Lilijicovci (lilijcovci, řehořky) (Myzostomida) jsou drobní (do 3 cm) mořští prvoústí živočichové. Žijí jako parazité na ostnokožcích, zejména na lilijicích (odtud jejich jméno), v menší míře na hvězdicích a hadicích, v jednom případě je popsán jako hostitel houbovec. Tělesný plán a životní styl jsou přizpůsobené k parazitickému způsobu života. Lilijovci jsou hermafroditi, larvou je trochofora, rýhování vajíčka je spirální.
Taxonomicky proto patří do skupiny Lophotrochozoa. V současnosti jsou na základě molekulárních i morfologických studií považováni za přirozený klad kmene kroužkovců (tedy v souladu s tradičními představami), i když jejich postavení uvnitř tohoto kmene zůstává nejasné.[1][pozn. 1] Na začátku 21. století bylo toto zařazení zpochybňováno, některé studie ribozomálních genů a bílkovin totiž naznačovaly blízkost k břichobrvkám[2], některé struktury se zase podobají vířníkům (např. tažný bičík spermií)[3]. Proto byli určitý čas považováni za samostatný kmen.
Je známo více než 150 druhů.[1]
Jedná se o starobylou skupinu. Deformační cysty, které vytvářejí v těle hostitele, byly nalezeny již na fosiliích prvohorních lilijic.
Tělesný plán a životní styl mohou být velmi rozdílné, silně modifikované a přizpůsobené parazitickému způsobu života. Záleží na tom, zda žijí přisedle na povrchu hostitele, v jeho ústech, v dutinách jeho orgánů nebo jako endoparaziti v nitrotělních cystách. Tělo přisedlých parazitů je často zkrácené a zploštělé, někdy až diskovité, s potlačenou segmentací, s pěti páry parapodií na břišní straně, vybavených háčky k zachycení na hostiteli. Vyskytují se však druhy s protáhlou stavbou, některé jsou vybavené záchytnými chapadélky. Dýchací, oběhová a vylučovací soustava jsou redukované, i nervová soustava je zjednodušená. Trávicí soustava začíná ústním otvorem na hlavě, často vysunutelné, a pokračuje svalnatým hltanem a rozvětveným střevem, anální vyústění je zpravidla na samotném konci těla. U některých druhů se předpokládá, že se přiživují na potravě hostitele, u vnitrotělních parazitů je potravou sám hostitel.
Také rozmnožování a životní cyklus lilijicovců jsou velmi rozdílné. Procesy dozrávání pohlavních buněk a kopulace musí být přizpůsobeny kvůli parazitickému způsobu života stavbě a někdy i životnímu cyklu hostitele.
Následující revidovaná klasifikace pochází z r. 2014.[1][4]
Řád: Lilijicovci (Myzostomida) Graff, 1877
Příbuzenské vztahy mezi čeleděmi zobrazuje následující fylogenetický strom (k čeledím Asteriomyzostomidae a Stelechopodidae dosud neexistují molekulární údaje, které by je umožnily zařadit):[1][4]
MyzostomidaEndomyzostomatidae
Asteromyzostomidae
Protomyzostomidae
Eenymeenymyzostomatidae
Pulvinomyzostomidae
Myzostomatidae
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lilijicovci ve Wikimedia Commons
Lilijicovci (lilijcovci, řehořky) (Myzostomida) jsou drobní (do 3 cm) mořští prvoústí živočichové. Žijí jako parazité na ostnokožcích, zejména na lilijicích (odtud jejich jméno), v menší míře na hvězdicích a hadicích, v jednom případě je popsán jako hostitel houbovec. Tělesný plán a životní styl jsou přizpůsobené k parazitickému způsobu života. Lilijovci jsou hermafroditi, larvou je trochofora, rýhování vajíčka je spirální.
Taxonomicky proto patří do skupiny Lophotrochozoa. V současnosti jsou na základě molekulárních i morfologických studií považováni za přirozený klad kmene kroužkovců (tedy v souladu s tradičními představami), i když jejich postavení uvnitř tohoto kmene zůstává nejasné. Na začátku 21. století bylo toto zařazení zpochybňováno, některé studie ribozomálních genů a bílkovin totiž naznačovaly blízkost k břichobrvkám, některé struktury se zase podobají vířníkům (např. tažný bičík spermií). Proto byli určitý čas považováni za samostatný kmen.
Je známo více než 150 druhů.
Jedná se o starobylou skupinu. Deformační cysty, které vytvářejí v těle hostitele, byly nalezeny již na fosiliích prvohorních lilijic.
