Rdest maličký (Potamogeton pusillus L.) je druh jednoděložných rostlin z čeledi rdestovité (Potamogetonaceae).
Druh Potamogeton pusillus s. l. je taxonomicky problematickou skupinou. V Evropě jsou v současnosti většinou rozlišovány 2 druhy z okruhu a to rdest maličký (Potamogeton pusillus s. str.) a rdest Berchtoldův (Potamogeton berchtoldii). Tyto druhy jsou si velice podobné a jediným spolehlivým znakem je charakter palistů. Rdest maličký má palisty (nutno sledovat na mladých v horní části lodyhy) vzájemně srostlé na straně přivrácené i odvrácené od listu, zatímco rdest Berchtoldův je má na straně odvrácené od listu volné. Tento znak se dá spolehlivě hodnotit jen pomocí mikroskopu. Z determinačních důvodů (či praktických důvodů) proto někteří botanici tyto 2 druhy nerozlišují a píší potom Potamogeton pusillus s.l[2]. V Severní Americe jsou rozlišovány 3 poddruhy: Potamogeton pusillus subsp. gemmiparus, Potamogeton pusillus subsp. pusillus a Potamogeton pusillus subsp. tenuissimus[3].
Jedná se vodní rostlinu s jednoletou lodyhou, bez oddenku[4],[5], přezimuje pomocí turionů[6]. Patří mezi tzv. úzkolisté rdesty. Lodyha je až 130 cm dlouhá, polooblá. Listy jsou jednoduché, jen ponořené, přisedlé, střídavé, čepele jsou velmi úzké, úzce čárkovité, nejčastěji 2,3-6,3 (v proudící vodě až 8) cm dlouhé a 0,6-2 mm široké. Listy jsou většinou 3-žilné, ale postranní žilky jsou patrné, prostřední žilka není na rozdíl od rdestu vláskovitého tak silná a i dole zabírá jen cca 1/5 šířky čepele. Palisty jsou vyvinuty, mladé palisty jsou i na odvrácené od listu srostlé a objímají lodyhu (na rozdíl od velmi podobného rdestu Berchtoldova, starší palisty však i u tohoto druhu pukají, jsou asi 0,5-1,8 cm (v prudící vodě až 3,2 cm) dlouhé, Jedná se o jednodomou rostlinu s oboupohlavnými květy. Květy jsou v květenstvích, ve klasech na cca 1-4 cm dlouhé stopce, klasy jsou skoro kulovité až válcovité, obsahují jen 2-3 přesleny květů. Okvětí není rozlišeno na kalich a korunu, skládá se ze 4 okvětních lístků, většinou nenápadných, zelenavých až hnědavých, někteří autoři je však považují za přívěsky tyčinek. Tyčinky jsou 4, srostlé s okvětím. Gyneceum je apokarpní, složené nejčastěji ze 4 plodolistů. Semeník je svrchní. Plodem je nažka, na vrcholu s krátkým zobánkem.
Rdest maličký (v širším pojetí) roste ve velké části Evropy, Asie, Afriky, v Severní Americe a v Mexiku[7].
V ČR k hojnějším druhům rdestů, roste na většině území od nížin až do podhůří. Díky taxonomickým problémům se však některé nálezy mohou vztahovat i k rdestu Berchtoldovu[8]. Roste hlavně v rybnících a různých zatopených jámách.[9]
Rdest maličký (Potamogeton pusillus L.) je druh jednoděložných rostlin z čeledi rdestovité (Potamogetonaceae).
