Öfgəotu, ballıca, ciyərotu (lat. Pulmonaria)[1] — sümürgənkimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.[2]
İkiləpəlilər ilə əlaqədar bu məqalə qaralama halındadır. Məqaləni redaktə edərək Vikipediyanı zənginləşdirin. Öfgəotu, ballıca, ciyərotu (lat. Pulmonaria) — sümürgənkimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Pulmonària (Pulmonaria) és un gènere de plantes amb flors dins la família Boraginaceae.
És originària d'Europa i oest d'Àsia, amb una sola espècie (Pulmonaria mollissima) de l'Àsia Central.
Aproximadament hi ha entre 10 i 18 espècies dins aquest gènere. La indeterminació és alta perquè és un gènere amb una taxonomia difícil.
Les plantes del gènere Pulmonària són herbàcies perennes que formen grups de rosetes basals. Estan cobertes de pilositat. Les flors, que estan dalt d'una tija simple, formen una inflorescència en cima escorpioide (en forma d'escorpí) i el fruit és una núcula.
Pulmonària (Pulmonaria) és un gènere de plantes amb flors dins la família Boraginaceae.
És originària d'Europa i oest d'Àsia, amb una sola espècie (Pulmonaria mollissima) de l'Àsia Central.
Aproximadament hi ha entre 10 i 18 espècies dins aquest gènere. La indeterminació és alta perquè és un gènere amb una taxonomia difícil.
Les plantes del gènere Pulmonària són herbàcies perennes que formen grups de rosetes basals. Estan cobertes de pilositat. Les flors, que estan dalt d'una tija simple, formen una inflorescència en cima escorpioide (en forma d'escorpí) i el fruit és una núcula.
Plicník (Pulmonaria) je rod nevysokých, časně z jara výrazné kvetoucích bylin. Rostou jak samovolně ve volné přírodě, tak i bývají ozdobou stinných míst v zahradách nebo na odsluněných partiích ozdobných alpinií.
Rod je rozšířen převážně jen v Evropě, pouze ojediněle vyrůstá až v okolí Kavkazu a ve Střední Asii. Jsou to rostliny bylinných podrostů kde mívají požadovaný polostín až stín a vlhkou, kyprou humózní půdu. Druhy původem z oblastí okolo Středozemního moře dobře snášejí krátkodobé letní sucho a ty původem ze stepí tolerují i plné slunce.[2][3][4]
Vytrvalé rostliny vyrůstající z tmavého plazivého, vícehlavého oddenku s téměř vodorovnými podzemními výběžky. Jsou hemikryptofyty, jejich každoroční obnovovací pupeny jsou těsně u povrchu země a přes zimu jsou obvykle kryty jen listovými růžicemi. Lodyha, více či méně porostlá chlupy různého typu, je přímá nebo vystoupavá a dorůstá do výše jen 10 až 30 cm. Přízemní, až po odkvětu vyrůstající, dlouze řapíkaté, do růžice sestavené listy mají čepele na bázi srdčité až kopinaté, které mohou být jednobarevné nebo s výraznými světlými skvrnami. Poloobjímavé až téměř přisedlé lodyžní listy vyrůstající střídavě mají čepele vejčité až kopinaté, někdy skvrnité, řídce porostlé nestejně dlouhými chlupy a to zejména po obvodě celokrajných čepelí.
Růžové, červené, fialové až modré květy vytvářejí krátké vrcholové nebo úžlabní vijany s listeny. Pětičetné, pravidelné, oboupohlavné květy mají trubkovitě zvonkovitý, někdy různě dlouhými chlupy porostlý kalich který je asi do třetiny rozdělený v trojúhelníkovité cípy, v čase dozrávání plodu se zvětšuje. Barevná nálevkovitá koruna má pět zaokrouhlených cípů a ústí její trubky bývá zakryto chomáčkem chlupů. Nitky pěti tyčinek přirůstají ke korunní trubce, na čtyř komůrkovém semeníku je čnělka s rozeklanou hlavičkovitou bliznou uzavřenou v korunní trubce. Rostliny mají často schopnost, jako pojistku proti samoopylení, vytvářet heterostylní květy. Rozkvétají v březnu až květnu a lákají hmyz na nektar.
Po opylení se vyvinou ze semeníku čtyři tmavé vejčité tvrdky až 4 mm dlouhé které mohou být hladké nebo jemně chlupaté. Tvrdky a oddenky slouží k rozmnožování. Lodyhy s listy některých druhů, např. plicníku lékařského nebo plicníku tmavého, obsahují léčivé látky působící protizánětlivě hlavně na dýchací cesty a zažívací ústrojí.[2][3][4][5]
Do rodu se řadí asi 14 druhů ale taxonomie není ustálená. Křížení mezi plicníky je všeobecným jevem, často přitom dochází ke sterilitě hybridů.
V České republice vyrůstají čtyři původní druhy:
a je pěstováno i několik nepůvodních neofytů, např.
Dále se v české floře nalézají i mnozí kříženci, např.
Obrázky, zvuky či videa k tématu plicník ve Wikimedia Commons
Plicník (Pulmonaria) je rod nevysokých, časně z jara výrazné kvetoucích bylin. Rostou jak samovolně ve volné přírodě, tak i bývají ozdobou stinných míst v zahradách nebo na odsluněných partiích ozdobných alpinií.
Lungeurt (Pulmonaria) er en slægt med 16 arter, som er udbredt i Europa, Lilleasien, Kaukasus samt Central- og Østasien, men med tyngdepunktet i det sydøstlige Europa. Slægten er dog yderst kompleks, for der eksisterer mange overgange mellem de enkelte arter og hybride former, og det er ofte kun muligt at artsbestemme planterne ved kromosomanalyser. Angivelserne i litteraturen af udbredelsesområder kan derfor være behæftet med fejl. Her beskrives kun de arter, som er vildtvoksende i Danmark eller som dyrkes her.
Beskrevne arter
Die Lungenkräuter (Pulmonaria) bilden eine Pflanzengattung der Familie der Raublattgewächse (Boraginaceae). Diese Gattung umfasst etwa 14 bis 20 Arten. Eine bekannte Pulmonaria-Art ist das Gefleckte Lungenkraut (Pulmonaria officinalis), das im Volksmund auch Hänsel und Gretel oder Adam und Eva genannt wird.
Bei Pulmonaria-Arten handelt es sich um ausdauernde, krautige Pflanzen mit kriechendem Rhizom. Die oberirdischen Pflanzenteile sind meist rau behaart. Die Stängel sind nicht verzweigt und auch rau. Die Laubblätter sind einfach und rau behaart. Die relativ großen Rosettenblätter sind gestielt, die wechselständigen Stängelblätter sitzend oder undeutlich gestielt und ganzrandig.
Die endständigen Blütenstände sind Doppelwickel mit Deckblättern und vielen Blüten. Die gestielten Blüten sind zwittrig, heterostyl, radiärsymmetrisch und fünfzählig mit doppeltem Perianth. Die fünf Kelchblätter sind höchstens bis zur Mitte glockig verwachsen, fünfzipfelig und vergrößern sich nach der Blütezeit. Die fünf bei vielen Arten anfangs roten, dann blauen Kronblätter sind trichterförmig verwachsen, wobei die Kronröhre etwa so lang ist wie der Kelch. Die Schlundschuppen sind zu fünf ringförmig angeordneten Haarbüscheln reduziert. Die fünf Staubblätter, die die Krone nicht überragen, besitzen sehr kurze Staubfäden und längliche Staubbeutel. Zwei Fruchtblätter sind zu einem vierteiligen Fruchtknoten verwachsen. Der dünne Griffel ist in der Kronröhre eingeschlossen und endet in einer kopfigen oder kurz zweilappigen Narbe.
Die Teilfrüchte der Klausenfrucht sind gerade, eiförmig, behaart bis zuweilen verkahlend und glänzend. Ihre Ansatzstellen sind von einem schwach entwickelten Ringwulst umgeben. Die Samen weisen ein Elaiosom auf.
Die heterostylen Blüten sind homogame, nektarführende Stieltellerblumen. Sie werden besonders durch Hummeln (Bombus)-Arten, aber auch durch Falter bestäubt. Ameisen sorgen für die Ausbreitung der Samen (Myrmekochorie).
Der botanische Gattungsname Pulmonaria leitet sich von pulmonarius für lungenkrank ab. Dieser vor-linnéische Name wurde für verschiedene Gattungen verwendet; auf diese Gattung wohl durch den Vergleich der Blütenkronen von Lungen-Enzian (Gentiana pneumonathe), deren Wurzeln wahrscheinlich der bei Lungenkrankheiten verwendeten Droge „radicula pulmonaria“ entsprechen. Der deutsche Trivialname Lungenkraut bezieht sich ebenfalls auf die Verwendung als Heilpflanze von Pulmonaria officinalis bei Lungenkrankheiten.
Der Gattungsname Pulmonaria wurde 1753 durch Carl von Linné in Species Plantarum, 1, S. 135 erstveröffentlicht. Typusart ist Pulmonaria officinalis L. Die Gattung Pulmonaria gehört zur Tribus Boragineae in der Unterfamilie der Boraginoideae innerhalb der Boraginaceae.
Es gibt etwa 14 bis 20 Pulmonaria-Arten[1].
Von einigen Arten gibt es Sorten, die als Zierpflanzen verwendet werden, dabei dienen sie als sogenannte Bodendecker besonders an schattigen Standorten.
Nur von Pulmonaria officinalis ist bekannt, dass die rohen und gegarten Blätter gegessen werden. Die medizinischen Wirkungen dieser Art wurden untersucht. Sie ist außerdem Bestandteil bei der Herstellung des Wermut.[3]
Die Lungenkräuter (Pulmonaria) bilden eine Pflanzengattung der Familie der Raublattgewächse (Boraginaceae). Diese Gattung umfasst etwa 14 bis 20 Arten. Eine bekannte Pulmonaria-Art ist das Gefleckte Lungenkraut (Pulmonaria officinalis), das im Volksmund auch Hänsel und Gretel oder Adam und Eva genannt wird.
Вишпиляв[3], лиякс: вашонь пиле[4], медень тикше[5] (лат. Pulmonária, руз. Медуни́ца[6]) — ламоиень аволь серэйть тикшень касовксонь буе Куяртикшень[3] семиястонть (Boraginaceae).
Вишпилявкстнэнь цецятнестэ мекштне саить парсте медярво[7].
Pulmonaria буень лемесь саеви латинэнь pulmo — «тевеляв» (pulmonalis — «тевелявонь») ды секс не тикшетнень видтнэнь саить тевс тевелявонь орматнень эйстэ.[8].
(Pulmonaria montana нетьксэсь)
(Pulmonaria obscura озадо нетьксэв лопа)
(Pulmonaria montana ундоксвакссо лопа)
(Pulmonaria-нь цецязо)
Күкебаш — кыярчалар гаиләлегеннән яз үсә торган күк һәм миләүшә төстә чәчәкләре булган үлән үсемлек.
Күкебаш — кыярчалар гаиләлегеннән яз үсә торган күк һәм миләүшә төстә чәчәкләре булган үлән үсемлек.
↑ Integrated Taxonomic Information System — 1996. ↑ таксономическая база данных Национального центра биотехнологической информации США / National Center for Biotechnology InformationПыл курăкĕ (лат. Pulmonária)[1] — хăяр курăк йышĕнчи курăксен йăхĕ. Йăхра евразинчи 14 [2]—16[3] биологи тĕсĕ.
Пыл курăк йăхĕн тĕсĕсен списокĕ[4][5]
Пыл курăкĕ (лат. Pulmonária) — хăяр курăк йышĕнчи курăксен йăхĕ. Йăхра евразинчи 14 —16 биологи тĕсĕ.
Pulmonaria (lungwort) is a genus of flowering plants in the family Boraginaceae, native to Europe and western Asia, with one species (P. mollissima) east to central Asia. According to various estimates there may be between 10 and 18 species found in the wild.
Lungworts are evergreen or herbaceous[1] perennials that form clumps or rosettes. They are covered in hairs of varied length and stiffness, and sometimes also bear glands. The underground parts consist of a slowly creeping rhizome with adventitious roots. Flowering stems are unbranched, rough, covered with bristly hairs, usually not exceeding 30 cm (12 in), with a few exceptions (P. mollis, P. vallarsae). The stems are usually upright, or slightly spreading. The plants reach 15–25 cm (6–10 in) in height, spreading up to 60 cm (2.0 ft) wide.[2]
The leaves are arranged in rosettes. The blades are usually large, from narrowly lanceolate to oval, with the base ranging from heart shaped to very gradually narrowing, and can have a sharply pointed or blunt tip. The leaf margin is always entire, but in some species and forms can be rather wavy. Basal leaves are carried on stalks that can be short or longer than the leaf blade in various species. Stem leaves are smaller and often narrower, and are unstalked or clasping the stem. All leaves are covered with hairs that are usually bristly, or occasionally soft. The leaves are often prominently spotted in black and blue, or sometimes in pale green, or unspotted. The spots are due to the presence of foliage air pockets. These pockets, which cool the lower leaf surface, mask the presence of chlorophyll.[2]
The inflorescence is a terminal scorpioid cyme as a cymose corymb, with bracts, on short pedicels (stalks), reaching just above the foliage.[2] The flowers are heterostylous, with two distinct forms of flower within each species; those with short stamens and long styles ("pin" flowers) and those with long stamens and short styles ("thrum" flowers), with the former usually being larger and more showy. The calyx is hairy, 5-lobed, tubular or funnel-shaped, enlarging as the fruit ripens. The corolla is funnel-shaped and consists of a long, cylindrical tube and a limb with five shallow lobes. Within the corolla throat, five tufts of hairs alternate with the stamens to form a ring. The colour of the corolla varies from purple, violet or blue to shades of pink and red, or sometimes white. The colour of the flower in bud is often pink to violet when they first emerge, which then changes to blue as the flower matures.[2] The stamens and style are included within the corolla and not protruding.
The nutlets are smooth, egg-shaped, brownish, up to 4.5 mm (0.2 in) long and 3 mm (0.1 in) wide, each containing a single seed. Up to four nutlets per flower are produced, ripening mostly in summer.
Pulmonaria is a genus in the Boraginoideae subfamily of Boraginaceae, consisting of approximately 18 species, although species delineation (speciation) has proved problematic.[3] Within the Boraginoideae, Pulmonaria is placed in the tribe Boragineae, where it is closely related to Borago.[4]
The scientific name Pulmonaria is derived from Latin pulmo (lung).[5] In the times of sympathetic magic, the spotted oval leaves of P. officinalis were thought to symbolize diseased, ulcerated lungs, and so were used to treat pulmonary infections. The common name in many languages also refers to lungs, as in English "lungwort", German Lungenkraut, French herbe aux poumons, Serbian plućnjak... In some East European languages, the common name is derived from a word for honey, e.g. Russian medunitza, Polish miodunka, Serbian meduniče, Bulgarian "медуница".
The species of the genus are distributed across Eurasia.[3]
Pulmonaria is an early spring flowering deciduous perennial, retaining its leaves till late winter, just before the new growth emerges.[2]
Pulmonaria species are used as food plants by the larvae of some Lepidoptera species. These include the case-bearer Coleophora pulmonariella, which feeds exclusively on P. saccharata, and the moth Ethmia pusiella, which has been recorded on P. officinalis.
Of the known species of Pulmonaria, only about eight are known in cultivation.[2] Pulmonaria are used as ornamental garden plants, particularly P. saccharata, P. angustifolia[1] and P. longifolia. Others include P. affinis.[2]They are especially valued as groundcover in damp shaded areas, producing their blue and/or pink flowers in late winter and early spring, accompanied by dense clusters of heart-shaped leaves that are often strikingly mottled and marbled, throughout summer.
The following cultivars, of mixed or uncertain parentage, have gained the Royal Horticultural Society’s Award of Garden Merit:-[6]
Pulmonaria (lungwort) is a genus of flowering plants in the family Boraginaceae, native to Europe and western Asia, with one species (P. mollissima) east to central Asia. According to various estimates there may be between 10 and 18 species found in the wild.
Las Pulmonaria son un género de fanerógamas de la familia de las Boraginaceae, nativa de Europa y el occidente de Asia, con una especie (P. mollissima) del este a Asia central. Hay entre 10 y 18 spp. de Pulmonaria salvajes, pero la taxonomía del Gro. es muy confusa.
Son hierbas perennes que forman conjuntos o rosetas. Están cubiertos de pelos de varias longitudes y consistencia y, a veces, hasta parecen glándula.
Tiene rizomas con raíces adventicias. Los vasos de la rama floral son sin ramificar, fuertes, cubiertos de pelos no mayores a 2 a 3 dm, con pocas excepciones (P. mollis, P. vallarsae). Los tallos son usualmente ascendentes o ligeramente serpenteantes.
Las hojas basales se arreglan en rosetas; son grandes, lanceoladas a ovales angostas, con la base oscilando entre la forma acorazonada a muy gradualmente angostándose.
La inflorescencia es una terminal cima, con brácteas.
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 1: 135. 1753.[1] La especie tipo es: Pulmonaria officinalis L.
Pulmonaria; nombre genérico que deriva del latín pulmo. En los tiempos de la magia simpática, las hojas ovales manchadas de P. officinalis representaban a enfermedades simbólicas, pulmones ulcerados y, por ende, se la utiliza en tratar infecciones pulmonares. En mucho idiomas su nombre común está asociado al pulmón, como en inglés "lungwort", en alemán "lungenkraut", o en gallego "herba dos bofes" (pulmones de los animales). En otras lenguas de la Europa del Este, el nombre común deriva de una palabra para miel, e.g. en ruso "medunitza" y en polaco "miodunka".
Pulmonaria affinis
Pulmonaria angustifolia
Pulmonaria filarszkyana
Pulmonaria kerneri
Pulmonaria longifolia
Pulmonaria mollis
Pulmonaria mollissima
Pulmonaria montana
Pulmonaria obscura
Pulmonaria officinalis
Pulmonaria rubra
Pulmonaria saccharata
Pulmonaria stiriaca
Pulmonaria vallarsae
Pulmonaria visianii
Las Pulmonaria son un género de fanerógamas de la familia de las Boraginaceae, nativa de Europa y el occidente de Asia, con una especie (P. mollissima) del este a Asia central. Hay entre 10 y 18 spp. de Pulmonaria salvajes, pero la taxonomía del Gro. es muy confusa.
See artikkel räägib perekonnast Pulmonaria. Kopsurohuks nimetatakse ka harilikku sinilille. Kopsurohi (Pulmonaria) on kareleheliste sugukonda kuuluv rohttaimede perekond.
Kopsurohud kasvavad Euroopas ja Lääne-Aasias. Üks liik (Pulmonaria mollissima) kasvab Kesk- ja Ida-Aasias. Eri hinnangutel kuulub perekonda 10–18 liiki ja täpses arvus ei ole üksmeelt. Eestis esineb pärismaisena kaks liiki sinine kopsurohi (väga haruldane) ja harilik kopsurohi, tavaline kevadel õitsev taim. Kultuurtaimena kasvatatakse aedades kirjulehist kopsurohtu.
Kopsurohu teaduslik nimi tuleb kopsu ladinakeelsest nimest pulmo. Nimelt meenutasid hariliku kopsurohu lehed kopsu. Sel põhjusel kasutati kopsurohtu rahvameditsiinis kopsude ravimiseks. Tänapäeva meditsiinis kopsurohtu ravimtaimeks ei peeta. Ka paljudes teistes keeltes tuleb kopsurohu nimetus kopsust, näiteks inglise keeles lungwort ja saksa keeles Lungenkraut.
Seevastu mitmes slaavi keeles on kopsurohi saanud nime mee järgi, näiteks vene keeles медуница ja poola keeles miodunka.
Kopsurohud on puhmikuid moodustavad püsikud. Nende vars on kaetud karvadega, mis mõnikord on näärmelised. Maa-alune risoom moodustab lisajuuri. Vars ei ole tavaliselt üle 25–30 cm pikk, kuigi on ka erandeid (P. mollis, P. vallarsae). Vars on tavaliselt püstine.
Lehed asuvad männastes. Lehelaba on suur, kujult alates süstjatest kuni ovaalseteni. Mõned lehed on otsast terava tipuga. Leherootsu poolsest otsast on lehed alates südamekujulistest kuni väga aeglaselt kitsenevateni. Leheserv on alati terve, aga mõnel liigil ja vormil võib olla lainjas. Lisaks on taimel juurmised lehed, mille vars võib olla ülejäänud lehtede leherootsust nii pikem kui lühem, olenevalt liigist. Kõik lehed on kaetud karvadega ja need on tavaliselt tüükalised, mõnikord ka pehmed. Lehtedel on sageli selged mustad või sinised täpid. Harvem on täpid kahvaturohelised, vahel ka puuduvad.
Vili on pähklike. See on sile, munajas, pruun, kuni 4,5 mm pikk ja 3 mm lai. Igast õiest kasvab kuni 4 pähklikest ja igaühes neist on üks seeme. Viljad valmivad tavalisel suvel.
Kopsurohi (Pulmonaria) on kareleheliste sugukonda kuuluv rohttaimede perekond.
Imikät (Pulmonaria) on lemmikkikasvien (Boraginaceae) heimoon kuuluva kasvisuku, jonka lajeja esiintyy luonnonvaraisena pääosin Euroopassa ja Aasian länsiosissa.
Sukuun kuuluu noin 20 lajia. Ne ovat monivuotisia, ruohovartisia kasveja joilla on kiemurteleva maavarsi. Kukat ovat puhjetessaan punaiset ja muuttuvat sitten sinisiksi tai violeteiksi.[1]
Imikät (Pulmonaria) on lemmikkikasvien (Boraginaceae) heimoon kuuluva kasvisuku, jonka lajeja esiintyy luonnonvaraisena pääosin Euroopassa ja Aasian länsiosissa.
Sukuun kuuluu noin 20 lajia. Ne ovat monivuotisia, ruohovartisia kasveja joilla on kiemurteleva maavarsi. Kukat ovat puhjetessaan punaiset ja muuttuvat sitten sinisiksi tai violeteiksi.
Pulmonaria est un genre de plantes de la famille des Boraginaceae. Ce sont des espèces herbacées vivaces à grandes feuilles basales et à feuilles caulinaires plus petites. Les feuilles continuent à grandir après la floraison. Dans plusieurs espèces, elles sont maculées de blanc. L'ensemble de la plante est velu, à poils rudes à soyeux. Les fleurs se présentent en racèmes de cymes terminales. Comme c'est le cas pour beaucoup de boraginacées, leur couleur varie du rose au bleu. La plante possède un calice tubulé, généralement très velu à cinq dents. En outre, la corolle est en entonnoir présentant cinq lobes avec à la gorge cinq petites touffes de poils entourant les étamines. Le fruit est composé de quatre nucules monospermes indéhiscentes.
Ces espèces sont souvent appelées « Pulmonaires ». Elles doivent leur nom au fait que les taches éparses sur les feuilles évoquent les alvéoles du poumon (à l'exception de Pulmonaria obscura qui n'a pas de taches). La racine de ces espèces était censée guérir les maladies du poumon (Végèce donnait le nom de pulmonaria radicula à l'une d'entre elles) en vertu de la théorie des signatures[1].
Selon la légende, les traces blanches des feuilles sont les gouttes de lait que la vierge Marie laissa tomber en allaitant son fils Jésus lors de la fuite en Égypte[2].
Selon The Germplasm Resources Information Network[3]
Dans le calendrier républicain, la Pulmonaire était le nom attribué au 19e jour du mois de pluviôse[4].
La pépinière-jardin botanique du Beau Pays dans le Pas-de-Calais détient une collection de Pulmonaires horticoles qui compte environ 85 espèces et cultivars, et qui est labellisée « Collection nationale » par le Conservatoire des collections végétales spécialisées[5] depuis 2016[6].
Pulmonaria est un genre de plantes de la famille des Boraginaceae. Ce sont des espèces herbacées vivaces à grandes feuilles basales et à feuilles caulinaires plus petites. Les feuilles continuent à grandir après la floraison. Dans plusieurs espèces, elles sont maculées de blanc. L'ensemble de la plante est velu, à poils rudes à soyeux. Les fleurs se présentent en racèmes de cymes terminales. Comme c'est le cas pour beaucoup de boraginacées, leur couleur varie du rose au bleu. La plante possède un calice tubulé, généralement très velu à cinq dents. En outre, la corolle est en entonnoir présentant cinq lobes avec à la gorge cinq petites touffes de poils entourant les étamines. Le fruit est composé de quatre nucules monospermes indéhiscentes.
Planda ilbhliantúil is ea an crotal coille a fhásann 30 cm ar airde, le ríosóm dreapaire, dúchasach don Eoraip. Cuireann na luibheolaithe san fhine Boragincae é. Tá idir 10 agus 18 speiceas de ann; tá éiginnteacht ag na saineolaithe i dtaobh cuid mhaith de na speicis ar a dtugtar crotal coille. Na duilleoga ubhchruthach go ginearálta, le spotaí bána go minic. Na bláthanna 1 cm ar leithead, feadánach nó tonnadóirchruthach, bándearg nó scothdhearg, ag athrú go dtí gorm le haois.
Para a especie típica tamén chamada pulmonaria, véxase artigo Herba dos bofes.
Pulmonaria é un xénero de fanerógamas da familia das Boraginaceae, nativas de Europa e o occidente de Asia, cunha especie (P. mollissima) do leste de Asia central. Reciben o nome vulgar de pulmonarias ou herbas dos bofes. Hai entre 10 e 18 spp. de Pulmonaria bravas, porén a taxonomía do xénero é moi confusa. O nome botánico Pulmonaria deriva do latín pulmo. Nos tempos da maxia simpatética, as follas ovais manchadas de P. officinalis representaban a enfermidades simbólicas, pulmóns ulcerados, e por iso utilízase para tratar infeccións pulmonares. En moitos idiomas o seu nome común está asociado ao pulmón, como no galego: herba dos bofes (pulmóns dos animais), no inglés "lungwort", e no alemán "lungenkraut". Noutras linguas da Europa do Leste, o nome común deriva dunha palabra para mel, por exemplo en ruso "medunitza" ou en polonés "miodunka".
Son herbas perennes que forman conxuntos ou rosetas. Están cubertos de pelos de varias lonxitudes e consistencia, e ás veces até parecen glándula.
Ten rizomas con raíces adventicias. Os vasos da rama floral son sen ramificar, fortes, cubertos de pelos non maiores a 2 a 3 dm, con poucas excepcións (P. mollis, P. vallarsae). Os talos son usualmente ascendentes, ou lixeiramente serpenteantes.
As follas basais arránxanse en rosetas; son grandes, lanceoladas a ovais angostas, coa base oscilando entre a forma de corazón a moi gradualmente angostándose.
A inflorescencia é unha terminal cima, con brácteas.
Pulmonaria affinis
Pulmonaria angustifolia
Pulmonaria filarszkyana
Pulmonaria kerneri
Pulmonaria longifolia
Pulmonaria mollis
Pulmonaria mollissima
Pulmonaria montana
Pulmonaria obscura
Pulmonaria officinalis
Pulmonaria rubra
Pulmonaria saccharata
Pulmonaria stiriaca
Pulmonaria vallarsae
Pulmonaria visianii
Para a especie típica tamén chamada pulmonaria, véxase artigo Herba dos bofes.
Pulmonaria é un xénero de fanerógamas da familia das Boraginaceae, nativas de Europa e o occidente de Asia, cunha especie (P. mollissima) do leste de Asia central. Reciben o nome vulgar de pulmonarias ou herbas dos bofes. Hai entre 10 e 18 spp. de Pulmonaria bravas, porén a taxonomía do xénero é moi confusa. O nome botánico Pulmonaria deriva do latín pulmo. Nos tempos da maxia simpatética, as follas ovais manchadas de P. officinalis representaban a enfermidades simbólicas, pulmóns ulcerados, e por iso utilízase para tratar infeccións pulmonares. En moitos idiomas o seu nome común está asociado ao pulmón, como no galego: herba dos bofes (pulmóns dos animais), no inglés "lungwort", e no alemán "lungenkraut". Noutras linguas da Europa do Leste, o nome común deriva dunha palabra para mel, por exemplo en ruso "medunitza" ou en polonés "miodunka".
Pulmonaria L. è un genere di piante della famiglia Boraginaceae[1], comprendente piante perenni con rizoma strisciante e fusto semplice.
I fiori pentameri, caratterizzati da una evidente eterostilia, sono portati in cime terminali bratteate. I calici, angolosi, sono divisi fino a circa la metà della loro lunghezza. Le corolle di colore rosso, blu o violetto sono infundibuliformi senza scaglie o invaginazioni, portano nella gola cinque ciuffi di peli riuniti a formare un anello. Gli stami sono inclusi, inseriti nella gola o nella parte mediana del tubo. Lo stilo è incluso; stimma capitato o a volte bifido. Le nucule ovoidi sono erette, lisce, pelose, a volte glabrescenti, ristrette alla base sopra un distinto cercine.
Nelle flore più moderne, la variabilità entro il genere è attribuita a ibridazione fra tre o quattro "specie base", ma questo è improbabile per due ragioni (TUTIN et alii, 1976):
Importanti caratteri da prendere in considerazione nella determinazione delle varie specie sono:
Altro importantissimo carattere, il cui accurato studio riesce a condurre a determinazioni sicure, è la pelosità. Questo carattere deve essere attentamente studiato al binoculare o al microscopio a basso ingrandimento, in sezioni sottili. L'osservazione va condotta a 5-10mm lateralmente alla nervatura centrale della pagina superiore delle foglie estive. Si possono così osservare degli organelli così distinti:
Il genere è diffuso nelle regioni temperate dell'Europa e dell'Asia.
Si possono trovare in suoli profondi ricchi di humus, di solito in ombra anche se alcune specie (es. P. angustifolia) si trovano in luoghi assolati.
Il genere comprende le seguenti specie:[1]
Secondo Pignatti in Italia sono presenti 5 specie:[2]
Pulmonaria L. è un genere di piante della famiglia Boraginaceae, comprendente piante perenni con rizoma strisciante e fusto semplice.
Plautė (Pulmonaria) – agurklinių (Boraginaceae) šeimos augalų gentis. Pavadinimas iš lotynų k. žodžio pulmon – plaučiai; augalas vartojamas plaučių ligoms gydyti. Genčiai priklauso žoliniai augalai, apaugę liaukiniais plaukeliais ir turintys šliaužiantį šakniastiebį. Pavasarį iš šakniastiebio pumpurų išauga lapų skrotelė. Skroteliniai lapai yra gerokai stambesni už stiebo. Vainikėlis iš pradžių rožinis, vėliau violetinis, žydras arba mėlynas. Vaisius – riešutėliai.
Gentyje yra apie 12 rūšių. Lietuvoje auga 3 rūšys:
Siauralapė plautė (Pulmonaria angustifolia)
Tamsioji plautė (Pulmonaria obscura)
Longkruid (Pulmonaria) is een geslacht uit de ruwbladigenfamilie (Boraginaceae). Het geslacht telt tussen de tien en de achttien soorten, waarbij het exacte aantal afhankelijk is van de gekozen taxonomische opvatting.
De botanische naam is afgeleid van het Latijnse pulmo (long). Men meende dat de tekening op de bladeren van het gevlekt longkruid op (zieke) menselijke longen leek. Volgens de zogenaamde signatuurleer werd de plant daarom als geneesmiddel bij longaandoeningen beschouwd. Die geneeskrachtige werking is echter niet bewezen. Blad van longkruid vermengd met lavas en smalle weegbree zou helpen tegen inwendige verslijmingen.
De Nederlandse naam is van de botanische naam afgeleid. De naam longkruid vindt men ook in diverse andere West-Europese talen terug. In sommige Oost-Europese talen is de naam afgeleid van een woord voor honing, zoals het Russische "medoenitsa", het Oekraïense "medoenka" en het Poolse "miodunka".
Longkruidsoorten zijn waardplant voor de vlinders haartjeskokermot (Coleophora pennella), de smeerwortelsteltmot (Dialectica imperialella) en de tijmvedermot (Merrifieldia leucodactyla).
... · Alkanna · Amsinckia · Anchusa (Ossentong) · Asperugo · Borago · Brunnera · Cordia · Cynoglossum (Hondstong) · Echium · Heliotropium (Heliotroop) · Lappula · Lithospermum (Parelzaad) · Myosotidium · Myosotis (Vergeet-mij-nietje) · Nonea · Omphalodes · Pentaglottis · Phacelia · Pulmonaria (Longkruid) · Symphytum (Smeerwortel) · ...
Longkruid (Pulmonaria) is een geslacht uit de ruwbladigenfamilie (Boraginaceae). Het geslacht telt tussen de tien en de achttien soorten, waarbij het exacte aantal afhankelijk is van de gekozen taxonomische opvatting.
Multimedia w Wikimedia Commons Miodunka (Pulmonaria L.) – rodzaj roślin należący do rodziny ogórecznikowatych (Boraginaceae). Według The Plant List w obrębie tego rodzaju znajduje się 14 gatunków o nazwach zweryfikowanych i zaakceptowanych, podczas gdy kolejne 64 taksony mają status gatunków niepewnych (niezweryfikowanych)[3] (inne źródła mówią o 18 lub 20 gatunkach[4][5]). Występuje naturalnie na obszarze od Europy po Azję Środkową[4][6]. Jeden z gatunków – miodunka miękkowłosa (P. mollis) – spotykany jest na rosyjskim dalekim wschodzie aż po Czukotkę[7]. W Polsce w stanie dzikim rosną 4 gatunki z tego rodzaju[8]. Często różnice między gatunkami są nieznaczne, przez co są trudne do oznaczenia[9].
Rośliny z tego rodzaju najlepiej rosną na żyznym, próchnicznym, wilgotnym podłożu. Preferuje stanowiska w półcieniu lub całkowicie zacienione. Rozmnaża się przez wysiew nasion lub, wegetatywnie, przez podział kęp[6].
Rodzaj należy do podplemienia Boragininae, plemienia Boragineae, podrodziny Boraginoideae z rodziny ogórecznikowatych Boraginaceae[10].
Rośliny z tego rodzaju bywają uprawiane jako rośliny ozdobne. Nadają się w szczególności do ogrodów naturalistycznych i skalnych, a także na zacienione rabaty[6].
Miodunka (Pulmonaria L.) – rodzaj roślin należący do rodziny ogórecznikowatych (Boraginaceae). Według The Plant List w obrębie tego rodzaju znajduje się 14 gatunków o nazwach zweryfikowanych i zaakceptowanych, podczas gdy kolejne 64 taksony mają status gatunków niepewnych (niezweryfikowanych) (inne źródła mówią o 18 lub 20 gatunkach). Występuje naturalnie na obszarze od Europy po Azję Środkową. Jeden z gatunków – miodunka miękkowłosa (P. mollis) – spotykany jest na rosyjskim dalekim wschodzie aż po Czukotkę. W Polsce w stanie dzikim rosną 4 gatunki z tego rodzaju. Często różnice między gatunkami są nieznaczne, przez co są trudne do oznaczenia.
Pulmonaria L. é um gênero de plantas pertencente à família Boraginaceae.
Pulmonaria affinis
Pulmonaria angustifolia
Pulmonaria filarszkyana
Pulmonaria kerneri
Pulmonaria longifolia
Pulmonaria mollis
Pulmonaria mollissima
Pulmonaria montana
Pulmonaria obscura
Pulmonaria officinalis
Pulmonaria rubra
Pulmonaria saccharata
Pulmonaria stiriaca
Pulmonaria vallarsae
Pulmonaria visianii
Pulmonaria L. é um gênero de plantas pertencente à família Boraginaceae.
Lungörtssläktet[1] (Pulmonaria)[2] är ett släkte av strävbladiga växter. Växterna är fleråriga örter.[1] Lungörter ingår i familjen strävbladiga växter.[2] Flera arter odlas som prydnasväxter utomhus.[1]
Enligt Catalogue of Life ingår följande 19 arter[2]:
Wikimedia Commons har media som rör Pulmonaria.
Wikispecies har information om Pulmonaria.
Denna artikel om strävbladiga växter saknar väsentlig information. Du kan hjälpa till genom att tillföra sådan.
Lungörtssläktet (Pulmonaria) är ett släkte av strävbladiga växter. Växterna är fleråriga örter. Lungörter ingår i familjen strävbladiga växter. Flera arter odlas som prydnasväxter utomhus.
Enligt Catalogue of Life ingår följande 19 arter:
Pulmonaria affinis - fransk lungört Pulmonaria angustifolia - smalbladig lungört Pulmonaria apennina Pulmonaria carnica Pulmonaria collina Pulmonaria dacica Pulmonaria filarszkyana Pulmonaria helvetica Pulmonaria kerneri Pulmonaria longifolia Pulmonaria mollis - mjuk lungört Pulmonaria montana - berglungört Pulmonaria murinii Pulmonaria obscura - lungört Pulmonaria officinalis - fläcklungört Pulmonaria rubra - röd lungört Pulmonaria saccharata - broklungört Pulmonaria stiriaca Pulmonaria vallarsae Pulmonaria visianiiУ більшості видів медунки (як і у деяких інших шорстколистих) спостерігається нечасте серед квіткових рослин явище зміни забарвлення віночка в процесі цвітіння: рожеві на початку віночки до кінця цвітіння стають синіми.
Багаторічні, кореневищні, жорстко-або м'якоопушені рослини; листки широкояйцеподібні або довгастоланцетні. Квітки на коротких ніжках, у роздврєнних улиснених завійках, зібраних щитками на кінцях стебел. Чашечка дзвоникоподібна, , менш як наполовину надрізана, з трикутно-ланцетними частками, при плодах збільшена. Віночок лійкоподібний, у зіві без лусочок, але з п'ятьма пучками волосків, червоний або змінює забарвлення від рожевого до фіолетового, блакитного або синього. Плід із 4 горішків, кулясто-яйцеподібних, гладеньких, блискучих, розсіяноволосистих.
Медунка — особливо лікарська медунка (P. officinalis) — з давніх часів використовувалася як лікарська рослина. Деякі види культивуються як садові культури, виведена безліч декоративних сортів. Всі види медунки — добрі медоноси.
Цветки с двойным околоцветником. Чашечка сростнолистная, колокольчатая, пятизубчатая (пятилопастная). Венчик актиноморфный, колокольчатый (ворончатый), пятидольный, с развитой трубкой и открытым зевом, в котором находятся пять пучков волосков[6]. Тычинок пять. Столбик цельный, голый, с цельным головчатым рыльцем. Завязь верхняя. Цветки собраны в верхушечные соцветия — завитки. Время цветения для всех видов — весна.[7][11][12]
Окраска венчика может быть белой, розовой, голубой, синей, лиловой.[4] У большинства видов в бутонах и в начале цветения венчик розовый, позже его окраска становится синей или лиловой (иногда голубой или белой), часто на одном растении имеются цветки различной окраски. Изменение цвета объясняется изменением кислотности клеточного сока в венчиках цветков медуницы (клеточный сок в бутонах и молодых цветках имеет кислую реакцию, но ближе к концу цветения становится слабощелочным) и связано со свойствами красящего вещества, антоциана: кислые растворы, в которых он содержится, — розовые, щелочные — синие. Подобное изменение окраски венчика наблюдается и у некоторых других растений из семейства Бурачниковые, — например, у представителей рода Незабудка (Myosotis): бутоны у них обычно розовые, а сами цветки — голубые.[7][8]
Возможно, изменение цвета венчика имеет информационное значение для насекомых-опылителей[7], но до конца приспособительное значение этого явления неясно.[11]
Опыление происходит с помощью насекомых. Нектар в цветке защищён от всех неэффективных опылителей длинной трубкой венчика, из-за этого цветки медуницы могут опыляться только насекомыми с достаточно длинным хоботком (например, шмелями).[11]
В качестве приспособления для перекрёстного опыления у растений этого рода наблюдается диморфная гетеростилия — существование особей одного вида, цветки которых имеют различную длину столбиков пестиков и тычиночных нитей (у одних растений столбики короче тычинок, у других — тычинки короче столбиков). Суть этого приспособления состоит в том, что насекомое, касаясь пыльников в цветке одного типа, пачкает своё тело пыльцой в тех местах, которые соответствуют рыльцу столбика в цветке другого типа.[7][11]
Плод распадается на четыре гладких блестящих орешковидных односемянные доли с мясистыми присемянниками (ариллусами), которые привлекательны для муравьёв.[7][12]
Трава всех видов медуницы содержит дубильные вещества и слизи.[6]
Листья медуницы неясной (Pulmonaria obscura) богаты аскорбиновой кислотой и другими витаминами.[14]
В медунице лекарственной (Pulmonaria officinalis) содержатся сапонины и танины.[15]
Листья медуницы неясной (Pulmonaria obscura) съедобны, их можно использовать в салатах.[14]
Листья медуницы лекарственной (Pulmonaria officinalis) добавляют в салаты и супы, они придают блюдам привкус вермута.[15]
В Англии медуницу специально выращивают как салатное растение.[7]
В качестве лекарственного растения для лечения лёгочных заболеваний с древних времён использовали медуницу лекарственную (Pulmonaria officinalis). Такое использование было связано и с так называемой доктриной сигнатур (англ. Doctrine of signatures), долгое время применявшейся в фитотерапии (согласно этой доктрине внешний вид растения определяет его полезные свойства, а поскольку листья медуницы лекарственной, покрытые светлыми пятнами, в некоторой степени похожи на человеческие лёгкие, растение использовали для лечения именно лёгочных заболеваний), и с реальными медицинскими свойствами растения (медуница лекарственная содержит сапонины и танины, которые действуют как отхаркивающие и смягчающие средства при инфекциях слизистых оболочек). Сейчас в фитотерапии медуница лекарственная не используется, поскольку есть другие, существенно более эффективные растения с аналогичным действием.[15]
Аналогично применяли и некоторые другие виды медуницы, в том числе медуницу неясную, — как смягчающее, противовоспалительное, отхаркивающие, вяжущее средство при лечении лёгочных заболеваний[6]; кроме того, медуницу неясную также использовали при геморроидальных и носовых кровотечениях, при диатезе, малокровии и воспалительных процессах в желудке и кишечнике.[7]
Многие виды медуницы используются в качестве красивоцветущих садовых растений. Выведено множество декоративных сортов.[4]
Медуницу рекомендуется выращивать в полутени, в прохладном месте (на сухих солнечных местах растение нередко поражается мучнистой росой). Желательно, чтобы почва была влажной и богатой гумусом. Размножение — семенами, черенками или делением.[4][15]
_Trevi_Fountain_(3546207154).jpg)
Род Медуница входит в семейство Бурачниковые (Boraginaceae), которое в системе классификации APG II входит в группу эвастериды I, но не включено в какие-либо порядки. Медуница относится к типовому подсемейству — Бурачниковые (Boraginoideae) и типовой трибе — Бурачниковые (Boragineae). Среди известных родов к медунице наиболее близки Бурачник (Borago) и Окопник (Symphytum).[11]
Согласно современным представлениям — менее двух десятков[4], в более ранней литературе приводится существенно большая цифра — около 70 видов[11].
Ниже приведено краткое описание некоторых видов:
Список видов рода Медуница с указанием синонимов[21][22]
肺草属（学名：Pulmonaria）是紫草科下的一个属，为草本植物。该属共有约10种，分布于欧洲和亚洲西部。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
.jpg)
_IMG_5210.JPG)
.jpg)
_IMG_5202.JPG)
