Leersia és un gènere de plantes de la família de les poàcies, ordre poals, subclasse de les commelínides, classe de les liliòpsides, divisió dels magnoliofitins.[1] És originari de les regions temperades i tropicals del món.
Són plantes perennes. Espiguetes molt comprimides lateralment, amb una sola flor articulada amb el peduncle, sense glumes. Lema amb 5 nervis, aquillada. Palea trinervada, aquillada. Androceu amb 1-6 estams. Cariopsi amb embrió de c. 1/3 de la seva longitud.[2]
El gènere fou descrit per Peter Olof Swartz i publicat a Nova Genera et Species Plantarum seu Prodromus 1, 21. 1788.[3] L'espècie tipo és: Leersia oryzoides (L.) Sw.
El nom del gènere va ser atorgat en honor de Johann Daniel Leers, metge i botànic alemany del segle XVIII. [1]
El nombre de cromosomes és de: x = 12 2n = 24, 48, i 60 2, 4, i 5 ploïdies. Cromosomes 'petits'. [1]
Leersia és un gènere de plantes de la família de les poàcies, ordre poals, subclasse de les commelínides, classe de les liliòpsides, divisió dels magnoliofitins. És originari de les regions temperades i tropicals del món.
Tajnička (Leersia) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se o vytrvalé, vzácně jednoleté byliny. Jsou trsnaté nebo výběžkaté či s oddenky. Stébla dorůstají výšek zpravidla 30–150 cm. Čepele listů jsou ploché, skládané nebo svinuté, na vnější straně listu se při bázi čepele nachází jazýček. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu, někdy primární větvičky jednotlivé. Klásky jsou zboku silně smáčklé, jednokvěté, často netradičně uspořádané. Plevy chybí, zdánlivě je nahrazují úzké lemy vrcholů stopek klásků. Pluchy jsou na hřbetě často chlupaté, bez osin, nebo osinaté, osina není kolénkatá. Plušky jsou 3-žilné, jednokýlné. Plodem je obilka. Je známo asi 18 druhů, které jsou rozšířeny převážně v tropech a subtropech, méně v teplých částech mírného pásu. Místy i adventivně.
V České republice můžeme potkat pouze 1 druh z rodu tajnička (Leersia). Je to tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides), která je rozšířena hlavně v teplejších oblastech ČR. Roste roztroušeně až vzácně na březích eutrofních vod. Někdy bývá i sterilní, pozná se však dobře podle svých extrémně drsných listů.
Květena ČR: 8 nebo 9 díl
Obrázky, zvuky či videa k tématu tajnička ve Wikimedia Commons
Tajnička (Leersia) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se o vytrvalé, vzácně jednoleté byliny. Jsou trsnaté nebo výběžkaté či s oddenky. Stébla dorůstají výšek zpravidla 30–150 cm. Čepele listů jsou ploché, skládané nebo svinuté, na vnější straně listu se při bázi čepele nachází jazýček. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu, někdy primární větvičky jednotlivé. Klásky jsou zboku silně smáčklé, jednokvěté, často netradičně uspořádané. Plevy chybí, zdánlivě je nahrazují úzké lemy vrcholů stopek klásků. Pluchy jsou na hřbetě často chlupaté, bez osin, nebo osinaté, osina není kolénkatá. Plušky jsou 3-žilné, jednokýlné. Plodem je obilka. Je známo asi 18 druhů, které jsou rozšířeny převážně v tropech a subtropech, méně v teplých částech mírného pásu. Místy i adventivně.
Leersia ist eine Gattung aus der Familie der Süßgräser (Poaceae), deren Vertreter sich nur wenig von Vertretern der Gattung Reis (Oryza) unterscheiden. Die Arten finden sich weltweit in tropischen bis warmgemäßigten Gebieten. Eine der etwa 20 Arten, die Reisquecke (Leersia oryzoides), findet man in Europa.
Die Arten der Gattung Leersia sind meist ausdauernde, seltener einjährige Wasser- oder Sumpfpflanzen, die Ausläufer oder Rhizome bilden. Die Halme sind dünn und 15 bis 200 Zentimeter lang. Der untere Teil ist kriechend oder schwimmend, der obere Teil aufgerichtet oder aufsteigend, mit vielen, behaarten und angeschwollenen Knoten. Die Blattspreiten sind linear-lanzettlich und wachsen beinahe ohne Blattscheide direkt am Halm (kaulin). Das Blatthäutchen ist häutig und unbewimpert. Die Blütenstände sind Rispen mit meist einfachen, traubenartigen Seitenästen auf kurzen Stielen. Die Ährchen tragen jeweils nur ein Blütchen und sind elliptisch bis schmal länglich, deutlich seitlich abgeflacht und 1,5 bis 8 Millimeter lang. Sie lösen sich leicht vom Stiel und fallen als ganzes ab. Hüllspelzen fehlen. Die Deckspelze ist bootsförmig, gekielt, papierartig bis derbhäutig, vorstehend fünfnervig, wobei die äußeren Nerven mit denen der Vorspelze ineinander greifen. Der Kiel der Deckspelze ist schuppig bis kammförmig bewimpert, das obere Ende ist spitz oder geschnäbelt und meist grannenlos. Die Vorspelze ähnelt der Deckspelze, ist jedoch schmäler, gleich lang oder etwa länger, papierartig, dreinervig und hat einen bewimperten Kiel. Je Blüte werden zwei Schwellkörper und ein, zwei, drei oder sechs Staubblätter gebildet. Die Früchte sind länglich, der Embryo erreicht etwa ein Drittel der Länge der Frucht. Das Hilum ist linealisch.[2][3]
Die Chromosomengrundzahl beträgt x=12.[2]
Die etwa 20 Arten sind in tropischen bis warm-gemäßigten Zonen auf der ganzen Welt verbreitet. Eine Art, die Reisquecke (Leersia oryzoides) kommt in Europa vor, elf Arten in Afrika, sechs Arten in Nordamerika, vier in Südamerika und vier in China.[2][3]
Leersia ist eine Gattung aus der Familie der Süßgräser (Poaceae), dort wird sie der Unterfamilie Ehrhartoideae und Tribus Oryzeae zugeordnet.[4] Die Gattung wurde 1788 von Olof Peter Swartz aufgestellt.[5] Der Gattungsname Leersia erinnert an den deutschen Apotheker Johann Daniel Leers, (1727–1774).[6] Die Gattung unterscheidet sich nur durch das Fehlen steriler Deckschuppen vom Reis (Oryza).[2] Synonyme der Gattung sind Aplexia Raf., Asprella Schreb., Blepharochloa Endl., Ehrhartia F.H.Wigg., Endodia Raf., Homalocenchrus Mieg und Pseudoryza Griff.[4]
Der Gattung werden etwa 20 Arten zugerechnet[7]:
Leersia ist eine Gattung aus der Familie der Süßgräser (Poaceae), deren Vertreter sich nur wenig von Vertretern der Gattung Reis (Oryza) unterscheiden. Die Arten finden sich weltweit in tropischen bis warmgemäßigten Gebieten. Eine der etwa 20 Arten, die Reisquecke (Leersia oryzoides), findet man in Europa.
Leersia is a genus of plants in the grass family which includes species known generally as cutgrasses.[2][3]
The genus is widespread across many countries on all the inhabited continents.[4][5][6][7][8][9][10][11]
It was named for the German botanist Johann Daniel Leers (1727-1774).[12]
see Arthraxon Digitaria Hygroryza Maltebrunia Megastachya
Leersia is a genus of plants in the grass family which includes species known generally as cutgrasses.
The genus is widespread across many countries on all the inhabited continents.
It was named for the German botanist Johann Daniel Leers (1727-1774).
Species Leersia angustifolia Prodoehl - Sudan Leersia denudata Launert - from Kenya to Cape Province Leersia drepanothrix Stapf - from Guinea to Uganda Leersia friesii Melderis - from Uganda to Botswana Leersia hexandra Sw. - Africa, Eurasia, Australian, North + South America, various islands Leersia japonica (Honda) Honda - China, Japan, Korea Leersia lenticularis Michx. - central + eastern USA Leersia ligularis Trin. - Latin America + West Indies from Coahuila to Paraguay Leersia monandra Sw. - Texas, Florida, Mexico, West Indies Leersia nematostachya Launert - Cameroon, Angola, Zambia Leersia oncothrix C.E.Hubb. - Zambia Leersia oryzoides (L.) Sw. - Eurasia (from Azores to Primorye), North America (Canada, USA, northeastern Mexico) Leersia perrieri (A.Camus) Launert - Madagascar Leersia sayanuka Ohwi - China, Japan, Korea, Vietnam Leersia stipitata Bor - Thailand Leersia tisserantii (A.Chev.) Launert - from Guinea to Namibia Leersia triandra C.E.Hubb. - Sierra Leone, Liberia, Cameroon Leersia virginica Willd. - eastern Canada, eastern + central USA formerly includedsee Arthraxon Digitaria Hygroryza Maltebrunia Megastachya
Leersia aristata - Hygroryza aristata Leersia digitaria - Digitaria ciliaris Leersia disticha - Megastachya mucronata Leersia hispida - Arthraxon hispidus Leersia latifolia - Maltebrunia leersioidesLeersia estas genro de poacoj el la subfamilio Orizoideoj. La nomo Leersia estas omaĝo pri la germana botanikisto Johann Daniel Leers.
La spiketo havas nur unu floron, ĝi ne havas glumon (nur spurojn).
Leersia estas genro de poacoj el la subfamilio Orizoideoj. La nomo Leersia estas omaĝo pri la germana botanikisto Johann Daniel Leers.
Leersia, es un género de plantas herbáceas perteneciente a la familia de las poáceas.[1] Es originario de las regiones templadas y tropicales del mundo.
Son plantas perennes. Espiguillas muy comprimidas lateralmente, con una sola flor articulada con el pedúnculo, sin glumas. Lema con 5 nervios, aquillada. Pálea trinervada, aquillada. Androceo con 1-6 estambres. Cariopsis con embrión de c. 1/3 de su longitud.[2]
El género fue descrito por Peter Olof Swartz y publicado en Nova Genera et Species Plantarum seu Prodromus 1, 21. 1788.[3] La especie tipo es: Leersia oryzoides (L.) Sw.
El nombre del género fue otorgado en honor de Johann Daniel Leers, médico y botánico alemán del siglo XVIII.[1]
El número de cromosomas es de: x = 12. 2n = 24, 48, y 60. 2, 4, y 5 ploidias. Cromosomas ‘pequeños’.[1]
Leersia, es un género de plantas herbáceas perteneciente a la familia de las poáceas. Es originario de las regiones templadas y tropicales del mundo.
Metsriis (Leersia) on kõrreliste sugukonda arvatud taimeperekond.
Eestis kasvab üks sellesse perekonda kuuluv pärismaine liik: jõgi-metsriis (Leersia oryzoides).
Hukkariisit (Leersia) on heinäkasvien (Poaceae) heimoon kuuluva kasvisuku. Sukuun luetaan nykyisin kuuluvaksi 18 lajia[1]. Hukkariisit kuuluvat samaan Ehrhartoideae-alaheimoon riisien (Oryza) kanssa.
Hukkariisit ovat monivuotisia, korkeakasvuisia sekä laajoja kasvustoja muodostavia heiniä. Niiden varret ovat pystyjä ja kaljuja, joskin solmukohdista karvaisia. Lehdet ovat leveitä, karheita ja vaaleanvihreitä. Kieleke on hyvin lyhyt, karvareunainen. Hukkariisien kukinto on suurikokoinen ja harva röyhy, jonka tähkylät ovat yksikukkaisia. Tähkylöiden kaleet ovat lähes huomaamattomat. Kukkien ulkohelpeet ovat monisuonisia sekä vihneettömiä ja sisähelpeet yksisuonisia. Hukkariisien hedelmä on 3 mm pitkä.[2]
Suvun lajeista Suomessa ja Ruotsissa tavataan vain yhtä, hukkariisiä (Leersia oryzoides), joka on kuitenkin harvinainen. Suomessa hukkariisiä on tavattu vain rannikkoseudulta Kymenlaaksosta.[3] Laji on Suomessa luokiteltu vaarantuneeksi sekä on rauhoitettu.
Hukkariisien (Leersia) suku on nimetty 1700-luvulla eläneen apteekkarin, Johann Daniel Leersin mukaan.[4]
Hukkariisit (Leersia) on heinäkasvien (Poaceae) heimoon kuuluva kasvisuku. Sukuun luetaan nykyisin kuuluvaksi 18 lajia. Hukkariisit kuuluvat samaan Ehrhartoideae-alaheimoon riisien (Oryza) kanssa.
Hukkariisit ovat monivuotisia, korkeakasvuisia sekä laajoja kasvustoja muodostavia heiniä. Niiden varret ovat pystyjä ja kaljuja, joskin solmukohdista karvaisia. Lehdet ovat leveitä, karheita ja vaaleanvihreitä. Kieleke on hyvin lyhyt, karvareunainen. Hukkariisien kukinto on suurikokoinen ja harva röyhy, jonka tähkylät ovat yksikukkaisia. Tähkylöiden kaleet ovat lähes huomaamattomat. Kukkien ulkohelpeet ovat monisuonisia sekä vihneettömiä ja sisähelpeet yksisuonisia. Hukkariisien hedelmä on 3 mm pitkä.
Suvun lajeista Suomessa ja Ruotsissa tavataan vain yhtä, hukkariisiä (Leersia oryzoides), joka on kuitenkin harvinainen. Suomessa hukkariisiä on tavattu vain rannikkoseudulta Kymenlaaksosta. Laji on Suomessa luokiteltu vaarantuneeksi sekä on rauhoitettu.
Hukkariisien (Leersia) suku on nimetty 1700-luvulla eläneen apteekkarin, Johann Daniel Leersin mukaan.
Leersia est un genre de plantes monocotylédones de la famille des Poaceae, sous-famille des Oryzoideae, à répartition pantropicale, qui comprend approximativement 18 espèces.
Ces plantes, très proches génétiquement et phénotypiquement du riz cultivé (elles appartiennent à la même tribu des Oryzeae), sont des mauvaises herbes des rizières, notamment Leersia hexandra, Leersia japonica, Leersia ligularis, Leersia oryzoides, Leersia sayanuka et Leersia virginica[2]. Certaines espèces sont parfois cultivées comme plantes fourragères, notamment Leersia hexandra[3].
Les plantes du genre Leersia sont des plantes herbacées, vivaces, rhizomateuses, aux tiges (chaumes), dressées ou décombantes, de 20 à 150 cm de long. Les feuilles ont une gaine glabre à scabre-hispiduleuse, une ligule de 1 à 12 mm de long, plus ou moins tronquée, et un limbe linéaire, plus ou moins large (25 mm) ou étroit (4 mm), s'enroulant souvent en séchant. L'inflorescence est une panicule de forme pyramidale, généralement terminale, parfois également axillaire. Les épillets, comprimés latéralement, linéaires à sub-orbiculaires, longs de 1,5 à 8,5 mm, comptent un seul fleuron. Les glumes sont très discrètes, réduites à une petite cupule. Les fleurons sont généralement parfaits, parfois avec seulement les étamines et le pistil bien développés. La lemme peut être aristée ou non et présente 5 nervures. Les étamines sont en nombre variable : 1, 2, 3 ou 6 selon les espèces. La pistil, de 2 à 5 mm de long, présente 2 style séparés, aux stigmates plumeux, exsertés simultanément avec les anthères lors de l'anthèse[5].
Le nombre chromosomique de base est x=12[5].
Selon GRIN[6] :
Selon World Checklist of Selected Plant Families (WCSP) (3 septembre 2016)[7] :
Leersia est un genre de plantes monocotylédones de la famille des Poaceae, sous-famille des Oryzoideae, à répartition pantropicale, qui comprend approximativement 18 espèces.
Ces plantes, très proches génétiquement et phénotypiquement du riz cultivé (elles appartiennent à la même tribu des Oryzeae), sont des mauvaises herbes des rizières, notamment Leersia hexandra, Leersia japonica, Leersia ligularis, Leersia oryzoides, Leersia sayanuka et Leersia virginica. Certaines espèces sont parfois cultivées comme plantes fourragères, notamment Leersia hexandra.
Étymologie le nom générique « Leersia » a été forgé par le botaniste suédois, Olof Peter Swartz, qui a été le premier à décrire et à publier ce genre, en hommage à un botaniste et pharmacien allemand, Johann Daniel Leers (1727-1774).Tajawka (Leersia) je ród ze swójby słódkich trawow (Poaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Leersia Sw., 1788 è un genere di piante erbacee o arbustive della famiglia delle Poaceae.[1]
Il nome generico (Leersia) è stato dato in ricordo del botanico e farmacista tedesco Johann Daniel Leers (1727-1774).[2][3] Il nome scientifico del genere è stato definito dal naturalista, botanico e tassonomista svedese Olof Peter Swartz (Norrköping, 21 settembre 1760 – Stoccolma, 19 settembre 1816) nella pubblicazione "Nova Genera & Species Plantarum seu Prodromus descriptionum Vegetabilium, maximam partem incognitorum quae sub itinere in Indiam Occidentalem annis 1783-87. - 1, 21. 1788" del 1788.[4]
Le piante di questo genere sono alte al massimo 200 cm. La forma biologica prevalente è geofita rizomatosa (G rhiz), sono piante perenni erbacee che portano le gemme in posizione sotterranea; durante la stagione avversa non presentano organi aerei e le gemme si trovano in organi sotterranei come bulbi, tuberi e rizomi, fusti sotterranei dai quali, ogni anno, si dipartono radici e fusti aerei. Altre forme biologiche presenti: Elofita (He) ossia piante semi-acquatiche o palustri. Alcune specie sono stolonifere. Sono presenti anche cicli biologici annui. Queste piante sono prive di spine.[5][6][7][8][9][10][11]
Le radici sono secondarie da rizoma (se presente) e sono del tipo fascicolato.
Le foglie, principalmente cauline, sono composte da una guaina (lunga più o meno come l'internodo), una ligula (tronca e a consistenza cartacea) e una lamina scabra (anche sui margini) con forme da lineari a lanceolate strette. La nervatura è di tipo parallelinervia. Nelle foglie sono presenti dei corpi di silice.
I fiori sono ermafroditi (bisessuali). In genere sono attinomorfi formati da 3 verticilli: perianzio ridotto, androceo e gineceo.
I frutti sono del tipo cariosside, ossia sono dei piccoli chicchi oblunghi e indeiscenti nel quale il pericarpo è formato da una sottile parete che circonda il singolo seme. In particolare il pericarpo è fuso al seme e aderente. La forma è allungata e appiattita. L'endosperma è duro, è presente inoltre un ilo lineare allungato. L'embrione è provvisto di epiblasto. La fessura scutellare è assente. I margini embrionali della foglia si sovrappongono.
Spighette
Guaina - Ligula- Lamina
Palea - Lemma
La distribuzione delle specie di questo genere è cosmopolita (Europa: 1 specie; Africa: 11 specie; Asia temperata: 4 specie; Asia tropicale: 3 specie; Australasia: 2 specie; Nord America: 6 specie; Sud America: 4 specie. - Alcune specie si trovano in più parti del mondo).[11] L'habitat preferito sono le zone calde.[10]
Solamente una specie di questo genere presente sul territorio italiano si trova anche sulle Alpi. Qui di seguito sono elencati alcuni dati relativi all'habitat, al substrato e alla distribuzione di questa specie:[12].
La famiglia di appartenenza di questo genere (Poaceae) comprende circa 650 generi e 9.700 specie (secondo altri Autori 670 generi e 9.500[8]). Con una distribuzione cosmopolita è una delle famiglie più numerose e più importanti del gruppo delle monocotiledoni e di grande interesse economico: tre quarti delle terre coltivate del mondo produce cereali (più del 50% delle calorie umane proviene dalle graminacee). La famiglia è suddivisa in 11 sottofamiglie, il genere di questa voce è descritto al'interno della sottotribù Oryzinae (tribù Oryzeae - sottofamiglia Ehrhartoideae).[5][6]
Il genere Leersia all'interno della sottotribù Oryzinae insieme al genere Prosphytochloa Schweick, 1961 occupa una posizione "basale" (entrambi formano un "gruppo fratello").[13] L'antenato di Leersia (comune con il genere Oryza) probabilmente si è sviluppato in Africa tropicale per poi disperdersi in modo indipendente nelle varie parti del mondo. La colonizzazione di Leersia nel Sud America probabilmente è passata attraverso il Nord America. Si stima che il genere Leersia si sia separato attorno ai 14 milioni di anni fa.[14]
Sinapomorfie per questo genere sono:[5]
I numeri cromosomici per questo genere sono: 2n = 24, 48 e 60.[5]
Il cladogramma seguente mostra la posizione filogenetica di alcune specie del genere (è indicata anche l'area di origine di ogni nodo dal quale si evidenzia l'origine africana del genere):[14]
xxxAfricaxxx xxxAfricaxxx xxxNord_Americaxxx xxxNord_Americaxxx xxxSud_AfricaxxxElenco delle specie del genere Leersia:[1]
Sul territorio italiano è presente solamente una specie di questo genere:[7]
In Europa e nell'areale del Mediterraneo sono presenti due specie:[15]
Ravenė (Leersia) – miglinių (Poaceae) šeimos augalų gentis, kurioje vienintelė Lietuvoje auganti rūšis – ryžinė ravenė (Leersia oryzoides).
Leersia is een geslacht uit de grassenfamilie (Poaceae). De circa achttien soorten van dit geslacht komen voor in Zuid-Europa, Afrika, tropisch Azië en Amerika.[1] Het werd genoemd naar de Duitse botanicus Johann Daniel Leers.
Van het geslacht zijn onder andere de volgende soorten bekend:
Leersia is een geslacht uit de grassenfamilie (Poaceae). De circa achttien soorten van dit geslacht komen voor in Zuid-Europa, Afrika, tropisch Azië en Amerika. Het werd genoemd naar de Duitse botanicus Johann Daniel Leers.
Leersia Sw. é um género botânico pertencente à família Poaceae.
Leersia, ibland kallat vildrissläktet, är ett släkte inom familjen gräs. Släktet är vida spritt och förekommer på alla kontinenter utom Antarktis. Det vetenskapliga namnet gavs för att hedra den tyska botanisten Johann Daniel Leers (1727-1774).[2]
Det råder ingen enighet om hur många arter som släktet omfattar. Denna alfabetiska lista följer Kew World checklist of Selected Plant Families.[1]
Notera att arten L. oryzoides, som tillsammans med L. hexandra har den största spridningen i Eurasien, ofta ges artnamnet vildris. Notera även att grässläktet Zizania ibland också kallas vildris och så även vilda arter inom rissläktet Oryza.
Wikimedia Commons har media som rör Leersia.
Leersia, ibland kallat vildrissläktet, är ett släkte inom familjen gräs. Släktet är vida spritt och förekommer på alla kontinenter utom Antarktis. Det vetenskapliga namnet gavs för att hedra den tyska botanisten Johann Daniel Leers (1727-1774).
Leersia là một chi thực vật có hoa trong họ Hòa thảo (Poaceae).[1]
Chi Leersia gồm các loài:
Bài viết chủ đề Họ Hòa thảo này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Leersia là một chi rêu trong họ Encalyptaceae.
Leersia là một chi rêu trong họ Encalyptaceae.
Leersia là một chi thực vật có hoa trong họ Hòa thảo (Poaceae).
Leersia Sw. (1788), nom. cons.
Синонимы
Лее́рсия (лат. Leérsia) — род многолетних травянистых растений семейства Злаки (Poaceae).
Род назван в честь немецкого ботаника Иоганна Даниеля Лерса[2].
Лее́рсия (лат. Leérsia) — род многолетних травянистых растений семейства Злаки (Poaceae).
Род назван в честь немецкого ботаника Иоганна Даниеля Лерса.
假稻属（学名：Leersia）是禾本科下的一个属。该属共有约15种，分布于温带至热带地区。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
本文参照
サヤヌカグサ属（Leersia）はイネ科の植物であり、アシカキ、サヤヌカグサが本属の仲間である。熱帯および温帯地域[1]に自生し、約17種が存在する[2]。サヤヌカグサ属は、ドイツの植物学者ヨハン・ダニエル・レールズ（Johann Daniel Leers）にちなんで命名された[1]。
この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めています（プロジェクト:植物／Portal:植物）。 サヤヌカグサ属（Leersia）はイネ科の植物であり、アシカキ、サヤヌカグサが本属の仲間である。熱帯および温帯地域に自生し、約17種が存在する。サヤヌカグサ属は、ドイツの植物学者ヨハン・ダニエル・レールズ（Johann Daniel Leers）にちなんで命名された。
겨풀속(--屬, 학명: Leersia 레르시아[*])은 벼과의 속이다.[1] 남극을 제외한 모든 대륙에 널리 분포하며, 한국에 자생하는 종은 겨풀, 나도겨풀, 좀겨풀 세 종이다. 학명은 독일의 식물학자인 요한 다니엘 레르스의 이름에서 따왔다.[2]
.jpg)
.jpg)
.jpg){kind=small}
