Oxydendrum arboreum (L.) DC.

Oxydendrum ye un xéneru de plantes pertenecientes a la familia de les Ericácees. Trátase d'un xéneru monotípicu, que cunta con una sola especie: Oxydendrum arboreum, llamada comúnmente Oxidendro.^[1] Ye nativu del este de Norteamérica, dende'l sur de Pennsylvania sur y noroeste de Florida y oeste y sur d'Illinois; ye bien común nes zones baxes de los Montes Apalaches. Ye l'únicu miembru de la tribu Oxydendreae.

Ilustración

Descripción

Ye un pequeñu árbol o gran parrotal qu'algama 10-20 m d'altor y el tueru 50 cm de diámetru. Les fueyes disponer n'espiral, caduques, de 8-20 cm de llargor y 4-9 cm d'anchu colos marxes serraos finamente. Les flores son blanques, acampanaes de 6-9 mm de llargor, producíes en panícules. El frutu ye una pequeña cápsula.

Cultivu y usos

El Oxydendrum arboreum ye perfectamente resistente nel norte y ye un dignu árbol ornamental en xardinos y parques. El so floriamientu tardíu fai que sía deseable, y el so coloríu serondiegu ye particularmente formosu y brillosu. Les fueyes tán fuertemente cargada d'ácidu, y hasta ciertu puntu tien l'apariencia de la del piescu.^[2] Les fueyes son tamién utilizaes como un laxante.

Ye famosu pol néctar, y pal miel que se produz a partir d'ella. El zusmiu de les sos flores utilizar pa faer auria. Los biltos fueron utilizaos polos Cheroqui y el Catawba pa faer fleches.

Taxonomía

Oxydendrum arboreum describióse por (L.) DC. y espublizóse en Prodromus Systematis Naturalis Regni Vegetabilis 7(2): 601. 1839.^[3]

Sinonimia

• Andromeda arborea L. ^[4]

Ver tamién

• Terminoloxía descriptiva de les plantes
• Cronoloxía de la botánica
• Hestoria de la Botánica
• Carauterístiques de les ericácees

Referencies

Bibliografía

1. Anonymous. 1986. List-Based Rec., Soil Conserv. Serv., O.S.D.A. Database of the O.S.D.A., Beltsville.
2. Fernald, M. 1950. Manual (ed. 8) i–lxiv, 1–1632. American Book Co., New York.
3. Gleason, H. A. 1968. The Sympetalous Dicotyledoneae. vol. 3. 596 pp. In H. A. Gleason Ill. Fl. N. O.S. (ed. 3). New York Botanical Garden, New York.
4. Gleason, H. A. & A.J. Cronquist. 1991. Man. Vasc. Pl. N.Y. O.S. (ed. 2) i–910. New York Botanical Garden, Bronx.
5. Radford, A. Y., H. Y. Ahles & C. R. Bell. 1968. Man. Vasc. Fl. Carolinas i–lxi, 1–1183. University of North Carolina Press, Chapel Hill.
6. Small, J. K. 1933. Man. S.Y. Fl. i–xxii, 1–1554. Published by the Author, New York. View in BotanicusView in Biodiversity Heritage Library
7. Wunderlin, R. P. 1998. Guide Vasc. Pl. Florida i–x, 1–806. University Press of Florida, Gainesville.

Enllaces esternos

• Wikimedia Commons acueye conteníu multimedia sobre Oxydendrum arboreum .
• Esta obra deriva de la traducción de Oxydendrum arboreum de Wikipedia - inglés, espublizada polos sos editores baxo la Llicencia de documentación llibre de GNU y la Llicencia Creative Commons Atribución-CompartirIgual 3.0 Unported.
• Oxydendrum arboreum images at bioimages.vanderbilt.edu

Kysloun stromový (Oxydendrum arboreum) je jediný druh rodu kysloun z čeledi vřesovcovité. Kysloun stromový je ve své domovině nazýván „šťovíkový strom“^[2]. Přirozeně se vyskytuje v Severní Americe od jižní Pensylvánie přes jih po severozápad státu Florida až na západ po jižní Illinois. Nejhojnější je ve spodní části Appalačského pohoří.

Popis

Kysloun stromový je malý strom nebo (jako v ČR) velký keř, rostoucí do výšky 10–20 m, s kmenem až do průměru 50 cm. Kůra je šedá s načervenalým nádechem, hluboce zbrázděná a šupinatá. Větvičky jsou nejdříve světle žlutozelené, později načervenale hnědé. Dřevo načervenale hnědé, těžké, tvrdé, jemně zrnité, má vysoký lesk.

Zimní pupeny jsou axilární, tmavě červené, částečně kryté v kůře.

Listy jsou vřetenovitě uspořádány, jsou opadavé, 8–20 cm dlouhé a 4–9 cm široké, s jemně zoubkovanými okraji, podlouhle oválné až opačně kopinaté, klínovitě se zužující u báze, zoubkované. Nápadné je střední žebro žilnatiny. Při rašení jsou listy bronzově zeleně lesklé a zářivé, hladké, při plném růstu jsou tmavě zelené, lesklé a světle šedivé na rubu. Na podzim mění barvu na zářivě červenou. Listy jsou silně nasyceny kyselinou.^[3]

Květy jsou krémově bílé, zvonkovité, 6–9 mm dlouhé. Kysloun stromový vykvétá v latách, 15–25 cm dlouhých. Kalich je pětidílný, koruna vejčitě válcovitá, zúžená dole, krémovitě bílá, pětizubá. Obsahuje deset tyčinek. Plody jsou malé, dřevité tobolky^[3].

Kořeny jsou mělké. Strom roste nejlépe, když má malou kořenovou konkurenci, ale pro úspěšný růst také vyžaduje kyselé půdy. Listy lze žvýkat (ale neměly by být polykány), pomáhají zmírňovat pocit sucha v ústech.

Pěstování a využití

Kysloun stromový je dokonale odolný proti chladu a je cenným okrasným stromem v parcích USA. Jeho pozdní kvetení je ceněné, ale jeho podzimní zbarvení je také obdivované. U nás je pěstován jen v botanických sbírkách.

Kysloun stromový je proslulý jako medonosný strom. Šťáva z jeho květů se používá k výrobě želé „sourwood jelly“. Listy působí projímavě.

Letorosty byly používány indiány kmene Cherokee a Catawba k výrobě šípů.

Zajímavost

"Sourwood Mountain" (Sourwood je obecně rozšířený název pro kysloun stromový) je název skladby ve stylu Old Time Music, rozšířeného v Appalačské oblasti Spojených států. [1] [2]

Galerie

• Kmen a listy

• Blízký pohled na podzimní zbarvení, NC. 10-30-2008.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sourwood na anglické Wikipedii.

1. ↑ Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
2. ↑ Sunset Western Garden Book, 1995:606–607
3. ↑ ^{a b} KEELER, Harriet L. Our Native Trees and How to Identify Them. New York: Charles Scriber's Sons, 1900. S. 192–194.

Externí odkazy

• Oxydendrum arboreum obrázky na bioimages.vanderbilt.edu
• Obrázky, zvuky či videa k tématu kysloun stromový ve Wikimedia Commons
• Taxon Oxydendrum arboreum ve Wikidruzích

Der Titel dieses Artikels ist mehrdeutig. Weitere Bedeutungen sind unter Sauerbaum (Begriffsklärung) aufgeführt.

Der Sauerbaum (Oxydendrum arboreum) ist die einzige Pflanzenart der einzigen Gattung Oxydendrum der Tribus Oxydendreae, die zur Familie der Heidekrautgewächse (Ericaceae) gehört. Die Trivialnamen, im Deutschen Sauerbaum, im Englischen „Sourwood“ und der botanische Gattungsname Oxydendrum – Griechisch: oxy für sauer und dendron für Baum – beziehen sich auf die sauer schmeckenden Blätter.

Beschreibung

Der Sauerbaum bildet sommergrüne, mittelgroße Bäume (Lebensform: Phanerophyt) und kann Wuchshöhen von etwa 12 bis 15 Meter erreichen. Diese langsam wachsende Art ist schattentolerant, kommt aber auch an sonnigen Standorten zurecht. Die rostig-braune Borke ist anfangs glatt und wird dann rissig. Die wechselständigen Laubblätter sind einfach, 10 bis 18 cm lang und variabel in der Form. Der Blattrand ist glatt bis gesägt. Auffällig ist scharlachrote Herbstfärbung des Laubes. Nach einem Feuer erfolgt ein Neuaustrieb aus dem Wurzelstock oder aus dem Stamm.

Ausschnitt eines Blütenstandes mit den glockenförmigen Blüten

Herbstlaub und junger Fruchtstand des Sauerbaums in den Pilot Mountain (North Carolina)

Stamm mit Borke

An den Zweigenden (endständig) stehen in 20 bis 25 Zentimeter langen, rispigen Gesamtblütenständen wenige traubige Teilblütenstände zusammen. Es sind Tragblätter und in Paaren stehende Deckblätter vorhanden. Die gestielten, süßlich duftenden, fünfzähligen Blüten sind zwittrig und radiärsymmetrisch. Die fünf Kelchblätter sind an ihrer Basis verwachsen. Die weißen, etwa 8 mm langen Kronblätter sind glockig verwachsen mit nur kurzen Kronlappen. Es sind zwei Kreise mit je fünf fertilen Staubblättern vorhanden. Die geraden Staubfäden und die tetrasporangiaten Staubbeutel besitzen jeweils keine Anhängsel. Fünf Fruchtblätter sind zu einem oberständigen Fruchtknoten verwachsen. Die maiglöckchenartigen Blütenstände blühen im Spätsommer Juni bis August.

Es ist die einzige Art innerhalb der Ericaceae, die eine länglich-eiförmige Kapselfrucht besitzt; sie ist 6 bis 13 mm lang. Die Kapselfrucht enthält viele winzige Samen (ein Bericht schreibt von 4.080.000 bis 12.250.000 Samen/kg). Die Kapselfrüchte reifen noch im gleichen Jahr wie die Blüte von September bis Oktober, öffnen sich im Winter und entlassen dann die Samen nicht auf einmal.

Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 24.^[1]

Ökologie

Der Weißwedelhirsch (Odocoileus virginianus) frisst die jungen Zweige.

Oberea tripunctata und Oncideres cingulata greifen die Zweige an. Die Larve des Weißen Bärenspinners (Hyphantria cunea) und die von Citheronia regalis fressen die Blätter.

Vorkommen

Der Sauerbaum stammt aus dem Osten der USA. Er kommt vor in Alabama, Florida, Georgia, Indiana, Kentucky, Louisiana, Maryland, Missouri, New Jersey, New York, North Carolina, Ohio, Pennsylvania, South Carolina, Tennessee, Virginia und West Virginia.^[1] Das Hauptverbreitungsgebiet reicht von 30 bis 40° N und von 75 bis 92° W. Die größten Bäume dieser Art wachsen an den Westhängen der Great Smoky Mountains in Tennessee. Es wird saurer Boden bevorzugt (diese Art kommt mit pH 4 bis 6 zurecht). Diese Art ist auch in Mitteleuropa frosthart (Winterhärte: USDA-Klimazonen 5–9).

Nutzung

Das rötlich-braune, harte und schwere Holz wird nicht sehr häufig genutzt. Man fertigt daraus Werkzeuggriffe und nutzt es als Feuerholz.

Sauerbaum wird für Gewürzmischungen verwendet. Die Blüten sind wichtig zur Honiggewinnung.

Die sauren Blätter werden roh gegessen. Medizinische Verwendungen wurden untersucht.^[2]

Besonders auf Grund seiner schönen Herbstfärbung wird der Sauerbaum als Ziergehölz verwendet.

Quellen

• Oxydendreae bei Ericaceae-Homepage von Kathleen A. Kron.
• USDA Datenblatt.
• Kathleen A. Kron, W. S. Judd, P. F. Stevens, D. M. Crayn, A. A. Anderberg, P. A. Gadek, C. J. Quinn & J. L. Luteyn: A phylogenetic classification of Ericaceae: Molecular and morphological evidence., in Botanical Review, 68, 2002, S. 335–423. (Zusammenfassung)

Einzelnachweise

1. ↑ ^{a b} Walter S. Judd: Oxydendrum de Candolle. In: Flora of North America, vol. 8. [1].
2. ↑ Eintrag bei Plants for a Future

Oxydendrum arboreum, /ˌɒksɪˈdɛndrəm ɑːrˈbɔːriəm/^[2] the sourwood or sorrel tree, is the sole species in the genus Oxydendrum, in the family Ericaceae. It is native to eastern North America, from southern Pennsylvania south to northwest Florida and west to southern Illinois; it is most common in the lower chain of the Appalachian Mountains. The tree is frequently seen as a component of oak-heath forests.^[3][4]

Foliage

Growth

Sourwood is a small tree or large shrub, growing to 10–20 m (33–66 ft) tall with a trunk up to 50 cm (20 in) diameter. Occasionally on extremely productive sites, this species can reach heights in excess of 30 meters and 60 cm diameter. The leaves are alternately arranged, deciduous, 8–20 cm (3.1–7.9 in) long and 4–9 cm (1.6–3.5 in) broad, with a finely serrated margin; they are dark green in summer, but turn vivid red in fall. The flowers are white, bell-shaped, 6–9 mm ( 1/4 to 1/3 inch) long, produced on 15–25 cm (5.9–9.8 in) long panicles. The fruit is a small woody capsule. The roots are shallow, and the tree grows best when there is little root competition; it also requires acidic soils for successful growth. The leaves can be chewed (but should not be swallowed) to help alleviate a dry-feeling mouth.

Description

Raceme of flowers

The bark is gray with a reddish tinge, deeply furrowed and scaly. Branchlets at first are light yellow green, but later turn reddish brown. The wood is reddish brown, with paler sapwood; it is heavy, hard, and close-grained, and will take a high polish. Its specific gravity is 0.7458, with a density of 46.48 lb/cu ft.

The winter buds are axillary, minute, dark red, and partly immersed in the bark. Inner scales enlarge when spring growth begins.

Leaves are alternate, four to seven inches long, 1.5 to 2.5 inches wide, oblong to oblanceolate, wedge-shaped at the base, serrate, and acute or acuminate. Leaf veins are feather-veined, the midrib is conspicuous. They emerge from the bud revolute, bronze green and shining, and smooth; when full-grown, they are dark green, shining above, and pale and glaucous below. In autumn, they turn bright scarlet. Petioles are long and slender, with stipules wanting. They are heavily laden with acid.

In June and July, cream-white flowers are borne in terminal panicles of secund racemes seven to eight inches long; rachis and short pedicels are downy. The calyx is five-parted and persistent; lobes are valvate in bud. The corolla is ovoid-cylindric, narrowed at the throat, cream-white, and five-toothed. The 10 stamens are inserted on the corolla; filaments are wider than the anthers; anthers are two-celled. The pistil is ovary superior, ovoid, and five-celled; the style is columnar; the stigma is simple; the disk is ten-toothed, and ovules are many.

The fruit is a capsule, downy, five-valved, five-angled, and tipped by the persistent style; the pedicels are curving.^[5]

Cultivation and uses

The sourwood is perfectly hardy in the north and a worthy ornamental tree in lawns and parks. Its late bloom makes it desirable, and its autumnal coloring is particularly beautiful and brilliant. The leaves are heavily charged with acid, and to some extent have the poise of those of the peach.^[5] The leaves are also a laxative.^[6]

It is renowned for nectar, and for the honey which is produced from it.^[7][8] Juice from its blooms is used to make sourwood jelly. The shoots were used by the Cherokee and the Catawba to make arrowshafts.

In Appalachian culture

Sourwood Mountain is a popular old-time tune in the Appalachian region of the United States.

Gallery

• 

  Trunk and leaves

• 

  Sourwood in autumn foliage on top of Pilot Mtn., NC. (10-30-2008)

References

Oxydendrum es un género de plantas pertenecientes a la familia de las Ericáceas. Se trata de un género monotípico, que cuenta con una sola especie: Oxydendrum arboreum, llamada comúnmente oxidendro.^[1]​ Es nativo del este de Norteamérica, desde el sur de Pennsylvania sur y noroeste de Florida y oeste y sur de Illinois; es muy común en las zonas bajas de las Montañas Apalaches. Es el único miembro de la tribu Oxydendreae.

Ilustración

Descripción

Es un pequeño árbol o gran arbusto que alcanza 10-20 m de altura y el tronco 50 cm de diámetro. Las hojas se disponen en espiral, caducas, de 8-20 cm de longitud y 4-9 cm de ancho con los márgenes serrados finamente. Las flores son blancas, acampanadas de 6-9 mm de longitud, producidas en panículas. El fruto es una pequeña cápsula.

Cultivo y usos

El Oxydendrum arboreum es perfectamente resistente en el norte y es un digno árbol ornamental en jardines y parques. Su floración tardía hace que sea deseable, y su colorido otoñal es particularmente hermoso y brillante. Las hojas están fuertemente cargada de ácido, y hasta cierto punto tiene la apariencia de la del melocotón.^[2]​ Las hojas son también utilizadas como un laxante.

Es famoso por el néctar, y para la miel que se produce a partir de ella. El jugo de sus flores se utiliza para hacer jalea. Los brotes fueron utilizados por los Cheroqui y el Catawba para hacer flechas.

Taxonomía

Oxydendrum arboreum fue descrita por (L.) DC. y publicado en Prodromus Systematis Naturalis Regni Vegetabilis 7(2): 601. 1839.^[3]​

Sinonimia

• Andromeda arborea L.^[4]​

Referencias

Oxydendrum arboreum est une espèce d'arbres de la famille des Éricacées, c'est l'unique espèce du genre Oxydendrum (taxon monotypique).

Oxydendrum arboreum, connu sous le nom sourwood en anglais, est une plante native de l'Est des États-Unis, principalement distribuée dans la partie inférieure des Appalaches. Son écorce présente des sillons profonds.

Usage

Les fleurs permettent la production d'un miel apprécié. Cet arbre est aussi utilisé pour l'ornement.

Kiselo drvo (lat. Oxydendrum ), biljni rod iz porodice vrjesovki čiji je jedini predstavnik listopadno stablo Oxydendrum arboreum, lokalno je poznato pod imenom sourwood, zbog kiselog okusa lista. Ime mu dolazi iz grčke riječi oxys (kiseo) dendron (drvo).

Naraste od 10 do 20 metara visine. Cvijet je bijele boje, cvate od lipnja do srpnja, blagog je mirisa i privlačni pčelama, koje od njega daju cijenjeni med^[1]. Rašireno je po istoku i jugoistoku Sjedinjenih Država. Često se sadi kao ukrasno drvo.

• O. arboreum, deblo

• O. arboreum, listovi

• O. arboreum, cvjetovi

Izvori

Syretre (Oxydendrum arboreum) er et løvfellende tre eller stor busk som er utbredt i sørøstlige USA. Den er den eneste arten i slekta Oxydendrum i lyngfamilien.

Den blir som regel opptil 25 m høy, men i vestskråningen til Great Smoky Mountains kan den bli 35 m. Barken er grå og har brede ribber på eldre trær. Sevjen smaker surt. Bladene sitter spredt og er ellipseformet avlange, 5,5–23,5 cm lange og 2–8 cm brede. De er fint sagtannede, glinsende mørkegrønne på oversiden og glatte og grågrønne på undersiden. Om høsten blir bladene skarlagensrøde til mørkerøde mens blomstene ennå sitter på.

Blomstene er samlet i endestilte blomsterstander. Blomsterstilkene er opptil 25 cm lange og har seks eller flere, 10–15 cm lange greiner med hvite blomster. Blomstringen skjer fra slutten av juni til august. Frukten er en kapsel som er 3,5–8,5 mm lang og 2–4 mm bred.

Syretre vokser som undervegetasjon i eike- og furuskoger på sur, godt drenert jord. Andre trær som vokser her er ambratre, tulipantre, rødlønn, sukkerlønn, skihickory, bitterhickory, svinehickory, kvithickory, kvitask, amerikabøk, canadahemlokk, blomsterkornell, sassafras, amerikaagnbøk, virginiahumlebøk og amerikajudastre.

Arten er hovedsakelig utbredt i Appalachene og i åsene som omgir fjellkjeden opp til 1600 moh. Den finnes nordover til sørvestlige Pennsylvania, sørlige Ohio og sørlige Indiana, sørover til sørøstlige Louisiana og kystområdene i Mississippi, Alabama og nordvestlige Florida, vestover til vestlige Kentucky, Tennessee og Mississippi-deltaet og østover til atlanterhavskysten fra sørlige Virginia til sentrale Nord-Carolina og kanten til kystsletta i Sør-Carolina og Georgia.

Den plantes av og til som prydtre på grunn av den seine blomstringen og de praktfulle høstfargene. Blomstene besøkes av honningbier som produserer en ettertraktet honningtype.

Galleri

• Stamme

• Bladverk

• Blomst

• Høstfarge og blomster

Kilder

• A. Mitchell (1977). Trær i skog og hage. Oversatt av I. Gjærevoll. Tiden. s. 374. ISBN 82-10-01282-7.
• R.P. Overton. «Sourwood». Silvics of North America. Besøkt 23. juni 2017.
• «Oxydendrum arboreum». Flora of North America. Besøkt 23. juni 2017.

Eksterne lenker

• (en) Syretre i Encyclopedia of Life
• (en) Syretre i Global Biodiversity Information Facility
• (en) Syretre hos NCBI
• (en) Syretre hos ITIS
• (en) Syretre hos Tropicos
• (en) Syretre hos The International Plant Names Index
• (en) Kategori:Oxydendrum arboreum – bilder, video eller lyd på Wikimedia Commons
• (en) Oxydendrum arboreum – galleri av bilder, video eller lyd på Wikimedia Commons
• Oxydendrum arboreum – detaljert informasjon på Wikispecies

Oxydendrum é um género botânico pertencente à família Ericaceae^[1].

Kislikavec (znanstveno ime Oxydendrum arboreum) je edini predstavnik rodu Oxydendrum. Gre za manjše listopadno drevo ali večji grm, katerega domovina so vzhodne ZDA, kjer je samonikel od južne Pensilvanije do severozahodne Floride ter jugozahodnega Illinoisa. Najpogostejši je v Apalačih. Pogosto se pojavlja v hrastovih sestojih.^[1][2]

Opis

V višino doseže med 10 in 20, izjemoma do 30 m in ima premer debla do 50, izjemoma do 60 cm. Listi so dolgi med 8 in 20 cm ter široki med 4 in 9 cm in imajo nazobčan rob. Poleti so temno zelene barve, v jeseni pa se obarvajo živo rdeče. Cvetovi so bele barve in imajo obliko zvončkov. Dolgi so med 6 in 9 mm, zbrani pa so v metlasta socvetja, ki v dolžino merijo med 15 in 25 cm. Drevo ima plitve korenine in potrebuje za rast kislo zemljo.

Zaradi prijetnega videza in dobrega medenja je kislikavec priljubljen med čebelarji.^[3][4] To je eden od razlogov, da so kislikavec zanesli v Evropo, kjer je ponekod postal invaziven.

Reference

Oxydendrum arboreum là một loài thực vật có hoa trong họ Thạch nam. Loài này được (L.) DC. mô tả khoa học đầu tiên năm 1839.^[1]

Hình ảnh

Chú thích

Liên kết ngoài

• Phương tiện liên quan tới Oxydendrum arboreum tại Wikimedia Commons
• Dữ liệu liên quan tới Oxydendrum arboreum tại Wikispecies
• Vườn thực vật hoàng gia Kew; Đại học Harvard; Australian Plant Name Index (biên tập). “Oxydendrum arboreum”. International Plant Names Index. Truy cập ngày 7 tháng 6 năm 2013.

Bài viết phân họ thực vật Vaccinioideae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.

• x
• t
• s

Листва Oxydendrum arboreum

Ареал

Растения встречаются в восточной части Северной Америки, от юга южной Пенсильвании до северо-запада Флориды, а также западнее до южного Иллинойса. Часто рассматриваются в качестве компонента дубово-верескового леса^[4][5].

Биологическое описание

Листопадные деревья высотой до 12 м. Ствол до 50 см в диаметре. Листья 8—20 см в длину и 4—9 см в ширину, с зазубренным краем, тёмно-зеленого цвета, расположены по спирали. Цветки белые, мелкие, колокольчатые, пахучие. Плод представляет собой опушённую капсулу, которая составляет от 6 до 13 мм и содержит много мелких семян; плодоножка изогнутая^[6].

Использование в культуре

Оксидендрум отличается высокой зимостойкостью и выращивается в северных районах как декоративное растение на газонах и в парках. Багровая осенняя окраска листьев растений считается особенно красивой. Деревья являются медленно растущими и теневыносливыми, но растут и в солнечных местах. Кислые листья вида Oxydendrum arboreum употребляются в пищу в сыром виде; изучалось их применение в медицине^[7].

Примечания

酸模樹（Oxydendrum arboreum），（英文：Sourwood或Sorrel Tree）是小樹或大灌木，多在美洲東北生長。酸模樹是酸模樹屬底下唯一的物種。

酸模樹長於阿巴拉契亞山脈山麓處。酸模樹花蜜最出名，是最頂級的蜂蜜。