lens est originaire des régions tempérées et chaudes de l'Ancien Monde (Europe méridionale, Moyen-Orient, Asie centrale, Afrique du Nord).
La lentille cultivée a été largement répandue par la culture.
Proche des genres Vicia (vesce) et Pisum (les petits pois), ce genre comprend cinq espèces d'après BioLib (19 mai 2018)[1] :
Seule la première est cultivée.
En France, la lentille verte du Puy (Haute-Loire) bénéficie d'une appellation d'origine contrôlée (AOC).
La lentille verte du Berry a obtenu le label rouge. Cette dernière est produite dans les départements du Cher et de l'Indre.
La lentille cultivée, originaire du bassin méditerranéen, est une plante annuelle de petite taille, à feuilles bipennées munies d'une vrille terminale. Les gousses contiennent deux graines aplaties. Le nom de cette forme aplatie a été donné à certains instruments optiques.
La lentille, en raison de ses qualités nutritives exceptionnelles a souvent été considérée comme la « viande du pauvre », notamment en période de guerre. Le Bulletin de Lille[2], de décembre 1915, durant le premier hiver de guerre encourage les Lillois à en manger :
« reconnaissons que les lentilles sont plus riches en albumine que la viande et les œufs ! Une ration de 200 gr. de lentilles introduit dans notre corps 52 grammes d'albumine, nécessaires pour 24 heures, et ne coûte que 0 f. 14. »
Les lentilles sont plus tendres cuites dans de l’eau additionnée de bicarbonate de soude. Elles sont mieux cuites dans l’eau basique car l’acidité du milieu de cuisson détermine l’amollissement des légumes.
Les végétaux sont composés de cellules jointes par une lamelle pariétale, composée de pectine et de cellulose que l'on doit attendrir en changeant le ciment pectique. En milieu acide, les molécules de pectine sont neutralisées : leurs groupes carboxylate –COO– captent les atomes d'hydrogène, de sorte que les groupes résultants –COOH sont électriquement neutres. Les molécules de pectine n’exercent pas de répulsion électrique les unes sur les autres ; elles restent associées et les lentilles restent dures. En revanche, le bicarbonate de soude provoque l’ionisation des groupes acide carboxylique –COOH en –COO– , de sorte que les répulsions électrostatiques entre molécules de pectine favorisent leur séparation et la dégradation des parois végétales ; les lentilles sont amollies.
Il est recommandé de cuire les lentilles à une température inférieure à 90 °C.
Il est de coutume de manger des lentilles le 1er jour de chaque mois et, plus particulièrement, le jour de l'an. C'est un gage de prospérité pour le mois.
Le genre Lens appartient à la famille des Fabaceae, sous-famille des Faboideae, tribu des Fabeae. Il comprend cinq espèces de petites plantes. Les graines comestibles sont appelées « lentilles ».
Tutón nastawk z temu ród rostliny je po hesle na druhi nastawk podobny. Druhe hesło sok ma temu družina. Dalše warianty su na stronomaj sok a čóčka listowane. Sok[1][2] (Lens) je ród ze swójby łušćinowcow (Fabaceae). Druhe serbske mjena su čok[3], čóčka[1][4], čóčk[1][4], sóčk[1] a sočk[2].
Mjeno Lens pochadźa wot łaćonskeho pomjenowanja za sok. Mjeno roda Lens bu w lěće 1754 wot Philip Miller w The Gardeners Dictionary...Abridged..., 4. nakład, zwjazk 2 najprjedy wozjewjene. Synonym za Lens Mill. je Lentilla W.Wight ex D.Fairchild [5].
Ród Lens słuša k tribusej Fabeae w podswójbje Faboideae znutřka swójby Fabaceae [5]. Wón wobsahuje štyri abo šěsć družinow [6]:
Wšě Lens-družiny su diploidne z Chromosomowej sadu wot 2n = 14.
Sotrowa skupina roda Lens je ród Vicia [7].
Jeli eksistuje w druhej rěči hižo bóle wuwity nastawk ze samsnej temu, potom přełožuj a dodawaj z njeho.
Jeli nastawk ma wjace hač jedyn njedostatk, wužiwaj prošu předłohu {{Předźěłuj}}. Nimo toho so awtomatisce kategorija Kategorija:Zarodk wo botanice doda.
Sok (Lens) je ród ze swójby łušćinowcow (Fabaceae). Druhe serbske mjena su čok, čóčka, čóčk, sóčk a sočk.
Lens Mill. è un genere di piante della famiglia delle Fabacee (o Leguminose)[1] a cui appartengono le lenticchie.
Questo genere comprende le seguenti specie:[1]
Nella lenticchia è noto essere contenuta una proteina (epitope) con elevato potere allergizzante: Len c 1. Questa proteine spesso è causa di allergie alimentari anche gravi specie nella prima infanzia [2].
Lens Mill. è un genere di piante della famiglia delle Fabacee (o Leguminose) a cui appartengono le lenticchie.
Lęšis (lot. Lens, vok. Linsen) – pupinių (Fabaceae) šeimos Faboideae pošeimio augalų gentis.
Vienametis žemaūgis augalas. Lapas turi porinius ovalius lapelius ir ūselius. Stiebas vagotas, Vaisius – suplota ankštis, kurioje yra disko pavidalo įvairios spalvos sėklos, kartais, patamsėjus sėklos luobo pigmentui, jos įgauna net juosvą spalvą.
Rūšys:
Lęšis – vienas pačių seniausių kultūrinių augalų.
Vienintelė Lietuvoje auginama rūšis
Lens is een geslacht uit de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae). The Plant List erkent zeven soorten. Volgens de Flora of China bestaat het geslacht uit vier tot zes soorten die voorkomen van het Middellandse Zeegebied tot in Centraal-Azië en los daarvan op de Canarische Eilanden en in tropisch Afrika.
De bekendste soort is de linze (Lens culinaris).
Lens is een geslacht uit de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae). The Plant List erkent zeven soorten. Volgens de Flora of China bestaat het geslacht uit vier tot zes soorten die voorkomen van het Middellandse Zeegebied tot in Centraal-Azië en los daarvan op de Canarische Eilanden en in tropisch Afrika.
De bekendste soort is de linze (Lens culinaris).
Soczewica (Lens Mill.) – rodzaj roślin jednorocznych z rodziny bobowatych. Obejmuje 7 gatunków[3]. W stanie dzikim rosną one w obszarze śródziemnomorskim, od Wysp Kanaryjskich do środkowej Azji, we wschodniej Afryce zasięg rodzaju sięga strefy tropikalnej[4][5]. Soczewica jadalna jest jedną z roślin o najdłuższej historii uprawy. Udomowiona została co najmniej 8 tys. lat p.n.e. na Bliskim Wschodzie, skąd rozprzestrzeniona została w Eurazji na obszarach o ciepłym klimacie. Jadalne są nasiona soczewicy jadalnej. Pozostałe części rośliny po omłocie stanowią cenioną paszę dla zwierząt[6].
Rodzaj jest tradycyjnie wyodrębniany, jednak z analiz molekularnych wynika, że jest zagnieżdżony w obrębie rodzaju wyka (Vicia), tworząc w jego obrębie grupę monofiletyczną[7].
Jeden z rodzajów podrodziny bobowatych właściwych Faboideae w rzędzie bobowatych Fabaceae s.l.[1]. W obrębie podrodziny należy do plemienia Fabeae[8].
Soczewica (Lens Mill.) – rodzaj roślin jednorocznych z rodziny bobowatych. Obejmuje 7 gatunków. W stanie dzikim rosną one w obszarze śródziemnomorskim, od Wysp Kanaryjskich do środkowej Azji, we wschodniej Afryce zasięg rodzaju sięga strefy tropikalnej. Soczewica jadalna jest jedną z roślin o najdłuższej historii uprawy. Udomowiona została co najmniej 8 tys. lat p.n.e. na Bliskim Wschodzie, skąd rozprzestrzeniona została w Eurazji na obszarach o ciepłym klimacie. Jadalne są nasiona soczewicy jadalnej. Pozostałe części rośliny po omłocie stanowią cenioną paszę dla zwierząt.
Lens é um género botânico pertencente à família Fabaceae.
Šošovica (lat. Lens) je rod rastlín z čeľade bôbovité.
Druhy:
Linssläktet (Lens)[1][2] är ett släkte med fyra arter inom familjen ärtväxter[1] som beskrevs av den skotske botanikern Philip Miller 1754.
Wikispecies har information om Linssläktet.
Linssläktet (Lens) är ett släkte med fyra arter inom familjen ärtväxter som beskrevs av den skotske botanikern Philip Miller 1754.
Рід включає сім видів[2]:
Рід включає сім видів:
Lens culinaris — Сочевиця звичайна Lens ervoides Brign. Lens himalayensis Alef. — Сочевиця гімалайська Lens kotschyana Boiss. Lens lamottei Czefr. Lens montbretii Fisch. & C.A.Mey. Lens nigricans M.Bieb. — Сочевиця чорнаChi Thiết đậu (danh pháp khoa học: Lens) là một chi thực vật trong họ Fabaceae. Chúng là loài cây thân thảo đứng thẳng hoặc leo có hoa trắng. Hạt ăn được.
Bài viết liên quan đến tông Đậu này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
Chi Thiết đậu (danh pháp khoa học: Lens) là một chi thực vật trong họ Fabaceae. Chúng là loài cây thân thảo đứng thẳng hoặc leo có hoa trắng. Hạt ăn được.
Род включает семь видов[3]:
兵豆属（学名：Lens）是蝶形花科下的一个属，为直立或半藤状草本植物。该属共有6种，分布于地中海区和西亚。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
