Gymnocladus és un gènere de planta de flors amb onze espècies pertanyent a la família Fabaceae.
Nahovětvec (Gymnocladus) je rod rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to opadavé stromy s velkými dvakrát zpeřenými listy a nápadnými lusky. Pocházejí z jižní Asie a ze Severní Ameriky. V České republice je občas pěstován severoamerický nahovětvec dvoudomý.
Nahovětevce jsou opadavé beztrnné stromy s tlustými větvemi, dorůstající výšky až 40 metrů. Borka je hrubá, hluboce brázditá. Listy jsou rozměrné, dvakrát zpeřené, složené z vejčitých, celokrajných, řapíčkatých lístků. Palisty jsou drobné, listovité a brzy opadavé. Stromy jsou dvoudomé (samčí a samičí), případně jsou na rostlině jednopohlavné i oboupohlavné květy. Květy jsou zelenavě bílé až purpurové, pravidelné, na dlouhých úzkých stopkách a nepřipomínají klasické motýlovité květy bobovitých. Samčí květy jsou uspořádány v krátkých vrcholových latách a je v nich nebo není přítomen zbytek semeníku, samičí květy jsou v protáhlých vrcholových hroznech a obsahují krátké sterilní tyčinky. V květech je vyvinuto terčovité receptákulum. Kalich je trubkovitý, zakončený 5 téměř stejně dlouhými, kopinatými, špičatými laloky. Koruna je složena ze 4 nebo 5 korunních lístků, je asi stejně dlouhá jako kalich nebo o něco delší. V samčích květech je 10 tyčinek které nepřesahují délku koruny, jsou volné, s tlustými nitkami, střídavě delší a kratší. Semeník v samičích a oboupohlavných květech je přisedlý nebo krátce stopkatý, se 7 nebo více vajíčky a krátkou tlustou čnělkou. Plodem je masivní plochý dřevnatý lusk pukající dvěma chlopněmi. Prostor mezi velkými okrouhlými semeny je vyplněn povidlovitou dužninou. Semena mají velmi tvrdé osemení.[1][2]
Rod nahovětvec zahrnuje v závislosti na pojetí celkem 3 až 5 druhů. Nahovětvec dvoudomý pochází z východních oblastí Severní Ameriky, ostatní druhy jsou rozšířené v jižní Asii (Čína, Vietnam, Myanmar, sv. Indie ap.).[1][3] V České literatuře jsou často uváděny pouze 2 druhy: nahovětvec dvoudomý a nahovětvec čínský.[4][5][6]
Listy a dužnina plodů nahovětevce dvoudomého obsahují jedovatý alkaloid cytisin a byl zaznamenán případ úmrtí po požití většího množství dužniny. Lusky a kůra nahovětevce čínského obsahují saponiny.[2]
Nahovětvec dvoudomý je v České republice pěstován jako okrasná dřevina a parkový strom, nápadný zejména žlutým podzimním olistěním a samičí exempláře i velkými lusky. V zimním období vynikne koruna s tlustými řídkými větvemi. Je to atraktivní strom, který vynikne nejlépe jako solitéra.[4][5][8] Jiný druh není z ČR uváděn.[9]
Dřevo nahovětevce dvoudomého je těžké, tvrdé a středně snadno opracovatelné. Běl je zelenavě bílá, zatímco jádrové dřevo je třešňově červené. Je občas používáno na sloupy, železniční pražce, na stavbu mostů a zřídka i jako ozdobné dřevo do interiérů. Podobné využití má i dřevo nahovětevce čínského.[2]
Pražená semena severoamerického nahovětevce dvoudomého byla v minulosti používána jako náhrada kávy. Saponiny z lusků a kůry nahovětevce čínského jsou používány k omývání jemných výrobků. Ze semen se spolu s dalšími ingrediencemi vyrábí mýdlo.[2]
Nahovětvec (Gymnocladus) je rod rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to opadavé stromy s velkými dvakrát zpeřenými listy a nápadnými lusky. Pocházejí z jižní Asie a ze Severní Ameriky. V České republice je občas pěstován severoamerický nahovětvec dvoudomý.
Die Geweihbäume (Gymnocladus) sind eine Pflanzengattung aus der Familie der Hülsenfrüchtler (Caesalpiniaceae). Zu dieser Gattung, die sehr nahe mit den Gleditschien verwandt ist, gehören nur drei Arten. Diese haben ihr natürliches Verbreitungsgebiet in Nordamerika und in Ostasien.
Gymnocladus-Arten sind sommergrüne Bäume. Auffallend sind ihre sehr großen, doppelt gefiederten Laubblätter.
Die grünlich-weißen Blüten erscheinen nur nach langen Warmwetterperioden. Es werden sehr lange Hülsenfrüchte gebildet, die von den Ästen hängen. Die Arten dieser Gattung werden überwiegend endochor verbreitet.
Es gibt nur drei Gymnocladus-Arten[1]:
Die Geweihbäume (Gymnocladus) sind eine Pflanzengattung aus der Familie der Hülsenfrüchtler (Caesalpiniaceae). Zu dieser Gattung, die sehr nahe mit den Gleditschien verwandt ist, gehören nur drei Arten. Diese haben ihr natürliches Verbreitungsgebiet in Nordamerika und in Ostasien.
Gymnocladus (Neo-Latin, from Greek γυμνὀς, gymnos, naked + κλάδος, klados, branch)[1] is a small genus of leguminous trees. The common name coffeetree is used for this genus.[2]
Gymnocladus species are very large, deciduous trees with bipinnate leaves.
The greenish-white flowers only appear after long periods of warm weather. Very long legumes are formed that hang from the branches. The species of this genus are predominantly distributed endochorically.
Gymnocladus (Neo-Latin, from Greek γυμνὀς, gymnos, naked + κλάδος, klados, branch) is a small genus of leguminous trees. The common name coffeetree is used for this genus.
Gymnocladus es un género de plantas fanerógamas perteneciente a la familia Fabaceae. Comprende 11 especies descritas y de estas, solo 5 aceptadas.[1]
El género fue descrito por Jean-Baptiste Lamarck y publicado en Encyclopédie Méthodique, Botanique 1(2): 733. 1785[2]
Gymnocladus: nombre genérico que deriva de las palabras griegas: γυμνὀς, gymnos = "desnuda" + κλάδος y klados = "rama")[3]
A continuación se brinda un listado de las especies del género Gymnocladus aceptadas hasta febrero de 2015, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
Gymnocladus es un género de plantas fanerógamas perteneciente a la familia Fabaceae. Comprende 11 especies descritas y de estas, solo 5 aceptadas.
Papupuut (Gymnocladus) on hernekasveihin (Fabaceae) kuuluva suku. Siinä on viisi lajia. Niihin sisältyy koristepuuna käytetty kentukinpapupuu eli kentuckinkahvipuu.
Papupuut (Gymnocladus) on hernekasveihin (Fabaceae) kuuluva suku. Siinä on viisi lajia. Niihin sisältyy koristepuuna käytetty kentukinpapupuu eli kentuckinkahvipuu.
Gymnocladus est un genre de plantes dicotylédones de la famille des Fabaceae (légumineuses), sous-famille des Caesalpinioideae, originaire d'Amérique du Nord et d'Asie de l'Est, qui comprend cinq espèces acceptées[2]. Quatre espèces proviennent d'Asie alors qu'une seule, Gymnocladus dioica, est indigène en Amérique du Nord[3].
Ce sont des arbres qui se rencontrent dans les forêts de plaine ou de montagne, tempérées ou tropicales, parfois sur les rives des cours d'eau[4].
Le nom générique « Gymnocladus » dérive de deux racines grecques : γυμνός (gymnos), « nu », et kládos (clados), « rameau »[5], en référence à l'« air nu et mort de l'espèce la plus connue de ce genre lorsqu'en hiver elle est dépouillée de ses feuilles »[6].
Selon The Plant List (21 décembre 2018)[2] :
Certaines anciennes classifications incluaient les espèces du genre Gleditsia dans le genre Gymnocladus (Gymnocladus williamsii = Gleditsia sinensis).
Gymnocladus est un genre de plantes dicotylédones de la famille des Fabaceae (légumineuses), sous-famille des Caesalpinioideae, originaire d'Amérique du Nord et d'Asie de l'Est, qui comprend cinq espèces acceptées. Quatre espèces proviennent d'Asie alors qu'une seule, Gymnocladus dioica, est indigène en Amérique du Nord.
Ce sont des arbres qui se rencontrent dans les forêts de plaine ou de montagne, tempérées ou tropicales, parfois sur les rives des cours d'eau.
Kłęk (Gymnocladus Lam.) – rodzaj roślin należący do rodziny bobowatych. Należą do niego cztery do pięciu gatunków drzew. W Polsce jest uprawiany, jako roślina ozdobna jeden tylko gatunek – kłęk kanadyjski. Gatunkiem typowym jest Gymnocladus canadensis Lam.[2].
Rodzaj dawniej zaliczany do brezylkowatych Caesalpinioideae[3], obecnie wyłączany w odrębny klad wraz z grupą kilku spokrewnionych rodzajów (Umtiza, Gleditsia, Ceratonia). Grupa ta oddzieliła się po podziale bobowatych Fabaceae s.l. na linię Faboideae, a przed rozdzieleniem brezylkowatych Caesalpinioideae s.s i mimozowatych Mimosoideae[1].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa różowe (Rosidae Takht.), nadrząd Fabanae R. Dahlgren ex Reveal, rząd bobowce (Fabales Bromhead), rodzina bobowate (Fabaceae Lindl.), rodzaj kłęk (Gymnocladus Lam.)[4].
Kłęk (Gymnocladus Lam.) – rodzaj roślin należący do rodziny bobowatych. Należą do niego cztery do pięciu gatunków drzew. W Polsce jest uprawiany, jako roślina ozdobna jeden tylko gatunek – kłęk kanadyjski. Gatunkiem typowym jest Gymnocladus canadensis Lam..
Gymnocladus é um género botânico pertencente à família Fabaceae.
«Gymnocladus — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020Kentuckykaffesläktet (Gymnocladus) är ett växtsläkte i familjen ärtväxter med fem arter från Nordamerika och Asien. Arten kentuckykaffe (G. dioicus) odlas ibland som trädgårdsväxt i Sverige.
Kentuckykaffesläktet (Gymnocladus) är ett växtsläkte i familjen ärtväxter med fem arter från Nordamerika och Asien. Arten kentuckykaffe (G. dioicus) odlas ibland som trädgårdsväxt i Sverige.
Chi Lôi khoai (danh pháp khoa học: Gymnocladus) là một chi thuộc phân họ Vang (Caesalpinioideae) của họ Đậu (Fabaceae), có quan hệ họ hàng gần với các loài bồ kết (Gleditsia spp.). Danh pháp này có nguồn gốc từ tiếng Hy Lạp γυμνός: "trần trụi" và κλαδί: "cành", và có nghĩa là các cành to mập không có cành nhỏ.
Các loài trong chi này là các dạng cây thân gỗ từ nhỡ tới lớn, có thể cao từ 10 tới 30 m, đường kính thân cây đạt 0,6 tới 0,9 m. Tán lá có đường kính tới 8 m. Thân cây thường chia thành 3 đến bốn nhánh ở độ cao 3–5 m. Các cành to, mập, nhiều ruột. Rễ chùm. Vỏ cây màu xám tro, dễ bóc. Các lá kép hai lần chẵn, mọc so le và các lá chét cấp 2 (khoảng 10 tới 14) mọc đối. Các lá chét cấp 1 phía dưới suy giảm thành các lá nhỏ. Kích thước lá: dài khoảng 60–90 cm và rộng khoảng hai phần ba chiều dài. Cuống lá và cuống của các lá chét hình trụ thon, phình to ở phần gốc, nhẵn khi trưởng thành, màu lục nhạt, thường tía ở mặt trên. Các lá chét hình trứng, kích thước dài tới 5–6 cm, hình nêm hoặc thuôn tròn không đều ở gốc, mép lá hơi gợn, nhọn đỉnh. Khi mới xuất hiện từ chồi có màu hồng hay đỏ tươi, nhanh chóng chuyển sang màu xanh đồng, nhẵn và bóng ở mặt trên.
Khi phát triển đầy đủ có màu xanh lục sẫm ở mặt trên, lục nhạt ở mặt dưới. Về mùa thu chuyển sang màu vàng. Hoa ra vào mùa hè, đơn tính khác gốc, mọc ở đầu cành, màu trắng ánh xanh lục. Đài hoa hình ống, có lông tơ, 10 gân, 5 thùy. Các thùy mở bằng mảnh vỏ trong chồi. Tràng hoa với 5 cánh hoa thuôn dài, có lông tơ, lợp khi ở trong chồi. Các hoa đực mọc thành ngù ngắn giống như chùm hoa, dài 8–10 cm, các hoa cái mọc thành chùm dài 25–30 cm. Nhị hoa 10, với 5 nhị dài và 5 nhị ngắn, bao phấn màu vàng cam, hướng trong. Bầu nhụy thượng, không cuống, có lông tơ, co lại thành vòi nhụy ngắn với 2 thùy đầu nhụy. Các lá noãn mọc thành 2 hàng. Quả dạng quả đậu, dài 15–25 cm, rộng 3–5 cm, hơi cong, mép dày, màu nâu ánh đỏ sẫm, hơi có phấn ở vỏ quả, chứa 6-9 hạt, được bao bọc trong lớp cùi thịt dày có vị ngọt. Cuống dài 2–5 cm.
IPNI liệt kê 7 loài như sau:
Tuy nhiên, nhiều tài liệu chỉ đề cập tới 3 loài là G. dioicus, G. burmanicus và G. chinensis. Trong IPNI cũng nhắc tới danh pháp Gymnocladus williamsii Hance, 1884 như là từ đồng nghĩa của Gledits(ch)ia sinensis tức cây tạo giáp hay bồ kết Hoa Nam.
Chi Lôi khoai (danh pháp khoa học: Gymnocladus) là một chi thuộc phân họ Vang (Caesalpinioideae) của họ Đậu (Fabaceae), có quan hệ họ hàng gần với các loài bồ kết (Gleditsia spp.). Danh pháp này có nguồn gốc từ tiếng Hy Lạp γυμνός: "trần trụi" và κλαδί: "cành", và có nghĩa là các cành to mập không có cành nhỏ.
Gymnocladus Lam.
ВидыГимнокла́дус, или бундук[2] (лат. Gymnocládus) (от греч. γυμνός — «голый» и κλαδί — «ветвь») — род листопадных деревьев семейства Бобовые родом из Северной Америки и Восточной Азии.
Гимнокладусы — высокие деревья до 30 м высотой и с кроной до 8 м в диаметре.
По информации базы данных The Plant List, род включает 5 видов[3]:
Гимнокла́дус, или бундук (лат. Gymnocládus) (от греч. γυμνός — «голый» и κλαδί — «ветвь») — род листопадных деревьев семейства Бобовые родом из Северной Америки и Восточной Азии.
Гимнокладусы — высокие деревья до 30 м высотой и с кроной до 8 м в диаметре.
По информации базы данных The Plant List, род включает 5 видов:
Gymnocladus angustifolius (Gagnep.) J.E.Vidal Gymnocladus assamicus P.C.Kanjilal Gymnocladus burmanicus C.E.Parkinson Gymnocladus chinensis Baill. — Гимнокладус китайский , встречающийся на территории китайских провинций Аньхой, Гуандун, Гуанси, Сычуань, Фуцзянь, Цзянсу, Цзянси и Чжэцзян, используется в народной медицине для лечения экземы, ревматизма и изготовления мыла. Gymnocladus dioica (L.) K.Koch — Гимнокладус двудомный из влажных лесов восточной части США с красивыми дважды перистыми листьями (длиной до одного метра) используется как декоративное растение и культивируется по всему миру.