Voskovník (Morella) je rod rostlin z čeledi vřesnovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a drobnými, bezobalnými květy uspořádanými v jehnědovitých květenstvích. Rod zahrnuje asi 44 druhů a je rozšířen v Americe, Asii i Africe. V Evropě není zastoupen. Rod Morella byl na základě výsledků molekulárních studií oddělen od rodu Myrica (vřesna) a byla do něj přeřazena převážná většina druhů tohoto rodu. Některé druhy mají jedlé plody, jsou zdrojem vosků nebo poskytují kvalitní palivo. V botanických zahradách v České republice se lze setkat s voskovníkem pensylvánským.
Voskovníky jsou stálezelené, často aromatické keře až nízké stromy. Listy jsou střídavě postavené, tenké nebo kožovité, lysé nebo pýřité. Čepel listů je celokrajná až zubatá, na ploše často žláznatě tečkovaná. Květenství jsou vzpřímená, kulovitá až krátce válcovitá. Rostliny jsou dvoudomé, řidčeji jednodomé. Květy jsou jednopohlavné nebo výjimečně oboupohlavné, bezobalné, podepřené listeny. Samčí květy obsahují obvykle 3 až 12 tyčinek, často srostlých do větveného sloupku. Samičí květy se svrchním semeníkem s krátkou čnělkou. Plody jsou kulovité, často potažené voskovou vrstvou.[1]
Drobnolistý druh Morella cordifolia z jižní Afriky
Morella phanerodonta z Kostariky
Plodící voskovník obecný
Plodící voskovník červený
Rod voskovník zahrnuje asi 44 druhů. Je rozšířen v Severní i Jižní Americe, Asii, Africe a na Madagaskaru. Z Ameriky je uváděno celkem 21 druhů, přičemž areál rodu sahá od Kanady až po Argentinu. Z USA je uváděno 5 druhů, z toho 2 zasahují i do Kanady. V Jižní Americe jsou voskovníky soustředěny zejména do oblasti And, kde rostou v montánních a mlžných horských lesích i v biotopech nad hranicí lesa (páramo). Některé druhy rostou na Karibských ostrovech.[2][3] Jeden druh (Morella rotundata) je endemit Guyanské vysočiny, kde roste na několika stolových horách.[4] Ze subsaharské Afriky je uváděno 15 druhů, centrum druhové diverzity je v jižní Africe. Druh Morella salicifolia zasahuje jako jediný i do Arábie. Na Madagaskaru roste 5 druhů. Dva druhy jsou endemity Makaronézie. Druh Morella faya roste na většině souostroví, druh Morella rivas-martinezii je omezen pouze na Kanárské ostrovy. V Asii rostou voskovníky v celkovém počtu 5 druhů v oblasti od Indie a Číny přes jihovýchodní Asii až po Novou Guineu.[3]
Rod Morella byl v minulosti součástí rodu Myrica, kde byl řazen na úrovni podrodu, a pouze někteří taxonomové jej hodnotili na úrovni samostatného rodu. Výsledky molekulárních studií jim daly za pravdu, neboť se ukázalo, že rod Myrica v klasickém širokém pojetí je parafyletický. Rod (podrod) Myrica je sesterskou větví rodu Comptonia a oba tyto klady tvoří sesterskou větev rodu (podrodu) Morella. Rod Myrica v současném pojetí zahrnuje pouze 2 druhy: Myrica gale a Myrica hartwegii, zatímco všechny ostatní druhy byly přeřazeny do rodu Morella.[5][6] Na rozdíl od rodu Myrica jsou zástupci rodu Morella stálezelené rostliny, plody jsou na povrchu hrbolkaté a převážně pokryté voskovitou vrstvou. Oba rody se také m.j. liší morfologií průduchů.[1][6]
Voskovník červený je v Číně pěstován pro jedlé plody.[7] Plody voskovníku obecného i jiných místních druhů byly v Severní i Latinské Americe zejména v době kolonizace používány jako zdroj vosku k výrobě svic.[2] Dřevo voskovníku jávského je v Asii vyhledáváno jako ceněné palivo a vyrábí se z něj prvotřídní dřevěné uhlí. Zralé plody jsou jedlé. Druh je používán i k zalesňování a vysazován podél cest.[8] Jedlé jsou i plody Myrica esculenta. Voskovník pensylvánský je občas pěstován jako sbírková rostlina v botanických zahradách. Lze se s ním setkat např. ve sbírkách Dendrologické zahrady v Průhonicích.[9]
Sklizené plody Morella esculenta
Plody voskovníku červeného
Voskovník (Morella) je rod rostlin z čeledi vřesnovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a drobnými, bezobalnými květy uspořádanými v jehnědovitých květenstvích. Rod zahrnuje asi 44 druhů a je rozšířen v Americe, Asii i Africe. V Evropě není zastoupen. Rod Morella byl na základě výsledků molekulárních studií oddělen od rodu Myrica (vřesna) a byla do něj přeřazena převážná většina druhů tohoto rodu. Některé druhy mají jedlé plody, jsou zdrojem vosků nebo poskytují kvalitní palivo. V botanických zahradách v České republice se lze setkat s voskovníkem pensylvánským.
Vokspors (Morella) er en slægt, som er udskilt af slægten Pors. Den har flere end 40 arter, som er udbredt i Sydafrika, på de Makaronesiske øer, i Syd- og Østasien samt i Nord-, Mellem- og Sydamerika. Det er buske eller træer med hele og spredte blade, der har hel rand. Kun den monotypiske slægt Bregnepors har dybt indskårne blade. Blomsterne sidder i enkønnede rakler og hos nogle arter sådan, at planteindividerne er særbo, mens andre er sambo. Blomsterne er reducerede og mangler helt krone. Frugterne er enten stenfrugter eller nødder.
Beskrevne Arter
Morella es un género de la familia Myricaceae.[1][2]
Morella es un género de la familia Myricaceae.
Morella est un genre de plantes à fleurs de la famille des Myricaceae.
Selon Catalogue of Life (23 février 2018)[1] :
Morella est un genre de plantes à fleurs de la famille des Myricaceae.
Morella er ei slekt i porsfamilien.
Artene er eviggrønne busker og lave trær. De har ofte kjertler som skiller ut aromatiske stoffer. Akselblad mangler. Bladene er enkle og helrandede eller sagtannede. Spalteåpningene er ikke innsunkne. Blomsterstanden vokser på årsskuddene. Blomstene er som regel enkjønnede. De fleste plantene er særbu, men noen er sambu. Hunnblomsten har 4–6 høyblad som ikke vokser fast i frukten. Hannblomsten har som regel 3–12 pollenbærere. Frukten er en kjøttfull steinfrukt med vorter og ofte et vokslag. Den er tilpasset frøspredning med fugler.
Slekta har en kosmopolitisk, men ganske spredt utbredelse i tempererte til tropiske strøk. Den mangler helt i sørlige Sør-Amerika og i Oseania sør og øst for Ny-Guinea.
Disse plantene ble inntil nylig regnet til slekta Myrica. Botanikerne har helt siden 1800-tallet vært klar over at Myrica i vid betydning omfatter to morfologisk ulike grupper, og molekylærgenetiske studier bekrefter at Morella bør skilles ut.
Morella er ei slekt i porsfamilien.
Artene er eviggrønne busker og lave trær. De har ofte kjertler som skiller ut aromatiske stoffer. Akselblad mangler. Bladene er enkle og helrandede eller sagtannede. Spalteåpningene er ikke innsunkne. Blomsterstanden vokser på årsskuddene. Blomstene er som regel enkjønnede. De fleste plantene er særbu, men noen er sambu. Hunnblomsten har 4–6 høyblad som ikke vokser fast i frukten. Hannblomsten har som regel 3–12 pollenbærere. Frukten er en kjøttfull steinfrukt med vorter og ofte et vokslag. Den er tilpasset frøspredning med fugler.
Slekta har en kosmopolitisk, men ganske spredt utbredelse i tempererte til tropiske strøk. Den mangler helt i sørlige Sør-Amerika og i Oseania sør og øst for Ny-Guinea.
Disse plantene ble inntil nylig regnet til slekta Myrica. Botanikerne har helt siden 1800-tallet vært klar over at Myrica i vid betydning omfatter to morfologisk ulike grupper, og molekylærgenetiske studier bekrefter at Morella bør skilles ut.
_Myrica_esculenta,_fruit_being_sold_near_Almora.jpeg)
