Prskavec (Brachinus) Weber, 1801 je rod brouků z podčeledi prskavci příslušející do čeledi střevlíkovití.
Prskavec je velký 0,2 až 3 cm, ploché tělo má dlouze protaženo, krovky jsou kratší než tělo, vyčnívá mu špičatý zadeček. Velká hlava i hruď jsou hnědé až tmavě červené barvy, rýhované krovky má kovově zelené, modré nebo skoro černé. Vláknitá segmentová tykadla mají třetí a čtvrtý díl tmavší a jsou celá porostlá chloupky. Stehna dlouhých nohou má rozšířena. Je to nelétavý, dravý brouk, který se živí drobnějším hmyzem a plži.
Řadíme ho mezi parazitoidy, protože se vyvíjí na úkor jiného druhu, což je u čeledi střevlíkovitých vzácností. Jeho larvy, které mají tři instary, se vyvíjí na kuklách kvapníka rodu Amara Bonelli, 1810, První instar aktivně vyhledá hostitele a začíná kuklu požírat, druhý a který již má omezenou pohyblivost v konzumaci kukly pokračuje a třetí ji dokončí a následně se zakuklí. Americké druhy larev prskavce zase parazitují na kuklách brouků čeledí potápníkovití, vírníkovití, vodomilovití nebo mandelinkovití.
Podmínky, ve kterých prskavci žijí, se různí podle jednotlivých druhů. Například druhy evropské obývají převážně suchá stanoviště (pole, úhory, vinice, stepi), kdežto např. americké žijí i na vlhkých březích řek a jezer.
Prskavec se stává v našich podmínkách vzácným broukem, pravděpodobně následkem chemizace a mizením biotopů které mu vyhovovaly. Proto vyhláškou 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb. Ministerstva životního prostředí „o ochraně volně žijících živočichů“ byl zařazen do kategorie „Ohrožené druhy“ (další stupně jsou „Silně ohrožený“ a „Kriticky ohrožený“).
I když je prskavec dravcem, před většími predátory potřebuje ochranu. Jeho vyměšovací buňky vytvářejí v jeho těle hydrochinon, peroxid vodíku a popřípadě ještě další chemikálie závislé na druhu brouka. Tyto chemikálie brouk uskladňuje v zásobníku a v případě nebezpečí přes svalově ovládaný ventil přesune do tlustostěnné reakční komory. Tato komora je potažena buňkami, které vytvářejí speciální enzymy (katalázu a peroxidázu). Jakmile je směs vtlačena do této komůrky, začnou tyto enzymy okamžitě štěpit peroxid vodíku a katalyzovat oxidaci hydrochinonu na chinon. Při této reakci vzniká volný kyslík a vytvoří se tolik tepla, že se pětina obsahu reakční komůrky vypaří. Tím vznikne přetlak, brouk s velkou přesností zamíří zadeček na svůj cíl a oblak chemikálií horký okolo 100 °C je vystříknut na nepřítele. Vystříknutí probíhá v pulsech s frekvencí asi 500 pulsů za sekundu. Výstřik je dokonce slyšet. Prskavec dokáže zahnat nejen predátory z říše hmyzu, ale třeba i menší žábu.[1]
Slučováním hydrochinonu a peroxidu vodíku dojde k exotermní reakci: C6H4(OH)2 (aq) + H2O2 (aq) → C6H4O2 (aq) + 2H2O.[2]
Brouk prskavec žije ve všech světadílech. Vyskytuje se v celé Evropě, vyjma Severní Evropy a Alpské oblasti. V Evropě žije asi 50 a celosvětově okolo 500 druhů. Ve střední Evropě jsou rozšířeny dva druhy, prskavec větší a prskavec menší.
Rod Brachinus se dělí na několik podrodu a velké množství druhů, taxonomie není dosud ustálena. V mnoha případech se vedou diskuze, co je druh a co poddruh. Oba středoevropští prskavci se na pohled od sebe liší jen velikostí a barevným odstínem,
Zde jsou roztříděny evropské druhy:[3]
Prskavec (Brachinus) Weber, 1801 je rod brouků z podčeledi prskavci příslušející do čeledi střevlíkovití.
Brachinus ist eine Gattung der Käfer aus der Familie der Laufkäfer (Carabidae). Sie ist weltweit verbreitet.
Die Käfer sind meist weniger als 10 Millimeter lang und zweifarbig rotblau gefärbt. Die Flügeldecken sind ziemlich gewölbt, waagerecht, mehr oder weniger bogig abgesetzt mit deutlichen Schultern und nach hinten erweitert. Punktreihen sind nicht vorhanden, dafür aber oft angedeutete flache Längsfurchen. Am Hinterrand ist in der Regel kein Hautsaum zu erkennen. Ein Kinnzahn ist nicht vorhanden. Meist ist der Kopf etwas breiter als der Halsschild. Der Halsschild ist schmal herzförmig. Der Halschschildwinkel beträgt wenig unter 90°. Auf den Flügeldecken ist eine sehr dichte, gleichmäßige feine Behaarung vorhanden. Kopf und Halsschild sind nur wenig behaart, die Schläfen dafür deutlich. Die 3 vorderen Tarsenglieder der Männchen sind schwach erweitert. In der Mitte des Hinterrands ist ihr 7. Sternit tief eingeschnitten.
In Mitteleuropa kommen 4 Arten der Gattung vor:
Brachinus ist eine Gattung der Käfer aus der Familie der Laufkäfer (Carabidae). Sie ist weltweit verbreitet.
Brachinus is a genus of ground beetle native to the Nearctic, Palearctic, the Near East and North Africa. Beetles in this genus are commonly referred to as bombardier beetles. The genus contains the following species:[1][2]
Brachinus is a genus of ground beetle native to the Nearctic, Palearctic, the Near East and North Africa. Beetles in this genus are commonly referred to as bombardier beetles. The genus contains the following species:
Brachinus aabaaba Erwin, 1970 Brachinus abbreviatus (Laporte, 1835) Brachinus abyssinicus Chaudoir, 1876 Brachinus adustipennis Erwin, 1969 Brachinus aeger Chaudoir, 1876 Brachinus aeneicostis Bates, 1883 Brachinus afghanus Jedlicka, 1967 Brachinus agraphus (Alluaud, 1899) Brachinus albarracinus Wagner, 1926 Brachinus alexandri F.Battoni, 1984 Brachinus alexiguus Erwin, 1970 Brachinus algoensis Péringuey, 1896 Brachinus alternans Dejean, 1825 Brachinus americanus (LeConte, 1844) Brachinus andalusiacus Rambur, 1837 Brachinus andamanensis Tian & Deuve, 2015 Brachinus andreaei Basilewsky, 1964 Brachinus angustatus (Dejean, 1831) Brachinus ankarensis Jedlicka, 1962 Brachinus annulicornis Chaudoir, 1842 Brachinus apicalis Erichson, 1843 Brachinus arboreus Chevrolat, 1834 Brachinus aristokrates Liebke, 1934 Brachinus armiger Dejean, 1831 Brachinus atramentarius Mannerheim, 1837 Brachinus atripensis Ballion, 1871 Brachinus azureipennis Chaudoir, 1876 Brachinus bagdatensis Pic, 1902 Brachinus bantimurungensis Kirschenhofer, 2012 Brachinus barbarus Lucas, 1846 Brachinus barclayi Hrdlicka, 2019 Brachinus barthei Mateu, 1958 Brachinus batuensis Kirschenhofer, 2011 Brachinus bayardi Dejean, 1831 Brachinus bellicosus L.Dufour, 1820 Brachinus belyaevae Fedorenko, 2013 Brachinus bendanilloi Lassalle & Schnell, 2018 Brachinus berytensis Reiche & Saulcy, 1855 Brachinus bigutticeps Chaudoir, 1876 Brachinus bilineatus Laporte, 1835 Brachinus bipustulatus Quensel, 1806 Brachinus bodemeyeri Apfelbeck, 1904 Brachinus boeticus Rambur, 1837 Brachinus bolovenensis Hrdlicka, 2009 Brachinus brevicollis Motschulsky, 1844 Brachinus brittoni Ali, 1967 Brachinus bruchi Liebke, 1939 Brachinus brunneus Laporte, 1834 Brachinus caffer Boheman, 1848 Brachinus cambodgensis Kirschenhofer, 2012 Brachinus canaliculatus Fairmaire, 1897 Brachinus capnicus Erwin, 1970 Brachinus catalonicus Jeanne, 1988 Brachinus chalchihuitlicue Erwin, 1970 Brachinus charis Andrewes, 1923 Brachinus chaudoirianus Jakobson, 1908 Brachinus chinensis Chaudoir, 1850 Brachinus chirriador Erwin, 1970 Brachinus cibolensis Erwin, 1970 Brachinus ciliatus Liebke, 1933 Brachinus cinctellus Chaudoir, 1876 Brachinus cinctipennis Chevrolat, 1835 Brachinus circumtinctus Bates, 1892 Brachinus collarti Basilewsky, 1948 Brachinus conformis Dejean, 1831 Brachinus congicus (Basilewsky, 1958) Brachinus connectoides (Jeannel, 1949) Brachinus connectus Dejean, 1831 Brachinus consanguineus Chaudoir, 1876 Brachinus constrictus Reitter, 1919 Brachinus cordicollis Dejean, 1826 Brachinus costatulus Motschulsky, 1844 Brachinus costiger Chaudoir, 1876 Brachinus costipennis Motschulsky, 1859 Brachinus costulipennis Liebke, 1928 Brachinus crepitans (Linnaeus, 1758) (Bombadier Beetle) Brachinus cruciatus (Quensel, 1806) Brachinus cyanipennis Say, 1823 Brachinus cyanochroaticus Erwin, 1969 Brachinus cychroides Hrdlicka, 2009 Brachinus dalatensis Fedorenko, 2013 Brachinus daliensis Kirschenhofer, 2011 Brachinus dawnaensis Kirschenhofer, 2003 Brachinus demoulini Basilewsky, 1962 Brachinus deuvei Gao & Tian, 2011 Brachinus devagiriensis Akhil; Divya & Sabu, 2020 Brachinus dieganus (Jeannel, 1949) Brachinus diffusus Chaudoir, 1876 Brachinus dilapsus Antoine, 1941 Brachinus dilatatus Klug, 1832 Brachinus dilatipennis Reitter, 1919 Brachinus dilottii Maran, 1933 Brachinus dissimilis (Basilewsky, 1943) Brachinus distans Lorenz, 1998 Brachinus dorsalis Dejean, 1831 Brachinus drumonti Tian & Deuve, 2015 Brachinus dryas Andrewes, 1936 Brachinus efflans Dejean, 1830 Brachinus ejaculans Fischer von Waldheim, 1828 Brachinus elegans Chaudoir, 1842 Brachinus elegantulus Erichson, 1842 Brachinus elongatulus Chaudoir, 1876 Brachinus enonensis Péringuey, 1898 Brachinus eucosmus Andrewes, 1937 Brachinus evanescens Bates, 1892 Brachinus exhalans (P.Rossi, 1792) Brachinus explodens Duftschmid, 1812 Brachinus explosus Erwin, 1970 Brachinus exquisitus Bates, 1892 Brachinus fageli Basilewsky, 1962 Brachinus fasciatocollis (Fairmaire, 1901) Brachinus favicollis Erwin, 1965 Brachinus flavicapillus Bates, 1892 Brachinus flavipes Gao & Tian, 2011 Brachinus flavithorax Tian & Deuve, 2015 Brachinus flaviventris Chaudoir, 1876 Brachinus flavus Jedlicka, 1955 Brachinus flores Kirschenhofer, 2011 Brachinus floresensis Hrdlicka, 2017 Brachinus foochowi Kirschenhofer, 1986 Brachinus formosanus Jedlicka, 1939 Brachinus forticostis Liebke, 1934 Brachinus frontalis Chaudoir, 1883 Brachinus fukienensis Hrdlicka, 2009 Brachinus fulminatus Erwin, 1969 Brachinus fulvipennis Chaudoir, 1876 Brachinus fumans (Fabricius, 1781) Brachinus fuscicornis Dejean, 1826 Brachinus fuscipennis Dejean, 1825 Brachinus galactoderus Erwin, 1970 Brachinus garnerae Hrdlicka, 2019 Brachinus gebhardis Erwin, 1965 Brachinus geiseri Hrdlicka, 2019 Brachinus genicularis Mannerheim, 1837 Brachinus geniculatus Dejean, 1831 Brachinus gentilis Erichson, 1843 Brachinus ghindanus Liebke, 1934 Brachinus grandis Brullé, 1838 Brachinus grootaerti Tian & Deuve, 2013 Brachinus guangdongensis Tian & Deuve, 2015 Brachinus hajeki Hrdlicka, 2017 Brachinus hamatus Fischer von Waldheim, 1828 Brachinus havai Hrdlicka, 2016 Brachinus hazardi Andrewes, 1930 Brachinus hexagrammus Chaudoir, 1876 Brachinus hirsutus Bates, 1884 Brachinus hoffmanni Liebke, 1927 Brachinus hubeiensis Hrdlicka, 2009 Brachinus humeralis Ahrens, 1812 Brachinus hunanensis Kirschenhofer, 2011 Brachinus hylaenus Reichardt, 1967 Brachinus ichabodopsis Erwin, 1970 Brachinus illotus Chaudoir, 1876 Brachinus immaculicornis Dejean, 1826 Brachinus immarginatus Brullé, 1838 Brachinus imperialensis Erwin, 1965 Brachinus imporcitis Erwin, 1970 Brachinus incomptus Bates, 1873 Brachinus inconditus Péringuey, 1896 Brachinus inops Andrewes, 1932 Brachinus intactus Bates, 1892 Brachinus intermedius Brullé, 1838 Brachinus irakus Liebke, 1933 Brachinus italicus (Dejean, 1831) Brachinus jakli Hrdlicka, 2009 Brachinus janthinipennis (Dejean, 1831) Brachinus javalinopsis Erwin, 1970 Brachinus johorensis Kirschenhofer, 2012 Brachinus jucundus Dejean, 1831 Brachinus kalalovae Roubal, 1932 Brachinus kansanus LeConte, 1863 Brachinus kavanaughi Erwin, 1969 Brachinus knirschi Jedlicka, 1931 Brachinus kollari Liebke, 1934 Brachinus krynickii Hrdlicka in Löbl & Smetana, 2003 Brachinus kryzhanovskii Belousov & Kabak, 1992 Brachinus laetus Dejean, 1831 Brachinus laevicostis Liebke, 1934 Brachinus langenhani Liebke, 1934 Brachinus lapidarius Basilewsky, 1962 Brachinus lateralis Dejean, 1831 Brachinus latipennis Peyerimhoff, 1907 Brachinus latus Lorenz, 1998 Brachinus lavaudeni (Jeannel, 1949) Brachinus leprieuri Gory, 1833 Brachinus lesnei Andrewes, 1923 Brachinus lethierryi Reiche, 1868 Brachinus lewecki Liebke, 1928 Brachinus lewisii Bates, 1873 Brachinus leytensis Lassalle & Schnell, 2018 Brachinus limbellus Chaudoir, 1876 Brachinus limbicollis Chaudoir, 1876 Brachinus limbiger Chaudoir, 1876 Brachinus lombokensis Kirschenhofer, 2010 Brachinus longipalpis Wiedemann, 1821 Brachinus longulus Chaudoir, 1876 Brachinus luzonicus Chaudoir, 1876 Brachinus macrocerus Chaudoir, 1876 Brachinus mactus Péringuey, 1904 Brachinus madecassus (Jeannel, 1949) Brachinus magyari Jedlicka, 1960 Brachinus mansorii Azadbakhsh & Kirschenhofer, 2018 Brachinus marginellus Dejean, 1826 Brachinus marginiventris Brullé, 1838 Brachinus marleyi Barker, 1919 Brachinus mauretanicus Bedel, 1914 Brachinus medius T.W.Harris, 1828 Brachinus melanarthrus Chaudoir, 1876 Brachinus melancholicus Schmidt-Goebel, 1846 Brachinus meratusensis Hrdlicka, 2017 Brachinus merkli Kirschenhofer, 2003 Brachinus mesopotamicus Ali, 1967 Brachinus methneri Liebke, 1934 Brachinus mexicanus Dejean, 1831 Brachinus micheli (Jeannel, 1949) Brachinus microamericanus Erwin, 1969 Brachinus microrrhabdus (Alluaud, 1899) Brachinus midoli Alluaud, 1917 Brachinus mindanaoensis Tian & Deuve, 2013 Brachinus minor Jedlicka, 1958 Brachinus mobilis Erwin, 1970 Brachinus modestus Schmidt-Goebel, 1846 Brachinus motschulskyi Hrdlicka in Löbl & Smetana, 2003 Brachinus muchei Jedlicka, 1967 Brachinus natalicus Péringuey, 1896 Brachinus neglectus LeConte, 1844 Brachinus ngoclinhensis Hrdlicka, 2017 Brachinus niger Chaudoir, 1876 Brachinus nigricans Chaudoir, 1850 Brachinus nigricornis Gebler, 1830 Brachinus nigridorsis Nakane, 1962 Brachinus nigripes G.R.Waterhouse, 1841 Brachinus nigrovirescens Basilewsky, 1951 Brachinus nobilis Dejean, 1831 Brachinus nuristanus Jedlicka, 1967 Brachinus oaxacensis Erwin, 1970 Brachinus obliquetruncatus Perris, 1875 Brachinus obliterus Péringuey, 1896 Brachinus oblongus Dejean, 1825 Brachinus obtusus (Thunberg, 1784) Brachinus olgae Arribas, 1993 Brachinus olidus Reiche, 1843 Brachinus oneili Péringuey, 1898 Brachinus opacipennis Motschulsky, 1864 Brachinus orestes Kirschenhofer, 2003 Brachinus orientalis Chaudoir, 1876 Brachinus ornatus Fairmaire, 1901 Brachinus otini Antoine, 1963 Brachinus ovalipennis Fedorenko, 2013 Brachinus ovipennis LeConte, 1863 Brachinus oxygonus Chaudoir, 1843 Brachinus pachygaster Perty, 1830 Brachinus palawanensis Tian & Deuve, 2013 Brachinus pallidipes Reitter, 1919 Brachinus pallidus Erwin, 1965 Brachinus pallipes Dejean, 1826 Brachinus papua Darlington, 1968 Brachinus pateri Puel, 1938 Brachinus patruelis LeConte, 1844 Brachinus paviei Lesne, 1896 Brachinus pecoudi Puel, 1925 Brachinus pectoralis Dejean, 1825 Brachinus pelengensis Hrdlicka, 2009 Brachinus peltastes Andrewes, 1931 Brachinus perplexus Dejean, 1831 Brachinus perrieri (Jeannel, 1949) Brachinus phaeocerus Chaudoir, 1868 Brachinus philippinensis Tian & Deuve, 2007 Brachinus piceus Chaudoir, 1876 Brachinus pictus (Hope, 1833) Brachinus plagiatus Reiche, 1868 Brachinus pokharaensis Kirschenhofer, 2012 Brachinus posticus Dejean, 1831 Brachinus praestans Andrewes, 1931 Brachinus promontorii Péringuey, 1888 Brachinus proximus Fairmaire, 1887 Brachinus pseudocruciatus Reitter, 1909 Brachinus psophia Audinet-Serville, 1821 Brachinus puberulus Chaudoir, 1868 Brachinus punctaticollis Heller, 1923 Brachinus puncticollis Schmidt-Goebel, 1846 Brachinus pygmaeus (Dejean, 1826) Brachinus quadriguttatus Gebler, 1830 Brachinus quadripennis Dejean, 1825 Brachinus reyi Andrewes, 1924 Brachinus rikatlae Péringuey, 1896 Brachinus rugipennis Chaudoir, 1868 Brachinus sallei Chaudoir, 1876 Brachinus sanchi Azadbakhsh & Kirschenhofer, 2018 Brachinus schmidti Andrewes, 1927 Brachinus scitulus Schmidt-Goebel, 1846 Brachinus sclopeta (Fabricius, 1792) Brachinus scotomedes L.Redtenbacher, 1868 Brachinus scotti Liebke, 1934 Brachinus scriptus Chaudoir, 1878 Brachinus scutellatus Chaudoir, 1876 Brachinus sericeus Dejean, 1831 Brachinus servillei Marc, 1839 Brachinus sexmaculatus Dejean, 1825 Brachinus sexnotatus Liebke, 1934 Brachinus sexpustulatus (Fabricius, 1775) Brachinus seyrigi (Alluaud, 1935) Brachinus sicardi Jeannel, 1949 Brachinus sichemita Reiche & Saulcy, 1855 Brachinus simulans Péringuey, 1896 Brachinus solidipalpis Tian & Deuve, 2007 Brachinus solidus Péringuey, 1898 Brachinus somereni Burgeon, 1947 Brachinus sonorous Erwin, 1970 Brachinus sordidus Andrewes, 1933 Brachinus stappersi Liebke, 1934 Brachinus stenoderus Bates, 1873 Brachinus stevensi Andrewes, 1924 Brachinus stevensianus Jedlicka, 1956 Brachinus stygius Andrewes, 1933 Brachinus subcostatus Dejean, 1825 Brachinus suberbianus Alluaud, 1935 Brachinus sublaevis Chaudoir, 1868 Brachinus subnotatus Chaudoir, 1844 Brachinus suensoni Kirschenhofer, 1986 Brachinus sulcipennis (Jeannel, 1949) Brachinus sumbawanus Hrdlicka, 2017 Brachinus suturalis (Jeannel, 1949) Brachinus suturatus Chaudoir, 1876 Brachinus suturellus Chaudoir, 1876 Brachinus szetschuanensis Jedlicka, 1964 Brachinus talyschensis Motschulsky, 1850 Brachinus tenuicollis LeConte, 1844 Brachinus tenuis Lorenz, 1998 Brachinus testaceus Rambur, 1837 Brachinus tetracolon Chaudoir, 1876 Brachinus tetragrammus Chaudoir, 1876 Brachinus tetraspilotus Chaudoir, 1876 Brachinus tetrastigma Fairmaire, 1897 Brachinus texanus Chaudoir, 1868 Brachinus tianshanicus Mikhailov, 1976 Brachinus tigridis Ali, 1967 Brachinus timorensis Hrdlicka, 2017 Brachinus truncatulus Fairmaire, 1901 Brachinus tsara Alluaud, 1918 Brachinus turkestanicus Liebke, 1928 Brachinus turnai Hrdlicka, 2009 Brachinus vadoni Jeannel, 1949 Brachinus vagus Péringuey, 1898 Brachinus variegatus (Roth, 1851) Brachinus variventris L.Schaufuss, 1862 Brachinus velutinus Erwin, 1965 Brachinus vicinus Dejean, 1826 Brachinus vigilans Chaudoir, 1876 Brachinus viridipennis Dejean, 1831 Brachinus vitticollis Chaudoir, 1876 Brachinus votrubai Hrdlicka, 2009 Brachinus vulcanoides Erwin, 1969 Brachinus xanthophryus Chaudoir, 1876 Brachinus xanthopleurus Chaudoir, 1876 Brachinus yunnanus Jedlicka, 1964 † Brachinus newberryi Scudder, 1900 † Brachinus primordialis Heer, 1847 † Brachinus repressus Scudder, 1900Brachinus es un género de coleópteros adéfagos perteneciente a la familia Carabidae. Sus especies se distribuyen por todo el mundo, excepto zonas polares. Estos coleópteros son comúnmente conocidos como escarabajos bombarderos que se caracterizan por ser capaces de lanzar un líquido corrosivo desde su abdomen a sus posibles atacantes.
Se reconocen las siguientes:[1]
Brachinus es un género de coleópteros adéfagos perteneciente a la familia Carabidae. Sus especies se distribuyen por todo el mundo, excepto zonas polares. Estos coleópteros son comúnmente conocidos como escarabajos bombarderos que se caracterizan por ser capaces de lanzar un líquido corrosivo desde su abdomen a sus posibles atacantes.
Brachinus est un genre d’insectes coléoptères de la famille des carabidés.
Les Brachinus sont des bombardiers, c'est-à-dire des insectes ayant la capacité de projeter (à plusieurs reprises parfois) bruyamment sur leurs prédateurs (fourmis…) un liquide et/ou aérosol corrosif et chaud (aux environs de 100 °C[1]) ; mélange d'hydroquinones et de peroxyde d'hydrogène[2]. Quand les individus de l'espèce asiatique Pheropsophus jessoensis sont brutalement avalés par un prédateur (crapaud par exemple). Ce dernier est souvent obligé de les recracher après que l'insecte a projeté son liquide dans l'estomac du prédateur[3]. Lors d'une expérimentation faite avec deux espèces de crapauds asiatiques (Bufo japonicus et B. torrenticola) 43 % des carabidés attrapés par les crapauds ont été vomis peu après avoir été avalés et pour certains ont survécu (malgré un bain de plusieurs dizaines de minutes dans le suc digestif du crapaud)[4]. Quelques espèces d'amphibiens (ex : Rhinella marina semblent immunisés contre cette défense thermo-chimique[5].
Selon ITIS (3 juil. 2012)[6] :
Brachinus est un genre d’insectes coléoptères de la famille des carabidés.
De bombardeerkevers (Brachinus) vormen een geslacht van kevers uit de familie van de loopkevers (Carabidae).[1] De wetenschappelijke naam van het geslacht is voor het eerst geldig gepubliceerd in 1801 door Friedrich Weber.[2]
Het geslacht van de bombardeerkevers kent de volgende onderverdeling:
De bombardeerkevers (Brachinus) vormen een geslacht van kevers uit de familie van de loopkevers (Carabidae). De wetenschappelijke naam van het geslacht is voor het eerst geldig gepubliceerd in 1801 door Friedrich Weber.
Brachinus er en slekt av billene i delgruppen (underfamilien) bombardérbiller (Brachininae) i familiegruppen løpebiller. Ingen arter er registret fra Norge.
Brachinus er en slekt av billene i delgruppen (underfamilien) bombardérbiller (Brachininae) i familiegruppen løpebiller. Ingen arter er registret fra Norge.
Brachinus là một chi bọ cánh cứng thuộc họ Carabidae đặc hữu của miền Cổ bắc, Cận Đông và Bắc Phi.
Phương tiện liên quan tới Brachinus tại Wikimedia Commons
Brachinus là một chi bọ cánh cứng thuộc họ Carabidae đặc hữu của miền Cổ bắc, Cận Đông và Bắc Phi.
Жуки-бомбардиры[1], или бомбардиры[2] (лат. Brachinus) — род жуков-бомбардиров, относящийся к семейству жужелиц.[3]
Всесветное, кроме Австралии и Новой Зеландии.
Длина от 5 до 15 мм. Надкрылья обычно тёмные, а голова, грудь и ноги ярких оранжево-красных цветов. Личинки — эктопаразиты куколок водолюбов, вертячек и других жуков.[4] Взрослые особи обитают под камнями, брёвнами, в расщелинах.[5]
Своё название эти жуки получили благодаря своеобразному защитному механизму. Они способны более или менее прицельно[6][7] выстреливать из желёз в задней части брюшка саморазогревающейся смесью химических веществ. Смесь гидрохинонов и пероксида водорода под действием ферментов (каталаза и пероксидаза) образует молекулярный кислород. Он окисляет гидрохиноны до хинонов (в основном 2-метил-1,4-бензохинон).[6] Температура смеси в момент выстрела достигает 100 °C, а её выброс сопровождается громким звуком.
Более 300 видов. Для фауны СССР указывалось 20 видов.[4] Выделяют 8 подродов.
Жуки-бомбардиры, или бомбардиры (лат. Brachinus) — род жуков-бомбардиров, относящийся к семейству жужелиц.