This species is closely related to Cuscuta europaea from which it can be separated by its capitate stigma, capsule not circumscissile with a definite line of cleavage, and also by its inflexed petals.
Kokotice ladní (Cuscuta campestris) je parazitická rostlina bez kořenů a listů, má pouze lodyhy, květy a plody, je jedním z téměř 200 druhů rodu kokotice. Je původní v Severní Americe a na karibských ostrovech, odkud se rozšířila do Jižní Ameriky, Jižní, Střední i Západní Evropy, do velké části Asie od Arabského poloostrova přes Kavkaz, Střední Asii a Čínu až po Japonsko, Indii a Indonésii. Doputovala také do Austrálie i na Tichomořské ostrovy.[1][2]
V České republice je kokotice ladní považována za invazní neofyt, patrně byla zavlečena s osivem kulturních plodin, olejninami, luštěninami nebo bavlnou. V Praze byla nalezena již roku 1883 a byl to patrně její první sběr v Evropě. Postupně se ze středních Čech začala šířit na Moravu, kde byla zjištěna v roce 1924. V současnosti roste hlavně v teplých a sušších oblastech, v Polabí, na Hané, na jižní Moravě a v podhůří Bílých Karpat. V chladnějších podmínkách se hojněji vyskytuje pouze v jižních Čechách.[1][3]
Mimo polí osídluje často zelené rostliny podél komunikací, na rumištích, skládkách, v nevyužívaných prostorách továren, na odkalištích cukrovarů, na úhorech i v obdělávaných zahradách. Nemá specifické podmínky na hostitele a žije na širokém spektru druhů, její šíření na nová území podporuje i zvýšená tolerance vůči zasoleným biotopům na okrajích silnic. Vyskytuje se jak na rostlinách rostoucích na suchých stráních, tak i na vlhkých, obnažených dnech rybníků.
Kokotice ladní je parazitující rostlina, která nemá vlastní vyživovací kořenový systém a neosahuje chlorofyl. Při získávání živin je zcela odkázána na hostitelské rostliny, připojuje se k jejich nadzemním, lodyžním pletivům pomoci mnoha haustorií, jimiž z rostlin pro svou potřebu odčerpává vodu a živiny, tím je oslabuje a dochází k jejich vadnutí a usychání. V porostech kulturních rostlin pak vznikají následkem kruhovitého šíření parazita plochy zcela bez výskytu pěstované plodiny.
V ČR tento nebezpečný plevel cizopasí hlavně většinu druhů čeledí lilkovitých a tykvovitých a dále rody: aksamitník, dvouzubec, heřmánek, hulevník, chryzantéma, jablečník, jetel, jitrocel, krásenka, lebeda, máchelka, merlík, mrkev, pelyněk, posed, rýt, řebříček, řepeň, sléz, sporýš, srdečník, svlačec, tolice, truskavec, vikev atd. V Evropě je uváděn její výskyt u více než 200 druhů cévnatých rostlin.[1][4][5]
Jednoletá parazitická bylina se silně rozvětvenou, asi 1 mm hrubou, nažloutlou, bezlistou, ovíjivou lodyhou z které vyrůstají četná haustoria. Její lodyha porůstá pětičetnými, asi 3 mm velkými, bílými, nažloutlými až narůžovělými květy. Ty vytvářejí klubkatá květenství, která obsahují dvě až deset oboupohlavných květů na krátkých stopkách s miskovitými listeny. Pětičetný kalich má vejčité plátky, které se na bázi překrývají. Pět korunních plátků tvořící korunní trubku je trojúhelníkovitého tvaru a na vrcholech jsou dovnitř zahnuté. V krátce zvonkovité koruně je pět tyčinek, jejichž podlouhlé prašníky z květu vyčnívají a kulovitý semeník se dvěma hnědými čnělkami zakončenými kulovitými bliznami. Květy rozkvétají v období od června do srpna a opyluje je hmyz. Ve velikosti a hustotě květenství, stejně jako ve velikosti plodů, bývají u jednotlivých rostlin rozdíly. Ploidie druhu je 2n = 56.
Plodem je kulatá, na vrcholu mírně zploštělá tobolka asi 3 mm velká. Obsahuje čtyři světle hnědá, oválná, jednostranně zploštělá, asi 1 mm velká semena.[1][4][6][7][8]
Rozmnožuje se semeny, kterých může statná rostlina ročně vytvořit i přes 100 000. Bývají roznášena větrem, vodou, zvířaty i lidmi na strojích nebo během přepravy sklizených plodin. Mají nestejnou dobu dormance, podržují si klíčivost po dobu šesti až deseti roků, přežívají i průchod trávicí soustavou zvířat. Klíčit začínají při teplotě od 8 °C, optimum je při 18 až 24 °C. Vzcházejí v dubnu až červnu, kvetou v červnu a srpnu a semena dozrávají v červenci až říjnu. Tento parazitický druh se může rozšiřovat i roznesenými útržky lodyh s dosud nezralými semeny, ta spolehlivě uzrají i na jejich suchých úlomcích.
Při klíčení spotřebovává mladá rostliny zásobu živin uloženou v drobném v semenu a musí se co nejdřív připojit k parazitované rostlině pro získání dalších živin. Semeno proto musí vyklíčit v těsné blízkosti zelené rostliny, kolem které se může semenáček ovinout a napojit se na ni haustoriemi. Kořínek slouží jen k upevnění a brzy zaniká, rostlina pak nemá žádný kontakt s půdou.[1][4][7][8][9]
Kokotice ladní je celosvětově považována za invazní plevelný druh, který nemá pro lidi ani zvířata žádný ekonomický přínos, ale přináší v místech silného výskytu nemalé škody. V české přírodě se její škody nejvíce projevují na porostech jetele a vojtěšky.[1][7][8]
Kokotice ladní (Cuscuta campestris) je parazitická rostlina bez kořenů a listů, má pouze lodyhy, květy a plody, je jedním z téměř 200 druhů rodu kokotice. Je původní v Severní Americe a na karibských ostrovech, odkud se rozšířila do Jižní Ameriky, Jižní, Střední i Západní Evropy, do velké části Asie od Arabského poloostrova přes Kavkaz, Střední Asii a Čínu až po Japonsko, Indii a Indonésii. Doputovala také do Austrálie i na Tichomořské ostrovy.
Amerikanvieras (Cuscuta campestris) on Pohjois-Amerikasta kotoisin oleva lehtivihreätön loiskasvi.
Amerikanvieraan hennot varret ovat keltaisia tai kellanpunaisia. Kukkasykeröt ovat noin yhden senttimetrin leveitä, yksittäiset kukat 2–3 millimetriä.
Suomessa amerikanvieras on harvinainen satunnaiskasvi, jota on tavattu eteläosassa ja Pohjanmaalla. Sen kasvupaikkoja ovat puutarhat ja kaatopaikat. Amerikanvieras loisii useimmin porkkanalla (Daucus carota).
Amerikanvieras (Cuscuta campestris) on Pohjois-Amerikasta kotoisin oleva lehtivihreätön loiskasvi.
Amerikanvieraan hennot varret ovat keltaisia tai kellanpunaisia. Kukkasykeröt ovat noin yhden senttimetrin leveitä, yksittäiset kukat 2–3 millimetriä.
Veldwarkruid (Cuscuta campestris) is een eenjarige parasitaire plant die behoort tot de windefamilie (Convolvulaceae). De soort komt oorspronkelijk uit Noord-Amerika en is inmiddels verspreid over andere delen van de wereld, waaronder Europa en Australië . In Nederland is de plant zeer zeldzaam.
De plant wordt 10 tot 50 cm hoog. De geel- tot groenachtig witte bloemen bloeien van juli tot in de herfst. De vrucht is een doosvrucht. Veldwarkruid komt voor op akkers en parasiteert planten van de vlinderbloemenfamilie.
Veldwarkruid (Cuscuta campestris) is een eenjarige parasitaire plant die behoort tot de windefamilie (Convolvulaceae). De soort komt oorspronkelijk uit Noord-Amerika en is inmiddels verspreid over andere delen van de wereld, waaronder Europa en Australië . In Nederland is de plant zeer zeldzaam.
Kanianka polna (Cuscuta campestris Yunck.) – gatunek rośliny pasożytniczej z rodziny powojowatych (Convolvulaceae). Pochodzi prawdopodobnie z Ameryki Północnej, występuje także na Karaibach i gdzie indziej introdukowany[2]. Jako gatunek zawleczony notowany także w Polsce.
Roślina pasożytnicza, bezzieleniowa, jest pasożytem całkowitym, obligatoryjnym. Owija się dookoła rośliny żywicielskiej, z której czerpie wodę i substancje organiczne za pomocą ssawek wyrastających z łodygi. Ssawki wrastają do wiązek przewodzących rośliny żywicielskiej.
Roślina uznana we florze Ameryki Północnej za szkodliwy chwast[3].
Kanianka polna (Cuscuta campestris Yunck.) – gatunek rośliny pasożytniczej z rodziny powojowatych (Convolvulaceae). Pochodzi prawdopodobnie z Ameryki Północnej, występuje także na Karaibach i gdzie indziej introdukowany. Jako gatunek zawleczony notowany także w Polsce.
Amerikansk grovsnärja (Cuscuta campestris) är en ört som saknar klorofyll men får vita eller ljusröda blommor, och blommar från juni till augusti.
Wikimedia Commons har media som rör Amerikansk grovsnärja.
Amerikansk grovsnärja (Cuscuta campestris) är en ört som saknar klorofyll men får vita eller ljusröda blommor, och blommar från juni till augusti.
Cuscuta campestris là một loài thực vật có hoa trong họ Bìm bìm. Loài này được Yunck. mô tả khoa học đầu tiên năm 1932.[1]
.jpg)
Cuscuta campestris là một loài thực vật có hoa trong họ Bìm bìm. Loài này được Yunck. mô tả khoa học đầu tiên năm 1932.
平原菟絲子（学名：Cuscuta campestris）为旋花科菟絲子屬下的一种寄生植物。俗名田野菟丝子、金色菟丝子、草原菟丝子等。原产于北美中部地区，能寄生多种植物，包括苜蓿和其他豆科植物，已成为许多国家广泛分布的有害杂草。
值得注意的是，该植物的大量种子被发现以水禽携带方式传播[1]。
该植物生活周期始于种子萌发，但不能单独长时间存活。因此，它们通过识别其他植物的化学诱剂来找到合适的宿主植物的茎。
|access-date=中的日期值 (帮助) 
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
|title=值左起第79位存在換行符 (帮助) 
