İkiləçək (lat. Circaea)[1] — onagraceae fəsiləsinə aid bitki cinsi.[2]
İkiləçək (lat. Circaea) — onagraceae fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Circaea és un gènere de plantes amb flors de la família onagràcia. Conté de 7 a 10 espècies pròpies sobretot de les regions temperades humides del reialme holàrtic. Dues espècies tenen una distribució àmplia:Circaea lutetiana i Circaea alpina que són lés úniques que es troben com autòctones als Països Catalans. També hi ha plantes híbrides d'aquestes dues espècies.
El gènere rep el nom pel personatge mitològic de Circe que se suposa que havia utilitzat plantes pels seus encanteris.
Circaea és un gènere de plantes amb flors de la família onagràcia. Conté de 7 a 10 espècies pròpies sobretot de les regions temperades humides del reialme holàrtic. Dues espècies tenen una distribució àmplia:Circaea lutetiana i Circaea alpina que són lés úniques que es troben com autòctones als Països Catalans. També hi ha plantes híbrides d'aquestes dues espècies.
El gènere rep el nom pel personatge mitològic de Circe que se suposa que havia utilitzat plantes pels seus encanteris.
Čarovník (Circaea) je rod vytrvalých, planě rostoucích rostlin z čeledi pupalkovitých. Rod je tvořen sedmi až deseti druhy které se nejčastěji vyskytují ve stinných a vlhkých lesních zákoutích v mírném podnebném pásu na severní polokouli. Rostou až po 70. stupeň severní zeměpisné šířky a do 5000 m nadmořské výšky.
Vytrvalé byliny s dužnatým nebo dřevnatým oddenkem a podzemními odnožemi zakončenými speciálními pupeny které v zemi přečkají zimní období a na jaře z nich vyroste nová rostlina. Lodyhy těchto rostlin jsou přímé nebo vystoupavé, jednoduché nebo větvené, holé či chlupaté. Listy vyrůstající na lodyze vstřícně jsou řapíkaté a jejich čepele jsou jednoduché a celistvé, nejvýše mělce pilovité.
Pravidelné, oboupohlavné, drobné, bílé nebo růžové květy na stopkách vytvářejí hroznovitá květenství. Kalich a stejně i koruna jsou tvořeny dvěma lístky, naproti kališním vyrůstají dvě tyčinky nesoucí prašníky s lepkavým pylem. Spodní vejčitý semeník, vzniklý obvykle ze dvou plodolistů, má jeden až dva oddíly a v každém je po jediném vajíčku. K jeho vrcholu je přirostlá trubkovitá češule jíž prochází dlouhá čnělka s dvoulaločnou bliznou. Květy jsou opylovány létajícím hmyzem nacházejícím v květech nektar.
Tyto květy jsou jedinečné, dva plodolisty, dvě tyčinky, dva kališní lístky a dva korunní lístky jsou situovány ve čtyřech kruzích, toto seskupení nemá žádná jiná rostlina české květeny.
Plody na dlouhých stopkách jsou dvoupouzdré, nepukavé, suché bobule (nazývané někdy nažky) mající v pouzdru po jediném semeni. Jsou porostlé chlupy rovnými nebo zakončenými háčky které usnadňují přichycení na srst živočichů.
Rostliny se mohou rozmnožovat generativně i vegetativně. Generativně, pomoci semen, se šíří na větší vzdálenosti a nejčastěji zoochoricky. Vegetativně, pomoci podzemních šlahounů s bělavými přezimujícími pupeny, se rozrůstají do blízkého okolí a vytvářejí husté kolonie rostlin svého druhu. Protože všechny druhy se navzájem lehce kříží, existují i standardní hybridy které mívají vlastnosti po obou rodičích. Kříženci jsou generativně neplodní (netvoří semena nebo ta neklíčí) a šíří se pouze vegetativně. Základní chromozomové číslo rodu je x = 11.
V České republice rostou dva druhy a jeden hybrid:
Mezi dále uváděné druhy a hybridy patří zejména:
Tento seznam není definitivní, některé druhy jsou členěny do poddruhů které jsou jinými autory popisovány na úrovni samostatných druhů. Ty jsou si dosti podobné a není snadné je spolehlivě odlišit, k určení je nutno mít živou rostlinu a porovnávat květy, zralé plody i oddenky.[1][2][3][4]
Porost čarovníků
Květenství
Nezralé plody
Obrázky, zvuky či videa k tématu čarovník ve Wikimedia Commons
Čarovník (Circaea) je rod vytrvalých, planě rostoucích rostlin z čeledi pupalkovitých. Rod je tvořen sedmi až deseti druhy které se nejčastěji vyskytují ve stinných a vlhkých lesních zákoutích v mírném podnebném pásu na severní polokouli. Rostou až po 70. stupeň severní zeměpisné šířky a do 5000 m nadmořské výšky.
Steffensurt (Circaea) er en slægt, som er udbredt med 3 arter i Nordafrika, Europa, Asien og Nordamerika. Det er urteagtige planter med en krybende jordstængel. Bladene er modsatte og ægformede til smaltægformede med tandet eller takket rand. Blomsterne sidder i endestillede klaser. De er regelmæssige og forholdsvis små. Farven er hvid eller svagt rødlig. Frugterne er nødder med krogformede børster. Her nævnes kun den hybrid og de to arter, som er vildtvoksende i Danmark.
Arter
Wikimedia Commons har flere filer relateret til Steffensurt
Die Hexenkräuter (Circaea) sind eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Nachtkerzengewächse (Onagraceae).
Die Hexenkräuter sind krautige Pflanzen mit einem kriechenden Rhizom. Meist bilden sie zahlreiche Ausläufer. Die Blätter sind gegenständig, ihre Form ist eiförmig bis eiförmig-lanzettlich, der Blattrand ist oft gezähnt.
Die Blüten stehen in Trauben. Die relativ kleinen Blüten sind radiärsymmetrisch und zweizählig.
Der Blütenbecher kann den Fruchtknoten in einer engen Röhre überragen und ist von einer Nektarscheibe (Diskus) gekrönt. Die Blütenhülle ist doppelt. Die Kronblätter sind zweispaltig, ihre Färbungen weiß oder rötlich. Kelch- und Kronblätter fallen nach der Anthese ab.
Die zwei Staubblätter stehen vor den Kelchblättern. Die Narbe ist keulenförmig oder zweispaltig. Funktionell sind es Scheibenblumen, die hauptsächlich von Dipteren, besonders Schwebfliegen bestäubt werden (Fliegenblumen).
Die nussartigen Schließfrüchte besitzen Hakenborsten. Eine Frucht hat ein bis zwei Fächer mit ebenso ein bis zwei Samen ohne Haarschopf.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 22.[1]
Die Gattung Circaea wurde durch Carl von Linné aufgestellt.
In der Gattung Circaea gibt es sieben bis zehn Arten:
Die Circaea-Arten können miteinander Naturhybriden bilden, darunter:
Die Hexenkräuter (Circaea) sind eine Pflanzengattung innerhalb der Familie der Nachtkerzengewächse (Onagraceae).
Урман чәе (лат. Circaea L., 1753[1][2]) — кырлыганчалар гаиләлегенә караган үсемлекләр ыруы.
The Circaea, or enchanter's nightshades, are a genus of flowering plants in the evening primrose family Onagraceae.[1] About two dozen taxa have been described, including eight species. Plants of the genus occur throughout the temperate and boreal forests of the Northern Hemisphere. Three taxa occur in North America: Circaea alpina, Circaea canadensis, and the hybrid Circaea × sterilis. The generic name Circaea refers to the enchantress Circe from Greek mythology who is said to have used the herb as a charm.
Members of genus Circaea are perennial, herbaceous plants with erect stems, which may or may not be branched. The stem leaves are opposite and petiolate, with toothed edges (i.e., with dentate leaf margins). The inflorescence is a terminal, erect raceme, with additional racemes at the apices of stem branches (if any). Flowers are dimerous with 2 sepals, 2 petals, and 2 stamens. The sepals, petals, and stamens alternate such that the stamens ultimately align with the sepals. The petals are white or pink in color. The fruit is a capsule with one or two seeds. Plants disperse their seeds by producing burrs that adhere to clothing, fur, and feathers.[2]
In 1753, Swedish botanist Carl Linnaeus established the genus Circaea by describing two species, Circaea lutetiana and Circaea alpina.[3] Linnaeus also described a variety of C. lutetiana, which later became known as Circaea canadensis.[4]
The generic name Circaea refers to the enchantress Circe from Greek mythology. Botanists in the late 16th century believed Circe used the herb to charm Odysseus' companions,[5] hence the common name enchanter's nightshade (not to be confused with the nightshade family of plants, which are unrelated). Molecular evidence indicates the closest relative to Circaea is the lineage that gave rise to the genus Fuchsia, which diverged from it around 41 million years ago.[6]
As of August 2022, Plants of the World Online (POWO) accepts eight species and eight subspecies:[1]
POWO also recognizes eight named hybrids:
For example, the parents of Circaea × sterilis are C. alpina and C. canadensis. The hybrid is sterile but spreads vigorously by vegetative means.[8]
Members of genus Circaea occur throughout the temperate and boreal forests of the Northern Hemisphere, from near sea level to 5,000 meters (16,000 ft) altitude, and from 10°–70° N latitude.[9] Circaea alpina is the most widespread species, ranging across North America, Europe, and Asia.[7] Likewise Circaea canadensis ranges across continents, in North America, European Russia, and Asia.[4] Circaea lutetiana occurs throughout Europe, ranging eastward to Iran.[10]
Three taxa are known to occur in North America: Circaea alpina, Circaea canadensis, and the hybrid Circaea × sterilis.[11] C. alpina is wide ranging across the continent, from California to Alaska in the west, and from Newfoundland to North Carolina in the east, while C. canadensis is confined to the eastern half of North America. The hybrid, C. × sterilis, is found wherever the ranges of its parent species overlap.
The Circaea, or enchanter's nightshades, are a genus of flowering plants in the evening primrose family Onagraceae. About two dozen taxa have been described, including eight species. Plants of the genus occur throughout the temperate and boreal forests of the Northern Hemisphere. Three taxa occur in North America: Circaea alpina, Circaea canadensis, and the hybrid Circaea × sterilis. The generic name Circaea refers to the enchantress Circe from Greek mythology who is said to have used the herb as a charm.
Circeo (Circaea) estas genro de malaltaj herboj vaste rampantaj, kun starantaj tigoj, pedunklaj ovalaj folioj, malgrandaj blankaj aŭ helruĝaj floroj kaj kun fruktoj, kiuj surhavas hokoformajn haregojn alkroĉiĝintajn al bestoj.
Circaea es un género con 7-10 especies de plantas de flores perteneciente a la familia Onagraceae.
Son plantas que se desarrollan en las regiones templadas del hemisferio norte. Dos especies son silvestres (Circaea lutetiana) y (Circaea alpina). Se añade un intermedio híbrido entre estas dos especies y varias subespecies con entre 8 y 14 variedades reconocidas por diferentes autoridades. El híbrido es estéril, persistiendo por reproducción vegetativa y no por semillas.
Son hierbas perennes, erectas o erecto-ascendentes, rizomatosas, con estolones subterráneos o que permanecen bajo la hojarasca; glabras o pelosas, con pelos de varios tipos (cortos y curvados, largos y ± rectos, ganchudos, glandulíferos). Hojas opuestas, pecioladas, ovadas u ovado-lanceoladas, de base redondeada o cordiforme y ápice ± acuminado, de enteras a sinuado-dentadas, estipuladas —en la antesis—. Inflorescencia en racimos terminales —a veces también laterales, en las axilas superiores—, bracteados en la base. Flores actinomorfas, dímeras. Tubo del hipanto de hasta 2 mm (milímetros) de longitud. Sépalos 2, no persistentes. Pétalos 2, bilobados, blancos o rosados. Estambres 2, opuestos a los sépalos, insertos cerca de la boca del tubo del hipanto; anteras dorsifijas. Disco nectarífero incluido en el tubo del hipanto o que sobresale del mismo, alrededor del estilo. Ovario 1-2-locular, con un primordio seminal en cada lóculo; estigma indiviso o ligeramente emarginado. Frutos en cápsula nuciforme indehiscente, claviformes, que se desprenden en la madurez junto con el pedicelo, cubiertos de pelos ganchudos ± rígidos (epizoócoros). Semillas 1-2, lisas, sin penacho de pelos.[1]
El género fue descrito por Tourn. ex L. y publicado en Species Plantarum 1: 8–9. 1753.[2] La especie tipo es: Circaea lutetiana L.
Circaea: nombre genérico nombrado en honor de Circe, en la mitología griega diosa y hechicera que vivió en la isla de Eea.[1]
Circaea es un género con 7-10 especies de plantas de flores perteneciente a la familia Onagraceae.
Son plantas que se desarrollan en las regiones templadas del hemisferio norte. Dos especies son silvestres (Circaea lutetiana) y (Circaea alpina). Se añade un intermedio híbrido entre estas dos especies y varias subespecies con entre 8 y 14 variedades reconocidas por diferentes autoridades. El híbrido es estéril, persistiendo por reproducción vegetativa y no por semillas.
Velholehdet (Circaea) on horsmakasveihin kuuluva kasvisuku. Suvussa on alle kymmenen lajia ja lisäksi useita risteymälajeja.[1] Lajeista pikkuvelholehteä, välivelholehteä ja isovelholehteä voidaan viljellä monivuotisena koristekasvina.[2] Yksi velholehtilaji, pikkuvelholehti esiintyy luonnonvaraisena Suomessa. Sitä kasvaa koko maan alueella kosteissa lehtometsissä.[3]
Risteymiä:
Isovelholehti.
Isovelholehti.
Velholehdet (Circaea) on horsmakasveihin kuuluva kasvisuku. Suvussa on alle kymmenen lajia ja lisäksi useita risteymälajeja. Lajeista pikkuvelholehteä, välivelholehteä ja isovelholehteä voidaan viljellä monivuotisena koristekasvina. Yksi velholehtilaji, pikkuvelholehti esiintyy luonnonvaraisena Suomessa. Sitä kasvaa koko maan alueella kosteissa lehtometsissä.
Circaea est un genre de plantes de fleurs appartenant à la famille Onagraceae, contenant 7 à 10 espèces.
Ce sont des plantes qui se développent dans les régions tempérées de l'hémisphère nord. Deux espèces sont silvestres (Circaea lutetiana) et (Circaea alpine).
Par rapport aux caractéristiques de la famille, ce genre n'a que deux sépales et deux pétales au lieu de quatre. Le fruit est couvert de piquants qui sont utilisés pour la dissémination par les animaux.
Le genre a été décrit par Tourn. Ex L. Et publié en Species Plantarum 1: 8–9. 1753[1]. L'espèce type est: Circaea lutetiana L.
Circaea: Nom générique nommé en honneur de Circé, dans la mythologie grecque déesse et hechicera qu'a habité dans l'île de Eea[2].
Circaea est un genre de plantes de fleurs appartenant à la famille Onagraceae, contenant 7 à 10 espèces.
Ce sont des plantes qui se développent dans les régions tempérées de l'hémisphère nord. Deux espèces sont silvestres (Circaea lutetiana) et (Circaea alpine).
Bahornica (lat. Circaea), biljni rod iz porodice vrbolikovke kojemu pripada nekoliko vrsta trajnica i hibrida raširenih po gotovo cijeloj Euroaziji i Sjevernoj Americi.[1]. U Hrvatskoj je najčešća velika ili obična bahornica (C. lutetiana) u vlažnim nizinskim i gorskim šumama, te nešto rjeđa alpska ili planinska bahornica (C. alpina).[2]
Circaea × intermedia je hibrid (C. alpina x C. lutetiana) koji se danas uzgaja u Europi (uključujući Hrvatsku) i Sjevernoj Americi
Bahornica (lat. Circaea), biljni rod iz porodice vrbolikovke kojemu pripada nekoliko vrsta trajnica i hibrida raširenih po gotovo cijeloj Euroaziji i Sjevernoj Americi.. U Hrvatskoj je najčešća velika ili obična bahornica (C. lutetiana) u vlažnim nizinskim i gorskim šumama, te nešto rjeđa alpska ili planinska bahornica (C. alpina).
Circaea × intermedia je hibrid (C. alpina x C. lutetiana) koji se danas uzgaja u Europi (uključujući Hrvatsku) i Sjevernoj Americi
Kuzłarnička[1][2] (Circaea) je ród ze swójby rěpnicowych rostlinow (Onagraceae).
Eksistujetej družinje:
Druhdy hybrida wustupuje:
Kuzłarnička (Circaea) je ród ze swójby rěpnicowych rostlinow (Onagraceae).
Circaea (L., 1753), comunemente noto come erba maga, è un genere di piante appartenente alla famiglia delle Onagraceae, diffuso nelle foreste temperate dell'interno emisfero settentrionale[1]. Il nome del genere fa riferimento alla maga Circe della mitologia greca.
Rispetto alle caratteristiche della famiglia, questo genere presenta solamente due sepali e due petali in luogo di quattro. Il frutto è coperto di aculei che servono per la disseminazione ad opera di animali.
All'interno del genere Circaea sono attualmente accettate 7 diverse specie e 5 sottospecie (escluse quelle nominali). Queste sono[1]:
Le specie qui incluse tendono inoltre a formare naturalmente degli ibridi, tra i quali si ricordano[1]:
Delle sette specie incluse in questo genere, due sono presenti nella flora italiana, oltre che l'ibrido ottenuto dal loro incrocio:
Circaea (L., 1753), comunemente noto come erba maga, è un genere di piante appartenente alla famiglia delle Onagraceae, diffuso nelle foreste temperate dell'interno emisfero settentrionale. Il nome del genere fa riferimento alla maga Circe della mitologia greca.
Heksenkruid (Circaea) is een geslacht uit de teunisbloemfamilie (Onagraceae). Het geslacht is genoemd naar de tovenares Circe uit de Griekse mythologie. Haar tovenarij klinkt door in de Nederlandse geslachtsnaam, maar ook in het Engelse 'enchanter's nightshade' en in het Duitse 'Hexenkraut'.
Het zijn bosplanten die over het gehele noordelijk halfrond voorkomen. Men vindt ze vooral op vochtige bosgronden. Vooral twee soorten zijn wijd verspreid, te weten het groot heksenkruid (Circaea lutetiana) en het alpenheksenkruid (Circaea alpina).
De steriele hybride tussen deze twee soorten, het klein heksenkruid (Circaea ×intermedia) plant zich alleen vegetatief voort, ze produceert geen zaden.
Alle drie de genoemde soorten komen in België en Nederland voor.
De planten in dit geslacht zijn de waardplant voor onder andere de walstropijlstaart (Hyles gallii) en de bladmineerders Mompha terminella en Mompha langiella.
Het aantal soorten en ondersoorten verschilt per taxonomische indeling.
Heksenkruid (Circaea) is een geslacht uit de teunisbloemfamilie (Onagraceae). Het geslacht is genoemd naar de tovenares Circe uit de Griekse mythologie. Haar tovenarij klinkt door in de Nederlandse geslachtsnaam, maar ook in het Engelse 'enchanter's nightshade' en in het Duitse 'Hexenkraut'.
Czartawa (Circaea L.) – rodzaj roślin zielnych z rodziny wiesiołkowatych (Onagraceae). Należy do niego 7[3]–8[4] gatunków (w zależności od ujęcia systematycznego), w obrębie rodzaju częste są mieszańce międzygatunkowe[4]. Rośliny te rosną na rozległych obszarach na półkuli północnej[4]. W Polsce występują trzy gatunki, z których najpospolitszym na niżu jest czartawa pospolita (Circaea lutetiana, drugiem jest czartawa drobna (Circaea alpina), a trzecim utrwalony mieszaniec między nimi – czartawa pośrednia (Circaea × intermedia[5].
Rodzaj należący do podrodziny Onagroideae, rodziny wiesiołkowatych (Onagraceae Juss.), która wraz z siostrzaną grupą krwawnicowatych (Lythraceae) wchodzi w skład rzędu mirtowców (Myrtales). Rząd należy do kladu różowych (rosids) i w jego obrębie jest kladem siostrzanym bodziszkowców[1].
Gromada okrytonasienne Magnoliophyta Cronquist, podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida, podklasa różowe Rosidae Takht., nadrząd Myrtanae Takht., rząd mirtowce Myrtales Rchb., podrząd Onagrineae Rchb., rodzina wiesiołkowate Onagraceae Juss., podrodzina Circaeoideae Kostel., plemię Circaeeae Dumort., rodzaj czartawa (Circaea L.)[6]
Czartawa (Circaea L.) – rodzaj roślin zielnych z rodziny wiesiołkowatych (Onagraceae). Należy do niego 7–8 gatunków (w zależności od ujęcia systematycznego), w obrębie rodzaju częste są mieszańce międzygatunkowe. Rośliny te rosną na rozległych obszarach na półkuli północnej. W Polsce występują trzy gatunki, z których najpospolitszym na niżu jest czartawa pospolita (Circaea lutetiana, drugiem jest czartawa drobna (Circaea alpina), a trzecim utrwalony mieszaniec między nimi – czartawa pośrednia (Circaea × intermedia.
Circaea L. é um género botânico pertencente à família Onagraceae.[1]
Circaea L. é um género botânico pertencente à família Onagraceae.
Häxörtssläktet (Circaea) är ett släkte växter i familjen dunörtsväxter med 7-8 arter och har en nordlig cirkumboreal utbredning i tempererade områden. I Sverige förekommer de dvärghäxört (C. alpina) och stor häxört (C. lutetiana) och dessutom hybriden mellanhäxört (C. ×intermedia).
Wikimedia Commons har media som rör Häxörtssläktet.
Häxörtssläktet (Circaea) är ett släkte växter i familjen dunörtsväxter med 7-8 arter och har en nordlig cirkumboreal utbredning i tempererade områden. I Sverige förekommer de dvärghäxört (C. alpina) och stor häxört (C. lutetiana) och dessutom hybriden mellanhäxört (C. ×intermedia).
Circaea L. (1753)
Синонимы Типовой вид
Двулепе́стник, или Цирце́я, или Чаро́вница (лат. Circáea) — род травянистых растений семейства Кипрейные (Onagraceae).
Многолетние травянистые растения. Листья супротивные, яйцевидные. Цветки белые или красноватые, собраны в кисти, симметричные, двумерные: чашелистики, лепестки и тычинки по 2, завязь 1—2-гнёздная. Плод — 1—2-семянный орешек, покрытый крючковатыми щетинками.
По информации базы данных The Plant List, род включает 15 видов[2]:
Двулепе́стник, или Цирце́я, или Чаро́вница (лат. Circáea) — род травянистых растений семейства Кипрейные (Onagraceae).
露珠草属（学名：Circaea）是柳叶菜科下的一个属，为草本植物。该属共有约25种，分布于北温带。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
分類（APG III） 界 : 植物界 Plantae 階級なし : 被子植物 angiosperms 階級なし : 真正双子葉類 eudicots 階級なし : バラ類 rosids 階級なし : アオイ類 malvids 目 : フトモモ目 Myrtales 科 : アカバナ科 Onagraceae 属 : ミズタマソウ属 Circaea 学名 Circaea L. [1] タイプ種 C. lutetiana L.[2] 種 ミズタマソウ属（ミズタマソウぞく、学名：Circaea 、漢字表記：水玉草属）は、アカバナ科の属の1つ[1]。
多年草。茎は細長く、葉は単葉で対生し、葉柄があり、縁に鋸歯がある。花は2数性。小さい花は両性花で、ふつう白色、茎先または上部の葉腋に総状花序をつける。萼裂片は2個。花弁は2個あり、筒状の花床から出る。雄蕊は2個あり、花弁と互生する。かぎ状毛のある子房は下位で、1-2室あり、花柱は糸状で、柱頭は頭状になる。果実はかぎ状の刺毛が残る堅果で、開裂しない。各室に1個の種子がある[1]。
日本に5種あり、世界に約12種分布する[1]。
和名および学名の記載はYListによる。
この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めています（プロジェクト:植物／Portal:植物）。 
