Argyroxiphium je rod rostlin z čeledi hvězdnicovité. Jsou to nevětvené nebo řídce větvené keře s hustou růžicí úzce mečovitých listů a úbory květů v bohatých, latovitých nebo hroznovitých květenstvích. Vyskytují se v počtu 6 druhů výhradně na Havajských ostrovech, kde rostou ve vyšších polohách až do nadmořské výšky 3750 metrů. Nejrozšířenějším a také nejznámějším druhem je Argyroxiphium sandwicense, rostlina dobře adaptovaná na drsné klima vysokých poloh tropických hor.
Zástupci rodu Argyroxiphium jsou vytrvalé, přímé nebo i poléhavé keře s přízemní nebo vrcholovou růžicí listů. Rostliny jsou buď nevětvené a monokarpické, nebo řídce větvené a polykarpické. Listy jsou úzké, až 40 cm dlouhé, uspořádané v husté šroubovici nebo řidčeji v přeslenech, zelené a olysalé nebo hustě pokryté stříbřitými vločkovitými chlupy. Žilnatina je tvořena 5 až 11 paralelními žilkami. Hlávky jsou uspořádané v bohatých, hroznovitých nebo latovitých květenstvích. Většinou mají na okraji jazykovité květy (v počtu až 45), řidčeji jsou složené pouze z trubkovitých květů. Počet zákrovních listenů odpovídá počtu jazykovitých květů. Květy jsou bílé, žluté, vínově červené až purpurové. Paprsčité květy mají páskovitou, 3 až 25 mm dlouhou ligulu. Trubkovitých květů je asi 30 až 600 a jsou 3 až 8 mm dlouhé. Nažky jsou 4 až 15 mm dlouhé, opatřené šupinovitým lemem.[1]
Listová růžice Argyroxiphium grayanum
A. kauense
Odkvetlý a odumírající exemplář A. sandwicense
Detail květů A. sandwicense subsp. macrocephalum
Rod obsahuje 6 druhů. Je rozšířen výhradně na Havajských ostrovech Havaj a Maui. Většina druhů jsou endemity pouze jediného ostrova, na obou ostrovech roste ve 2 poddruzích A. sandwicense. Zástupci rodu rostou v nadmořských výškách od 1200 do 3750 metrů, přičemž nejvyšších nadm. výšek dosahuje druh A. sandwicense.[1]
Rostliny rodu Argyroxiphium jsou na Havajských ostrovech výrazným prvkem alpínské vegetace nad hranicí lesa. Zejména druhy A. sandwicense a A. kauense jsou dobře adaptovány na drsné podmínky vysokých poloh tropických hor, zahrnující silné oslunění, nedostatek vláhy, celoročně nízké průměrné teploty a v nejvyšších polohách i častý pokles nočních teplot pod bod mrazu. Adaptace se projevuje zejména mohutným vzrůstem, hustými růžicemi listů chránícími růstový vrchol a ochlupeným povrchem rostlin jako ochrana před nadměrným osluněním. Nepřítomnost býložravců umožňuje v těchto oblastech rozvoj velkých a dužnatých listů. Zbývající druhy rostou v nadmořských výškách do 2400 metrů, zpravidla na vlhkých, mlžných stanovištích. Podobnou životní formu jako zástupci rodu Argyroxiphium mají i nepříbuzné rostliny z podobných stanovišť v jiných částech světa, jako jsou klejovky (Espeletia) v jihoamerických Andách, plesnivky (Anaphalis) v Indonésii nebo lobelky (Lobelia) a starčeky (Senecio) v horách tropické Afriky.[2][3]
Některé druhy jsou monokarpické, po několika letech života vykvétají a po vyplození odumírají. Patří mezi ně např. vysokohorský druh A. sandwicense, který vykvétá po 8 až 20 letech. Dozrávajícími semeny A. sandwicense se živí housenky endemické můry Rhynchephestia rhabdotis a larvy mouchy Tephritis cratericola, které snižují násadu semen.[1][3]
Rod Argyroxiphium je v rámci čeledi hvězdnicovité řazen do podčeledi Asteroideae, tribu Heliantheae a subtribu Madiinae. Nejblíže příbuznými rody jsou Dubautia a Wilkesia, které jsou rovněž havajskými endemity. Má se za to, že tato skupina rodů je výsledkem adaptivní radiace z jediného předka, který se na havajské ostrovy dostal před dávnou dobou dálkovým přenosem. Vzdálenost k nejbližší americké pevnině je asi 3800 kilometrů. Adaptací na různé stanovištní podmínky se tyto rostliny vzhledově i ekologicky velmi rozrůznily. Jsou mezi nimi polštářové rostliny, polokeře, keř, stromy, monokarpické rostliny s nevětveným kmenem a růžicí listů a dokonce i liána (Dubautia latifolia). Rostou v suchých i vlhkých lesích, křovinách, bažinách i alpínské poušti. K diverzifikaci zřejmě přispěla cizosprašnost rostlin, snadná hybridizace mezi různě adaptovanými genotypy a také vulkanická činnost narušující stabilní společenstva a vytvářející prostor pro další speciaci. Nejblíže příbuzné další rody, řazené rovněž do subtribu Madiinae, se vyskytují na tichomořském pobřeží Severní Ameriky (zejména v Kalifornii), kde rostou převážně jako jednoletky na suchých stanovištích.[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Argyroxiphium ve Wikimedia Commons
Argyroxiphium je rod rostlin z čeledi hvězdnicovité. Jsou to nevětvené nebo řídce větvené keře s hustou růžicí úzce mečovitých listů a úbory květů v bohatých, latovitých nebo hroznovitých květenstvích. Vyskytují se v počtu 6 druhů výhradně na Havajských ostrovech, kde rostou ve vyšších polohách až do nadmořské výšky 3750 metrů. Nejrozšířenějším a také nejznámějším druhem je Argyroxiphium sandwicense, rostlina dobře adaptovaná na drsné klima vysokých poloh tropických hor.
Argyroxiphium is a small genus of plants in the family Asteraceae.[2][3] Its members are known by the common names silversword or greensword due to their long, narrow leaves and the silvery hairs on some species. The silverswords belong to a larger radiation of over 50 species, including the physically different genera Dubautia and Wilkesia. This grouping is often referred to as the silversword alliance.[4] Botanist P. H. Raven referred to this radiation as "the best example of adaptive radiation in plants".[5]
Species in Argyroxiphium are perennial, rosette-forming shrubs. They may consist of a single large rosette or a collection of several rosettes.[6] In all Argyroxiphium species, long, narrow leaves contain interstitial gels hypothesized to function as water storage. For some species, leaves are covered with trichomes that provide protection from frost and create the plants' signature silver sheen.[7]
A silversword rosette grows for at least five years before flowering, though some species grow for up to 90 years before initiating the bolting process.[8] For monocarpic individuals with a single rosette, this ends in the death of the plant, though some individuals are polycarpic. The flowering stalks may be up to 1.5 metres (4.9 feet) tall, and are composed of up to 600 capitulae.[9] These flower heads range in diameter from 1 cm (0.39 in) to 6 cm (2.4 in) and consist of a ring of pistillate ray florets around 30 to 600 disk florets. The corollae vary in color from wine red to yellow or white.[10] Because they are self-incompatible and require cross-pollination by insects, many plants must flower at the same time in relatively close proximity to set seed. A significant population must exist for enough individuals to flower simultaneously and allow pollination to occur. The single-seeded fruits are usually dispersed by wind.[9]
Despite their different appearances, silverswords are very closely related to the genus Dubautia. Sympatric species in Argyroxiphium and Dubautia often naturally produce fertile hybrids that run the gamut of morphological characteristics from the two genera. Together, Argyroxiphium, Dubautia, and Wilkesia make up the silversword alliance[11].
The evolutionary roots of Argyroxiphium are the tarweeds in subtribe Madiinae.[12] DNA analysis has revealed that silverswords form a clade within the Californian tarweed lineage. The relation is also physically evident—silversword capitulae and the flowers of Californian tarweeds both include sticky bracts that provide adhesion to birds for seed dispersal.[13] It is hypothesized that an individual plant from the Californian tarweeds was spread first to Kauaʻi, then spread to the other islands and developed into the silversword alliance.[12]
Silverswords are endemic to Hawaiʻi and occur only on the islands of Maui and Hawaiʻi. They grow primarily over 1,200 m (3,900 ft) above sea level in bogs, alpine shrublands, or wet shrublands.[6] A. sandwichense is able to grow at high altitudes between 2,125 m (6,972 ft) and 3,750 m (12,300 ft) on cinder and lava with relatively little rainfall. The Haleakalā silversword (A sandwicense ssp. macrocephalum) is constrained to Haleakalā on Maui while the Mauna Kea silversword (A. sandwicense ssp. sandwicense) is specific to Mauna Kea on Hawaiʻi.[8][14] Each of the other species is found primarily at lower altitudes with much higher annual rainfall.[6]
The Mauna Loa or Kaʻū silversword (A. kauense) has been classified as critically endangered and the Mauna Kea and Halekalā silverswords (A. sandwichense) have been classified as endangered in the IUCN Red List.[15][16] Direct damage from humans and from ungulate browsing have significantly damaged silversword populations, but dedicated management efforts have resulted in successful conservation of some species. In particular, the Haleakalā silversword population reached a low of approximately 4,000 plants in the 1920s, but rebounded to over 6,500 individuals by 1970.[8] On the other hand, the Mauna Kea silversword population was composed of approximately 50 naturally occurring individuals and 500 outplanted individuals in 1999.[14] The East Maui greensword (A. virescens) is apparently extinct, but in 1989 plants were discovered that appear to be hybrids between it and the Haleakalā silversword.[17]
now in Wilkesia
Greensword
Greensword, Puʻu Kukui bog
Haleakalā silversword
Silversword in Haleakalā Crater
Dubautia-silversword hybrid in Haleakalā Crater
Mauna Kea silversword
Mauna Kea silversword
Mauna Kea silversword flowering
Mauna Kea silversword
Mauna Loa silversword habitat, Kahuku
Mauna Loa silversword, multiple rosettes
Mauna Loa silversword, single rosette
_close_up.jpg)
Haleakalā silversword (close-up)
Mauna Loa silversword flowering
Argyroxiphium is a small genus of plants in the family Asteraceae. Its members are known by the common names silversword or greensword due to their long, narrow leaves and the silvery hairs on some species. The silverswords belong to a larger radiation of over 50 species, including the physically different genera Dubautia and Wilkesia. This grouping is often referred to as the silversword alliance. Botanist P. H. Raven referred to this radiation as "the best example of adaptive radiation in plants".
Argyroxiphium es un pequeño género de cinco especies de plantas de flores perteneciente a la familia Asteraceae. Sus miembros son conocidos por el nombre común de "espadas plateadas" debido a sus largas y estrechas hojas plateadas. Pertenecen a una agrupación de 50 especies, incluidos en diferentes géneros Dubautia y Wilkesia.
Esta planta es endémica de Hawái, creciendo solamente en la isla de Maui y Hawái con una localizada distribución. Se encuentran principalmente a 1500 m de altura en desiertos alpinos, indicando su adaptación a suelos poco nutrientes. A. kauense es la más adaptable, se pueden encontrar en roquedales de lava y en bosques abiertos.
Consiste en una roseta que forma un arbusto o varios. Puede ser una simple gran roseta o una roseta pequeña. La cabeza de flores consiste en un anillo de pistilos con 30 a 600 discos florales. La corola varia como el color del vino, rojo o amarillo, mientras que las anteras son oscuras. Una roseta puede estar creciendo 5-20 años, después florece y muere. Para las que solo tienen una roseta, significa la muerte de la planta. La planta requiere polinización cruzada, por lo que debe florecer también alguna planta en las cercanías para que pueda germinar.
El género fue descrito por Augustin Pyrame de Candolle y publicado en Prodromus Systematis Naturalis Regni Vegetabilis 5: 668. 1836.[1]
Argyroxiphium es un pequeño género de cinco especies de plantas de flores perteneciente a la familia Asteraceae. Sus miembros son conocidos por el nombre común de "espadas plateadas" debido a sus largas y estrechas hojas plateadas. Pertenecen a una agrupación de 50 especies, incluidos en diferentes géneros Dubautia y Wilkesia.
Argyroxiphium est un genre végétal de la famille des Asteraceae
Selon ITIS (15 févr. 2012)[1] :
Argyroxiphium est un genre végétal de la famille des Asteraceae
Argyroxiphium DC. è un genere di piante della famiglia delle Asteracee, che comprende 5 specie, endemiche delle isole Hawaii.
La classificazione tradizionale colloca il genere Argyroxiphium nella sottotribù Madiinae della tribù Heliantheae.[1]
Recenti studi filogenetici considerano le Madiinae come il principale raggruppamento delle Madieae, elevate al rango di tribù a sé stante.[2][3]
Assieme ai generi Dubautia e Wilkesia forma la cosiddetta Silversword Alliance, un clade monofiletico sviluppatosi per radiazione adattativa nell'arcipelago hawaiiano, a partire da un unico progenitore comune.[4]
Il genere Argyroxiphium comprende 5 specie:[5]
Argyroxiphium DC. è un genere di piante della famiglia delle Asteracee, che comprende 5 specie, endemiche delle isole Hawaii.
Argyroxiphium (Argyroxiphium) – astrinių (Asteraceae) šeimos augalų gentis. Pavadinimas kilęs iš graikų kalbos dviejų žodžių junginio: argyro (sidabras) ir xiphos (kardas). Šios genties augalai yra endeminiai Havajų salyne ir sutinkami tik Maui ir Havajų salose.
Argyroxiphium (Argyroxiphium) – astrinių (Asteraceae) šeimos augalų gentis. Pavadinimas kilęs iš graikų kalbos dviejų žodžių junginio: argyro (sidabras) ir xiphos (kardas). Šios genties augalai yra endeminiai Havajų salyne ir sutinkami tik Maui ir Havajų salose.
Argyroxiphium é um género botânico pertencente à família Asteraceae.[1]
Argyroxiphium é um género botânico pertencente à família Asteraceae.
Argyroxiphium este un gen de plante din familia Asteraceae, ordinul Asterales.
Argyroxiphium là một chi thực vật có hoa trong họ Cúc (Asteraceae).[1]
Chi Argyroxiphium gồm các loài:
Argyroxiphium là một chi thực vật có hoa trong họ Cúc (Asteraceae).
Argyroxiphium DC., 1836
Аргироксифиум (лат. Argyroxiphium) — небольшой род из семейства Астровые (Asteraceae), включающий в себя 5 видов. Эндемик Гавайских островов.
На местном языке название растения произносится как «ahina-hina», что в переводе означает «серый-серый».
Род очень близок к двум другим родам, также эндемичным для Гавайских островов, — Dubautia и Wilkesia.
Кустарники или карликовые кустарники, формирующие розетки. Имеют одиночные, крупные розетки, коротко ветвистые розетки или широкие стелющиеся побеги.
Стебель короткий, древесноволокнистый.
Листья узколанцетные. Окраска средне-зелёная, серебристая из-за мелких белых волосков. Эти волоски, по-видимому, защищают лист от интенсивной солнечной радиации и способствуют сохранению влаги. На листьях растения Argyroxiphium grayanum, встречающегося в сырых лесах и на болотах, опушения нет.
Соцветие — метёлка, с кольцом пестичных цветков и около 30—600 дисковых цветков. Растение цветёт один раз и после образования семян погибает. Цветение проходит обычно в июне — июле. Окраска венчика варьирует от пурпурного к красноватому или жёлтому с темными пыльниками. Цветёт в возрасте 5—20 лет.
Эндемики Гавайских островов. Произрастают только на острове Мауи на высоте от 1800 до 3000 метров. Произрастает в разнообразных местах: на застывшей лаве, в сухих кустарниках и редколесьях, в сырых лесах и на болотах, на сухих альпийских склонах кратера Халеакала.
По информации базы данных The Plant List, род включает 6 видов[2]:
Аргироксифиум (лат. Argyroxiphium) — небольшой род из семейства Астровые (Asteraceae), включающий в себя 5 видов. Эндемик Гавайских островов.
На местном языке название растения произносится как «ahina-hina», что в переводе означает «серый-серый».
Род очень близок к двум другим родам, также эндемичным для Гавайских островов, — Dubautia и Wilkesia.
.jpg)
