Deschampsia o Airidium és un gènere de plantes de la família de les poàcies, ordre de les poals, subclasse de les commelínides, classe de les liliòpsides, divisió dels magnoliofitins.
(Els gèneres marcats amb un asterisc (*) són sinònims probables)
(Els gèneres marcats amb dos asteriscs (**) són sinònims possibles)
Airidium Steud., *Aristavena F. Albers & Butzin, *Avenella Parl., Campelia Kunth, orth. var., Campella Link, Czerniaevia Ledeb., nom. inval., Erioblastus Honda, Homoiachne Pilg., Lerchenfeldia Schur, Monandraira Desv., Podionapus Dulac, **Vahlodea Fr.[1]
Deschampsia o Airidium és un gènere de plantes de la família de les poàcies, ordre de les poals, subclasse de les commelínides, classe de les liliòpsides, divisió dels magnoliofitins.
Metlice (Deschampsia) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae).
Jedná se o jednoleté nebo vytrvalé byliny. Jsou trsnaté, nebo oddenky či výběžky nebo jsou trsnaté a poléhavé. Stébla dorůstají výšek zpravidla 8–200 cm. Čepele listů jsou ploché skládané nebo svinuté, dosahují šířky 0,3–6 mm, na vnější straně listu se při bázi čepele nachází jazýček. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu, která je rozložitá. Klásky jsou zboku smáčklé, vícekvěté (zpravidla 2, méně často 3 květů), vzácněji jednokvěté, ale horní květ někdy bývá sterilní. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou téměř stejné nebo vzácněji nestejné, bez osin. Pluchy jsou často stříbřité až chrupavčité, většinou osinaté, vzácně bez osin. Plušky jsou bez osin, dvoukýlné. Plodem je obilka. Celkově je známo asi 40 druhů, které najdeme na obou polokoulích, převážně v mírném pásu, ale i v horách v tropy, místy i adventivně.
Mnozí autoři zahrnují do rodu Deschampsia P.B. i rod Avenella Parl., česky metlička, tedy metlička křivolaká (Avenella flexuosa (L.) Drejer, syn.: Deschampsia flexuosa (L.) Trin.). Druh Chundelka metlice (Apera spica-venti) nepatří do rodu metlice, jedná se pouze o shodu českých jmen v druhovém a rodovém ranku.
V České republice roste pouze 1 druh z rodu metlice (Deschampsia), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Je to běžný silně trsnatý druh, rozšířený na vlhkých loukách a ladech, vzácněji i ve vlhkých lesích od nížin po nejvyšší polohy Krkonoš. Druh je však velmi variabilní je rozlišováno několik poddruhů.
Metlice (Deschampsia) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae).
Jedná se o jednoleté nebo vytrvalé byliny. Jsou trsnaté, nebo oddenky či výběžky nebo jsou trsnaté a poléhavé. Stébla dorůstají výšek zpravidla 8–200 cm. Čepele listů jsou ploché skládané nebo svinuté, dosahují šířky 0,3–6 mm, na vnější straně listu se při bázi čepele nachází jazýček. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu, která je rozložitá. Klásky jsou zboku smáčklé, vícekvěté (zpravidla 2, méně často 3 květů), vzácněji jednokvěté, ale horní květ někdy bývá sterilní. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou téměř stejné nebo vzácněji nestejné, bez osin. Pluchy jsou často stříbřité až chrupavčité, většinou osinaté, vzácně bez osin. Plušky jsou bez osin, dvoukýlné. Plodem je obilka. Celkově je známo asi 40 druhů, které najdeme na obou polokoulích, převážně v mírném pásu, ale i v horách v tropy, místy i adventivně.
Bunke-slægten (Deschampsia) er udbredt på samtlige kontinenter, men hovedvægten i de tempererede egne og bjergegne med ca. 15 arter. Det er oftest stauder, men enårige arter findes også. Væksten er tueformet, og der dannes sjældent udløbere. Bladene er buet overhængende, smalle og linjeformede. Oversiden er tydeligt ribbet og ru, mens undersiden er næsten glat. Blomsterne bæres i småaks, der er samlet i store, løse og forgrenede toppe. Blomsterne er reducerede. Frugterne er nødder ("korn").
Beskrevne arter
Deschampsia antarctica er den sydligst forekommende art inden for de enkimbladede, og den ene af kun to blomstrende planter på Antarktis.
Die Schmielen (Deschampsia) sind eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Süßgräser (Poaceae). Die 40 Arten sind von den subarktischen sowie subantarktischen bis zu den gemäßigten Gebieten fast weltweit verbreitet. Die Bezeichnung Schmielen führte zur Benennung sumpfiger Gelände als Schmiedel.
Deschampsia-Arten sind meist ausdauernde, seltener einjährige krautige Pflanzen. Sie wachsen meist als horstbildende Gräser. Selten bilden sie kurze Ausläufer. Die Erneuerungstriebe wachsen innerhalb der Blattscheiden (intravaginal) hoch. Der Halm besitzt geriefte, kahle Knoten.
Die wechselständigen Laubblätter sind in Blattscheide und Blattspreite gegliedert. Die Blattscheiden sind am Grund offen. Das Blatthäutchen ist ein häutiger Saum. Die einfachen Blattspreiten sind in der Knospenlage eingerollt oder zusammengefaltet. Später sind sie flach bis borstenförmig, an der Oberseite deutlich gerippt und rau, an der Unterseite kaum gerippt.
Der relativ große rispige Blütenstand ist während der Anthese locker, ansonsten zusammengezogen und dicht. Die Rispenäste zweigen zu zweit bis zehnt von der Hauptachse ab und sind kantig und rau. Die 2 bis 8 Millimeter langen und seitlich abgeflachten Ährchen enthalten aus meist zwei, seltener aus einer bis drei Blüten. Alle Blüten sind zwittrig und fallen zur Reife aus den stehenbleibenden Hüllspelzen aus. Die Ährchenachse ist an den Kanten behaart und trägt über der oberen Blüte einen stielförmigen Fortsatz. Die beiden Hüllspelzen sind fast gleichartig und etwa gleich lang wie die Blüte. Sie sind spitz, gekielt, häutig und wenigstens auf dem Mittelnerv der oberen Hälfte rau. Die untere Hüllspelze ist einnervig, die obere ein- bis dreinervig, die auch leicht länger und breiter als die untere ist. Die Deckspelzen sind fünfnervig, häutig und rau oder glatt. Am oberen Rand sind sie gestutzt und tragen vier Zähne, die selbst wieder gezähnelt sein können. Auf dem Rücken des untersten Viertels oder in der Mitte sitzt eine Granne. Diese ist gerade und überragt die Deckspelze kaum, oder sie ist zwischen den Spelzen verborgen, oder sie ist gekniet und überragt die Deckspelze klar. Die Vorspelzen sind zweinervig und kürzer als die Deckspelzen. Sie haben eine lanzettliche Form, sind oben abgerundet oder zweispitzig, und sind zarthäutig. Es gibt drei Staubblätter. Der Fruchtknoten ist eiförmig und kahl. Die beiden Griffel stehen endständig und tragen dicht fiedrige Narben, die seitlich aus den Blüten ragen.
Die Karyopse ist 2 bis 3 Millimeter lang, kahl und locker von den Spelzen umhüllt. Der Embryo ist ein Fünftel bis ein Viertel so lang wie die Frucht. Der Nabel ist punktförmig bis schmalelliptisch und grundständig.
Die Gattung Deschampsia wurde 1812 durch Ambroise Marie François Joseph Palisot de Beauvois aufgestellt.[1] Der Gattungsname Deschampsia ehrt den französischen Arzt, Naturforscher und Botaniker Louis-Auguste Deschamps (1765–1842).[2] Synonyme für Deschampsia P.Beauv. sind: Airidium Steud., Avenella Bluff ex Drejer, Campella Link, Czerniaevia Turcz. ex Griseb., Lerchenfeldia Schur nom. superfl., Monandraira É.Desv., Podionapus Dulac, Vahlodea Fr., Erioblastus Honda ex Nakai.[1]
Die Gattung Deschampsia gehört zur Tribus Poeae oder Aveneae in der Unterfamilie Pooideae innerhalb der Familie Poaceae.
Die Gattung Deschampsia ist von den subarktischen sowie subantarktischen bis zu den gemäßigten Gebieten fast weltweit verbreitet.[1] Besonders viele Arten kommen auf der Südhalbkugel vor. Das sind im südlichen Südamerika 16 Arten und allein auf Tristan da Cunha vier Arten.[1] In Mitteleuropa kommen vor: Rasen-Schmiele (Deschampsia cespitosa), Bodensee-Schmiele (Deschampsia cespitosa subsp. rhenana), Draht-Schmiele (Deschampsia flexuosa), Binsen-Schmiele (Deschampsia media), Borsten-Schmiele oder Moor-Schmiele (Deschampsia setacea).[3][4][5]
Die Gattung Deschampsia umfasst etwa 40 Arten:[1][6]
Bei manchen Autoren nicht zur Gattung Deschampsia gehören:
Die Schmielen (Deschampsia) sind eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Süßgräser (Poaceae). Die 40 Arten sind von den subarktischen sowie subantarktischen bis zu den gemäßigten Gebieten fast weltweit verbreitet. Die Bezeichnung Schmielen führte zur Benennung sumpfiger Gelände als Schmiedel.
Kaatbiard (Deschampsia) het en hialer rä plaantenslacher uun det famile swetgäärs (Poaceae). Jo waaks trinj am a hialer eerd.
Deschampsia is a genus of plants in the grass family, commonly known as hair grass[6] or tussock grass. The genus is widespread across many countries.[7][8]
The genus is named for French physician and naturalist Louis Auguste Deschamps (1765–1842).[7][9]
Deschampsia species are used as food plants by the larvae of some species of Lepidoptera, including antler moth, the clay, clouded-bordered brindle, common wainscot, dark arches, dusky brocade, shoulder-striped wainscot, smoky wainscot and wall.
Deschampsia sometimes grow in boggy acidic formations, an example of which is the Portlethen Moss, Scotland. Deschampsia antarctica is the world's most southern monocot,[10][11] and one of only two flowering plants of Antarctica.[12][13]
Some species, such as D. cespitosa and D. flexuosa, are grown as ornamental garden plants.
Deschampsia formerly included many species now placed in other genera, such as Aira, Antinoria, Bromus, Calamagrostis, Centropodia, Colpodium, Dissanthelium, Holcus, Periballia, Peyritschia, Poa, Trisetum and Vahlodea.[5]
Deschampsia is a genus of plants in the grass family, commonly known as hair grass or tussock grass. The genus is widespread across many countries.
The genus is named for French physician and naturalist Louis Auguste Deschamps (1765–1842).
Deschampsia species are used as food plants by the larvae of some species of Lepidoptera, including antler moth, the clay, clouded-bordered brindle, common wainscot, dark arches, dusky brocade, shoulder-striped wainscot, smoky wainscot and wall.
Deschampsia sometimes grow in boggy acidic formations, an example of which is the Portlethen Moss, Scotland. Deschampsia antarctica is the world's most southern monocot, and one of only two flowering plants of Antarctica.
Some species, such as D. cespitosa and D. flexuosa, are grown as ornamental garden plants.
Deschampsia (esperante deskampsio[1] aŭ kelkfoje hargreso laŭ la angla nomo hair grass) estas genro de poacoj el la subfamilio pooideoj. La nomo Deschampsia estas omaĝo al la franca botanikisto Louis Auguste Deschamps (1765-1842).
Ĝenerale ili estas herbotufkonstituantaj staŭdoj. La spiketoj enhavas ĝenerale du florojn (kelkfoje unu aŭ tri). Dum matureco grajnoj falas grunden kaj glumoj daŭras sur la planto.
Deschampsia (esperante deskampsio aŭ kelkfoje hargreso laŭ la angla nomo hair grass) estas genro de poacoj el la subfamilio pooideoj. La nomo Deschampsia estas omaĝo al la franca botanikisto Louis Auguste Deschamps (1765-1842).
Deschampsia es un género de plantas herbáceas de la familia de las poáceas.[2] Comprende 179 especies descritas y de estas, solo 41 aceptadas.[3]
Son plantas perennes o anuales cespitosas. Vainas con los márgenes libres; lígula una membrana; láminas lineares, aplanadas a convolutas o setáceas.
Inflorescencia una panícula terminal. Espiguillas pediceladas, comprimidas lateralmente, generalmente con 2(3) flósculos bisexuales; desarticulación arriba de las glumas y entre los flósculos; glumas subiguales, 1-3-nervias, carinadas, más largas o ligeramente más cortas que los flósculos; lemas algo redondeadas en el dorso, tenuemente 5-7-nervias, aristadas dorsalmente, la arista generalmente insertada cerca la base o en el 1/2 inferior, el ápice eroso o 4-dentado a 2-lobado; pálea casi tan larga como la lema, 2-carinada; callo piloso; raquilla prolongada por la base del flósculo superior, generalmente pelosa; lodículas 2; estambres (1-)3; estilos 2; ovario glabro.
Fruto una cariopsis, no adherido a la pálea; hilo punteado; endospermo duro.[4]
Se producen en Europa, África, Asia, Australasia, Oceanía, América del Norte, América del Sur y la Antártida.
El género fue descrito por Ambroise Marie François Joseph Palisot de Beauvois y publicado en Essai d'une Nouvelle Agrostographie 91, pl. 18, f. 3. 1812.[4] La especie tipo es: Deschampsia caespitosa (L.) Beauv.
Deschampsia: nombre genérico otorgado en honor del botánico francés Louis Auguste Deschamps.[2]
Deschampsia es un género de plantas herbáceas de la familia de las poáceas. Comprende 179 especies descritas y de estas, solo 41 aceptadas.
Kastevars (Deschampsia) on kõrreliste sugukonda kuuluv taimede perekond.
Eestis kasvab kaks liiki: luht-kastevars ja võnk-kastevars.
Lauhat (Deschampsia) on heinäkasvien heimoon kuuluva suku. Suvun lajit ovat monivuotisia ja mätästäviä. Lehtilapa on kapea. Kukinto on pitkähaarainen röyhy.[1]
Lapinlauhat (Vahlodea) sisällytetään usein lauhojen sukuun tai määritellään toisinaan omaksi suvukseen.
Joidenkin perhoslajien toukat käyttävät lauhoja ravintonaan.
Lauhat (Deschampsia) on heinäkasvien heimoon kuuluva suku. Suvun lajit ovat monivuotisia ja mätästäviä. Lehtilapa on kapea. Kukinto on pitkähaarainen röyhy.
Lapinlauhat (Vahlodea) sisällytetään usein lauhojen sukuun tai määritellään toisinaan omaksi suvukseen.
Joidenkin perhoslajien toukat käyttävät lauhoja ravintonaan.
Deschampsia est un genre de plantes monocotylédones de la famille des Poaceae (graminées), sous-famille des Pooideae, répandues dans les régions tempérées des deux hémisphères ainsi que dans les prairies d'altitude des régions tropicales. Ce genre comprend environ 40 espèces ; l'espèce-type est Deschampsia caespitosa P.Beauv.
Ce sont des plantes herbacées, annuelles ou vivaces, rhizomateuses ou stolonifères, cespiteuses ou décombantes, dont les tiges (chaume) peuvent atteindre 2 m de haut, et dont les inflorescences sont composées en panicules généralement ouvertes.
Certaines de ces espèces sont cultivées comme plantes fourragères, de nombreuses autres sont considérées comme des mauvaises herbes des cultures.
Le nom générique, « Deschampsia », lui a été attribué en 1812 par Palisot de Beauvois en hommage au botaniste et naturaliste français Louis Auguste Deschamps.
Selon The Plant List (6 octobre 2017)[2] :
Deschampsia est un genre de plantes monocotylédones de la famille des Poaceae (graminées), sous-famille des Pooideae, répandues dans les régions tempérées des deux hémisphères ainsi que dans les prairies d'altitude des régions tropicales. Ce genre comprend environ 40 espèces ; l'espèce-type est Deschampsia caespitosa P.Beauv.
Ce sont des plantes herbacées, annuelles ou vivaces, rhizomateuses ou stolonifères, cespiteuses ou décombantes, dont les tiges (chaume) peuvent atteindre 2 m de haut, et dont les inflorescences sont composées en panicules généralement ouvertes.
Certaines de ces espèces sont cultivées comme plantes fourragères, de nombreuses autres sont considérées comme des mauvaises herbes des cultures.
Le nom générique, « Deschampsia », lui a été attribué en 1812 par Palisot de Beauvois en hommage au botaniste et naturaliste français Louis Auguste Deschamps.
Šmica (Deschampsia) je ród ze swójby słódkich trawow (Poaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Aristaveninae F. Albers & Butzin, 1977 è una sottotribù di piante spermatofite monocotiledoni appartenente alla famiglia delle Poacee (ex Graminaceae) e sottofamiglia Pooideae.[1][2]
Il nome della sottotribù deriva dal genere Aristavena F.Albers & Butzin, 1977 la cui etimologia indica che il lemma è simile a quello delle specie del genere Avena.[3] Il genere Aristavena (in passato descritto in questo gruppo) attualmente è considerato un sinonimo e le sue specie sono circoscritte all'interno del genere Helictotrichon (sottotribù Helictochloinae).[4]
Il nome scientifico della sottotribù è stato definito dai botanici contemporanei Focke Albers (1940 -) e Friedhelm Reinhold Butzin (1936 -) nella pubblicazione "Willdenowia. Mitteilungen aus dem Botanischen Garten und Museum Berlin-Dahlem. Berlin-Dahlem" [Willdenowia 8(1): 82 (1977)] del 1877.[5]
Come gran parte delle Poaceae, le specie di questo genere si riproducono per impollinazione anemogama. Gli stigmi più o meno piumosi sono una caratteristica importante per catturare meglio il polline aereo. La dispersione dei semi avviene inizialmente a opera del vento (dispersione anemocora) e una volta giunti a terra grazie all'azione di insetti come le formiche (mirmecoria).
La distribuzione delle specie di questa sottotribù è relativa alle regioni temperate di tutto il mondo (compreso il Mediterraneo).
La famiglia di appartenenza di questa sottotribù (Poaceae) comprende circa 650 generi e 9 700 specie (secondo altri Autori 670 generi e 9 500[10]). Con una distribuzione cosmopolita è una delle famiglie più numerose e più importanti del gruppo delle monocotiledoni e di grande interesse economico: tre quarti delle terre coltivate del mondo produce cereali (più del 50% delle calorie umane proviene dalle graminacee). La famiglia è suddivisa in 11 sottofamiglie, la sottotribù Aristaveninae è posizionata all'interno della sottofamiglia Pooideae.[6][7]
La sottotribù Aristaveninae, più precisamente, è descritta all'interno della tribù Poeae R.Br., 1814 e quindi della supertribù Poodae L. Liu, 1980. La tribù Poeae (formata da diverse sottotribù suddivise in alcune supersottotribù) è l'ultimo nodo della sottofamiglia Pooideae ad essersi evoluto (gli altri precedenti sono la tribù Brachyelytreae, e le supertribù Nardodae, Melicodae, Stipodae e Triticodae). La sottotribù Aristaveninae appartiene al gruppo con le sequenze dei plastidi di tipo "Poeae" (definito "Poeae chloroplast groups 2 "[14]).
All'interno della tribù il gruppo Aristaveninae occupa una posizione "basale" in disposizione politomica insieme ad altre sottotribù (Sesleriinae, Scolochloinae, Arinae, Holcinae e Helictochloinae). Ulteriori studi sono necessari per avere informazioni più dettagliate e precise.[15]
Le seguenti sinapomorfie sono relative a tutta la sottofamiglia (Pooideae):[6]
Le sinapomorfie relative alla tribù Poeae sono:[6]
Per la sottotribù sono descritte le seguenti sinapomorfie:[6]
La tribù si compone di 2 generi e 41 specie:[1][6][15]
Nota: in alcuni studi il genere Scribneria è considerato un sinonimo di Deschampsia.[1]
Nella flora spontanea della penisola italiana sono presenti le seguenti specie del genere Deschampsia:[8][16]
.jpg)
url (aiuto). URL consultato il 21 novembre 2019. Aristaveninae F. Albers & Butzin, 1977 è una sottotribù di piante spermatofite monocotiledoni appartenente alla famiglia delle Poacee (ex Graminaceae) e sottofamiglia Pooideae.
Šluotsmilgė (Deschampsia) – miglinių (Poaceae) šeimos augalų gentis, kuriai priklauso daugiametės žolės su išsiskėtusios šluotelės žiedynu. Auga pievose, miškuose, durpynuose.
Gentyje yra apie 50 rūšių. Lietuvoje auga dvi rūšys:
Smele (Deschampsia) is een geslacht uit de grassenfamilie (Poaceae). De soorten van dit geslacht komen voor in delen van de hele wereld.[1]
Smele (Deschampsia) is een geslacht uit de grassenfamilie (Poaceae). De soorten van dit geslacht komen voor in delen van de hele wereld.
Śmiałek (Deschampsia P. Beauv.) – rodzaj roślin należący do rodziny wiechlinowatych. Gatunkiem typowym jest Deschampsia caespitosa (L.) P. Beauv[2].
Campella Link, Podionapus Dulac
Rodzaj należący do rodziny wiechlinowatych (Poaceae), rzędu wiechlinowców (Poales)[1]. W obrębie rodziny należy do podrodziny wiechlinowych (Pooideae), plemienia Poeae, podplemienia Airinae[3].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa jednoliścienne (Liliopsida Brongn.), podklasa komelinowe (Commelinidae Takht.), nadrząd Juncanae Takht., rząd wiechlinowce (Poales Small), rodzina wiechlinowate (Poaceae (R. Br.) Barnh.), rodzaj śmiałek (Deschampsia P.Beauv.)[4].
Gromada okrytonasienne, klasa jednoliścienne, podklasa komelinowe, rząd ciborowce, rodzina wiechlinowate, podrodzina owsowe, plemię owsowe, podplemię Aveninae.
Śmiałek (Deschampsia P. Beauv.) – rodzaj roślin należący do rodziny wiechlinowatych. Gatunkiem typowym jest Deschampsia caespitosa (L.) P. Beauv.
Deschampsia P.Beauv. é um género botânico pertencente à família Poaceae,[5] subfamília Pooideae, tribo Aveneae.
O gênero apresenta aproximadamente 155 espécies. Ocorrem na Europa, África, Ásia, Australásia, Pacífico, América do Norte, América do Sul e Antártida.
Deschampsia anteriormente incluíam muitas espécies agora colocadas em outros gêneros, como Aira, Antinoria, Bromus, Calamagrostis, Centropodia, Colpodium, Dissanthelium, Holcus, Periballia, Peyritschia, Poa, Trisetum e Vahlodea.[4]
Deschampsia P.Beauv. é um género botânico pertencente à família Poaceae, subfamília Pooideae, tribo Aveneae.
O gênero apresenta aproximadamente 155 espécies. Ocorrem na Europa, África, Ásia, Australásia, Pacífico, América do Norte, América do Sul e Antártida.
Tåtlar (Deschampsia)[1] är ett släkte av gräs med omkring 40 arter världen över. Tåtlar ingår i familjen gräs.[1]
De ingående arterna är fleråriga gräs som växer tuvade och ofta har yviga vippor. Till släktet hör bland annat de vanliga gräsen tuvtåtel och kruståtel. Exempel på andra hithörande arter som förekommer i Sverige är gultåtel, sjötåtel och fjälltåtel. Till släktet hör också exempelvis den låga Deschampsia antarctica, som är en av de två blomväxter som förekommer på Antarktis.
Släktet har fått sitt vetenskapliga namn efter Jean Louis Auguste Loiseleur-Deslongchamps, en fransk botaniker.
Wikimedia Commons har media som rör tåtelsläktet.
Wikispecies har information om Deschampsia.
Tåtlar (Deschampsia) är ett släkte av gräs med omkring 40 arter världen över. Tåtlar ingår i familjen gräs.
De ingående arterna är fleråriga gräs som växer tuvade och ofta har yviga vippor. Till släktet hör bland annat de vanliga gräsen tuvtåtel och kruståtel. Exempel på andra hithörande arter som förekommer i Sverige är gultåtel, sjötåtel och fjälltåtel. Till släktet hör också exempelvis den låga Deschampsia antarctica, som är en av de två blomväxter som förekommer på Antarktis.
Släktet har fått sitt vetenskapliga namn efter Jean Louis Auguste Loiseleur-Deslongchamps, en fransk botaniker.
Відомо близько 40 (за іншими даними — 100) видів, поширених у субарктичних і субантарктичних районах з помірним кліматом майже по всьому світу. Зокрема один вид Deschampsia antarctica зростає на Антарктичному півострові.
В Україні зростає два види: щучник звивистий (Deschampsia flexuosa) — росте у лісах, на луках і скелястих місцях, у Галичині, Карпатах, на Лівобережжі та щучник дернистий (Deschampsia caespitosa) — на вологих луках у лісовій смузі, лісостепових і гірських районах.
Родова назва походить від будови листка. Якщо провести пальцями від кінця до основи, — листок гладенький, коли ж навпаки — він шорсткий настільки, що можна навіть порізатись. Ця властивість викликає аналогію із зубами щуки.
Серед шкідників — гусениці Crambus perlella.
Це незавершена стаття про Тонконогові.Deschampsia là một chi thực vật có hoa trong họ Hòa thảo (Poaceae).[1]
Chi Deschampsia gồm các loài:
Deschampsia là một chi thực vật có hoa trong họ Hòa thảo (Poaceae).
Deschampsia P.Beauv., 1812
Синонимы
Лугови́к, или Щу́чка (лат. Deschámpsia) — род многолетних травянистых растений семейства Злаки, или Мятликовые (Poaceae), широко распространённых в холодных и умеренных регионах обоих полушарий. Растёт в сырых редких лесах, на суходольных и заболоченных лугах, встречается вдоль дорог и канав, образуя хорошо заметные кочки. Селится на различных почвах, часто кислых и даже сильно уплотнённых. Порой образует обширные заросли, покрывая обширные пространства в поймах рек и по берегам болот или водоёмов.
Научное латинское название рода дано в честь французского врача и натуралиста Луи Огюста Дешама (фр. Louis Auguste Deschamps, 1765—1842), исследовавшего флору острова Ява[3][4].
Русское название щучка часто используется не для обозначения рода в целом, а лишь одного широко известного вида Луговик дернистый (Deschampsia cespitosa)[5][6].
Злак высотой около 1 метра, образующий крупные плотные дерновины — кочки высотой до 50 см.
Листовые пластинки плоские или свёрнутые вдоль, с выступающими сверху острошероховатыми рёбрами.
Колоски с 2 (3) расставленными цветками. Ости нижних цветковых чешуй прямые или слабо изогнутые, превышающие чешуи не более чем на 1,5 мм.[7]
Большинство видов считается кормовыми растениями низкого качества, луговыми сорняками, подолгу могут присутствовать в травостое, вытесняя другие луговые растения.
Молодые побеги некоторых видов хорошо поедаются скотом; Луговик извилистый — важный пастбищный корм в рационе северного оленя[8].
Для декоративных целей применяют Луговик дернистый, имеющий большое количество сортов, отличающихся оттенком колосков и длиной листьев. Пёстролистную садовую форму луговика извилистого разводят на газонах[9].
Исстари алтайские охотники утепляли свои ноги, надевая обувь, сухой травой луговика извилистого, который на Алтае называют загат, или загад. А. А. Черкасов в книге «На Алтае» писал: «…на Алтае, тоже в известных местностях, растёт особая трава загат, которая носит и другую кличку: её зовут просто тёплой травой на том основании, что траву эту употребляют зимой вместо обёрток или онуч, обёртывая ею ногу или просто кладя её в достаточном количестве в обувь. Она довольно длинная, мягкая и замечательна ещё тем, что прочна и не сечётся; из неё пробовали делать половики, маты и употребляли для набивки матрацев. Трава загат действительно имеет свойство греть, и я неоднократно пробовал носить её в больших сапогах — тепло, мягко и удобно. Дело только в том, что знают о её существовании весьма немногие даже и из простолюдинов, которые как бы с умыслом умалчивают о том, что загат такая полезная и практичная штука; растёт она не везде и не в большом количестве»[10].
По различным оценкам род насчитывает от 30 до 100 и более видов[11]. Такой разброс в оценке видового разнообразия рода может объясняться высоким полиморфизмом видов, которые меняются в зависимости от среды обитания, и, как следствие, введением авторами новых видов и разновидностей, являющихся синонимами ранее описанных видов из других ареалов.[12]
Лугови́к, или Щу́чка (лат. Deschámpsia) — род многолетних травянистых растений семейства Злаки, или Мятликовые (Poaceae), широко распространённых в холодных и умеренных регионах обоих полушарий. Растёт в сырых редких лесах, на суходольных и заболоченных лугах, встречается вдоль дорог и канав, образуя хорошо заметные кочки. Селится на различных почвах, часто кислых и даже сильно уплотнённых. Порой образует обширные заросли, покрывая обширные пространства в поймах рек и по берегам болот или водоёмов.
发草属（学名：Deschampsia）是禾本科下的一个属，为多年生草本植物。该属共有约40种，分布于温带地区。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
좀새풀속(---屬, 학명: Deschampsia 데스캄프시아[*])은 벼과의 속이다.[1][2] 학명은 프랑스의 박물학자 루이 오귀스트 데샹의 이름을 따 지어졌다. 온대 및 냉대 지역에 널리 분포하며, 한국에서 자생하는 종은 좀새풀 1종이다.
