La draba de muriu (Draba muralis) ye una especie de planta fanerógama perteneciente a la familia Brassicaceae.
De tarmu únicu, erecto, 10-35 cm, pelosu, con delles fueyes espardíes sobre él. Fueyes inferiores en roseta, con rabillu que s'enancha escontra alantre, hasta tener forma cuasi ovalada, dentaes, con pelos en forma d'estrella; les del tarmu con contorna ovada, dentaes y con dos pequeños segmentos escontra tras. Flores en primavera, con 4 pétalos d'unos 2 mm, blancos, formando recímanos que crecen penriba mientres maurecen les inferiores, produciendo un frutu con rabillo, esplanáu y de contorna elíptica.[1]
Toa Europa, sacante Islandia. Casual en Holanda, Polonia y Rusia.[2]Crez en grupos esvalixaos sobre terrenales preferentemente frescos, parés, campos incultos y cantos de caminos.
Draba muralis describióse por Carlos Linneo y espublizóse en Sp. Pl. 643 1753.[3]
Draba: nome xenéricu que deriva de la pallabra del griegu antiguu drabe = "acre", utilizáu por Dioscórides pa describir el sabor de les fueyes de ciertes plantes crucíferas que piensen dellos autores que puede ser el berru canoxu Lepidium draba Linnaeaus[4]
muralis: epítetu llatín que significa "de los murios".
.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. La draba de muriu (Draba muralis) ye una especie de planta fanerógama perteneciente a la familia Brassicaceae.
Chudina zední (Draba muralis) je nízká, jen řídce se vyskytující planě rostoucí rostlina rozkvétající drobnými, převážně bílými květy, druh širokého rodu chudina.
Roste hojně v jižní Evropě a odkud na sever zasahuje až na Britské ostrovy, na jih Skandinávie, do Pobaltí a daleko na východ až ke Kavkazu. Je rozšířena i v oblastech severozápadní Afriky. V České republice roste roztroušeně, a to pouze v teplejších oblastech nížin a nižších pahorkatin; v současnosti se druh začíná pomalu šířit po železničních tratích.
K růstu volí na živiny chudé, vysychavé půdy na slunných kamenitých stráních, pastviny, vinice, okraje světlých lesů i netypická stanoviště jako skalní štěrbiny a nezastíněné rozsedliny na jižních svazích. Je k občasnému spatření i okolo cest a železničních tratí, kam se dostává až druhotně.[1][2]
Jednoletá nebo vzácně dvouletá bylina dorůstající do výše 10 až 30 cm. Z listové růžice tvořené obvejčitými celokrajnými nebo pouze jemně zubatými listy, dlouhými 8 až 30 mm a širokými 3 až 15 mm, vyrůstá jednoduchá nebo rozvětvená lodyha, která celá porůstá hvězdicovými či jednoduchými chlupy. Střídavě vyrůstající přisedlé lodyžní listy, mívající na délku 5 až 25 mm a šířku 3 až 12 mm, mají poloobjímavou širokou bázi a po obvodu jsou pilovitě zoubkované.
Bílé, čtyřčetné oboupohlavné květy jsou velké asi 2 mm. Vyrůstají na odstávajících tenkých a holých stopkách dlouhých 5 až 10 mm a jsou sestaveny do prodlouženého hroznu, který se v době dozrávaní plodů prodlužuje až na délku 25 cm. Zelené nebo narůžovělé lístky kalichu mají po okraji uzoučký bílý lem, dlouhé jsou jen 1 mm. Bílé, obvejčité, na vrcholu oblé korunní lístky jsou dlouhé 1,5 až 2 mm. V květu je šest tyčinek, z toho čtyři jsou delší. Květy rozkvétají v dubnu až červnu, opylovány jsou hmyzem nebo dochází k samoopylení.
Plody jsou 5 až 8 mm dlouhé a 2 mm široké chlupaté nebo holé šešule na asi dvojnásobně dlouhých vodorovně odstálých stopkách. Každá obsahuje 10 až 18 drobných semen velkých 0,7 mm, která jsou rozšiřována větrem.[1][2][3][4][5]
Chudina zední v Česku vyrůstá v několika málo lokalitách a početní stavy kvetoucích rostlin dlouhodobě klesají, je proto v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" hodnocena jako ohrožený druh (C2b).[6]
Obrázky, zvuky či videa k tématu chudina zední ve Wikimedia Commons
Chudina zední (Draba muralis) je nízká, jen řídce se vyskytující planě rostoucí rostlina rozkvétající drobnými, převážně bílými květy, druh širokého rodu chudina.
Das Mauer-Felsenblümchen (Draba muralis) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Felsenblümchen (Draba) innerhalb der Familie der Kreuzblütler (Brassicaceae).[1]
Das Mauer-Felsenblümchen ist eine ein- bis zweijährige krautige Pflanze und erreicht Wuchshöhen von 10 bis 30, selten 40 Zentimetern.
Neben den Grundblättern tragen die Stängel mehr als drei Stängelblätter. Die Rosettenblätter sind 1 bis 4 Zentimeter lang, verkehrt-eiförmig und in einen kurzen Stiel verschmälert. Die Stängelblätter sind halbstängelumfassend, an der Spitze grob gezähnt und wie die Stängel mit drei- bis fünfstrahligen Sternhaaren besetzt. Die Blattoberseite ist meist mit einfachen Haaren und die -unterseite mit verzweigten Haaren besetzt.
Die Blütezeit reicht von April bis Juli. Der anfangs schirmtraubige Blütenstand enthält meist mehr als 20 Blüten und streckt sich bis zur Fruchtzeit zu einem ziemlich lockeren traubigen Fruchtstand.
Die zwittrige Blüte ist vierzählig. Die vier Kelchblätter sind bei einer Länge von 1 bis 1,5 Millimetern breit-elliptisch und. Die vier weißen Kronblätter sind 1,5 bis 2,5 Millimeter lang und am oberen Ende gerundet.
Die fast waagrechten Stiele der Schötchen sind 5 bis 10 Millimeter lang und kahl. Die kahle Schötchen-Frucht ist bei einer Länge von 4 bis 6 Millimetern länglich-elliptisch. Der Griffel ist zur Fruchtreife bis zu 0,2 Millimeter lang.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 32[2].
Die Bestäubung erfolgt durch Insekten oder Selbstbestäubung.
Das Mauer-Felsenblümchen hat sein Hauptverbreitungsgebiet im Mittelmeerraum. In Mitteleuropa ist es selten. Die Vorkommen in Mitteleuropa gelten teils als indigen, teils als neophytisch.
Das Mauer-Felsenblümchen wächst in Magerrasen, in Erdanrissen, auf Böschungen und Mauern, in Gebüschen. Es gedeiht am besten auf mäßig trockenen bis frischen, mäßig nährstoffreichen, meist kalkhaltigen Böden. Es ist auf die colline Höhenstufe beschränkt. Lokal ist es eine Charakterart des Anarrhinetum aus dem Verband des Galeopsion segetum, kommt aber auch in Pflanzengesellschaften des Verbands Alysso-Sedion vor.[2]
Die ökologischen Zeigerwerte nach Landolt et al. 2010 sind in der Schweiz: Feuchtezahl F = 2+ (frisch), Lichtzahl L = 4 (hell), Reaktionszahl R = 4 (neutral bis basisch), Temperaturzahl T = 4+ (warm-kollin), Nährstoffzahl N = 3 (mäßig nährstoffarm bis mäßig nährstoffreich), Kontinentalitätszahl K = 2 (subozeanisch).[1]
Die Erstveröffentlichung erfolgte 1753 unter dem Namen (Basionym) Draba muralis von Carl von Linné in Species Plantarum, Tomus II, S. 642. Dies ist bei den meisten Autoren der akzeptierte Name.[1]
Sie wurde 1868 durch Jules Pierre Fourreau (1844–1871) in Ann. Soc. Linn. Lyon, ser. 2, 16, S. 335 als Drabella muralis (L.) Fourr. in die von ihm selbst aufgestellte Gattung Drabella (DC.) Fourr. gestellt. Weitere Synonyme für Drabella muralis (L.) Fourr. sind: Draba nemoralis All., Draba ramosa Gatereau Drabella columnae Bubani.[3] Dies ist bei vielen Autoren aber nicht der akzeptierte Artnamen.
Das Mauer-Felsenblümchen (Draba muralis) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Felsenblümchen (Draba) innerhalb der Familie der Kreuzblütler (Brassicaceae).
Draba muralis is a species of flowering plant known as wall whitlowgrass.[1] It is in the mustard family, Brassicaceae. Draba muralis is native to Europe and Central Asia.[2]
Draba muralis is a species of flowering plant known as wall whitlowgrass. It is in the mustard family, Brassicaceae. Draba muralis is native to Europe and Central Asia.
La draba de muro (Draba muralis) es una especie de planta fanerógama de la familia Brassicaceae.
De tallo único, erecto, 10-35 cm, peloso, con algunas hojas esparcidas sobre él. Hojas inferiores en roseta, con rabillo que se ensancha hacia adelante, hasta tener forma casi ovalada, dentadas, con pelos en forma de estrella; las del tallo con contorno ovado, dentadas y con dos pequeños segmentos hacia atrás. Flores en primavera, con 4 pétalos de unos 2 mm, blancos, formando racimos que crecen por arriba mientras maduran las inferiores, produciendo un fruto con rabillo, aplanado y de contorno elíptico.[1]
Toda Europa, excepto Islandia. Casual en Holanda, Polonia y Rusia.[2]Crece en grupos dispersos sobre terrenos preferentemente frescos, paredes, campos incultos y bordes de caminos.
Draba muralis fue descrita por Carlos Linneo y publicado en Sp. Pl. 643 1753.[3]
Ver: Draba, Etimología
muralis: epíteto latíno que significa "de los muros".
Datos: Q159245
Multimedia:
Especies: Draba muralis
La draba de muro (Draba muralis) es una especie de planta fanerógama de la familia Brassicaceae.
Müürkevadik (Draba muralis) on ristõieliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Ta on Eestis arvatud III kaitsekategooriasse (seisuga 2012).
Müürkevadik (Draba muralis) on ristõieliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Ta on Eestis arvatud III kaitsekategooriasse (seisuga 2012).
Vallikynsimö (Draba muralis) on yksivuotinen, lähinnä Euroopassa tavattava ristikukkainen kasvi. Suomessa vallikynsimö on luokiteltu silmälläpidettäväksi[1], mutta aiemmin se on luonnonsuojeluasetuksessa määritelty uhanalaiseksi lajiksi.[2]
Vallikynsimö kasvaa 15–30 cm korkeaksi. Varsi on hoikka, haaraton tai haarova ja tähtikarvainen. Varren tyvellä on lehtiruusuke. Varren puoliväliin saakka vuorottain kasvavat lehdet ovat ruusukelehtiä pienempiä. Lehtiä kasvaa myös haarojen tyvillä. Lehdet ovat leveän herttamaisia, sepiviä ja hammaslaitaisia. Valkoiset kukat, jotka ovat halkaisijaltaan 2–4 mm, ovat kukintona latvassa melko pitkien perien päässä. Punertava kukkapohjus erottuu selvästi. Suomessa vallikynsimö kukkii touko-kesäkuussa. Kuihduttuaan kukat muuttuvat soikeiksi, sirottaviksi siemenkodiksi, liduiksi.[3]
Vallikynsimö muistuttaa suuresti samoilla kasvupaikoilla viihtyvää keltakynsimöä (Draba nemorosa).[4]
Vallikynsimöä tavataan lähes ainoastaan Euroopasta, jossa sen levinneisyysalue ulottuu etelässä Portugalista Bulgariaan, pohjoisessa Britteinsaarille, Fennoskandian eteläosiin ja Viroon. Yleisin laji on Etelä-Euroopassa. Euroopan ulkopuolella laji kasvaa harvinaisena Pohjois-Afrikassa, Lähi-idässä ja Keski-Aasiassa.[5] Suomessa vallikynsimö on harvinainen ja lajia tavataan satunnaisesti lounaissaaristossa ja Ahvenanmaalla. Lajista on havainto myös Keski-Pohjanmaan rannikolta.[6]
Vallikynsimö viihtyy paahteisilla kalliokedoilla ja hakamailla kalkkipitoisella alustalla, ja muureilla ja valleilla. Se hyötyy laidunnuksesta, joka pitää kasvupaikkoja avoimina. Se on harvinaistunut laidunnuksen loputtua.[3]
Vallikynsimö (Draba muralis) on yksivuotinen, lähinnä Euroopassa tavattava ristikukkainen kasvi. Suomessa vallikynsimö on luokiteltu silmälläpidettäväksi, mutta aiemmin se on luonnonsuojeluasetuksessa määritelty uhanalaiseksi lajiksi.
Draba muralis
La drave des murs (Draba muralis) également appelée drave des murailles est une plante herbacée annuelle ou bisannuelle du genre Draba et de la famille des Brassicacées.
Plante haute de 8 à 45 cm dont les feuilles caulinaires sessiles, dentées, embrassent la tige par des oreillettes arrondies. Les fleurs blanches de 2 à 4 mm de diamètre sont d'abord serrées au sommet des tiges puis s'écartent les unes des autres au fur et à mesure que les tiges s'allongent. Le fruit est une silicule glabre de 4-6 mm de long, porté par un pédicelle de 5 à 12 mm étalé.
Prairies et pelouses, milieux rocheux, vieux murs, éboulis, falaises jusqu'à 1 500 mètres en montagne.
Europe (sauf le Nord), Afrique du Nord, Madère, Asie mineure.
En France cette espèce est protégée en Alsace et en Île-de-France (Article 1).
Draba muralis
La drave des murs (Draba muralis) également appelée drave des murailles est une plante herbacée annuelle ou bisannuelle du genre Draba et de la famille des Brassicacées.
Murjowa skalinka (Draba muralis) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Murjowa skalinka. W: FloraWeb.de. (němsce)
Murjowa skalinka (Draba muralis) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Het Wit hongerbloempje (Draba muralis) is een kruidachtige plant uit de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae).
De 10-40 cm hoge plant heeft een bebladerde stengel. Er is verschil tussen de wortelbladen en de hogere stengelbladeren. De stengelbladeren zijn zittend en rondachtig tot eirond. De wortelbladen zijn kort gesteeld en omgekeerd eirond tot langwerpig. Beiden zijn getand.
De plant bloeit van april tot juni. De witte bloemen hebben 1-1,5 mm lange kroonbladen, die iets ingesneden kunnen zijn. De rechtafstaande, gesteelde hauwtjes zijn groter dan de bloemen, 3-6 mm lang, 1-3 mm breed, langwerpig en afgeplat van vorm.
De soort is in Nederland zeldzaam en komt voor op open, droge zandige grond tussen gras en langs dijken en rivieren. In de duinen en het rivierengebied is de plant zeer zeldzaam, in de Alblasserwaard zeldzaam.
De soort behoort tot de plantengemeenschap Festuco-Sedetalia.
Het Wit hongerbloempje (Draba muralis) is een kruidachtige plant uit de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae).
Draba muralis é uma espécie de planta com flor pertencente à família Brassicaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 2: 642. 1753.
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental e no Arquipélago da Madeira.
Em termos de naturalidade é nativa das duas regiões atrás indicadas.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Draba muralis é uma espécie de planta com flor pertencente à família Brassicaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 2: 642. 1753.
Lunddraba (Draba muralis) är en växtart i familjen korsblommiga växter.
Wikimedia Commons har media som rör Lunddraba.
Lunddraba (Draba muralis) är en växtart i familjen korsblommiga växter.
Draba muralis là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được Carl von Linné mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Draba muralis là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được Carl von Linné mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.
_(Wall_Whitlowgrass)_-_(fruit-bearing),_Culemborg,_the_Netherlands.jpg)
