dcsimg

Lamé ( sondanèis )

fornì da wikipedia emerging languages

Lamé (Apocynacéae; sinonim: Echites scholaris L. Mant., Pala scholaris L. Roberty) nyaéta tutuwuhan tropis asli anak buwana India jeung Asia Tenggara nu tangkalna jangkung.

Gambaran

 src=
Daun jeung kembangna di Kolkata, Bengala Kulon, India
 src=
Daun jeung buahna di Kolkata
 src=
Tangkal lamé di kampus IIT Kanpur

Rujukan

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Pangarang sareng éditor Wikipedia

Lamé: Brief Summary ( sondanèis )

fornì da wikipedia emerging languages

Lamé (Apocynacéae; sinonim: Echites scholaris L. Mant., Pala scholaris L. Roberty) nyaéta tutuwuhan tropis asli anak buwana India jeung Asia Tenggara nu tangkalna jangkung.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Pangarang sareng éditor Wikipedia

Pulé putih ( Giavanèis )

fornì da wikipedia emerging languages
 src=
Wit Pulé Putih kang lagi ngembang

Pulé putih duwé jeneng élmiyah Alstonia scholaris utawa Echites scholaris ya iku wit-witan saka kulawarga Apocynaceae. Wit iki dhuwuré bisa nganti 50 mèter lan dhiamèter galihé 200 séntimèter. Galihé wernané klawu enom. Ing sing cawang lengkok-lengkik iki ana tlutuh putih kang rasané pait. Godhongé rosét werna ijo tuwa. Kembangé majemuk werna putih. Wohé kaya polong lan gumantung ing wit. Woh iki bisa pecah nalika wis meteng.

Biologi lan Ékologi

 src=
Goodhong Pulé putih

Pulé putih tuwuh nganggo wiji. Wiji iki kasebar dening angin bisa uga ditandur kanthi cara stèk galih.[4] Kembangé mekrok ing mangsa katiga. Pulé Putih ditemokaké ing Asia. Wit iki tuwuh ing Pakistan, Sri Lanka, Indhi, Bangladesh, Laos, Australia, nganti Solomon. Ing Indonésia tetuwuhan iki thukul ing Sumatera, Papua nganti Nusa kidul wetan. Pulé Putih urip ing lemah kang masir lan kungkum ing banyu. Bisa uga ing pèrèng lan pundhung kang dhuwuré 0-1000 méter ing sadhuwuring samodra.

Piguna

 src=
Kayu Pulé putih

Kayu Pulé putih iki kelebu ing kayu ora awèt. Saéngga dipigunakaké ing konstruksi entheng ing njero omah. Bisa uga didadekaké bubur kertas kanggo piranti gawé pulp panggawé dluwang. Sakliyané iku, kanggo piranti panggawé papan tulis.[5] Godhong Pulé putih duwé khasiat kanggo nambani lara sifilis lan béri-béri. Déné tlutuhé kanggo antiseptik kuman. Wijiné bisa kanggo tamba awak panas, pipis manis, radhang ginjel, malaria,[6] hipertensi lan cacingen.

Rujukan

  1. World Conservation Monitoring Centre (1998). "Alstonia scholaris". The IUCN Red List of Threatened Species (IUCN) 1998: e.T32295A9688408. doi:10.2305/IUCN.UK.1998.RLTS.T32295A9688408.en.
  2. GBIF.org (07 June 2018) GBIF Occurrence Download https://doi.org/10.15468/dl.eokqvq Alstonia scholaris (L.) R.Br.
  3. Partomihardjo, Tukirin dkk. (2014). Jenis-Jenis Pohon Penting di Hutan Nusakambangan. Jakarta: LIPI Pers bersama Yayasan Pustaka Obor Indonesia. ISBN 978-979-799-804-2.
  4. "Manfaat Pohon Pule".
  5. "Khasiat Tanaman Pulai".
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Penulis lan editor Wikipedia

Pulé putih: Brief Summary ( Giavanèis )

fornì da wikipedia emerging languages
 src= Wit Pulé Putih kang lagi ngembang

Pulé putih duwé jeneng élmiyah Alstonia scholaris utawa Echites scholaris ya iku wit-witan saka kulawarga Apocynaceae. Wit iki dhuwuré bisa nganti 50 mèter lan dhiamèter galihé 200 séntimèter. Galihé wernané klawu enom. Ing sing cawang lengkok-lengkik iki ana tlutuh putih kang rasané pait. Godhongé rosét werna ijo tuwa. Kembangé majemuk werna putih. Wohé kaya polong lan gumantung ing wit. Woh iki bisa pecah nalika wis meteng.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
Penulis lan editor Wikipedia

छतिवन (वनस्पति) ( nepalèis )

fornì da wikipedia emerging languages
 src=
Leaves and flowers in Kolkata, West Bengal, India
 src=
Leaves and fruit in Kolkata
 src=
Alstonia scholaris in the IIT Kanpur campus

छतिवन अथवा छतिउन भेट्नैपिच्छे प्रायः सातसात वटा पात हुने, ससाना सेता फूल र लामालामा कोसा फल्ने, चोट लाग्दा वा काट्ता दूध निस्कने एक जातको रूख ।

छतिवनको औषधीय गुणहरू

औलो ज्वरो, कलेजोको रोग, चर्मरोग, पेटमा जुका परेको, झाडापखाला, आऊँ परेकोमा यसको बोक्राको सेवन गरिन्छ । सुत्केरी भएको महिलालाई ज्वरो आएमा वा जिउ दुखेमा बोक्राको रस ख्वाइन्छ । दाँत र कानको दुखाई, बाथ, अल्सर, जिउ चिलाउने, सर्पले टोकेको र गाँठागुठीमा यसको चोप दलिन्छ । [१]

यो पनि हेर्नुहोस्

सन्दर्भ सामग्रीहरू

  1. नेपालमा पाइने प्रमुख गैरकाष्ठ वन पैदावार तथा जडीबुटीहरुको औषधीय प्रयोग र महत्व, अनिरुद्ध कुमार साह, वनविज्ञान शास्त्री

बाह्य लिङ्कहरू

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
विकिपेडिया लेखक र सम्पादकहरू

छतिवन (वनस्पति): Brief Summary ( nepalèis )

fornì da wikipedia emerging languages
 src= Leaves and flowers in Kolkata, West Bengal, India  src= Leaves and fruit in Kolkata  src= Alstonia scholaris in the IIT Kanpur campus

छतिवन अथवा छतिउन भेट्नैपिच्छे प्रायः सातसात वटा पात हुने, ससाना सेता फूल र लामालामा कोसा फल्ने, चोट लाग्दा वा काट्ता दूध निस्कने एक जातको रूख ।

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
विकिपेडिया लेखक र सम्पादकहरू

सातविण ( marathi )

fornì da wikipedia emerging languages
 src=
Karayaja (Hindi- करायजा) (2443215022)
 src=
Asclepias syriaca 003
 src=
Pachypodium lamerei 01

मराठी नाव

सातवीन, सप्तपर्णी

इंग्रजी नाव

Apocynaceae सातवीण किंवा सप्तपर्णी ही भारतात उगवणारी एक आयुर्वेदीक औषधी वनस्पती आहे. वेगवेगळ्या भाषांमधून वेगवेगळ्या नावाने हा व्रुक्ष ओळखला जातो.

  • संस्कृत-सप्तपर्णी/सप्तच्छद
  • हिंदी-सातविन/सतिआन
  • बंगाली-छातीम
  • कानडी-हाले/कडूसले
  • गुजराती-सातवण
  • तामिळ-एळिलाप्पाले
  • तेलगु-एडाकुलरिटिचेट्टू
  • इंग्रजी-Indian devil tree, Ditabark

माहिती

मुंबईत बऱ्याच ठिकाणी रस्त्याच्या कडेला पिवळा, सोनमोहर, गुलमोहर, सुबाभूळ, रेन ट्री, पिंपळ, भेंड, असुपालव इत्यादी वृक्ष दिसतात. यांची रोपे सहज उपलब्ध होत असल्याने पूर्वी या वृक्षांची मोठ्या प्रमाणात लागवड होत असे. अजूनही होते. पण किंग्ज सर्कल, फाइव्ह गार्डन, हिंदू कॉलनी, पोद्दार कॉलेज या भागात जरा निराळे, नवीन दुर्मिळ वृक्ष पाहायला मिळतात. सॉसेज ट्री, गुलाबी टॅबेबुया, टिकोमा, महोगनी, पडौक, गिरिपुष्प, सप्तपर्णी, पुत्रंजीवा असे अनेक वृक्ष काही भागात आहेत. सप्तपर्णीचे हेच तर वैशिष्ट्य आहे. फुले आलेली असतात पण ती सहजपणे दिसत नाहीत...पण फुलांच्या सुगंधावरून कळते. विशेषकरून संध्याकाळी. पानांच्या दातीमध्ये पानांच्या वर,उंच देठावर आलेल्या हिरवट पांढऱ्या, पंचकोनी फुलांचे गुच्छ सहजपणे दिसत नाहीत. मुंबईसारख्या शहरात, पावसाळा संपल्यावर शरद ऋतूत सप्तपर्णीला फुले येतात. फुलांचा बहार फार काळ टिकत नाही. फुले गळून पडल्यावर वितभर लांब, बारीक चवळीसारख्या शेंगा जोडी-जोडीने गुच्छांनी झाडावर लटकू लागतात. या शेंगाच आपले लक्ष वेधून घेतात. जुन्या मोठ्या सप्तपर्णीच्या झाडावर शेंगा लागडल्यावर हि झाडे जरा वेगळीच दिसतात. अजून काही दिवसांनी या शेंगा वळून फुटतात व त्यातील पांढऱ्या मिशा असलेल्या बिया वाऱ्यावर उडून जातात.

बाह्य दुवा

https://www.britannica.com/plant/Apocynaceae

संदर्भ

वृक्षराजी मुंबईची:विजय सोमण

प्रकाशक:मुग्धा कर्णिक

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
विकिपीडियाचे लेखक आणि संपादक

सातविण: Brief Summary ( marathi )

fornì da wikipedia emerging languages
 src= Karayaja (Hindi- करायजा) (2443215022)  src= Asclepias syriaca 003  src= Pachypodium lamerei 01
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
विकिपीडियाचे लेखक आणि संपादक

ஏழிலைப்பாலை ( tamil )

fornì da wikipedia emerging languages

இந்திய மற்றும் தென்கிழக்காசிய நாடுகளைத் தாயகமாகக் கொண்ட இதன் தாவரவியல் பெயர் அல்சிடோனியா ச்காலரிசு என்பதாகும். இது இந்தியாவின் மேற்குத் தொடர்ச்சி மலைகளில் பெரிதும் காணப்படுகிறது. இதற்கு ஏகாளி மரம், ஏழிலைக் கள்ளி மற்றும் ஏழிலம்பாலை என்னும் வேறுப்பெயர்களும் உள. இது பசுமைமாறாக் காடுகளில் காணப்படுகின்ற மரமாகும். இது அபோசயனேசியேக் குடும்பத்தைச் சார்ந்த மரமாகும். இம்மரம் பெரும்பாலும் பள்ளிக்கூடங்களில் பயன்படும் கரும்பலகைகளைச் செய்யப் பயன்படுகிறது. இம்மரம் பள்ளிச் சம்பந்தப்பட்ட அலுவல்களை மேற்கொள்ள உதவுவதால் இதற்கு ச்காலரிசு (Scholaris) என்னும் பெயர் பெற்றுள்ளது குறிப்பிடத்தக்கது.

இது மேற்குத் தொடர்ச்சி மலைகளில் வாழும் தனிச்சிறப்பு வாய்ந்த மரமாகும். இதற்குப் பேய்மரம் என்றும் பெயருண்டு. இம்மரத்தில் பேய் உலாவுவதாக மலைவாழ் மக்களிடம் நம்பப்படுகிறது [1].

 src=
ஏழிலைப்பாலை மரம்

குறிப்பு

  • ஏழிலைப்பாலை 40 மீ மட்டுமே வளரக்கூடிய சிறிய வகை மரமாகும். இதன் மரப்பட்டைகள் அடர்சாம்பல் நிறத்தில் காணப்படும். அதன் பட்டைகள் மணமற்றதும் மிகுந்த கசப்புத் தன்மையும் பால் போன்று பிசினையும் வெளியிடும் பண்பைப் பெற்றவை.
  • இதன் சிறப்புப் பண்பாக இதன் இலைகள் ஓரிலைக்காம்பில் ஐந்து முதல் ஏழு இலைகள் காணப்படும். பெரும்பாலும் ஏழு இலைகள் காணப்படுவதால் இதற்கு ஏழிலைப்பாலை எனப்பெயர் பெற்றது என அறியலாம்.
  • பூக்கள் பச்சை மற்றும் வெள்ளை நிறத்தில் காணப்படும்.

பயன்கள்

  • இதன் மரத்தில் நிறைய பயனுள்ள மருத்துவப் பொருட்கள் கண்டறியப்பட்டுள்ளன. பழமையான மருத்துவத்தில் இவை மலேரியா என அறியப்படும் கொசுவினால் பரவும் தொற்று நோயைக் குணப்படுத்தப் பயன்படுத்தப் பட்டுள்ளது.
  • இம்மரத்திலிருந்து கரும்பலகைகள் செய்யப் பயன்படுத்தப் படுகின்றன.
  • இவை வீட்டில் அழகுத் தாவரமாகவும் வளர்க்கப் பயன்படுகிறது.[2]

மேற்கோள்கள்

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
விக்கிபீடியா ஆசிரியர்கள் மற்றும் ஆசிரியர்கள்

ஏழிலைப்பாலை: Brief Summary ( tamil )

fornì da wikipedia emerging languages

இந்திய மற்றும் தென்கிழக்காசிய நாடுகளைத் தாயகமாகக் கொண்ட இதன் தாவரவியல் பெயர் அல்சிடோனியா ச்காலரிசு என்பதாகும். இது இந்தியாவின் மேற்குத் தொடர்ச்சி மலைகளில் பெரிதும் காணப்படுகிறது. இதற்கு ஏகாளி மரம், ஏழிலைக் கள்ளி மற்றும் ஏழிலம்பாலை என்னும் வேறுப்பெயர்களும் உள. இது பசுமைமாறாக் காடுகளில் காணப்படுகின்ற மரமாகும். இது அபோசயனேசியேக் குடும்பத்தைச் சார்ந்த மரமாகும். இம்மரம் பெரும்பாலும் பள்ளிக்கூடங்களில் பயன்படும் கரும்பலகைகளைச் செய்யப் பயன்படுகிறது. இம்மரம் பள்ளிச் சம்பந்தப்பட்ட அலுவல்களை மேற்கொள்ள உதவுவதால் இதற்கு ச்காலரிசு (Scholaris) என்னும் பெயர் பெற்றுள்ளது குறிப்பிடத்தக்கது.

இது மேற்குத் தொடர்ச்சி மலைகளில் வாழும் தனிச்சிறப்பு வாய்ந்த மரமாகும். இதற்குப் பேய்மரம் என்றும் பெயருண்டு. இம்மரத்தில் பேய் உலாவுவதாக மலைவாழ் மக்களிடம் நம்பப்படுகிறது .

 src= ஏழிலைப்பாலை மரம்
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
விக்கிபீடியா ஆசிரியர்கள் மற்றும் ஆசிரியர்கள்

ಹಾಲೆ ಮರ ( Kannada )

fornì da wikipedia emerging languages
 src=
ಹಾಲೆ ಮರ
 src=
ಹೂ ಬಿಟ್ಟ ಹಾಲೆ ಮರ

ಗಿಡದ ಯಾವ ಭಾಗವನ್ನು ಕತ್ತರಿಸಿದರೂ ಹಾಲು ಹೊಮ್ಮುವುದರಿಂದ ಇದನ್ನು ಹಾಲೆ ಮರ ಎಂದು ಕರೆಯುತ್ತಾರೆ. ಈ ಗಿಡವು ಭಾರತಾದ್ಯಂತ ೧೨೦೦ ಮೀ. ಎತ್ತರದಲ್ಲಿ ಕಾಣ ಸಿಗುತ್ತದೆ. ಮಧ್ಯ ಪ್ರದೇಶ ಮತ್ತು ಮಹರಾಷ್ಟ್ರ ಪ್ರದೇಶದ ಕಾಡಿನ ಅಂಚಿನಲ್ಲಿ ಸಾಮಾನ್ಯವಾಗಿ ಬೆಳೆಯುತ್ತದೆ.[೧].

ಭಿನ್ನ ಭಾಷೆಗಳಲ್ಲಿ ಹಾಲೆ ಮರದ ಹೆಸರು

  • ಕನ್ನಡ - ಹಾಳೆಮರ, ಏಳೆಲೆ ಹೊನ್ನೆ
  • ಇಂಗ್ಲಿಷ್ - devil tree
  • ಸಂಸ್ಕೃತ - ಸಪ್ತವರ್ಣ
  • ಕೊಂಕಣಿ - ಸ್ನಾಂತ್ ರೂಕ್
  • ಮಲೆಯಾಳಂ - ಏರಿಪಾಲಂ

ಸಸ್ಯ ವರ್ಣನೆ

ಹಾಲೆ ಮರವು ೧೦ ಮೀ. ಎತ್ತರ ಬೆಳೆಯುವ ಪೊದೆ ಅಥವಾ ಸಣ್ಣ ಗಿಡವಾಗಿದೆ. ಎಲೆಗಳು ೧೦.೩೦ ಸೆ. ಮೀ. ಉದ್ದವಾಗಿದ್ದು, ಅಂಡಾಕಾರ ಮತ್ತು ಎಲೆಯ ನರಗಳು ಪ್ರಾಮುಖ್ಯವಾಗಿ ಕಾಣಿಸುತ್ತವೆ. ಸಣ್ಣದಾದ ತೊಟ್ಟನ್ನು ಹೊಂದಿರುತ್ತದೆ. ಹೂವುಗಳು ಸುಹಾಸನೆ ಹೊಂದಿದ ಬಿಳಿಯ ಬಣ್ಣದಿಂದ ಕೂಡಿರುತ್ತದೆ ಮತ್ತು ೧ ರಿಂದ ೧.೫ ಸೆ. ಮೀ. ಅಡ್ಡಳತೆ ಹೊಂದಿರುತ್ತದೆ. ತುದಿಯಲ್ಲಿ ಗೊಚಲಿನಂತಿರುತ್ತದೆ. ಕಾಯಿಗಳು ೨೦ ರಿಂದ ೪೫ ಸೆ. ಮೀ. ಉದ್ದವಿದ್ದು, ೬ ರಿಂದ ೮ ಮಿ. ಮೀ. ದಪ್ಪದ ಕೊಳವೆಯಾಕಾರವಾಗಿ ಬಿಳಿ ಚುಕ್ಕೆಗಳಿಂದ ಕೂಡಿದ್ದ ಕಪ್ಪು ಬಣ್ಣವನ್ನು ಹೊಂದಿರುತ್ತದೆ. ಬೀಜಗಳು ೧ ಸೆ. ಮೀ. ಉದ್ದ, ಹಿಂದೆಡೆ ಕುಚ್ಚಿನಂತಹ ಕಂದುರೋಮಗಳನ್ನು ಹೊಂದಿರುತ್ತದೆ.[೨]

ಔಷಧೀಯ ಗುಣಗಳು

  • ಇದರ ಒಣಗಿಸಿದ ತೊಗಟೆಯು ಔಷಧ ದ್ರವ್ಯವಾಗಿದೆ.
  • ಅಮೀಬ್ ದಿಂದ ಬರುವ ಆಮಶಂಕೆಗೆ ಉಪಯುಕ್ತವಾಗಿದೆ.
  • ಇದು ಬಲ್ಯ, ವಿಷಮಘ್ನ ಮತ್ತು ಜ್ವರಘ್ನ ಗುಣವುಳ್ಳದ್ದಾಗಿದೆ.
  • ಈ ತೊಗಟೆಯಲ್ಲಿರುವ ಕೋನೆಸಿನ್ ಎಂಬ ಆಲ್ಕಲಾಯಿಡ್(ಸಸಾರಜನಕ ದ್ರವ್ಯ) ಕ್ಷಯರೋಗದ ಕ್ರಿಮಿಯನ್ನು ನಾಶಪಡಿಸುತ್ತದೆ.[೩]

ಇತರ ಉಪಯೋಗಗಳು

ಈ ಗಿಡದ ನಿಸ್ಸಾರ ಭೂಮಿಯನ್ನು, ಅರಣ್ಯ ಭೂಮಿಯನ್ನಾಗಿಸಲು ಮತ್ತು ಹೊಸ ಕಾಡುಗಳನ್ನು ಬೆಳೆಸಲು ಯೋಗ್ಯವಾಗಿದೆ. ಈ ಮರವು ಆಟದ ಸಾಮಾನುಗಳು, ಚಿಕ್ಕ ಪೆಟ್ಟಿಗೆಗಳು, ಲೇಖಣಿಯ ಹಿಡಿ, ಬಾಚಣಿಗೆ, ಮುದ್ರಣದ ಚಿತ್ರದ ಅಡಿಮರ, ಹೊಗೆ ಸೊಪ್ಪಿನ ಚೀಲಗಳು, ಚಿತ್ರಪಟದ ಕಟ್ಟುಗಳು ಮುಂತಾದ ವಸ್ತುಗಳನ್ನು ತಯಾರಿಸುವುದರಲ್ಲಿ ಉಪಯುಕ್ತವಾಗಿದೆ.[೪]

ಉಲ್ಲೇಖ

  1. http://www.icarelive.com/bedra/index.php?action=coverage&type=182
  2. ಕರ್ನಾಟಕದ ಔಷಧೀಯ ಸಸ್ಯಗಳು, ಡಾ. ಮಾಗಡಿ ಆಅರ್. ಗುರುದೇವ, ದಿವ್ಯಚಂದ್ರ ಪ್ರಕಾಶನ, ಬೆಂಗಳೂರು. ೧೯೯೮
  3. https://www.kannadigaworld.com/kannada/karavali-kn/273741.html
  4. https://recordingnature.wordpress.com/2010/11/06/devils-tree/
licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
ವಿಕಿಪೀಡಿಯ ಲೇಖಕರು ಮತ್ತು ಸಂಪಾದಕರು

ಹಾಲೆ ಮರ: Brief Summary ( Kannada )

fornì da wikipedia emerging languages
 src= ಹಾಲೆ ಮರ  src= ಹೂ ಬಿಟ್ಟ ಹಾಲೆ ಮರ

ಗಿಡದ ಯಾವ ಭಾಗವನ್ನು ಕತ್ತರಿಸಿದರೂ ಹಾಲು ಹೊಮ್ಮುವುದರಿಂದ ಇದನ್ನು ಹಾಲೆ ಮರ ಎಂದು ಕರೆಯುತ್ತಾರೆ. ಈ ಗಿಡವು ಭಾರತಾದ್ಯಂತ ೧೨೦೦ ಮೀ. ಎತ್ತರದಲ್ಲಿ ಕಾಣ ಸಿಗುತ್ತದೆ. ಮಧ್ಯ ಪ್ರದೇಶ ಮತ್ತು ಮಹರಾಷ್ಟ್ರ ಪ್ರದೇಶದ ಕಾಡಿನ ಅಂಚಿನಲ್ಲಿ ಸಾಮಾನ್ಯವಾಗಿ ಬೆಳೆಯುತ್ತದೆ..

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
ವಿಕಿಪೀಡಿಯ ಲೇಖಕರು ಮತ್ತು ಸಂಪಾದಕರು

රුක්අත්තන ( Singalèis )

fornì da wikipedia emerging languages

වැල් රුක්අත්තන (Golden trumpet vine) නමින් පරසිඳු මේ ශාඛ වර්ගයේ විද්‍යාත්මක නම Allamanda cathartica වේ. දිගු සිහින් කඳවලින් යුත් පඳුරේ, මඳ කොළ පැහැ සිහින් පත් අතරින් මතුව එන, කඳ අග පිපි පුෂ්ප නෙත් අලවන දසුනකි. මේ සුන්දරත්වය නිසා, බුදුන් පිදීමට මල් ද ගස විසිතුරු පැළෑටියක් ලෙස ද ගැනේ. නිවෙස් අසල, ගෙවතු මැද, කුළුණු අසල හෝ බැල්කනියක ද වවා ගත හැක. රැක් අත්තන මධ‍යාම ඇමරිකාව නිජබිම කොටගත් ශාඛයක් ලෙස සැලකේ.

licensa
cc-by-sa-3.0
drit d'autor
විකිපීඩියා කතුවරුන් සහ කතුවරුන්