Cyathea és un gènere de falgueres arborescents, dins l'ordre Cyatheales. Normalment tenen una tija única, rarament poden tenir branques o reptent. Tenen una distribució pantropical amb unes 470 espècies.
El nom de Cyathea deriva del grec kyatheion, que significa "copa petita", i es referix a la forma de copa dels sorus de sota la fulla.
Les espècies més conegudes són:
Segons Conant et al. el 1996.
Cyathea és un gènere de falgueres arborescents, dins l'ordre Cyatheales. Normalment tenen una tija única, rarament poden tenir branques o reptent. Tenen una distribució pantropical amb unes 470 espècies.
El nom de Cyathea deriva del grec kyatheion, que significa "copa petita", i es referix a la forma de copa dels sorus de sota la fulla.
Les espècies més conegudes són:
Cyathea brownii, de Norfolk Cyathea cooperi, d'Austràlia Cyathea dealbata, Platejada Cyathea medullaris,de Nova ZelandaCyatea[1] (Cyathea) je největší rod tzv. stromových kapradin, nápadných rostlin s vějířovitými listy rostoucích hlavně ve vlhkých tropických deštných a mlžných lesích.
Nejstarší fosilní nálezy jejích předchůdců jsou datovány do geologické periody triasu, před 200 až 250 mil. roků, ale ani oni se nevyhnuli masovému zániku na konci křídy na sklonku geologické éry druhohor před 65 mil. let. V současnosti se vyskytující druhy jsou nesrovnatelně mladší, pocházejí z éry kenozoika, jejich historie proto není starší než 65 mil. let.[2]
Rod cyatea má pantropické rozšíření, prvotně roste převážně ve vyšších polohách kde bývá pravidelná vyšší vzdušná a půdní vlhkost, do nižších nadmořských výšek se rozšířil až druhotně. Jsou druhy které vyrůstají i mimo hranice tropů, např. v Jižní Americe, na Novém Zélandu, v Číně a Japonsku, některé jsou endemické k určitému pohoří nebo ostrovu, jiné obsadily poměrně rozsáhlý areál.
Rostliny většinou nesnášejí intenzivní sluneční záření, nejlépe jim vyhovuje rozptýlené světlo, ale jedinci rostoucí v hlubokém stínu mívají tenký kmen, rostou pomalu a jsou nižší. Druhy které se adaptovaly na přímé slunce mají hrubší listy, stejně jako rostliny vyskytující se v místech kde klesá teplota a ty mají navíc ještě listy pokryty ochrannými hustými trichomy.
V Evropě ve volné přírodě stromové kapradiny nevyrůstají, v České republice jsou k vidění např. v Botanické zahradě v Liberci a v Botanické zahradě Univerzity Karlovy.[3]
Rod zahrnuje skoro 500 převážně suchozemských druhů s téměř vždy nerozvětveným kmenem který může být různě vysoký a vždy je zakončen chocholem listů. Některé vyrůstají až přes 25 m vysoko, méně často jsou vystoupavé nebo plazivé. To co vypadá jako kmen je vlastně modifikovaný ztlustlý, na povrchu šupinatý oddenek rostoucí vertikálně. Bývá ve spodní části porostlý vláknitými kořeny a výše zbytkem odumřelých listů nebo dlouhými chlupy, mívá různé jizvy i ostny po opadaných listech. Na jeho vrcholu vyrůstá rozměrná vrcholová růžice řapíkatých, víceméně eliptických listů které jsou častým rozlišovacím znamením určujícím druhy. Listy, někdy polymorfní mohou být dlouhé přes 6 m a jejich šupinami porostlé řapíky až 1 m. Listové čepele bývají chlupaté, často slabě kožovité a vždy dvojnásobně nebo vícenásobně zpeřené. V pupenech jsou listy spirálovitě stočené.[3][4][5]
Rozmnožují se pomoci jednobuněčných haploidních kulovitých nebo trojhranných výtrusů (spor) uložených ve výtrusnicích na spodních stranách listů. Výtrusnice nejsou umístěny na okrajích ale v místech větvení žilek, kryjící ostěra dosahuje mnohdy až za jejich kyjovitá nebo kulovitá lůžka. Z vypadlých spor klíčí na zemi zelený, protáhlý gametofyt (prokel) obsahující gamety které po splynutí vytvoří sporofyt.
Před vysetím musí být spory plně vyzrálé, projeví se jako vypadající černý, hnědý nebo žlutý prášek. Prvně je zapotřebí spory zbavit výtrusů hub a plísní a proto se spory kapradin přelijí vařící vodou. Následně se vysypou na jemný substrát z rašeliníku a rašeliny který má vespod směs z hlíny, rašeliny a antuky. Spory v téměř 100 % vzdušné vlhkosti a teplotě 20 °C vyklíčí do 2 až 6 týdnů. Jakmile se vytvoří prokel (prothalium) přesadí se do jemné směsi rašeliny a výživné propustné půdy, dokud se neobjeví listy nutno stále udržovat vysokou vzdušnou vlhkost. Pak se substrát vymění za hrubší s vysokým obsahem organické hmoty a příměsi říčního písku a štěrku a zalévá se vždy až po vyschnutí. Semenáčky nesnášejí přímé slunce.[3][5][6]
Stromové kapradiny se staly poměrně vzácné následkem částečné likvidace vyhraněných biotopů a nezřízeného kácení pro komerční využívání. Měkká kašovitá hmota ve středu kmene vzdáleně připomíná ságo a v období nedostatku potravin sloužila k obživě domorodců. Kořenový obal kmene se používal jako vynikající nehnijící vláknitá zemina pro pěstování orchidejí a ostatních epifytů, z kmenů s krásnými barevnými vzory se vytesávaly sochy a vyráběly různé suvenýry pro turisty. Nemálo mladých rostlin bylo odvezeno pro pěstování ve sklenících a zimních zahradách, z nich jen zlomek přežilo změnu klimatu.
Pro záchranu těchto vzácných rostlin pro další generace byly všechny druhy rodu cyatea zahrnuty v "Dodatku II" úmluvy CITES, která mj. řeší obchodování s ohroženými rostlinami a živočichy. Zjednodušeně to znamená, že bez povolení (vědecké instituce k tomu oprávněné) nelze ze země původu vyvézt a do ČR dovézt žádné živé rostliny z volné přírody ani již neživé části rostlin rodu Cyathea; zákaz se netýká výtrusů.[2][7][8]
Kmen zakončen chocholem listů
Kmen porostlý kořínky s epifytem Forgesia
Rozvíjející se list
Zpeřené listy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cyathea ve Wikimedia Commons
Cyatea (Cyathea) je největší rod tzv. stromových kapradin, nápadných rostlin s vějířovitými listy rostoucích hlavně ve vlhkých tropických deštných a mlžných lesích.
Træbregne (Cyathea) er en slægt af bregner, som er udbredt med 241 for det meste tropiske arter, (116 i Sydamerika og 150 i Sydasien, Oceanien og Australien), men visse arter er tilpasset forholdene i tempererede regnskove. Det er træagtige planter med en palmeagtig vækstform. De har som regel en enkelt stamme, men enkelte arter har forgrenede eller krybende stammer. Flere af arterne danner en filtret masse af rødder nær stammebasis. Her omtales kun de arter, som (af og til) kan ses i botaniske haver.
ArterCyathea ist eine Pflanzengattung in der Familie der Cyatheaceae innerhalb der Ordnung der Baumfarne (Cyatheales).[1] Sie werden auch Becherfarne genannt.
Die Cyathea-Arten sind vorwiegend baumförmige Farne. Sie bilden meist aufrechte Stämme mit einer polycyclischen Dictyostele. Die Sprossspitze und meist auch die Basen der Blattstiele sind mit Schuppen oder mit Haaren bedeckt.
Die Blätter der Cyathea-Arten sind in Blattstiel sowie Blattspreite gegliedert und sind mit Längen von bis zu 5 Metern meist relativ groß. Der Blattstiel besitzt zwei auffällige Pneumathoden. Die Blattspreite ist selten einfach, meist zwei- bis dreifach gefiedert. Auf der Unterseite der Blattfiedern befinden sich die runden Sori.[2] Die Blattnerven sind einfach oder gabelig verzweigt und enden meist anastomosierend.
Von anderen Arten der Ordnung der Baumfarne (Cyatheales) unterscheiden die Cyathea-Arten sich durch marginate Schuppen: Die Zellen am Schuppenrand sind kleiner als in der Mitte und nicht wie diese in Längsrichtung orientiert. Die Sporen haben meist zwei Perine-Schichten und eine löchrige Exine. Lediglich bei der Untergattung Hymenophyllopsis ist eine Perine-Schicht vorhanden und befinden sich keine Löcher in der Exine.
Die Sori stehen an der Blattunterseite entlang der Blattnerven oder nahe am Blattrand, also submarginal bei der Untergattung Hymenophyllopsis. Die Sori sind rund, ohne Indusien oder mit untertassen-, becherförmigen oder kugeligen Indusien. Bei Hymenophyllopsis sind die Indusien zweiklappig. Die Sporangien reifen der Reihe nach, der Anulus ist dunkel. Meist kommen Paraphysen vor. Die Sporen sind tetraedrisch, trilet (dreistrahlige Narbe) und unterschiedlich ornamentiert.
Der Gametophyt ist grün und herzförmig.
Die Gattung Cyathea wurde 1793 durch James Edward Smith in Mémoires de l'Academie Royale des Sciences (Turin), Volume 5, Seite 416[3] aufgestellt. Als Lektotypusart wurde 1875 Cyathea arborea (L.) Sm. durch John Smith in Historia Filicum; an exposition of the nature, number, and organography of ferns..., Seite 244 festgelegt.[4] Der Gattungsname Cyathea leitet sich vom griechischen Wort kyathos für „Becher“ ab und bezieht sich auf die Form des Indusium bei einigen Arten ab.[2]
Die Gattung Cyathea hatte in der Vergangenheit sehr unterschiedlichen Umfang. Durch molekulargenetische Analysen wurden einige ehemals eigenständige Gattungen in Cyathea inkludiert. Synonyme für Cyathea Sm. sind: ×Cyathidaria Caluff & Shelton, Actinophlebia C.Presl, Alsophila R.Br., Amphicosmia Gardner, Chnoophora Kaulf., Cnemidaria C.Presl, Cnemidopteris Rchb., Cormophyllum Newman, Disphenia C.Presl, Gymnosphaera Blume, Hemistegia C.Presl, Hemitelia R.Br., Hymenophyllopsis K.I.Goebel, Microstegnus C.Presl, Sphaeropteris Bernh., Sphaeropteris subg. Sclephropteris P.G.Windisch, Trichipteris C.Presl, Trichopteris Spreng. Der Umfang der Gattung Cyathea wird noch kontrovers diskutiert, bei einigen Autoren (wie in der Flora of China 2013) befinden sich einige Arten auch in eigenständigen Gattungen wie Alsophila R.Br. (etwa 230 Arten),[5] Cnemidaria C.Presl (etwa 25 Arten) und Sphaeropteris Bernh. (etwa 120 Arten).
Je nach Autor werden sehr unterschiedliche Verwandtschaftsverhältnisse wiedergegebenen.
Beispielsweise bei Korall et al. 2007 sind die Verwandtschaftsverhältnisse so dargestellt: Die Arten der Alten Welt sind von denen der Neuen Welt getrennt. Innerhalb der Arten der Neuen Welt steht Hymenophyllopsis als basale Gruppe. Die acht Arten der Untergattung Hymenophyllopsis sind klein, haben ein wenige Zentimeter langes Rhizom, und dünne, Stomata-lose Blätter. Ihre Schuppen und die Sporen ähneln jedoch denen von Cyathea. Die Arten des Subtaxons Cnemidaria sind nicht baumförmig, ihre gefiederten bis fiederspaltigen Blätter sind nicht behaart. Sie bilden, zusammen mit Cyathea speciosa, eine monophyletische Gruppe innerhalb der neuweltlichen Cyathea-Arten. Die frühere Gattung Trichipteris, die sich durch das Fehlen von Indusien auszeichnet, ist keine monophyletische Gruppe, ihre Arten sind innerhalb der Neuwelt-Klade verstreut.[6]
Von der Pteridophyte Phylogeny Group werden 2016 die Arten der Familie Cyatheaceae in nur noch drei Gattungen eingegliedert und dabei viele Arten der Cyathea s. l. in die Gattungen Alsophila R.Br. (etwa 230 Arten) und Sphaeropteris Bernh. (etwa 120 Arten) gestellt, aber die Arten der Gattung Cnemidaria C.Presl in die Cyathea s. str.[7]
In der Gattung Cyathea s. l. gibt es 250 bis 500[2] oder bis zu 600[8] Arten:
Einige Arten (beispielsweise Cyathea australis, Cyathea brownii, Cyathea cooperi, Cyathea dealbata, Cyathea dregei, Cyathea medullaris) werden in Parks und Gärten als Zierpflanzen verwendet. Die meisten Arten vertragen keinen Frost (nur Cyathea dealbata verträgt bei Windschutz etwas Frost).[10]
Cyathea ist eine Pflanzengattung in der Familie der Cyatheaceae innerhalb der Ordnung der Baumfarne (Cyatheales). Sie werden auch Becherfarne genannt.
Aschaq[1] icha Sanu-sanu[2] (genus Cyathea) nisqakunaqa hatun raki-rakikunam, sach'a kaq, 470-manta aswan rikch'aqmi.
Wikispecies nisqaqa qillqasqa p'anqayuqmi kay hawa: Aschaq
Aschaq icha Sanu-sanu (genus Cyathea) nisqakunaqa hatun raki-rakikunam, sach'a kaq, 470-manta aswan rikch'aqmi.
Cyathea is a genus of tree ferns, the type genus of the fern order Cyatheales.
The genus name Cyathea is derived from the Greek kyatheion, meaning "little cup", and refers to the cup-shaped sori on the underside of the fronds.
The species of Cyathea are mostly terrestrial ferns, usually with a single tall stem. Rarely, the trunk may be branched or creeping. Many species also develop a fibrous mass of roots at the base of the trunk.
The genus has a pantropical distribution, with over 470 species. They grow in habitats ranging from tropical rain forests to temperate woodlands.
Conant et al. in 1996, concluded on molecular cpDNA and morphological evidence that a system of three clades – Alsophila, Cyathea and Sphaeropteris was the most accurate reflection of evolutionary lineages within the Cyatheaceae, Alsophila being the most basal and Cyathea and Sphaeropteris derived sister groups.[1] In the Pteridophyte Phylogeny Group classification of 2016 (PPG I), these are accepted as separate genera, Alsophila, Cyathea and Sphaeropteris.[2] Cnemidaria Presl, 1836 is a junior synonym or redundant subset.[3][4]
As of July 2021, World Ferns (Version 12.3) accepted the following species:[5]
Cyathea is a genus of tree ferns, the type genus of the fern order Cyatheales.
The genus name Cyathea is derived from the Greek kyatheion, meaning "little cup", and refers to the cup-shaped sori on the underside of the fronds.
Cyathea es un género de helechos, el género tipo del orden de las Cyatheales. Poseen usualmente porte arbóreo con un solo fuste y raramente tiene ramificaciones o su tallo es rastrero. Muchas especies desarrollan una masa fibrosa de raíces en la base del tronco. El género tiene una distribución pantropical, con más de 470 especies. Crecen en hábitats entre pluvisilvas a bosques templados.
El nombre del género Cyathea deriva del idioma griego kyatheion: "pequeña copa", refiriéndose a la forma coposa de los soros situados en el envés de las frondas, uno de los caracteres diagnósticos del género.
La clasificación más aceptada en la actualidad deriva de las investigaciones de Conant et al. (1996) Conant basadas en el ADNCp y otras características moleculares y morfológicas. De este modo se estableció un sistema de tres clados, Alsophila, Cyathea, y Sphaeropteris, donde Alsophila sería el clado basal y Cyathea y Sphaeropteris derivados.[cita requerida]
Cyathea es un género de helechos, el género tipo del orden de las Cyatheales. Poseen usualmente porte arbóreo con un solo fuste y raramente tiene ramificaciones o su tallo es rastrero. Muchas especies desarrollan una masa fibrosa de raíces en la base del tronco. El género tiene una distribución pantropical, con más de 470 especies. Crecen en hábitats entre pluvisilvas a bosques templados.
El nombre del género Cyathea deriva del idioma griego kyatheion: "pequeña copa", refiriéndose a la forma coposa de los soros situados en el envés de las frondas, uno de los caracteres diagnósticos del género.
Saniaispuut (Cyathea) on puumaisten saniaisten suurin suku. Siihen kuuluu yli 500 lajia, joiden joukossa ovat maailman korkeimmat saniaiset. Ne ovat nopeakasvuisia, ja menestyvät lämpimissä ja kosteissa trooppisen ilmaston oloissa.[1][2]
Saniaispuun runko on biologisesti ottaen maavarsien rykelmä. Joidenkin lajien runko voi kasvaa lähes 30 metrin korkuiseksi. Runko on tyypillisesti kova, ja siinä on pyöreitä jälkiä kohdissa, joista oksamaiset lehdet ovat irronneet. Rungon yläpäässä on kasvupiste, josta lähtee joukko oksamaisia lehtiä. Nuoret lehdet ovat rullalla kuten muillakin saniaisilla. Lehden alapintaan muodostuu itiöpesäkkeitä.[1]
Saniaispuut (Cyathea) on puumaisten saniaisten suurin suku. Siihen kuuluu yli 500 lajia, joiden joukossa ovat maailman korkeimmat saniaiset. Ne ovat nopeakasvuisia, ja menestyvät lämpimissä ja kosteissa trooppisen ilmaston oloissa.
Saniaispuun runko on biologisesti ottaen maavarsien rykelmä. Joidenkin lajien runko voi kasvaa lähes 30 metrin korkuiseksi. Runko on tyypillisesti kova, ja siinä on pyöreitä jälkiä kohdissa, joista oksamaiset lehdet ovat irronneet. Rungon yläpäässä on kasvupiste, josta lähtee joukko oksamaisia lehtiä. Nuoret lehdet ovat rullalla kuten muillakin saniaisilla. Lehden alapintaan muodostuu itiöpesäkkeitä.
Le genre Cyathea regroupe des espèces de fougères arborescentes tropicales de la famille des Cyatheaceae. Elle disposent le plus souvent d'une tige unique grimpant en hauteur, le tronc est rarement ramifié ou rampant. De nombreuses espèces ont aussi développé une masse fibreuse de racines à la base du tronc.
On dénombre dans ce cas plus de 470 espèces qui poussent dans des forêts tropicales humides et tempérées.
Le nom du genre Cyathea dérive du grec ancien kyatheion qui signifie « petite tasse » et qui fait référence à la structure qui contient les spores appelée sore.
Le classement ci-dessous suit les conclusions de 1996 de Conant et al.. Cette classification se base sur les analyses moléculaires ADN des chloroplastes et morphologiques. Elle définit trois clades Alsophila et les clades Cyathea et Sphaeropteris qui semblent en dériver.
Sous-genre Cyathea Sous-genre Sphaeropteris Section Alsophila Section Cyathea Section SphaeropterisLe genre Cyathea regroupe des espèces de fougères arborescentes tropicales de la famille des Cyatheaceae. Elle disposent le plus souvent d'une tige unique grimpant en hauteur, le tronc est rarement ramifié ou rampant. De nombreuses espèces ont aussi développé une masse fibreuse de racines à la base du tronc.
On dénombre dans ce cas plus de 470 espèces qui poussent dans des forêts tropicales humides et tempérées.
Cijate (lat. Cyathea), rod drvenastih vazdazelenih papratnica u porodici Cyatheaceae. Postoji preko 280 vrsta[1], a poznatija je C. arborea, drvo iz tropske Amerike.
Cijate (lat. Cyathea), rod drvenastih vazdazelenih papratnica u porodici Cyatheaceae. Postoji preko 280 vrsta, a poznatija je C. arborea, drvo iz tropske Amerike.
Cyathea est genus pteridophytorum et typus ordinis Cyathealium. Plurimae Cyatheae sunt plantae terrestres, singulo cauli alto plerumque praeditae. Raro, truncus dividitur vel serpit. Multis speciebus ad fundamentum trunci est massa radicum fibrosarum. Geographica generis distributio est pantropica. Plusquam 470 species in habitationibus a silvis pluviis tropicis ad silvas temperatas inveniuntur.
Nomen Cyathea ex Graeco kyatheion 'poculum' deducitur, quod ad cupulatos in inferiore latere frondorum soros spectat.
Notissimae species sunt Cyathea brownii, Cyathea cooperi, Cyathea dealbata, Cyathea medullaris.
Haec classificatio investigationes Conant et aliorum anni 1996 consequitur, qui, ob indicia cpDNA molecularia et morphologica concluserunt systema trium cladorum—Alsophila, Cyathea, Sphaeropteris, quo Alsophila est primum, et Cyathea Sphaeropterisque ex gregibus sororibus deducuntur—esse accuratissimam stirpium evolutionariarum intra Cyatheaceas descriptionem.
Situs scientifici: Tropicos • GRIN • ITIS • NCBI • Biodiversity • Encyclopedia of Life • Fossilworks • Plantes d'Afrique • USDA Plants Database Cyathea est subgenus generis Cyatheae.
Situs scientifici: Cyathea est genus pteridophytorum et typus ordinis Cyathealium. Plurimae Cyatheae sunt plantae terrestres, singulo cauli alto plerumque praeditae. Raro, truncus dividitur vel serpit. Multis speciebus ad fundamentum trunci est massa radicum fibrosarum. Geographica generis distributio est pantropica. Plusquam 470 species in habitationibus a silvis pluviis tropicis ad silvas temperatas inveniuntur.
Nomen Cyathea ex Graeco kyatheion 'poculum' deducitur, quod ad cupulatos in inferiore latere frondorum soros spectat.
Notissimae species sunt Cyathea brownii, Cyathea cooperi, Cyathea dealbata, Cyathea medullaris.
Taurėpapartis (Cyathea) – medinių paparčių (Cyatheales) gentis. Ją sudaro virš 470 rūšių, paplitusių pasaulio tropikuose. Dauguma taurėpaparčių turi vieną kamieną, nors keleto rūšių kamienai šakoti arba laipiojantys. Dauguma išvysto raizgią šaknų sistemą.
Išskiriami 3 taurėpaparčių pošeimiai: Cyathea, Sphaeropteris, Hymenophyllopsis.
Žinomesnės rūšys:
Gelsvasis taurėpaprtis (Cyathea cooperi)
Juosvasis taurėpapartis (Cyathea medullaris)
Aukštasis taurėpapartis (Cyathea arborea)
Taurėpapartis (Cyathea) – medinių paparčių (Cyatheales) gentis. Ją sudaro virš 470 rūšių, paplitusių pasaulio tropikuose. Dauguma taurėpaparčių turi vieną kamieną, nors keleto rūšių kamienai šakoti arba laipiojantys. Dauguma išvysto raizgią šaknų sistemą.
Išskiriami 3 taurėpaparčių pošeimiai: Cyathea, Sphaeropteris, Hymenophyllopsis.
Cyathea is een botanische naam van een geslacht van varens. De naam is afgeleid uit het Grieks 'kyathos' = beker. Het gaat om een geslacht met tweehonderd tot driehonderd soorten die voorkomen in tropische en subtropische gebieden tot op grote hoogten. Soms worden hierbij ook de soorten ingedeeld die anders de geslachten Alsophila, Hemitelia en Sphaeropteris vormen, maar dan komt het aantal soorten boven de zeshonderd.
Het zijn boomvarens met dikwijls lange stammen, die in principe ontstaan zijn vanuit het in elkaar draaien en vlechten van de bladstelen. Ze hebben vaak drievoudig geveerde bladeren, die enkele meters lang kunnen worden. De sori bevinden zich aan weerszijden van de middennerf der blaadjes en hebben een 'bekervormig' indusium.
Ondanks de redelijk grote aantallen soorten spreekt men toch van een levend fossiel. Bekende soorten uit dit geslacht zijn:
Cyathea eller Cyatheaslekten er en bregneslekt innen Cyatheaceae-familien, som er store, tre-liknende bregner i ordenen Cyatheales. Slekten har om lag 241 arter.
Begnene er tropiske og subtropiske, og vokser opprett som inntil 20 meter høye tre-bregner med en "krone" på inntil 6 meters diameter. De er verdens største bregner. Bladene har skjellaktige dekke i stedet for plantehår.
Det antas at slekten Cyathea vil bli splittet opp da den inneholder en enorm mengde arter som lett feilplasseres.
Nedenfor gjengis et utvalg av de 241 kjente artene:
Cyathea eller Cyatheaslekten er en bregneslekt innen Cyatheaceae-familien, som er store, tre-liknende bregner i ordenen Cyatheales. Slekten har om lag 241 arter.
Begnene er tropiske og subtropiske, og vokser opprett som inntil 20 meter høye tre-bregner med en "krone" på inntil 6 meters diameter. De er verdens største bregner. Bladene har skjellaktige dekke i stedet for plantehår.
Det antas at slekten Cyathea vil bli splittet opp da den inneholder en enorm mengde arter som lett feilplasseres.
Cyathea é um género de fetos arbóreos que constitui o género tipo dos pteridófitos da ordem Cyatheales. O nome genérico Cyathea deriva do vocábulo do grego clássico kyatheion, que significa "pequena taça", uma referência à forma dos soros que ocorrem na página inferior das frondes destas plantas.
As espécies do género Cyathea são maioritariamentefetos terrestres, geralmente com um único caule alongado formando um pseudo-tronco erecto, embora raramente o caule possa ser ramificado ou decumbente. Muitas das espécies também desenvolvem uma massa fibrosa de raízes na base do caule.
O género apresenta uma distribuição natural do tipo pantropical, com mais de 470 espécies validamente descritas. Ocupam habitats que vão desde as florestas tropicais húmidas às florestas temperadas.
A classificação que a seguir se apresenta segue o sistema proposto por Conant et al. em 1996.[1] Aqueles investigadores concluíram com base na análise molecular do cpDNA e de evidências morfológicas que um sistema de três clades — Alsophila, Cyathea e Sphaeropteris — parece ser o que melhor reflecte as linhagens evolucionárias presentes entre as Cyatheaceae, sendo que Alsophila é o mais basal e Cyathea e Sphaeropteris grupos irmão derivados.
Cyathea é um género de fetos arbóreos que constitui o género tipo dos pteridófitos da ordem Cyatheales. O nome genérico Cyathea deriva do vocábulo do grego clássico kyatheion, que significa "pequena taça", uma referência à forma dos soros que ocorrem na página inferior das frondes destas plantas.
Cyathea Holub
Виды
Циатея (лат. Cyathea) — род папоротников семейства Циатейные (Cyatheaceae).
По информации базы данных The Plant List (на июль 2016) род включает 320 видов[1].
Статус следующих видов на данный момент не определён:
Это заготовка статьи по ботанике. Вы можете помочь проекту, дополнив её. 桫欏屬（学名：Cyathea）是一屬蕨類。它們大部份都是陸生的，有著單一高大的莖。較少部份的樹幹有分枝。很多物種有纖維性的根。它們有超過470個物種，都是泛熱帶分佈的。它們可以在熱帶雨林至溫帶樹林生長。
桫欏屬的學名是由古希臘文的「小杯」而來，意指它們葉底的杯狀芽胞囊群。
根據葉綠體DNA及形態分析，桫欏屬可以分為3個分支，包括桫欏組、Cyathea及白桫欏組；當中桫欏組是最基底的，而Cyathea及白桫欏組都是衍生的姊妹分類。[1]
_(8205993208).jpg)
.jpg)
.jpg)
_(20726033088).jpg)
_(20914001835).jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_(14817719811).jpg)
.jpg)
.jpg)
Karte mit allen verlinkten Seiten: 
|chapter=被忽略 (帮助) 引文格式1维护：冗余文本 (link) 桫欏屬（学名：Cyathea）是一屬蕨類。它們大部份都是陸生的，有著單一高大的莖。較少部份的樹幹有分枝。很多物種有纖維性的根。它們有超過470個物種，都是泛熱帶分佈的。它們可以在熱帶雨林至溫帶樹林生長。
ヘゴ属（桫欏属、杪欏属、学名Cyathea）とは、ヘゴ科のシダ類。世界中の熱帯から亜熱帯地方に470種程度が分布する。茎の周りの気根がよく発達して茎を覆って樹木のような外見になる、いわゆる木生シダである。ほとんどの種の幹は一本であるが、枝分かれする種もあり、また木本状とならない匍匐性の種も存在する。分布域は熱帯雨林から温帯の疎林に及ぶ。
この茎は「ヘゴ材」（ヒカゲヘゴのものが多い）といい着生植物の栽培に使う。ヘゴ材のことを単に「ヘゴ」ということも多い。また、観葉植物として栽培されるものもある。一部の自生種の若芽は山菜として利用される。
日本では次の種が自生する。
この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めています（プロジェクト:植物／Portal:植物）。 
