.
Epacris ye un xéneru de plantes fanerógames perteneciente a la familia Ericaceae, enantes incluyida na familia separada Epacridaceae. El xéneru ye nativu del este y sudeste d'Australia (sudeste de Queensland) sur de Tasmania, Nueva Caledonia y Nueva Zelanda. Entiende 136 especies descrites y de estes, solo 49 aceptaes.[1]
La mayoría son pequeños parrotals de 20-150 cm d'altor, anque dalgunos son más grandes como Y. heteronema y Y. microphylla qu'algamen los 2.5 m d'altor.
El xéneru foi descritu por Antonio José de Cavanilles y publicáu en Icones et Descriptiones Plantarum 4: 25, t. 344. 1797.[2] La especie tipo ye: Epacris longiflora
.
Epacris ye un xéneru de plantes fanerógames perteneciente a la familia Ericaceae, enantes incluyida na familia separada Epacridaceae. El xéneru ye nativu del este y sudeste d'Australia (sudeste de Queensland) sur de Tasmania, Nueva Caledonia y Nueva Zelanda. Entiende 136 especies descrites y de estes, solo 49 aceptaes.
La mayoría son pequeños parrotals de 20-150 cm d'altor, anque dalgunos son más grandes como Y. heteronema y Y. microphylla qu'algamen los 2.5 m d'altor.
Epacris (lat. Epacris) - erikakimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Epacris (lat. Epacris) - erikakimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Epacris je rod rostlin z čeledi vřesovcovité. Zahrnuje asi 52 druhů a je rozšířen v Austrálii a na Novém Zélandu. Rod je rozšířen ve východní a jihovýchodní Austrálii, jihovýchodním Queenslandu, na jih až k ostrovu Tasmánie a na západ až po jihovýchod Jižní Austrálie), ostrovy Nová Kaledonie a Nový Zéland . Zástupci rodu jsou známé také jako „australské vřesy“. Rod byl v minulosti společně s dalšími rody řazen do čeledi Epacridaceae.
Epacris impressa dorůstá od 1 do 3 m výšky. Je z rodu Epacris a v Austrálii se pro něj používá běžně název Pink Heath nebo Common Heath. Má velmi světlé barvy květů a je opylován prostřednictvím ptáků a hmyzu. Epacris impressa byl objeven v Tasmánii v roce 1793 francouzským botanikem Jacquesem Labillardièrem během plavby s Bruny D'Entrecasteauxem při neúspěšném pátrání po pohřešovaném průzkumníkovi, La Perouse. Po smrti Bruny D'Entrecasteaux v červenci 1793 byl státu Victoria jako prvnímu australskému státu poskytnut, coby oficiální uznání, znak s vyobrazením Epacris impressa.
Epacris impressa je květina státu Victoria.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Epacris na anglické Wikipedii.
Epacris je rod rostlin z čeledi vřesovcovité. Zahrnuje asi 52 druhů a je rozšířen v Austrálii a na Novém Zélandu. Rod je rozšířen ve východní a jihovýchodní Austrálii, jihovýchodním Queenslandu, na jih až k ostrovu Tasmánie a na západ až po jihovýchod Jižní Austrálie), ostrovy Nová Kaledonie a Nový Zéland . Zástupci rodu jsou známé také jako „australské vřesy“. Rod byl v minulosti společně s dalšími rody řazen do čeledi Epacridaceae.
Epacris impressa dorůstá od 1 do 3 m výšky. Je z rodu Epacris a v Austrálii se pro něj používá běžně název Pink Heath nebo Common Heath. Má velmi světlé barvy květů a je opylován prostřednictvím ptáků a hmyzu. Epacris impressa byl objeven v Tasmánii v roce 1793 francouzským botanikem Jacquesem Labillardièrem během plavby s Bruny D'Entrecasteauxem při neúspěšném pátrání po pohřešovaném průzkumníkovi, La Perouse. Po smrti Bruny D'Entrecasteaux v červenci 1793 byl státu Victoria jako prvnímu australskému státu poskytnut, coby oficiální uznání, znak s vyobrazením Epacris impressa.
Epacris is a genus of about forty species of flowering plants in the family Ericaceae. It was formerly treated in a closely related but separate family Epacridaceae, but the various genera within Epacridaceae including Epacris have been revised in their relationships to each other and brought under the common umbrella of the Ericaceae. The genus Epacris is native to eastern and southeastern Australia (southeast Queensland south to Tasmania and west to southeast South Australia), New Caledonia and New Zealand. The species are known as heaths or Australian heaths.
Plants in the genus Epacris are shrubs with simple leaves that are a similar colour on both surfaces and with flowers arranged singly in leaf axils near the ends of the branches, sometimes extending along the branches. Each flower is surrounded by many bracts and five, usually glabrous sepals. The petals are joined to produce a cylindrical or bell-like tube with five lobes on the end. There are five stamens which are mostly enclosed in the tube, and a single style which protrudes from the tube. The fruit is a capsule.[2]
The genus Epacris was first formally described in 1797 by Antonio José Cavanilles, who published the description in Icones et Descriptiones Plantarum.[3] Cavanilles did not specify a type species but in 1983 Edward Groesbeck Voss nominated Epacris longiflora as the lectotype. The genus name (Epacris) is derived from an Ancient Greek word meaning "on the summit", referring to habitat preference.[4]
Species of Epacris are found in all Australian states except the Northern Territory and Western Australia. Three further species are found in New Zealand. The New Zealand species E. pauciflora has been reported from New Caledonia, but this report is now regarded as an error.[5]
The following is a list of species recognised by the Australian Plant Census or by the New Zealand Plant Conservation Network as at April 2022:[6][7]
Epacris is a genus of about forty species of flowering plants in the family Ericaceae. It was formerly treated in a closely related but separate family Epacridaceae, but the various genera within Epacridaceae including Epacris have been revised in their relationships to each other and brought under the common umbrella of the Ericaceae. The genus Epacris is native to eastern and southeastern Australia (southeast Queensland south to Tasmania and west to southeast South Australia), New Caledonia and New Zealand. The species are known as heaths or Australian heaths.
Epacris es un género de plantas fanerógamas perteneciente a la familia Ericaceae, anteriormente incluida en la familia separada Epacridaceae. El género es nativo del este y sudeste de Australia (sudeste de Queensland) sur de Tasmania, Nueva Caledonia y Nueva Zelanda. Comprende 136 especies descritas y de estas, solo 49 aceptadas.[1]
La mayoría son pequeños arbustos de 20-150 cm de altura, aunque algunos son más grandes como E. heteronema y E. microphylla que alcanzan los 2.5 m de altura.
El género fue descrito por Antonio José de Cavanilles y publicado en Icones et Descriptiones Plantarum 4: 25, t. 344. 1797.[2] La especie tipo es: Epacris longiflora
Epacris es un género de plantas fanerógamas perteneciente a la familia Ericaceae, anteriormente incluida en la familia separada Epacridaceae. El género es nativo del este y sudeste de Australia (sudeste de Queensland) sur de Tasmania, Nueva Caledonia y Nueva Zelanda. Comprende 136 especies descritas y de estas, solo 49 aceptadas.
La mayoría son pequeños arbustos de 20-150 cm de altura, aunque algunos son más grandes como E. heteronema y E. microphylla que alcanzan los 2.5 m de altura.
Epacris est un genre de 35 à 40 espèces de plantes à fleurs de la famille des Ericaceae.
Le genre est originaire d'Australie (est et sud-est du Queensland, sud de la Tasmanie, ouest jusqu'au sud-est de l'Australie-Méridionale), Nouvelle-Calédonie et Nouvelle-Zélande.
La plupart de ces espèces sont des petits buissons de 0,2 à 1,5 m de haut avec quelques espèces plus grandes comme Epacris heteronema et Epacris microphylla pouvant atteindre 2,5 m de haut. On les trouve dans les sous-bois.
Epacris impressa est l'emblême floral de l'État de Victoria.
Epacris est un genre de 35 à 40 espèces de plantes à fleurs de la famille des Ericaceae.
Le genre est originaire d'Australie (est et sud-est du Queensland, sud de la Tasmanie, ouest jusqu'au sud-est de l'Australie-Méridionale), Nouvelle-Calédonie et Nouvelle-Zélande.
La plupart de ces espèces sont des petits buissons de 0,2 à 1,5 m de haut avec quelques espèces plus grandes comme Epacris heteronema et Epacris microphylla pouvant atteindre 2,5 m de haut. On les trouve dans les sous-bois.
Epacris impressa est l'emblême floral de l'État de Victoria.
Epacris é um género botânico pertencente à família Ericaceae[1].
Sydljungssläktet (Epacris) är ett växtsläkte i familjen ljungväxter[1] med 35-40 arter från Australien, Nya Caledonien och Nya Zeeland. Några odlas som krukväxter i Sverige. Släktet fördes tidigare till en egen familj - Epacridaceae.
Sydljungssläktet (Epacris) är ett växtsläkte i familjen ljungväxter med 35-40 arter från Australien, Nya Caledonien och Nya Zeeland. Några odlas som krukväxter i Sverige. Släktet fördes tidigare till en egen familj - Epacridaceae.
Epacris Cav.
ВидыЭпакрис (лат. Epacris) — род растений семейства Вересковые, включает 35—40 видов. Представителей этого рода часто называют «австралийским вереском».
Вечнозеленые, верескоподобные кустарники.
Листья линейно-ланцетные, широкоовальные, средне-зелёные или тёмно-зелёные, супротивные или спирально расположенные.
Цветки частично пышные, трубчатые, цилиндрические, колокольчатые, 5-дольчатые, свободно растущие, обычно в конечных кистях.
Около 25 видов произрастает в Австралии от Южной Австралии, Тасмании и Виктории до Нового Южного Уэльса, на остальной части материка отсутствуют. Кроме этого, четыре вида встречаются в Новой Зеландии, ещё один вид — в Новой Каледонии.
По информации базы данных The Plant List, род включает 49 видов[2]:
Эпакрис (лат. Epacris) — род растений семейства Вересковые, включает 35—40 видов. Представителей этого рода часто называют «австралийским вереском».