Lezeli şüvərəni (lat. Sisymbrium loeselii)[1] - şüvərən cinsinə aid bitki növü.[2]
Planhigyn blodeuol bychan yw Coeg-roced Llundain sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Brassicaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Sisymbrium loeselii a'r enw Saesneg yw False london-rocket.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Gauferwr.
Mae'r dail ar ffurf 'roset' a chaiff y planhigyn ei flodeuo gan wenyn.
Planhigyn blodeuol bychan yw Coeg-roced Llundain sy'n enw benywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Brassicaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Sisymbrium loeselii a'r enw Saesneg yw False london-rocket. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Gauferwr.
Mae'r dail ar ffurf 'roset' a chaiff y planhigyn ei flodeuo gan wenyn.
Hulevník Loeselův (Sisymbrium loeselii) je žlutě kvetoucí ozimá planě rostoucí rostlina vysoká i přes netr, jeden z mnoha druhů rodu hulevník. Vyrůstá převážně u okrajů cest, na skládkách a rumištích, kompostech a dalších lidskou činností pozměněných plochách, občasně se objevuje jako plevelná rostlina i na orné půdě nebo ve vinicích.
Rozšířen je v Evropě v rozsahu od Francie na západě po Skandinávii na severu, Itálii a Balkán na jihu a až po Ural na východě. Mimo Evropu se coby původní druh vyskytuje na Sibiři, v Malé Asii, na Arabském poloostrově, v okolí Kavkazu, ve Střední Asii a dále v Íránu, na indickém subkontinentu a severozápadě Číny a v Mongolsku. Druhotně byl zavlečen do Japonska a Severní Ameriky kde se rychle rozšířil.
V České republice vyrůstá na celém území v teplejších oblastech kde upřednostňuje suchá stanoviště s dostatkem slunečního svitu a sypkou půdou zásobenou živinami, hlavně dusíkem. Pravidelně roste v nížinatých oblastech, do vyšších poloh bývá jen nepravidelně zavlékán.[1][2][3]
Je to jednoletá nebo ozimá bylina s přímou lodyhou vysokou 50 až 100 cm. Lodyha je obvykle silně porostlá chlupy dlouhými 1 až 2 mm, v horní polovině se rozvětvuje odstálými větvemi. Silně chlupaté listy v bazální růžici bývají dlouhé 3 až 8 cm a široké 2 až 5 cm a mívají řapíky o délce 1 až 4 cm. V obrysu široce obkopinaté čepele jsou lyrovitě peřenodílné se 2 až 4 hrubými, nepravidelnými zuby na každé straně a se znatelně větším vrcholovým. Střídavé lodyžní listy s řapíky jsou tvarem obdobné přízemním, jsou však menší a někdy i celistvé.
Žluté, pravidelné, čtyřčetné oboupohlavné květy vyrůstající na odstálých stopkách dlouhých asi 1 cm jsou sestaveny do mnohočetného květenství. Vytvářejí hrozen který je někdy větvený a obsahuje až 150 květů, postupně s dozráváním se prodlužuje téměř na 30 cm. Květy mají citrónově žluté kališní lístky 3 až 4 mm velké uspořádané ve dvou kruzích a zlatožluté korunní lístky se zaoblenými vrcholy jenž jsou obvejčité, rozestálé a dlouhé 6 až 8 mm. Šest vzpřímených tyčinek, dvě kratší a čtyři delší, vyrůstá ve dvou kruzích, mají lysé nitky a žluté prašníky. Zelený semeník je srostlý s velmi krátkou, tlustou čnělkou nesoucí hlavičkovitou bliznu se dvěma laloky. Rostliny postupně kvetou od května do září.
Plody jsou oblé, lysé nebo na bázi brvité šešule které jsou rovné neb někdy mírně srpovitě zahnuté směrem vzhůru. Bývají dlouhé 25 až 35 mm a široké 1 až 1,5 mm a rostou šikmo vzhůru na tenkých stopkách dlouhých 1 až 2 cm. Šešule obsahuje 40 až 60 drobných, hnědožlutých, podlouhle vejčitých semen 1 mm dlouhých a 0,5 mm širokých. Ploidie je 2n = 14.[1][3][4][5]
Rozmnožuje se výhradně semeny, kterých na jedné rostlině dozrává až několik tisíc. Nejlépe klíčí semena uložená v malé hloubce, 3 cm je pro ně obvykle kritická mez. Hromadně klíčí až na jaře příštího roku a jen z menší části téhož roku po vysemenění. Rostlinky vzešlé na podzim za mírné zimy obvykle přezimují a na jaře pokračují v růstu.[3]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hulevník Loeselův ve Wikimedia Commons
Hulevník Loeselův (Sisymbrium loeselii) je žlutě kvetoucí ozimá planě rostoucí rostlina vysoká i přes netr, jeden z mnoha druhů rodu hulevník. Vyrůstá převážně u okrajů cest, na skládkách a rumištích, kompostech a dalších lidskou činností pozměněných plochách, občasně se objevuje jako plevelná rostlina i na orné půdě nebo ve vinicích.
Loesels Rauke (Sisymbrium loeselii) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Rauken (Sisymbrium) und gehört in die Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Sie ist in den kontinentalen Bereichen der gemäßigten Breiten Europas, West- und Zentralasiens weitverbreitet und in Mitteleuropa ein Neophyt.
Loesels Rauke wächst als ein- (winterannuelle) bis zweijährige krautige Pflanze und erreicht Wuchshöhen von meist 35 bis 120 (20 bis 175) Zentimetern. Sie bildet eine dünne Pfahlwurzel. Der aufrechte Stängel ist im oberen Bereich verzweigt. Er ist besonders im unteren Teil dicht rau behaart mit zurückgebogenen Trichomen, im oberen Bereich meist kahl.
Die behaarten Laubblätter sind in grundständigen Rosetten und wechselständig am Stängel verteilt angeordnet. Die 1 bis 4 (selten bis zu 5) Zentimeter lang gestielten Grundblätter besitzen eine im Umriss breit verkehrt-lanzettliche Blattspreite mit einer Länge von 2,5 bis 8 (1,5 bis 12) Zentimetern und einer Breite von 2 bis 5 (1 bis 7) Zentimetern, die schrotsägeförmig- bis leierförmig-fiederspaltig ist, mit auf jeder Seite der Mittelrippe ein bis vier ganzrandigen oder gezähnten Abschnitten und einem großen, dreieckigen, oft spießförmigen Endabschnitt. Die obersten nur kurz bis kaum erkennbar gestielten Stängelblätter sind mit einer Breite von bis zu 1,5 Zentimetern viel kleiner als die Grundblätter und besitzen einen glatten oder gezähnten Blattrand.
Die Blütezeit reicht je nach Standort von Mai bis September, oder sogar bis Anfang November. Der anfangs schirmtraubige, später durch Streckung der Blütenstandsachse traubige Blütenstand enthält 50 bis 100 Blüten, bei der Fruchtreife ist der Fruchtstand dann bis zu 30 (selten bis zu 40) Zentimeter lang.[1]
Die zwittrigen, vierzähligen Blüten weisen einen Durchmesser von 6 bis 8 Millimetern auf.[1] Die vier aufsteigenden Kelchblätter sind länglich mit einer Länge von 3 bis 4 Millimetern und einer Breite von 1 bis 1,5 Millimetern. Die vier gelben Kronblätter sind 6 bis 8 Millimeter lang und 2 bis 3 Millimeter breit, spatelförmig mit einem Nagel der mit einer Länge von 2,5 bis 3,5 Millimetern fast gleich lang wie die Kelchblätter ist. Die sechs Staubblätter bestehen aus einem 3 bis 4,5 Millimeter langen, aufrechten, gelblichen Staubfaden und einem 0,6 bis 1,5 Millimeter langen, länglichen bis eiförmigen Staubbeutel. Der unauffällige, gedrungene Griffel ist 0,3 bis 0,7 Millimeter lang und endet in einer deutlich zweilappigen Narbe. Jeder Fruchtknoten enthält 40 bis 60 Samenanlagen.
Die Früchte reifen zwischen Juni und Oktober. Die spreizend abstehenden oder aufsteigenden, (0,5 bis) 0,8 bis 1,2 (bis 1,5) Zentimeter langen, schmalen Fruchtstiele sind dünner als die Früchte. Die jungen Früchte überragen die Blüten nicht. Die gekrümmten oder geraden Schoten sind schmal linealisch mit einer Länge von 2 bis 3,5 (1,5 bis 5) Zentimetern und einem Durchmesser von 0,9 bis 1,1 Millimetern und mehr oder weniger stielrund. Die zwei fast häutigen Klappen besitzen drei Nerven[1] und sind oft kahl. Das Septum ist durchscheinend.[1] Die (15 bis) meist 25 bis 30 reifen Samen zeichnen sich als schwach perlschnurartiges Muster auf den Klappen ab. Die braunen[1] Samen sind bei einer Länge von 0,7 bis 1 Millimetern sowie einem Durchmesser von 0,5 bis 0,6 Millimetern länglich-ellipsoid mit etwas papillöser Oberfläche.[1]
Loesels Rauke ist diploid mit einer Chromosomenzahl von 2n = 14.[2]
Loesels Rauke ist in den kontinentalen Bereichen der gemäßigten Breiten Europas, West- und Zentralasiens weit verbreitet. Als natürliche Heimatgebiete werden angegeben: das östliche Österreich, die ehemalige Tschechoslowakei, Ungarn, das ehemalige Jugoslawien, Rumänien, Bulgarien, das nördliche Griechenland, Belarus, Ukraine, Russland, Türkei, Georgien, Armenien, Aserbaidschan, Irak, Iran, Afghanistan, Kasachstan, Kirgisistan, Tadschikistan, Turkmenistan, Usbekistan, das chinesische Xinjiang, der Indische Subkontinent sowie drei Fundorte im nördlichen Saudi-Arabien.[3][4]
Sie ist in klimatisch entsprechenden Gebieten Nordamerikas eingebürgert. In Mitteleuropa werden natürliche Vorkommen in Ungarn, im böhmischen Elbgebiet und im Wiener Becken vermutet. Von ihrem natürlichen Verbreitungsgebiet aus hat Sisymbrium loeselii ihr Verbreitungsgebiet seit dem 17. Jahrhundert nach Mitteleuropa erweitert.[5] Sie ist heute im östlichen Mitteleuropa verbreitet bis häufig, ansonsten zerstreut bis selten zu finden.[6][7]
Sie siedelt oft gesellig in lückigen Unkrautfluren, an Schutt- und Müllplätzen, auf Mauern, an Wegen und Dämmen, auf nährstoffreichen Böden. Als Pionierpflanze bevorzugt sie Licht- und Sommerwärme. Sie ist in Mitteleuropa eine Charakterart des Verbandes Sisymbrion, der annuelle Ruderalgesellschaften in gemäßigt warmem Klima umfasst. Speziell ist sie eine Charakterart des Sisymbrietum loeselii, kommt aber auch im Hordeetum murini vor.[2]
Die Erstveröffentlichung von Sisymbrium loeselii erfolgte 1755 durch Carl von Linné.[8] Das Artepitheton loeselii ehrt den deutschen Arzt und Botaniker Johannes Loesel (1607–1655), der diese einwandernde Art 1654 in Danzig fand.[5] Synonyme für Sisymbrium loeselii L. sind: Crucifera loeselii (L.) E.H.L.Krause, Erysimum loeselii (L.) Rupr., Erysimum loeselii Farw., Hesperis loeselii (L.) Kuntze, Leptocarpaea loeselii (L.) DC., Nasturtium loeselium (L.) Krause, Norta loeselii (L.) Rydb., Sisymbrium decipiens Bunge, Sisymbrium glabratum Stapf ex O.E.Schulz, Sisymbrium loeselii var. brevicarpum C.H.An, Sisymbrium turcomanicum Litv., Turritis loeselii (L.) R.Br.[9]
Loesels Rauke (Sisymbrium loeselii) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Rauken (Sisymbrium) und gehört in die Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae). Sie ist in den kontinentalen Bereichen der gemäßigten Breiten Europas, West- und Zentralasiens weitverbreitet und in Mitteleuropa ein Neophyt.
Дзæлæудыг. дзырд[1] (лат. Sisymbrium loeselii, уырыс. Гулявник Лёзеля) у кæрдæг зайæгой.
Дзæлæудыг. дзырд (лат. Sisymbrium loeselii, уырыс. Гулявник Лёзеля) у кæрдæг зайæгой.
Sisymbrium loeselii is a species of flowering plant in the family Brassicaceae known by several common names, including small tumbleweed mustard,[1] false London-rocket,[2] throughe(ver:kashmiri) and tall hedge mustard. It is native to Eurasia, and it is known on other continents as an introduced species and in some areas a common roadside weed.
It is an annual herb producing a hairy, erect stem which can exceed a meter in height. The leaf blades are divided into triangular, lance-shaped, and toothed linear lobes, and are borne on petioles. The top of the stem is occupied by a raceme of flowers with bright yellow petals each measuring just under a centimeter long. The fruit is a silique up to 3.5 centimeters in length containing tiny seeds.
_in_West_Bengal,_India.jpg)
This plant is allelopathic against other species growing around it. It produces chemicals that inhibit the germination of seeds of other species, including bluebunch wheatgrass (Pseudoroegneria spicata) and Idaho fescue (Festuca idahoensis).[3] It also inhibits arbuscular mycorrhizal fungus species, such as Glomus intraradices.[3]
The leaves are spicy enough to make wasabi but can also be mixed into salads and other dishes.[4]
Sisymbrium loeselii is a species of flowering plant in the family Brassicaceae known by several common names, including small tumbleweed mustard, false London-rocket, throughe(ver:kashmiri) and tall hedge mustard. It is native to Eurasia, and it is known on other continents as an introduced species and in some areas a common roadside weed.
It is an annual herb producing a hairy, erect stem which can exceed a meter in height. The leaf blades are divided into triangular, lance-shaped, and toothed linear lobes, and are borne on petioles. The top of the stem is occupied by a raceme of flowers with bright yellow petals each measuring just under a centimeter long. The fruit is a silique up to 3.5 centimeters in length containing tiny seeds.
Closeup of flowers, in West Bengal, India. This plant is allelopathic against other species growing around it. It produces chemicals that inhibit the germination of seeds of other species, including bluebunch wheatgrass (Pseudoroegneria spicata) and Idaho fescue (Festuca idahoensis). It also inhibits arbuscular mycorrhizal fungus species, such as Glomus intraradices.
Karvane unilook (Sisymbrium loeselii) on ristõieliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Taim on kantud Eesti ohustatud liikide punasesse nimestikku.[1]
Karvane unilook (Sisymbrium loeselii) on ristõieliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Taim on kantud Eesti ohustatud liikide punasesse nimestikku.
Kosmikata rukej (Sisymbrium loeselii) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Kosmikata rukej (Sisymbrium loeselii) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
De spiesraket (Sisymbrium loeselii) is een eenjarige plant, die behoort tot de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae). De spiesraket komt van nature voor in Zuid- en Oost-Europa en is van daaruit verder verspreid. In de negentiende eeuw is de soort ook in Nederland ingeburgerd. De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als een soort die in Nederland zeer zeldzaam en sterk afgenomen is. Het aantal chromosomen is 2n = 14.
De plant wordt 30 - 90 cm hoog en heeft rechte, van boven vertakte stengels. De plant heeft een penwortel. De stengel heeft onderaan afstaande of iets teruggeslagen haren. De plant heeft veerspletig, behaarde bladeren met 2 - 6 paar bladslippen en een driehoekige, vaak spiesvormige top. De rozetbladeren zijn 2,5 - 8 cm lang en 2 - 5 cm breed. De stengelbladeren zijn tot 1, 5 cm breed en hebben een gladde of getande bladrand.
De plant bloeit van mei tot in september. De bloeiwijze is een 30 cm lange tros met 50 - 100, gele, 6 - 8 mm grote bloemen. De vier opstijgende kelkbladen zijn 3 - 4 mm lang en 1 - 1,5 mm breed. De kroonbladen zijn 6 - 8 mm lang en 2 - 3 mm breed en hebben een spatelvormige, 2,5 - 3,5 mm lange nagel. De zes meeldraden hebben een geelachtige, 3 - 4,5 mm lange helmdraad en een langwerpig tot eivormig, 0,6 - 1,5 mm lang helmhokje. De stijl is 0,3 - 0,7 mm lang en heeft een tweelobbige stempel. Het vruchtbeginsel heeft 40 - 60 zaadknoppen. De jonge vruchten steken niet boven de bloemen uit.
De vrucht is een 15 - 45 mm lange en 0,9 - 1,1 mm brede, boogvormig naar boven gekromde hauw met een tot 0,5 mm lange snavel. De hauw is 2 - 3 keer zo lang als de steel. In de hauw zitten 25 - 30, bruine zaden. De lang-ellipsoïde zaden zijn 0,7 - 1 mm lang en hebben een doorsnede van 0,5 - 0,6 mm.
Bloem
Hauwen
Zaden
De spiesraket komt voor in ruigten op droge, kalkrijke grond.
De spiesraket (Sisymbrium loeselii) is een eenjarige plant, die behoort tot de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae). De spiesraket komt van nature voor in Zuid- en Oost-Europa en is van daaruit verder verspreid. In de negentiende eeuw is de soort ook in Nederland ingeburgerd. De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als een soort die in Nederland zeer zeldzaam en sterk afgenomen is. Het aantal chromosomen is 2n = 14.
De plant wordt 30 - 90 cm hoog en heeft rechte, van boven vertakte stengels. De plant heeft een penwortel. De stengel heeft onderaan afstaande of iets teruggeslagen haren. De plant heeft veerspletig, behaarde bladeren met 2 - 6 paar bladslippen en een driehoekige, vaak spiesvormige top. De rozetbladeren zijn 2,5 - 8 cm lang en 2 - 5 cm breed. De stengelbladeren zijn tot 1, 5 cm breed en hebben een gladde of getande bladrand.
De plant bloeit van mei tot in september. De bloeiwijze is een 30 cm lange tros met 50 - 100, gele, 6 - 8 mm grote bloemen. De vier opstijgende kelkbladen zijn 3 - 4 mm lang en 1 - 1,5 mm breed. De kroonbladen zijn 6 - 8 mm lang en 2 - 3 mm breed en hebben een spatelvormige, 2,5 - 3,5 mm lange nagel. De zes meeldraden hebben een geelachtige, 3 - 4,5 mm lange helmdraad en een langwerpig tot eivormig, 0,6 - 1,5 mm lang helmhokje. De stijl is 0,3 - 0,7 mm lang en heeft een tweelobbige stempel. Het vruchtbeginsel heeft 40 - 60 zaadknoppen. De jonge vruchten steken niet boven de bloemen uit.
De vrucht is een 15 - 45 mm lange en 0,9 - 1,1 mm brede, boogvormig naar boven gekromde hauw met een tot 0,5 mm lange snavel. De hauw is 2 - 3 keer zo lang als de steel. In de hauw zitten 25 - 30, bruine zaden. De lang-ellipsoïde zaden zijn 0,7 - 1 mm lang en hebben een doorsnede van 0,5 - 0,6 mm.
Bloem
Hauwen
Zaden
Stulisz Loesela (Sisymbrium loeselii) – gatunek rośliny z rodziny kapustowatych. Występuje na dużej części Azji oraz w środkowej i południowej Europie[2]. Status gatunku we florze Polski: kenofit[3]. Nazwa gatunkowa upamiętnia niemieckiego botanika i lekarza – Johannesa Loesela[4].
Roślina jednoroczna, czasami dwuletnia, hemikryptofit. Kwitnie od maja do sierpnia. Występuje w miejscach ruderalnych, na przydrożach i nieużytkach.
Stulisz Loesela (Sisymbrium loeselii) – gatunek rośliny z rodziny kapustowatych. Występuje na dużej części Azji oraz w środkowej i południowej Europie. Status gatunku we florze Polski: kenofit. Nazwa gatunkowa upamiętnia niemieckiego botanika i lekarza – Johannesa Loesela.
Borstsenap (Sisymbrium loeselii) är en växtart i familjen korsblommiga växter.
Wikimedia Commons har media som rör Borstsenap.
Borstsenap (Sisymbrium loeselii) är en växtart i familjen korsblommiga växter.
Sisymbrium loeselii là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1755.[1]
Sisymbrium loeselii là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1755.
新疆大蒜芥（学名：Sisymbrium loeselii）为十字花科大蒜芥属下的一个变种。
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
.jpg)
