Cardamine resedifolia ye una especie fanerógama perteneciente a la familia Brassicaceae.
Planta con fueyes bása-yos enteres y largamente peciolaes, les caulinares con 3-5 segmentos, peciolos provistos na so base de pequeñes aurícules amplexicaules y cáscares de les silicues ensin nerviu mediu marcáu [1]
Tien una distribución que va dende España hasta los Balcanes, Cárpatos y Sudetes. Tamién nos Alpes.
Nel tramu inferior del pisu alpín de la zona suroeste de Peña Prieta, Cardamine resedifolia vive nes fisuras de los afloramientos de roques ígnees, xilizes, del Carboníferu. (cf. VEEN, Leidse Geol. Meded. 35: 71. 1965) — posiblemente pórfidos cuarzodioríticos — conviviendo con Potentilla nivalis Lapeyr. subsp. asturica (Font-Quer & Guinea) Laínz, [[Valeriana apula]] Pourr., Murbeckiella boryi (Boiss.) Rothm., Saxifraga oppositifolia L., Alchemilla plicatula Gand., Saxifraga willkommiana Boiss, ex Leresche, Asplenium viride Hudson, Silene acaulis (L.) Jacq., Sempervivum giuseppii Wale, Sedum alpestre Vill., Linaria supina (L.) Chaz., s.l., Juncus trifidus L., Minuartia villarsii (Balb.) Wilzeck & Chenevard. y Poa alpina L. la particular naturaleza del substrato dexa esta llamativa combinación de plantes d'apetencies edáficas marcadamente opuestes, que constitúin comunidaes que paecen representar el tránsitu o contautu ente les mesmes de les fisuras de lapiaces caliares subalpinos y alpinos orocantábricos del Potentillo asturicae-Valerianetum apulae Rivas-Martínez ex Fernández Areces, Penes & T. Y. Díaz 1983 coles comunidaes orófiles, fisurícolas, silicícolas y orocantábricas del Murbeckiella boryi-Saxifragetum willkommianae F. Prieto 1983 corr. Rivas-Martínez & al. 1984.
Nos Pirineos, se circunscribe a microhábitat onde la nieve permanez abondo tiempu, siendo fiel indicador de substratos areniscosos. En Sierra Nevada, paez tener apetencies ecolóxiques similares a les descrites, yá que crez en fisuras húmedes de roques xilizes nos pisos oru y criomediterráneo del sector Nevadense.
Na Espaciu natural de les Sierres de la Paramera y Serrota con Cryptogramma encrespa y Asplenium septentrionale.
Coloniza fisuras y roquedos xilizos o camperes cascayoses con nieve hasta'l branu.
Cardamine resedifolia describióse por Carlos Linneo y espublizóse en Species Plantarum 2: 656. 1753.[2]
Cardamine: nome xenéricu que remanez del griegu kardamon = "cardamomo" - una planta independiente na familia del jengibre, usáu como condimento picante na cocina.
resedifolia: epítetu llatín ;Sinonimia:
.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Cardamine resedifolia ye una especie fanerógama perteneciente a la familia Brassicaceae.
Řeřišnice rýtolistá (Cardamine resedifolia) je kriticky ohrožená horská bylina, která je svou velikostí i drobnými kvítky snadno přehlédnutelná (pokud ovšem neroste přímo na skalní stěně). Je jedním z více než deseti druhů rodu řeřišnice, které v české přírodě vyrůstají.
Druh je rozšířen hlavně ve vyšších polohách jihozápadní a jižní Evropy, od pohoří na Pyrenejském poloostrově přes Alpy, Apeniny a Vysoké Sudety po jižní a východní Karpaty. V České republice, která je na severní hranici jeho reálu, se vyskytuje ve dvou od sebe izolovaných oblastech, v Krkonoších a Hrubém Jeseníku.
Roste hlavně na vlhkých skalních stanovištích kde zapouští vytrvalý kořen do skalních puklin a spár mezi kamennými bloky nebo na propustných suťovitých, skeletnatých, nevápenatých, na živiny chudých půdách. Jeho lokality jsou obvykle na slunných místech v oreofytiku v subalpínském výškovém stupni nad horní hranici lesa kde mu již tolik nehrozí sešlapávání které rostliny nesnášejí.
Vytrvalá, jen 5 až 15 cm vysoká rostlina s vícehlavým kořenem. Několik přímých nebo vystoupavých lodyh vyrůstá z husté listové růžice tvořené celistvými široce vejčitými listy s řapíky asi třikrát delšími než jsou čepele. Lodyžní listy nepravidelně peřenosečné mají obvykle jeden až čtyři páry čárkovitých úkrojků a obvejčitý koncový, jsou však značně variabilní, listy mohou být peřenolaločné nebo dokonce celistvé. Plochý listový řapík má dvě střelovitá ouška která objímají lodyhu.
Drobné oboupohlavné čtyřčetné květy v počtu 5 až 12 vytvářejí krátké husté hroznovité květenství které se neprodlužuje. Kališní lístky mají široký blanitý okraj, bílé korunní lístky jsou kopisťovitého tvaru. Květy rozkvétají v květnu až červenci. Plodem je vzpřímená pukající šešule obsahující zploštělá hranatá semena asi 1 mm dlouhá.
Rostliny se rozmnožují hlavně generativně semeny která vznikají po entomogamickém nebo autogamickém opylení a jsou do okolí rozšiřovány větrem nebo splachem povrchovou vodou. Vzácně se mohou na krátkou vzdálenost rozmnožovat i vegetativně pomoci adventních pupenů na kořenech z který někdy vyrůstají dlouhé plazivé výběžky.
Lokality na kterých se řeřišnice rýtolistá vyskytuje jsou chráněny v rámci Krkonošského národního parku a Chráněné krajinná oblasti Jeseníky. V "Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin" určeném vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb., stejně jako v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012, je řeřišnice rýtolistá klasifikována jako druh kriticky ohrožený (§1) a (C1r).
Obrázky, zvuky či videa k tématu řeřišnice rýtolistá ve Wikimedia Commons
Řeřišnice rýtolistá (Cardamine resedifolia) je kriticky ohrožená horská bylina, která je svou velikostí i drobnými kvítky snadno přehlédnutelná (pokud ovšem neroste přímo na skalní stěně). Je jedním z více než deseti druhů rodu řeřišnice, které v české přírodě vyrůstají.
Das Resedablättrige Schaumkraut oder Reseda-Schaumkraut (Cardamine resedifolia) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Schaumkräuter (Cardamine) innerhalb der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Das Resedablättrige Schaumkraut ist eine ausdauernde, krautige Pflanze, die Wuchshöhen von etwa 2 bis 15 Zentimetern erreicht. Die Grundblätter sind rosettig angeordnet, wobei die älteren Blätter ungeteilt und die jüngeren Blätter dreiteilig sind. Die fiederschnittigen Stängelblätter bestehen aus zwei bis drei Paaren lineal-lanzettlicher Abschnitte und umfassen den Stängel mit zwei schmalen Zipfeln[1].
Die Blütezeit reicht von März bis August. Die zwittrigen Blüten sind vierzählig. Die vier weißen, freien Kronblätter sind 4 bis 6 Millimeter lang.
Die Schoten sind 12 bis 22 Millimeter lang.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 16.[2]
Das Resedablättrige Schaumkraut ist in Süd-, Südost- und Mitteleuropa verbreitet. Das Verbreitungsgebiet reicht von Spanien bis zum Balkan und umfasst die Karpaten, die Sudeten sowie den Böhmerwald. In den Zentralalpen ist sie häufig, in den nördlichen Kalkalpen selten. In den Allgäuer Alpen steigt sie in Vorarlberg am Gipfel des Elferkopfs bis zu einer Höhenlage von 2384 Metern auf.[3]
Diese kalkmeidende Pflanzenart gedeiht in Steinschuttfluren auf der alpinen und subalpinen Höhenstufe, Schneetälchen und auf feuchten Felsen. Sie ist Verbandscharakterart des Androsacion-alpinae-Verbands, kommt aber auch im Verband Androsacion-vandellii in Silikatfelsspalten vor.[2]
Die ökologischen Zeigerwerte nach Landolt & al. 2010 sind in der Schweiz: Feuchtezahl F = 3 (mäßig feucht), Lichtzahl L = 5 (sehr hell), Reaktionszahl R = 2 (sauer), Temperaturzahl T = 1+ (unter-alpin, supra-subalpin und ober-subalpin), Nährstoffzahl N = 2 (nährstoffarm), Kontinentalitätszahl K = 3 (subozeanisch bis subkontinental).[1]
Das Resedablättrige Schaumkraut oder Reseda-Schaumkraut (Cardamine resedifolia) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Schaumkräuter (Cardamine) innerhalb der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Cardamine resedifolia es una especie fanerógama perteneciente a la familia Brassicaceae.
Planta con hojas básales enteras y largamente pecioladas, las caulinares con 3-5 segmentos, pecíolos provistos en su base de pequeñas aurículas amplexicaules y valvas de las silicuas sin nervio medio marcado [1]
Tiene una distribución que va desde España hasta los Balcanes, Cárpatos y Sudetes. También en los Alpes.
En el tramo inferior del piso alpino de la zona suroeste de Peña Prieta, Cardamine resedifolia vive en las fisuras de los afloramientos de rocas ígneas, silíceas, del Carbonífero. (cf. VEEN, Leidse Geol. Meded. 35: 71. 1965) — posiblemente pórfidos cuarzodioríticos — conviviendo con Potentilla nivalis Lapeyr. subsp. asturica (Font-Quer & Guinea) Laínz, Valeriana apula Pourr., Murbeckiella boryi (Boiss.) Rothm., Saxifraga oppositifolia L., Alchemilla plicatula Gand., Saxifraga willkommiana Boiss, ex Leresche, Asplenium viride Hudson, Silene acaulis (L.) Jacq., Sempervivum giuseppii Wale, Sedum alpestre Vill., Linaria supina (L.) Chaz., s.l., Juncus trifidus L., Minuartia villarsii (Balb.) Wilzeck & Chenevard. y Poa alpina L. la particular naturaleza del substrato permite esta llamativa combinación de plantas de apetencias edáficas marcadamente opuestas, las cuales constituyen comunidades que parecen representar el tránsito o contacto entre las propias de las fisuras de lapiaces calcáreos subalpinos y alpinos orocantábricos del Potentillo asturicae-Valerianetum apulae Rivas-Martínez ex Fernández Areces, Penas & T. E. Díaz 1983 con las comunidades orófilas, fisurícolas, silicícolas y orocantábricas del Murbeckiella boryi-Saxifragetum willkommianae F. Prieto 1983 corr. Rivas-Martínez & al. 1984.
En los Pirineos, se circunscribe a microhábitat donde la nieve permanece bastante tiempo, siendo fiel indicador de substratos areniscosos. En Sierra Nevada, parece tener apetencias ecológicas similares a las descritas, puesto que crece en fisuras húmedas de rocas silíceas en los pisos oro y criomediterráneo del sector Nevadense.
En la Espacio natural de las Sierras de la Paramera y Serrota con Cryptogramma crispa y Asplenium septentrionale.
Coloniza fisuras y roquedos silíceos o pastos pedregosos con nieve hasta el verano.
Cardamine resedifolia fue descrita por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 656. 1753.[2]
Cardamine: nombre genérico que deriva del griego kardamon = "cardamomo" - una planta independiente en la familia del jengibre, usado como condimento picante en la cocina.
Cardamine resedifolia es una especie fanerógama perteneciente a la familia Brassicaceae.
Cardamine resedifolia
La Cardamine à feuilles de réséda (Cardamine resedifolia) est une plante herbacée de la famille des Brassicacées (ou Crucifères).
Plante haute de 3 à 15 cm, les feuilles inférieures sont entières, les supérieures divisées en 5 à 7 folioles ovales, les pétioles sont munis de petites oreillettes. Les petites fleurs blanches sont disposées en grappes de 6 à 12, elles ne s'épanouissent pas toutes en même temps, mais au fur et à mesure que la tige s'allonge ; en conséquence, les fruits ne sont pas mûrs simultanément.
En France : Alpes, Massif central, Pyrénées, Corse.
Rochers, éboulis, pelouses humides, combes à neige, sur silice.
Cardamine resedifolia
La Cardamine à feuilles de réséda (Cardamine resedifolia) est une plante herbacée de la famille des Brassicacées (ou Crucifères).
Róžatowa žerchwica (Cardamine resedifolia) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brassicaceae).
Róžatowa žerchwica (Cardamine resedifolia) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brassicaceae).
De resedabladige veldkers (Cardamine resedifolia) is een overblijvende plant van het geslacht veldkers (Cardamine) uit de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae), die voorkomt in Midden- en Zuid-Europa.
De botanische naam Cardamine is afgeleid van het Oudgriekse kardamom (kardemom), een niet-gerelateerde plant. Het soortelijk epitheton resedifolia is samengesteld uit het Latijnse reseda en folium (blad), naar de gelijkenis van de bladeren met die van het geslacht Reseda.
De resedabladige veldkers is een kleine, onbehaarde, overblijvende kruidachtige plant, die tot 15 cm hoog wordt. De plant draagt aan de voet een wortelrozet met spatelvormige tot onevengeveerde bladeren, en hogerop een aantal eveneens onevengeveerde stengelbladeren met twee tot drie paar lancetvormige tot ovale deelblaadjes. De bladsteel is aan de voet geoord.
De bloeiwijze is een kleine bloemtros met kelkvormige, viertallige bloemen. De kroonblaadjes zijn wit en 4 tot 6 mm lang.
De vrucht is een 12 tot 22 mm lange peul.
De plant bloeit van maart tot augustus.
De resedabladige veldkers komt vooral voor in bergachtige gebieden op open, vochtige en stenige plaatsen op silicaathoudende bodem, tot op 3.500 m hoogte.
De soort is verspreid in de bergketens van Midden- en Zuid-Europa van Spanje tot de Balkan, onder andere in de Pyreneeën, de Centrale Alpen, de Karpaten, de Sudeten en het Bohemer Woud.
Bronnen, noten en/of referentiesDe resedabladige veldkers (Cardamine resedifolia) is een overblijvende plant van het geslacht veldkers (Cardamine) uit de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae), die voorkomt in Midden- en Zuid-Europa.
Rzeżucha rezedolistna (Cardamine resedifolia L.) — gatunek rośliny z rodziny kapustowatych. Należy do gatunków diploidalnych, co odróżnia ją od spokrewnionych gatunków diploidalnych i poliploidalnych Cardamine amara, Cardamine pratensis, Cardamine raphanidifolia. Występuje w górach Europy środkowej i południowej. Jedyne stanowisko w Polsce znajduje się w Karkonoszach. Występuje w Małym i Wielkim Śnieżnym Kotle oraz pod Śnieżką i w Dolinie Łomniczki i w kotle Małego Stawu.
Siedlisko: roślina ubogich siedlisk, zasiedla wilgotne granitowe skały i wilgotny żwirek u podnóża ścian skalnych. W literaturze czasami podawana jest jako gatunek występujący na wapieniu. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla O. Androsacetalia alpinae[2].
Trudno wskazać zagrożenia zewnętrzne dla Cardamine resedifolia. Według niektórych naukowców jednym z poważniejszych zagrożeń jest zanieczyszczenie powietrza na terenie Sudetów Zachodnich, powodujące nadmierne zakwaszanie wód i zmianę chemizmu gleby.
Kategorie zagrożenia gatunku:
Rzeżucha rezedolistna (Cardamine resedifolia L.) — gatunek rośliny z rodziny kapustowatych. Należy do gatunków diploidalnych, co odróżnia ją od spokrewnionych gatunków diploidalnych i poliploidalnych Cardamine amara, Cardamine pratensis, Cardamine raphanidifolia. Występuje w górach Europy środkowej i południowej. Jedyne stanowisko w Polsce znajduje się w Karkonoszach. Występuje w Małym i Wielkim Śnieżnym Kotle oraz pod Śnieżką i w Dolinie Łomniczki i w kotle Małego Stawu.
Cardamine resedifolia là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Cardamine resedifolia là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.
