Heřmánkovec (Tripleurospermum) je rod bylin z čeledi hvězdnicovitých. Rod je tvořen 35 až 40 druhy jejichž morfologická vymezení jsou zpravidla dobře známa, ale i dnes je jejich pojetí u některých autorů odlišné. Jednotlivé druhy vytvářejí křížence což stěžuje jejich správné určování a v minulosti byly často zařazovány do rodu heřmánek v širším smyslu.
Rostliny rodu heřmánkovec jsou rozšířeny v Eurasii, Severní Americe, Jižní Americe, severní Africe a dostaly se i na Nový Zéland. V české přírodě roste jediný druh heřmánkovec nevonný který se zde vyskytuje poměrně hojně a je považován za plevelnou rostlinu.
Jednoleté, dvouleté i vytrvalé rostliny které mohou vyrůst do výšky 5 až 80 cm, lodyhy mají vzpřímené nebo poléhavé a obvykle hustě větvené. Podlouhlé listy, rostoucí v přízemní růžici a na lodyze, bývají přisedlé nebo řapíkaté a dvojnásobně i trojnásobně peřenosečné. Jejich tenké úkrojky jsou na spodní straně žlábkovité a na koncích zahrocené. Bazální listy jsou obvykle v době kvetení již suché.
Květy jsou sestaveny do stopkatých polokulovitých úborů rostoucích na koncích větví samostatně nebo plochých latách. Úbor, kterých může být na rostlině i několik set, má dření vyplněné vejčité květní lůžko a na něm ve středu roste až 500 oboupohlavných květů s pětičetnou trubkovitou korunou žluté nebo nazelenalé barvy. U některých druhů po okraji lůžka vyrůstá 10 až 35 bílých nebo narůžovělých samičích jazykovitých květů s obdélníkovou ligulou. Polokulovitý zákrov má listeny s odlišně zbarvenými okraji uspořádané ve dvou až pěti řadách. Chromozomy rodu jsou x = 9.
Plody jsou tmavé, drsné, hranaté a klínovité nažky se třemi světlými podélnými žebry a dvěma pryskyřičnými kanálky. Na vrcholu nažky je malý blanitý lem (pozůstatek trvalé koruny) který nahrazuje chmýr.
Jak již uvedeno, nejčastěji je tento rod zaměňován s heřmánkem, od něhož se odlišuje tvarem nažek, květního lůžka, jazykovitých květů i listů. Heřmánkovec má vždy na vrcholu nažky blanitý lem a na jedné její straně tři podélné žebra a na druhé dva pryskyřičné kanálky, má nižší a vejčité květní lůžko které není duté ale je vyplněno dření, pokud má jazykovité květy tak jsou i po odkvětu odstálé a nevisí dolů a tenké úkrojky listů mají na spodní straně žlábek.
Některé druhy obsahují menší množství vonných a léčivých látek jako heřmánek, jiné jsou hodnoceny jako výrazně nepříjemný plevel.[1][2][3]
Obrázky, zvuky či videa k tématu heřmánkovec ve Wikimedia Commons
Heřmánkovec (Tripleurospermum) je rod bylin z čeledi hvězdnicovitých. Rod je tvořen 35 až 40 druhy jejichž morfologická vymezení jsou zpravidla dobře známa, ale i dnes je jejich pojetí u některých autorů odlišné. Jednotlivé druhy vytvářejí křížence což stěžuje jejich správné určování a v minulosti byly často zařazovány do rodu heřmánek v širším smyslu.
Rostliny rodu heřmánkovec jsou rozšířeny v Eurasii, Severní Americe, Jižní Americe, severní Africe a dostaly se i na Nový Zéland. V české přírodě roste jediný druh heřmánkovec nevonný který se zde vyskytuje poměrně hojně a je považován za plevelnou rostlinu.
For alternative betydninger, se Kamille (Matricaria).
Kamille (Tripleurospermum) er en lille slægt med under 10 arter, som er udbredt i tempererede egne af Europa, Asien og Nordamerika. Det er glatte, urteagtige planter, der har 3-dobbelt fjersnitdelte blade med trådagtige småblade. Kurvesvøbet består af taglagte blade og kurvebunden er hvælvet og svampeagtig. Kurvenes blomster består af rørformede, gule skivekroner og tungeformede, hvide randkroner. Frugterne er nødder uden fnok. Der er betydelig forvirring om forholdet mellem arterne inden for gruppen "Kamille", men de kan adskilles ved, at arter af slægten Tripleurospermum har 3 ribber på langs ad hvert frø, mens frø hos arterne af Matricaria har 4 eller 5.
Her omtales kun de arter, som er almindeligt forekommende i Danmark.
ArterDie Pflanzengattung Strandkamillen (Tripleurospermum) gehört zur Familie der Korbblütler (Asteraceae). Die 38 bis 40 Arten sind auf der Nordhalbkugel in Nordamerika, Eurasien und Nordafrika weitverbreitet.[1] Sie sind in ihrem äußeren Erscheinungsbild der Echten Kamille (Matricaria recutita) sehr ähnlich, duften jedoch nicht wie diese.
Tripleurospermum-Arten sind ein-, zweijährig oder ausdauernde krautige Pflanzen und erreichen Wuchshöhen von 5 bis 80 Zentimetern.[1] Sie sind im Gegensatz zur Echten Kamille mehr oder weniger geruchlos.[1] Die je Pflanzenexemplar ein bis fünf selbstständig aufrechten, aufsteigenden oder niederliegend Stängel sind einfach oder mehrfach verzweigt. Die Stängel sind kahl oder spärlich behaart.[1]
Die meist wechselständig am Stängel verteilt angeordneten Laubblätter sind in gestielt oder sitzend. Die Grundblätter sind bis zur Blütezeit schon verwelkt.[1] Die ein- bis dreifach gefiederten Blattspreiten sind kahl oder schwach behaart. Die äußeren Ränder sind gekerbt oder gezähnt.
Die körbchenförmigen (Pseudanthien) Teilblütenstände stehen einzeln endständig oder in schirmtraubigen Gesamtblütenständen zusammen.[1] Der Blütenkorb ist konvex bis konisch geformt. Die Hochblatthülle, das Involucrum, bildet eine Halbkugel und erreicht 8 bis 12 Millimeter im Durchmesser. Die 28 bis 60 und mehr breit-ovalen Hochblätter stehen in zwei bis fünf Reihen angeordnet. Die Ränder und Spitzen sind blass bis dunkelbraun oder schwarz und mehr oder weniger trockenhäutig. Die Blütenkörbchen enthalten 300 bis 500 gelbe Röhrenblüten (= Scheibenblüten) und 0 bis 34 und mehr weiße Zungenblüten (= Strahlenblüten).
Die Frucht ist ein Achäne mit einem Pappus. Der Pappus ist als häutiger Saum ausgebildet. An der Scheitelspitze der dreirippigen Frucht befinden sich bis zu fünf Öldrüsen.
Die Chromosomengrundzahl beträgt x =9.[1][2]
In Mitteleuropa wachsen die Arten an verschiedensten Standorten, oft entlang der Küsten, aber auch in Ruderalfluren, an Wegrändern und auf Äckern.
Die Gattung Tripleurospermum wurde 1844 durch Carl Heinrich Schultz in Ueber die Tanaceteen: mit besonderer Berücksichtigung der deutschen Arten, Seiten 31–34 aufgestellt.[3][1][4] Der wissenschaftliche Name Tripleurospermum setzt sich aus den griechischen Wörtern tri für drei, pleuron Πλευρών für Rippe und sperma für Same zusammen, dies bezieht sich auf die dreirippigen Achänen.[1] Synonyme für Tripleurospermum Sch. Bip. sind: Chamaemelum Vis. nom. illeg., Rhytidospermum Sch. Bip., Dibothrospermum Knaf.[5]
Die Arten der Gattung Tripleurospermum wurden früher in die Gattung der Kamillen (Matricaria) integriert. Daher auch die zahlreichen Synonyme.[6]
Die Gattung Tripleurospermum unterscheidet sich von Matricaria durch dreifach statt fünffach gerippte Früchte sowie zwei Öldrüsen nahe der Scheitelspitze der Frucht. Es konnte gezeigt werden, dass die Gattung Tripleurospermum der Gattung der Hundskamillen (Anthemis) näher steht als der Gattung Matricaria.[1]
Die Gattung Tripleurospermum ist auf der Nordhalbkugel in Nordamerika, Eurasien und Nordafrika weitverbreitet.[1] Einige Arten sind beispielsweise in Nordamerika und Neuseeland Neophyten.[1] Vielerorts gelten einige Arten, beispielsweise die Geruchlose Kamille, als invasive Arten. In Europa kommen nur Tripleurospermum maritimum und Tripleurospermum inodorum, in Südosteuropa auch Tripleurospermum caucasicum vor.
Die Gattung Tripleurospermum umfasst 38 bis 40 Arten:[5][7][1][6][8]
Die Pflanzengattung Strandkamillen (Tripleurospermum) gehört zur Familie der Korbblütler (Asteraceae). Die 38 bis 40 Arten sind auf der Nordhalbkugel in Nordamerika, Eurasien und Nordafrika weitverbreitet. Sie sind in ihrem äußeren Erscheinungsbild der Echten Kamille (Matricaria recutita) sehr ähnlich, duften jedoch nicht wie diese.
Tripleurospermum is a genus in the chamomile tribe within the sunflower family.[2][3] Mayweed is a common name for plants in this genus.[4]
Most of the species are from Europe and temperate Asia although a few are from North America and North Africa. The species are placed in Matricaria by some authors.[5][6][7]
Plants typically have lobed leaves that are composed of one to three opposite pairs cut almost to the leaf mid rib: they have indehiscent one-celled fruits that have 3-ribs and two resinous glands at the base, Matricaria species are distinguished from these species by lacking fruits with 3-ribs and the two glands.[8]
See Heteromera Matricaria Pyrethrum
Tripleurospermum is a genus in the chamomile tribe within the sunflower family. Mayweed is a common name for plants in this genus.
Most of the species are from Europe and temperate Asia although a few are from North America and North Africa. The species are placed in Matricaria by some authors.
Plants typically have lobed leaves that are composed of one to three opposite pairs cut almost to the leaf mid rib: they have indehiscent one-celled fruits that have 3-ribs and two resinous glands at the base, Matricaria species are distinguished from these species by lacking fruits with 3-ribs and the two glands.
Tripleurospermum es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Asteraceae. Comprende 15 especies descritas y de estas, solo 11 aceptadas.[1][2]
Son plantas herbáceas anuales y perennes. La mayoría de las especies de clima templado se encuentran en Europa y Asia, aunque algunas son de América del Norte y África del Norte. Las plantas suelen tener hojas lobuladas que se componen de uno a tres pares casi opuestos.
El género fue descrito por Carl Heinrich Bipontinus Schultz y publicado en Ueber die Tanaceteen: mit besonderer Berücksichtigung der deutschen Arten 31–34. 1844.[3]
[4]
Tripleurospermum es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Asteraceae. Comprende 15 especies descritas y de estas, solo 11 aceptadas.
Kesalill (Tripleurospermum Sch. Bip.) on taimede perekond korvõieliste sugukonnast.
Kesalill on õisiku poolest sarnane härjasilma ja valge karikakraga, ent erineb selgesti lehtede poolest. Kesalille lehed on niitjate harudega, karikakral jagused, ent siiski selge lapiku lehelabaga, härjasilma lehed on aga jämesaagja servaga ning talbja või äraspidimunaja lehelabaga.
Eestis on levinud kaks liiki:
Kesalill (Tripleurospermum Sch. Bip.) on taimede perekond korvõieliste sugukonnast.
Kesalill on õisiku poolest sarnane härjasilma ja valge karikakraga, ent erineb selgesti lehtede poolest. Kesalille lehed on niitjate harudega, karikakral jagused, ent siiski selge lapiku lehelabaga, härjasilma lehed on aga jämesaagja servaga ning talbja või äraspidimunaja lehelabaga.
Peltosauniot (Tripleurospermum) on asterikasvien heimoon kuuluva kasvisuku. Sukuun kuuluu maailmanlaajuisesti 38 lajia.[2]
Peltosauniot (Tripleurospermum) on asterikasvien heimoon kuuluva kasvisuku. Sukuun kuuluu maailmanlaajuisesti 38 lajia.
Balderbråslekta (Tripleurospermum) er ei planteslekt i korgplantefamilien. I Noreg veks to svært nærståande artar. Desse to har også vore klassifisert i slekta matricaria, saman med fleire andre artar. Plantane er eitt- eller toårige, og dei har greina stenglar og snaue dobbeltfinna blad. Blomsterfestet er halvkuleforma, ikkje innholt. Plantane dannar frukt med tre tydelege ribber.
Balderbråslekta (Tripleurospermum) er ei planteslekt i korgplantefamilien. I Noreg veks to svært nærståande artar. Desse to har også vore klassifisert i slekta matricaria, saman med fleire andre artar. Plantane er eitt- eller toårige, og dei har greina stenglar og snaue dobbeltfinna blad. Blomsterfestet er halvkuleforma, ikkje innholt. Plantane dannar frukt med tre tydelege ribber.
Norske artar i balderbråslekta Balderbrå (Tripleurospermum inodorum) Strandbalderbrå (Tripleurospermum maritimum)Balderbråslekta (Tripleurospermum) er ei slekt i kurvplantefamilien.
Artene er ett- eller flerårige urter som blir 5–80 cm høye. Stengelen er opprett eller oppstigende, av og til utoverliggende. Bladene sitter spredt og er dobbelt eller tredobbelt fjærflikete. Kurvene har gul skive, og randkronene er hvite. Kurvbunnen er halvkuleformet, men ikke innhul. Det er ingen agner mellom enkeltblomstene. Frukten er trekantet med tre ribber og mangler fnokk.[1][2][3][4]
Artene i Tripleurospermum ble tidligere regnet til kamilleblomslekta (Matricaria), men balderbråslekta har vist seg å være mer beslektet med gåseblomslekta (Anthemis) enn med kamilleblomslekta. Matricaria i snever betydning har også fjærflikete blad, gul skive og hvite randkroner, men de har opptil fem ribber på frukten og som regel en krydret duft.[3][5]
Balderbråslekta omfatter omtrent 40 arter. De er hovedsakelig utbredt i Europa og tempererte deler av Asia med noen få arter i Nord-Afrika og Nord-Amerika.[2][3][6][7] I Norge finnes artene balderbrå (T. inodorum) og strandbalderbrå (T. maritimum). Noen botanikere slår disse to artene sammen til én, men de er distinkte både i kromosomtall og morfologi. Strandbalderbrå deles i tre underarter, som av og til omfattes som selvstendige arter.[8][9]
Balderbråslekta (Tripleurospermum) er ei slekt i kurvplantefamilien.
Artene er ett- eller flerårige urter som blir 5–80 cm høye. Stengelen er opprett eller oppstigende, av og til utoverliggende. Bladene sitter spredt og er dobbelt eller tredobbelt fjærflikete. Kurvene har gul skive, og randkronene er hvite. Kurvbunnen er halvkuleformet, men ikke innhul. Det er ingen agner mellom enkeltblomstene. Frukten er trekantet med tre ribber og mangler fnokk.
Artene i Tripleurospermum ble tidligere regnet til kamilleblomslekta (Matricaria), men balderbråslekta har vist seg å være mer beslektet med gåseblomslekta (Anthemis) enn med kamilleblomslekta. Matricaria i snever betydning har også fjærflikete blad, gul skive og hvite randkroner, men de har opptil fem ribber på frukten og som regel en krydret duft.
Balderbråslekta omfatter omtrent 40 arter. De er hovedsakelig utbredt i Europa og tempererte deler av Asia med noen få arter i Nord-Afrika og Nord-Amerika. I Norge finnes artene balderbrå (T. inodorum) og strandbalderbrå (T. maritimum). Noen botanikere slår disse to artene sammen til én, men de er distinkte både i kromosomtall og morfologi. Strandbalderbrå deles i tre underarter, som av og til omfattes som selvstendige arter.
Maruna (Tripleurospermum Sch. Bip.) – rodzaj roślin z rodziny astrowatych. Według aktualnych ujęć taksonomicznych należy do niego ok. 30 gatunków występujących na półkuli północnej na obszarach o umiarkowanym klimacie[2]. We wcześniejszych klasyfikacjach gatunki te zaliczane były często do rodzaju rumianek (Matricaria). Gatunkiem typowym jest Tripleurospermum inodorum L.[3].
Liście silnie podzielone, często na nitkowate odcinki. Kwiaty zebrane w koszyczki składające się z brzeżnych kwiatów języczkowych barwy białej oraz żółtych kwiatów rurkowych wypełniających wnętrze koszyczka.
Angiosperm Phylogeny Website adoptuje podział na podrodziny astrowatych (Asteraceae) opracowany przez Panero i Funk w 2002[4], z późniejszymi uzupełnieniami[5]. Zgodnie z tym ujęciem rodzaj Matricaria należy do plemienia Anthemideae Cass., podrodziny Asteroideae (Juss.) Chev. W systemie APG III astrowate są jedną z kilkunastu rodzin rzędu astrowców (Asterales), wchodzącego w skład kladu astrowych w obrębie dwuliściennych właściwych[1].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa astrowe (Asteridae Takht.), nadrząd astropodobne (Asteranae Takht.), rząd astrowce (Asterales Lindl), rodzina astrowate (Asteraceae Dumort.), rodzaj Tripleurospermum[6].
Niektóre gatunki mają własności lecznicze, niektóre są uprawiane w ogrodach jako rośliny ozdobne.
Maruna (Tripleurospermum Sch. Bip.) – rodzaj roślin z rodziny astrowatych. Według aktualnych ujęć taksonomicznych należy do niego ok. 30 gatunków występujących na półkuli północnej na obszarach o umiarkowanym klimacie. We wcześniejszych klasyfikacjach gatunki te zaliczane były często do rodzaju rumianek (Matricaria). Gatunkiem typowym jest Tripleurospermum inodorum L..
Tripleurospermum é um género botânico pertencente à família Asteraceae[1].
Tripleurospermum é um género botânico pertencente à família Asteraceae.
«Tripleurospermum — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020Tripleurospermum là một chi thực vật có hoa trong họ Cúc (Asteraceae).[1]
Chi Tripleurospermum gồm các loài:
Tripleurospermum là một chi thực vật có hoa trong họ Cúc (Asteraceae).
Tripleurospermum Sch.Bip., 1844
Синонимы
Трёхрёберник, или Трёхрёбросемянник (лат. Tripleurospermum) — род однолетних и двулетних травянистых растений семейства Астровые (Asteraceae). В повседневной речи эти растения называют «ромашками» из-за схожести внешним видом с настоящей ромашкой (Matricaria chamomilla), однако эти растения не обладают характерным для ромашек запахом.
Большинство видов происходят из Евразии, ряд видов представлен в Северной Африке и Северной Америке. Растение завезено в Новую Зеландию, один вид широко распространён как сорняк[3].
Крупные ветвистые травы. Листья очередные дважды-трижды перисторассечённые. Цветки собраны в дисковидные корзинки. Семянки крупные.
Представители рода обладают внешним сходством с видами рода Ромашка (Matricaria), куда некоторые авторы ранее помещали эти растения. В связи с чем известно большое количество синонимов видов этого рода.
Род составляет 28 видов[4]
Трёхрёберник, или Трёхрёбросемянник (лат. Tripleurospermum) — род однолетних и двулетних травянистых растений семейства Астровые (Asteraceae). В повседневной речи эти растения называют «ромашками» из-за схожести внешним видом с настоящей ромашкой (Matricaria chamomilla), однако эти растения не обладают характерным для ромашек запахом.
Большинство видов происходят из Евразии, ряд видов представлен в Северной Африке и Северной Америке. Растение завезено в Новую Зеландию, один вид широко распространён как сорняк.
三肋果属（学名：Tripleurospermum）是菊科下的一个属。该属共有30种，分布于北温带。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
_(20184284309).jpg)
.jpg)
Karte mit allen verlinkten Seiten: 