Lapeirousia és un gènere de plantes amb flors dins la família Iridaceae. És endèmic de l'Àfrica subsahariana. Aproximadament un terç de les espècies d'aques gènere es presenten al tipus de vegetació del fynbos.
El nom del gènere Lapeirousia, que va ser descrit per Pierre André Pourret a Mém. Acad. Sci. Toulouse 3 : 79 (1788); Bak. In FC. 6 : 88 (1896) in part; Goldblatt in Contrib. Bol. Herb. 4 : 1 (1972); Sölch & Roessl. in FSWA. 155 : 6 (1969). Chasmatocallis Foster in Contrib. Gray Herb. 127 : 40 (1939).[1] el va donar en honor del seu amic el botànic Philippe-Isidore Picot de Lapeyrouse. De vegades s'ha escrit el nom del gènere amb altres variants com "Lapeyrousia".[2]
Lapeirousia són plantes que tenen un corm, normalment petit i les seves fulles són caducifòlies. Les fulles són basals, sovint solitàries. La inflorescència és una espiga. El tub floral pot ser curt o molt llarg, prim o cilíndric adaptat a la pol·linització per part de dípters de llengua molt llarga o bé tenir la forma d'embut. El fruit és una càpsula membranosa que conté moltes llavors petites.
Aquestes plantes tenen un interès considerable des del punt de vista biològic i evolutiu per la seva adaptació a pol·linitzadors particulars com els dípters de la família Tabanidae, Acroceridae, Bombyliidae i més espectacularment a la dels Nemestrinidae.[3]
Els corms de diverses espècies del gènere es collien com un aliment important en les societats de caçadors-recol·lectors (per exemple en els Khoisans).[4]
Lapeirousia és un gènere de plantes amb flors dins la família Iridaceae. És endèmic de l'Àfrica subsahariana. Aproximadament un terç de les espècies d'aques gènere es presenten al tipus de vegetació del fynbos.
Lapérusie[1] (Lapeirousia) je rod rostlin z čeledi kosatcovité. Jsou to vytrvalé, sezónně zatahující cibuloviny s unifaciálními listy a pravidelnými nebo dvoustranně souměrnými květy v klasovitých či latovitých květenstvích. Plodem je kulovitá tobolka. Rod zahrnuje asi 39 druhů a je rozšířen výhradně v subsaharské Africe, zejména v Západním Kapsku a Namaqualandu. Upřednostňují vesměs sušší oblasti. Hlízy jsou jedlé a tvořily součást jídelníčku některých jihoafrických etnik. Vzácně se pěstují jako okrasné cibuloviny.
Lapérusie jsou vytrvalé, sezónně zatahující hlíznaté byliny. Hlíza je zespodu zploštělá, zvonovitého tvaru. Listy jsou unifaciální, někdy se zřetelnou střední žilkou. Několik nejspodnějších listů bývá redukovaných. Stonek je nadzemní nebo podzemní, většinou větvený. Květy jsou pravidelné nebo dvoustranně souměrné, zvonkovité až kolovité, u některých druhů sladce vonné, uspořádané v klasech nebo latách, případně v přízemním svazečku. Okvětí je modré, purpurové, červené, růžové nebo bílé, s krátkou až extrémně dlouhou okvětní trubkou. Na všech nebo jen na spodních okvětních lístcích bývé často tmavší nebo světlejší kresba. Tyčinky jsou přirostlé pod ústím okvětní trubky. Čnělka je nitkovitá, vyčnívající, většinou hluboce dvouklanná. Plodem je víceméně kulovitá, blanitá až papírovitá tobolka, obsahující hladká, kulovitá semena.[2]
Rod lapérusie zahrnuje asi 39 druhů a je rozšířen výhradně v subsaharské Africe. Největší počet druhů se vyskytuje v severní polovině Namibie a v Západním Kapsku. [3][4] Část druhů se vyskytuje v subtropických oblastech jižní Afriky se zimními dešti a horkým létem (mediteránní klima), část druhů je tropických. Pouze jediný druh, Lapeirousia littoralis, je zastoupen v obou oblastech. V rámci tropické Afriky je centrum rozšíření v Namibii (zejména v její severní polovině v oblasti Namaqualand), Angole a Zambii, s přesahy do zemí východní tropické Afriky a do Mosambiku, Etiopie a Nigérie. Lapérusie se vesměs vyskytují v aridnějších oblastech než většina jiných afrických cibulovin. Upřednostňují štěrkovité a jílovité půdy.[2]
Květy lapérusií jsou opylovány hmyzem. U druhů s bledými květy s dlouhou korunní trubkou (zejména subgen. Lapeirousia) jsou hlavními opylovači lišajové a dvoukřídlí s dlouhým sosákem, zatímco vesměs barevné květy s kratší korunní trubkou (větší část podrodu Paniculata) opylují zejména včely a různí motýli.[5]
Rod Lapeirousia je v rámci čeledi Iridaceae řazen do podčeledi Ixioideae. Je rozčleňován na 2 podrody: Lapeirousia a Paniculata.
Hlízy lapérusií tvořily významnou složku jídelníčku domorodých lovců a sběračů z etnika Khoisan v oblasti Namaqualand. Jedli je pečené v horkém popelu. Chuť je popisována jako nasládlá, avšak poněkud svíravá.[6] Některé druhy jsou velmi zřídka pěstovány ve sbírkách cibulovin. Nejsou uváděny ze žádné české botanické zahrady.[7]
Lapérusie (Lapeirousia) je rod rostlin z čeledi kosatcovité. Jsou to vytrvalé, sezónně zatahující cibuloviny s unifaciálními listy a pravidelnými nebo dvoustranně souměrnými květy v klasovitých či latovitých květenstvích. Plodem je kulovitá tobolka. Rod zahrnuje asi 39 druhů a je rozšířen výhradně v subsaharské Africe, zejména v Západním Kapsku a Namaqualandu. Upřednostňují vesměs sušší oblasti. Hlízy jsou jedlé a tvořily součást jídelníčku některých jihoafrických etnik. Vzácně se pěstují jako okrasné cibuloviny.
Lapeirousia is a genus in the plant family Iridaceae. It is endemic to sub-Saharan Africa, about a third of the species occurring in fynbos.
The genus Lapeirousia was described by Pierre André Pourret in Mém. Acad. Sci. Toulouse 3 : 79 (1788); Bak. In FC. 6 : 88 (1896) in part; Goldblatt in Contrib. Bol. Herb. 4 : 1 (1972); Sölch & Roessl. in FSWA. 155 : 6 (1969). Chasmatocallis Foster in Contrib. Gray Herb. 127 : 40 (1939).[1] He named the genus in honour of his friend, the botanist Philippe-Isidore Picot de Lapeyrouse. The inconsistent spellings of that name no doubt led to the original genus name being spelt "Lapeirousia" and contributed to various subsequent misspellings of the genus in various reference sources, notably "Lapeyrousia".[2] There also has been confusion leading to unfounded claims that the genus was named after the French mariner Jean-François de Galaup, comte de Lapérouse, who had nothing substantial to do with matters botanical, and was unrelated to de Lapeyrouse.
Lapeirousia are cormous plants, usually small, and bearing deciduous leaves. The corms are small, campanulate to triangular in outline, and flat-based. The tunics comprise hard, woody layers, of which the innermost layers are entire. The leaves are basal, often solitary. They may be plane and falcate, or linear and ribbed. Various forms of scape occur; they may be either subterranean or aerial, and simple or branched. The inflorescence is a spike, sometimes contracted and fasciculate or a corymbose panicle. There are firm, green bracts, either small and subequal, or with the outer bract very large, often keeled, crisped and ribbed. The perianth may be either actinomorphic or zygomorphic; the tube short or very long. It might be slender and cylindrical, adapted to pollination by long-tongued flies, or it might be funnel-shaped. The flowers' lobes may be subequal and spreading, or unequal with upper largest petals erect, the lower three forming a lip. The stamens are symmetrically arranged. The fruit is a membranous capsule containing many small seeds, either globose or angled by pressure.[1]
About 26 species have been described from Southern Africa,[3] of which about a third are endemic to fynbos. Common names are various and regional, including painted petals, cabong, chabi, koringblom (Afrikaans for "wheat flower"). The flowers are commonly scented, though possibly only at certain times of day.
The plants are of considerable biological and evolutionary interest because of their adaptions to particular pollinators, such as flies in the families Tabanidae, Acroceridae, Bombyliidae, and most spectacularly, Nemestrinidae.[4]
Though most species of Lapeirousia are not showy, they are elegant and often fragrant. Collectors of fynbos plants value them.
The corms of several species were important sources of food for early hunter-gatherers. The vernacular names cabong or chabi are derived from Khoisan names for the plants.[5]
Lapeirousia anceps flower
Lapeirousia arenicola flower
Lapeirousia barklyi growth habit
Lapeirousia fabricii growth habit
Lapeirousia jacquinii growth habit
Lapeirousia pyramidalis closeup of flowers
Lapeirousa sp., no Id. A common form of flower in this genus, with curiously non-perpendicular axis of symmetry and single floral guide
Lapeirousia is a genus in the plant family Iridaceae. It is endemic to sub-Saharan Africa, about a third of the species occurring in fynbos.
Lapeirousia es un género con 33 especies[2] de plantas herbáceas, perennes, rizomatosas, de hojas lineares perteneciente a la familia de las iridáceas. Es originario de Nigeria a Eritrea y sur de África.
Lapeirousia es un género con 33 especies de plantas herbáceas, perennes, rizomatosas, de hojas lineares perteneciente a la familia de las iridáceas. Es originario de Nigeria a Eritrea y sur de África.
Lapeirousia – rodzaj roślin należący do rodziny kosaćcowatych (Iridaceae). Obejmuje 41 gatunków[3]. Występują one w Afryce Subsaharyjskiej, przy czym centrum ich zróżnicowania stanowi południowo-zachodnia część Afryki Południowej[4]. Niektóre gatunki uprawiane są jako rośliny ozdobne, lokalnie też spożywane są zasobne w skrobię bulwocebule roślin z tego rodzaju[4].
Rodzaj z plemienia Watsonieae, z podrodziny Crocoideae z rodziny kosaćcowatych (Iridaceae)[6].
Lapeirousia – rodzaj roślin należący do rodziny kosaćcowatych (Iridaceae). Obejmuje 41 gatunków. Występują one w Afryce Subsaharyjskiej, przy czym centrum ich zróżnicowania stanowi południowo-zachodnia część Afryki Południowej. Niektóre gatunki uprawiane są jako rośliny ozdobne, lokalnie też spożywane są zasobne w skrobię bulwocebule roślin z tego rodzaju.
Lapeirousia é um género botânico pertencente à família Iridaceae.[1]