Acıyonca (lat. Coronilla)[1] - paxlakimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.[2]
Acıyonca (lat. Coronilla) - paxlakimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Coronil·la (Coronilla) és un gènere de plantes amb flors de la família Fabaceae, Els noms comuns són carolina, coronil·la o senet bord.[1]
Aquest gènere comprèn espècies herbàcies i arbustives. És originari de les regions temperades del Vell Món. Als Països Catalans són autòctones les espècies següents:[2]Coronilla scorpioides, C. repanda, C. juncea, C. minima, C. emerus i C. valentina.
Algunes espècies que abans formaven part d'aquest gènere, han sigut reclassificades, com la coroneta rosa (C. varia) que ara és la (Securigera varia) i la ginestera borda (C. emerus) que ara rep el nom de Hippocrepis emerus.
A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Coronil·la 
Coronil·la (Coronilla) és un gènere de plantes amb flors de la família Fabaceae, Els noms comuns són carolina, coronil·la o senet bord.
Čičorka (Coronilla) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to byliny a keře nejčastěji se zpeřenými listy a žlutými motýlovitými květy v okolíkovitých květenstvích. Vyskytují se v počtu asi 10 druhů zejména ve Středomoří. V České republice roste vzácně čičorka pochvatá. Další a v ČR běžně rozšířený druh čičorky, čičorka pestrá, byl přeřazen do jiného rodu, čičorečka (Securigera).
Čičorky jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny a keře. Stonky, větévky i stopky květenství jsou oblé. Listy jsou nejčastěji lichozpeřené, s krátce řapíčkatými až přisedlými lístky, řidčeji jednolisté nebo trojčetné (u jednoletých druhů Coronilla scorpioides a C. repanda). Palisty jsou volné, nepřirostlé k řapíku a navzájem srostlé. Květy jsou žluté nebo výjimečně bílé až růžové (pouze u druhu Coronilla viminalis), uspořádané v úžlabních okolících, nasedají na polokulovité receptákulum a rozvíjejí se všechny víceméně současně. Listeny v květenství jsou více či méně srostlé a tvoří nezřetelně zubatý až laločnatý zákrov. Kalich je pětičetný, se zvonkovitou kališní trubkou. Korunní lístky jsou nehetnaté. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré, 9 z nich je na bázi srostlých v trubičku. Čnělka je zahnutá přibližně do pravého úhlu. Plody jsou mnohasemenné, rozpadavé, tlustostěnné.[1]
Rod čičorka zahrnuje v současném pojetí asi 10 druhů. Je rozšířen v Evropě a severní Africe, některé druhy přesahují až do Střední Asie. Nejvíce druhů roste ve Středomoří. V květeně České republiky je rod Coronilla zastoupen jediným druhem: čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), vyskytujícím se vzácně v teplých oblastech Čech. Výjimečně byla nalezena čičorka štírová (Coronilla scorpioides), přechodně zavlečená ze Středomoří. Na Slovensku se vyskytuje ještě čičorka věnčená (Coronilla coronata). V Evropě se vyskytuje celkem 7 druhů, z toho 4 pouze ve Středomoří.[2][3][4] Druh Coronilla scorpioides má rozsáhlý areál, sahající od Západní Sahary přes Středomoří po Kavkaz a Írán, izolovaná arela je v Eritrei.[5]
V roce 1989 došlo k revizi pojetí rodů Coronilla, Securigera a Hippocrepis a došlo k přesunům některých druhů mezi těmito rody. Část druhů rodu Coronilla byla přeřazena do rodu Securigera, přičemž pro oba tyto rody byl po určitou dobu používán český název čičorka. V rámci české květeny se to týká čičorky pestré (Securigera varia), která byla z rodu Coronilla přeřazena do rodu Securigera. V současné době je pro rod Securigera používán český název čičorečka. Vzácně zavlékaná podkovka křovitá (Hippocrepis emerus) byla dříve známá jako čičorka křovitá (Coronilla emerus).[6][1][2][7]
Obrázky, zvuky či videa k tématu čičorka ve Wikimedia Commons
Čičorka (Coronilla) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to byliny a keře nejčastěji se zpeřenými listy a žlutými motýlovitými květy v okolíkovitých květenstvích. Vyskytují se v počtu asi 10 druhů zejména ve Středomoří. V České republice roste vzácně čičorka pochvatá. Další a v ČR běžně rozšířený druh čičorky, čičorka pestrá, byl přeřazen do jiného rodu, čičorečka (Securigera).
Kronvikke (Coronilla) er en slægt med ca. 10 arter, der er udbredt i Nordafrika, Mellemøsten og Europa. Det er en- eller flerårige, urteagtige planter eventuelt buske med spredtstillede, siddende og uligefinnede blade. Småbladene er helrandede og afrundede eller ofte med en indskæring ved spidsen ("udrandet"). Løvfarven er oftest blågrøn. De nikkende blomster sidder i en endestillet halvskærm. Blomsterne er 5-tallige og uregelmæssige (typiske ærteblomster) med gule eller hvide kronblade. Frugterne er trådformede bælge med mange frø.
Beskrevne arter
Bemærk, at en anden slægt også kaldes "Kronvikke" på dansk. Beskrivelsen af dens arter skal søges under Kronvikke (Securigera).
Die Kronwicken (Coronilla) bilden eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae).
Kronwicken-Arten sind Sträucher oder ausdauernde, selten einjährige, krautige Pflanzen. Die sitzenden oder kurz gestielten Laubblätter sind unpaarig gefiedert. Selten (bei der Skorpions-Kronwicke (Coronilla scorpiodes)) ist nur ein Fiederblättchen vorhanden. Die Blättchen sind ganzrandig abgerundet oder ausgerandet, bis fast herzförmig bespitzt und oft von blaugrüner Farbe. Die Nebenblätter sind frei oder verwachsen.
Auf deutlichen Blütenstandsschäften stehen die nickenden, doldigen Blütenstände. Die zwittrigen Blüten sind zygomorph und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Der Kelch ist weitglockig, mehr oder minder zweilippig. Seitwärts sind die Kelchblätter mit kurz dreieckigen Zähnen besetzt. Die fünf Kronblätter sind lang genagelt und gelb, selten auch weiß. Die Blütenkrone hat die typische Form der Schmetterlingsblüten. Das Schiffchen ist stark gebogen. Das oberste Staubblatt ist stets frei.
Die sitzenden Hülsenfrüchte sind mehrsamige Bruchfrüchte, sie sind gerade oder schwach gekrümmt und zerfallen nach der Reife in einsamige Glieder (Gliederhülse).
Der Bestäubungstyp ist ein Pumpmechanismus. Dabei bilden die keulenförmig angeschwollenen Staubfäden einen Kolben, der den Pollen, falls Schiffchen und Flügel von einem Insekt belastet werden, aus der Blüte herauspressen.
Die Gattung Coronilla wurde 1753 durch Carl von Linné[1] aufgestellt. Typusart ist Coronilla valentina L.[2] Coronilla ist der Deminutiv zu span. corona für „die Krone“; bedeutet also das Krönchen, nach den schönen gelben, wie die Zacken einer Krone zu Dolden vereinigten, Einzelblüten. Synonyme für Coronilla L. sind: Artrolobium Desv., Bonaveria Scop.
Per Lassen hat 1989 den Untertribus Coronillinae bearbeitet und dabei die Gattungen Coronilla, Hippocrepis und Securigera neu geordnet und gegeneinander abgegrenzt. Dabei wurde zum Beispiel die Strauchkronwicke (Coronilla emerus L.) in die Gattung Hippocrepis als Hippocrepis emerus (L.) Lassen und die Bunte Kronwicke (Coronilla varia L.) in die Gattung Securigera als Securigera varia (L.) Lassen gestellt.[3]
Die Gattung Coronilla ist über weite Teile Europas, in Westasien und im nordöstlichen Afrika verbreitet. Das Mannigfaltigkeitszentrum liegt in Südeuropa, das heißt, dort sind die meisten Arten heimisch.
Nach der Bearbeitung von 1989 verbleiben in der Gattung Coronilla neun Arten, das sind im Einzelnen:[3]
Die Kronwicken (Coronilla) bilden eine Pflanzengattung in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae).
Coronilla (lat. corona = kruna) je rod grašaraiz porodice Fabaceae, koja ima 9 biljnih vrsta,[1]Ranije je u ovaj rod bio svrstan znatno veći broj biljaka. U Bosni i Hercegovni i okolnim državama najčešći su: Coronilla coronata, Coronilla juncea, Coronilla scorpioides, Coronilla vaginalis i Coronilla valentina[2]
Neke vrste koje se označavaju kao grašari, ne pripadaju ovom rodu, a među njima su i Securigera varia i Hippocrepis emerus subsp. emeroides (Coronilla emerus).
Coronilla (lat. corona = kruna) je rod grašaraiz porodice Fabaceae, koja ima 9 biljnih vrsta,Ranije je u ovaj rod bio svrstan znatno veći broj biljaka. U Bosni i Hercegovni i okolnim državama najčešći su: Coronilla coronata, Coronilla juncea, Coronilla scorpioides, Coronilla vaginalis i Coronilla valentina
Neke vrste koje se označavaju kao grašari, ne pripadaju ovom rodu, a među njima su i Securigera varia i Hippocrepis emerus subsp. emeroides (Coronilla emerus).
The genus Coronilla contains 8 species of flowering plants native to Europe and North Africa. It contained about 20 species before being split into Securigera.[1]
Species include:
Species that were part of the genus include:
The genus Coronilla contains 8 species of flowering plants native to Europe and North Africa. It contained about 20 species before being split into Securigera.
Species include:
Coronilla coronata Coronilla juncea Coronilla minima Coronilla ramosissima Coronilla repanda Coronilla scorpioides Coronilla vaginalis Coronilla valentinaSpecies that were part of the genus include:
Securigera elegans Securigera orientalis Securigera varia L. (crown vetch)Coronilla es un género de angiospermas dicotiledóneas perteneciente a la familia de las leguminosas. Incluye 111 especies descritas y solo 10 aceptadas.[2] Actualmente, algunos autores lo incluyen dentro del género Lotus.[cita requerida]
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 2: 742. 1753.[3][4] La especie tipo es: Coronilla valentina L.
Coronilla: género de las Leguminosas establecido por Tournefort y revalidado por Linneo; el nombre se tomaba de Lobelius, quien a su vez se inspiró en el nombre vulgar español, según Carolus Clusius, de la C. minima subsp. lotoides (Koch) Nyman (C. clusii auct., Leguminosas), “Coronilla del Rey” –esp. coronilla f. = diminutivo de corona–. Se alude a la forma de la inflorescencia.[5]
A continuación se brinda un listado de las especies del género Coronilla (planta) aceptadas hasta julio de 2014, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
Coronilla es un género de angiospermas dicotiledóneas perteneciente a la familia de las leguminosas. Incluye 111 especies descritas y solo 10 aceptadas. Actualmente, algunos autores lo incluyen dentro del género Lotus.[cita requerida]
Nivelvirnat (Coronilla) on suku hernekasvien heimossa. Siihen kuuluu kymmenen lajia.[1]
Suomessa kasvaa hyvin harvinaisena satunnaistulokkaana etelämpää Euroopasta levinnyttä keltanivelvirnaa. Se on yksivuotinen, matalakasvuinen, keltakukkainen ruohokasvi, jonka palot ovat suvulle tyypillisesti kuroutuneet ja kypsänä katkeilevat. Sukuun aiemmin luettu kirjokärsäpalko eli kirjonivelvirna (Securigera varia syn. Coronilla varia) on siirretty kärsäpalkojen sukuun.[2][3]
Nivelvirnat (Coronilla) on suku hernekasvien heimossa. Siihen kuuluu kymmenen lajia.
Les Coronilles (du latin Coronilla) forment un genre composé de onze espèces de la famille des Fabaceae, toutes originaires de l'Europe et de la région méditerranéenne.
Le genre doit son nom au latin corona signifiant « couronne » en référence à l'inflorescence en ombelle[1].
Toutes les coronilles doivent être considérées comme toxiques en raison de la présence, surtout dans les graines, d'hétérosides cardiotoxiques proches de ceux de la digitale (coronilloside, hyrcanoside), et dans les fleurs d'un alcaloïde, la cytisine[2].
Les coronilles herbacées ressemblent à des vesces mais leurs feuilles composées ne sont pas terminées par une vrille. Les coronilles arbrisseaux pourraient être confondues avec le genêt à balais dont les boutons floraux sont parfois conservés dans le vinaigre comme les câpres et les graines torréfiées utilisées comme succédané du café[2].
Selon Plants of the World online (POWO) (22 mai 2022)[3] :
D'autres espèces ont été déplacées du genre Coronilla. C'est notamment le cas de l' espèce
Une espèce possède un synonyme :
Les Coronilles (du latin Coronilla) forment un genre composé de onze espèces de la famille des Fabaceae, toutes originaires de l'Europe et de la région méditerranéenne.
Šibika (grašar, lat. Coronilla), biljni rod iz porodice lepirnjača (Fabaceae). Danas se sastoji od 9 vrsta[1], a prije je u njega bio uključen znatno veći broj. U Hrvatskoj rastu gorski grašar (Coronilla coronata), sitnasti grašar (Coronilla juncea), škorpionski grašar ('Coronilla scorpioides), krilastoplodni grašar (Coronilla vaginalis), čvrsti grašar (Coronilla valentina),
Ime roda Coronilla, umanjenica je riječi corona (kruna), zbog izgleda štitastih cvjetova.
Neke vrste koje nose ime grašar, ne pripadaju ovom rodu, među njima i promjenjivi grašar (Securigera varia) i Grmoliki grašar (Hippocrepis emerus subsp. emeroides; sin. Coronilla emerus).
Šibika (grašar, lat. Coronilla), biljni rod iz porodice lepirnjača (Fabaceae). Danas se sastoji od 9 vrsta, a prije je u njega bio uključen znatno veći broj. U Hrvatskoj rastu gorski grašar (Coronilla coronata), sitnasti grašar (Coronilla juncea), škorpionski grašar ('Coronilla scorpioides), krilastoplodni grašar (Coronilla vaginalis), čvrsti grašar (Coronilla valentina),
Ime roda Coronilla, umanjenica je riječi corona (kruna), zbog izgleda štitastih cvjetova.
Neke vrste koje nose ime grašar, ne pripadaju ovom rodu, među njima i promjenjivi grašar (Securigera varia) i Grmoliki grašar (Hippocrepis emerus subsp. emeroides; sin. Coronilla emerus).
Čećorica[1][2] (Coronilla, syn.: Artrolobium Desv., Bonaveria Scop.) je ród ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
P. Lassen je w lěće 1989 podtribus Coronillinae wobdźěłał a při tym rody Coronilla, Hippocrepis a Securigera znowa zrjadował a jedyn přećiwo druhemu wobmjezował. Při tym bu na př. kerčkata čećorička Coronilla emerus L. do roda Hippocrepis jako Hippocrepis emerus (L.) Lassen a pisana čećorica Coronilla varia L. do roda Securigera jako Securigera varia (L.) Lassen zastajenej.
Po wobdźěłanju słuša k rodej čećoricow dźewjeć družinow, kotrež su tu listowane:[3]
Čećorica (Coronilla, syn.: Artrolobium Desv., Bonaveria Scop.) je ród ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
Coronilla L. 1753 è un genere di piante spermatofite dicotiledoni appartenenti alla famiglia delle Fabaceae, dall'aspetto di piccoli arbusti perenni dalla tipica infiorescenza a fiori papilionacei disposti a corona.
Il nome del genere (Coronilla) venne definito dal botanico francese Joseph Pitton de Tournefort (5 giugno 1656 - 28 dicembre 1708) il primo a dare una chiara definizione del concetto di genere nella classificazione dei viventi. Questo nome deriva dalla curiosa disposizione dei fiori (appunto a “piccola corona”) alla fine del peduncolo.
Questo genere è stato introdotto nella tassonomia botanica dal biologo e scrittore svedese Carl von Linné, considerato il padre della moderna classificazione scientifica degli organismi viventi.
Sono piante erbacee o piccolo-arbustive, a ciclo biologico annuale o perenne. Generalmente sono glabre, raramente tomentose. La caratteristica più evidente è l'infiorescenza disposta a corona su un lungo peduncolo.
Alcune specie hanno alla base dei fusti lignificati, altre hanno il fusto di tipo erbaceo. Quelle di tipo arbustivo generalmente hanno delle ramosità prostrate.
Le foglie sono di vario tipo: semplici, trifogliate o imparipennate. In alcuni casi le foglie sono glauche, oppure con il bordo traslucido.
Le infiorescenze sono a fiori multipli e coronate su lunghi peduncoli. Il colore dei fiori può essere porporino, giallognolo o bianco rosato.
I fiori sono ermafroditi, pentameri, zigomorfi, eteroclamidati (calice e corolla ben differenziati) e diplostemoni (gli stami sono il doppio dei petali).
Il frutto è un lungo legume arcuato suddiviso in diverse logge “monosperme” (con un solo seme) con una tipica strozzatura tra loggia e loggia e un rostro nella parte apicale del frutto. I semi sono oblunghi. Questo frutto è deiscente attraverso due linee di sutura.
Alcune specie sono utilizzate come piante alimentari da alcune larve di lepidotteri come Coleophora coronillae e Coleophora vicinella.
Le piante di questo genere sono diffuse in Europa, Asia occidentale, Africa del nord e isole Canarie. Alcune si sono naturalizzate nell'America settentrionale. In Italia, allo stato spontaneo, si trovano quasi sempre su terreni calcarei e in ambienti aridi e siccitosi come le scarpate o i dirupi.
Delle specie spontanee della nostra flora 6 vivono sull'arco alpino. La tabella seguente mette in evidenza alcuni dati relativi all'habitat, al substrato e alla diffusione delle specie alpine[2].
Legenda e note alla tabella.
Per il “substrato” con “Ca/Si” si intendono rocce di carattere intermedio (calcari silicei e simili); vengono prese in considerazione solo le zone alpine del territorio italiano (sono indicate le sigle delle province).
La famiglia Fabaceae, che nelle classificazioni più vecchie viene denominata Leguminosae o anche Papilionaceae, raccoglie 650 generi circa con oltre 12.000 specie.
Il genere Coronilla comprende le seguenti specie:[3]
Il botanico italiano Adriano Fiori (1865–1950), relativamente alle sole specie della flora spontanea italiana, divideva il genere in tre sezioni[4]:
Per meglio comprendere ed individuare le varie specie del genere (solamente per le specie spontanee della flora italiana) l'elenco che segue utilizza in parte il sistema delle chiavi analitiche[5].
Alcune specie di questo genere sono appartenute, oppure secondo altre classificazioni sono assegnate a generi diversi; qui sono elencati alcuni di questi[6]:
Molti sono i generi le cui specie possono essere confuse con quelle di Coronilla; qui ne elenchiamo alcuni (tutti appartenenti alla famiglia delle Fabaceae); sono tutti caratterizzati dall'avere il legume diviso in logge:
Qualche specie è passata dallo stato spontaneo a quello coltivato fin dai tempi antichi (Coronilla emerus); altre in tempi relativamente più recenti : il 1722 per la Coronilla valentina. In genere il loro uso è unicamente nel giardinaggio come piante da aiuole.
Coronilla L. 1753 è un genere di piante spermatofite dicotiledoni appartenenti alla famiglia delle Fabaceae, dall'aspetto di piccoli arbusti perenni dalla tipica infiorescenza a fiori papilionacei disposti a corona.
Coronilla is een geslacht uit de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae). The Plant List [15 januari 2012] erkent tien soorten.
Coronilla is een geslacht uit de vlinderbloemenfamilie (Leguminosae). The Plant List [15 januari 2012] erkent tien soorten.
Hasło w Wikisłowniku Cieciorka (Coronilla L.) – rodzaj roślin z rodziny bobowatych. Jest to odmiana jednego z ok. 12 gatunków azjatyckiego groszku. Występują one w zespołach roślinności twardolistnej, w suchych, widnych lasach i na klifach[4]. Naukowa nazwa rodzaju pochodzi od kształtu kwiatostanów (łac. coronilla = mała korona)[5]. Przynależność wielu gatunków wcześniej zaliczanych do tego rodzaju została skutecznie zakwestionowana w 1989 roku i zostały one przeniesione do rodzaju Securigera[2]. Do polskiej flory należy z tego rodzaju rosnąca na jednym stanowisku cieciorka pochewkowata (C. vaginalis)[6], a także pojawiająca się jako efemerofit cieciorka skorpionowata (C. scorpioides)[7]. Zaliczana dawniej tutaj cieciorka pstra klasyfikowana jest we współczesnych bazach taksonomicznych jako Securigera varia[8]. Rośliny reprezentujące rodzaj cieciorka (Coronilla) wyróżniają się od przedstawicieli Securigera m.in. okrągłą na przekroju łodygą, a nie bruzdowaną lub kanciastą, oraz (z jednym wyjątkiem) żółtymi kwiatami[4].
Artrolobium Desv., Bonaveria Scop.
Jeden z rodzajów podrodziny bobowatych właściwych Faboideae w rzędzie bobowatych Fabaceae s.l.[1] W obrębie podrodziny należy do plemienia Loteae[9].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa różowe (Rosidae Takht.), nadrząd Fabanae R. Dahlgren ex Reveal, rząd bobowce (Fabales Bromhead), rodzina bobowate (Fabaceae Lindl.), plemię Coronilleae Burnett, podplemię Coronillinae Bronn, rodzaj cieciorka (Coronilla L.)[10].
Cieciorka (Coronilla L.) – rodzaj roślin z rodziny bobowatych. Jest to odmiana jednego z ok. 12 gatunków azjatyckiego groszku. Występują one w zespołach roślinności twardolistnej, w suchych, widnych lasach i na klifach. Naukowa nazwa rodzaju pochodzi od kształtu kwiatostanów (łac. coronilla = mała korona). Przynależność wielu gatunków wcześniej zaliczanych do tego rodzaju została skutecznie zakwestionowana w 1989 roku i zostały one przeniesione do rodzaju Securigera. Do polskiej flory należy z tego rodzaju rosnąca na jednym stanowisku cieciorka pochewkowata (C. vaginalis), a także pojawiająca się jako efemerofit cieciorka skorpionowata (C. scorpioides). Zaliczana dawniej tutaj cieciorka pstra klasyfikowana jest we współczesnych bazach taksonomicznych jako Securigera varia. Rośliny reprezentujące rodzaj cieciorka (Coronilla) wyróżniają się od przedstawicieli Securigera m.in. okrągłą na przekroju łodygą, a nie bruzdowaną lub kanciastą, oraz (z jednym wyjątkiem) żółtymi kwiatami.
Coronilla é um género botânico pertencente à família Fabaceae. Os membros deste género são arbustivos ou herbáceos.[1]
Algumas espécies de lepidópteros, como é o caso da lagarta de Coleophora coronillae e Coleophora vicinella, consomem estas plantas.
Coronilla é um género botânico pertencente à família Fabaceae. Os membros deste género são arbustivos ou herbáceos.
Algumas espécies de lepidópteros, como é o caso da lagarta de Coleophora coronillae e Coleophora vicinella, consomem estas plantas.
Kronillsläktet (Coronilla)[1][2] är ett släkte i familjen ärtväxter.[1]
Det innefattar parbladiga buskar eller örter med baljor, som vid mognaden sönderfalla i enfröiga leder. Tidigare räknades arten kronärt, som numera ingår i släktet Hippocrepis, till kronillsläktet.
Den här artikeln är helt eller delvis baserad på material från Nordisk familjebok, Coronilla, 1904–1926.
Wikimedia Commons har media som rör Coronilla.
Wikispecies har information om Coronilla.
Kronillsläktet (Coronilla) är ett släkte i familjen ärtväxter.
Det innefattar parbladiga buskar eller örter med baljor, som vid mognaden sönderfalla i enfröiga leder. Tidigare räknades arten kronärt, som numera ingår i släktet Hippocrepis, till kronillsläktet.
Chi Coronilla có các loài cây thân thảo và cây bụi Cựu thế giới.
Các loài Coronilla bị một số ấu trùng của vài loài Lepidoptera ăn bao gồm ấu trùng loài Coleophora coronillae (chỉ ăn Coronilla varia) và Coleophora vicinella.
Loài Coronilla gồm có:
Bài viết liên quan đến tông đậu Loteae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
Chi Coronilla có các loài cây thân thảo và cây bụi Cựu thế giới.
Các loài Coronilla bị một số ấu trùng của vài loài Lepidoptera ăn bao gồm ấu trùng loài Coleophora coronillae (chỉ ăn Coronilla varia) và Coleophora vicinella.
Loài Coronilla gồm có:
Coronilla glauca Coronilla iberica Coronilla minima Coronilla valentina Coronilla varia L.Coronilla L.
Типовой вид Виды
Вя́зель, или За́ячий кле́вер[3] (лат. Coronílla) — род цветковых растений семейства Бобовые (Fabaceae), подсемейства Faboideae, трибы Loteae.
Кустарники или многолетние, редко однолетние, травянистые растения. Листья сложные, непарноперистые, сидячие или короткочерешковые. Редко (у вязеля валенсийского (Coronilla valentina)) листья состоят только из 1 листочка. Листочки цельные, округлые или выемчатые, почти сердцевидные, часто голубовато-зелёного цвета. Прилистники свободные или сросшиеся.
Цветки мотылькового типа, собраны в зонтики на длинных цветоносах. Чашечка более или менее двугубая. Латеральные чашелистики снабжены коротким треугольным зубцом. Лепестки жёлтого, розоватого или белого цвета. Лодочка с перегибом. Тычинки свободные.
Плод — боб, разваливается после созревания семян. Цветки опыляются насекомыми (энтомофилия).
Представители рода встречаются по всей Европе, на Канарских островах[3], в Западной Азии и на северо-востоке Африки. Центр разнообразия — Южная Европа, где этот род наиболее обычен.
На территории бывшего СССР произрастает 10 видов; большинство растёт на лугах и лесных полянах.
По информации базы данных The Plant List, род включает 10 видов[4]:
Вя́зель, или За́ячий кле́вер (лат. Coronílla) — род цветковых растений семейства Бобовые (Fabaceae), подсемейства Faboideae, трибы Loteae.
小冠花属（学名：Coronilla）是蝶形花科下的一个属，为草本或灌木植物。该属共有55种，分布于欧洲地中海区和西亚。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
.png)
